1 I stalo se, když se upevnilo Rechabeámovo království a on zesílil, že opustil Hospodinův zákon a celý Izrael s ním.
- Strašná osudová chyba! Bohužel velmi rozšířená – dokud je člověku úzko, Boha se jakž takž drží. Když se začne alespoň trochu cítit „jistý v kramflekách“ okamžitě se na Nejvyššího „vykašle“.
- Pokud, jako v tomto případě, takto jedná autorita, má to bohužel negativní vliv na celý národ: Jednak lidé mají tendenci své autority následovat, jednak Boží tresty v takovém případě bývají kolektivní.
- Boží odpověď, jak uvidíme dále, byla ještě poměrně mírná a Rechabeám se naštěstí dal korigovat.
2 I stalo se v pátém roce vlády krále Rechabeáma, že vytáhl proti Jeruzalému egyptský král Šíšak, protože se zpronevěřili Hospodinu,
- Po pěti letech vlády následovala další obrovská krize.
- Autor není na pochybách, že příčinou nepřátelského útoku byla zpronevěra vůči Bohu. Kdyby Rechabeámův vztah s Hospodinem byl v pořádku, Bůh by něco takového nedopustil.
- Jak by to zajistil? Bůh má tisíce způsobů, jak dějiny směřovat směrem, kterým chce.
3 s tisíci dvěma sty vozy, šedesáti tisíci jezdci a bezpočtem lidu, který s ním šel z Egypta: Lúbíjci, Sukejci a Kúšijci.
- [asi námezdní vojáci libyjského původu; (jsou známí z egyptských textů)]
- Když si představíme 1200 tanků a šedesátitisícovou jízdu, vidíme, že invazní armáda byla obrovská.
- Každý ze zmíněných národů byli jistě obávaní námezdní zabijáci.
4 Dobyl opevněná města, která patřila Judovi, a přitáhl až k Jeruzalému.
- Bylo opravdu zle.
5 Nato přišel prorok Šemajáš k Rechabeámovi a judským velitelům, kteří se shromáždili před Šíšakem do Jeruzaléma, a řekl jim: Toto praví Hospodin: Vy jste opustili mě a tak já přenechám vás do Šíšakovy ruky.
- To je naprosto logické – proč bych měl pomáhat někomu, kdo se mnou nechce mít nic společného? Kdo na mě kašle a jen mě uráží a trápí? Proč by rodič arogantního dítěte měl hned přiskočit s pomocí, když se syn dostane do problémů?
- Šíšak se stal metlou v Boží ruce – jde o běžný model, kdy si okolní národy používá k potrestání svých dětí.
6 Izraelští velitelé a král se pokořili a řekli: (Hospodin je spravedlivý.)
- Stačí tak málo – uznat svou chybu. Je to pokořující, ale nesmírně úzdravné. Je to snadné a zároveň jde o nejtěžší věc pod sluncem.
7Když Hospodin viděl, že se pokořili, stalo se Hospodinovo slovo k Šemajášovi: Pokořili se; nezničím je, ale zanechám jim několik, kteří vyváznou, nerozleje se má zloba v Jeruzalémě skrze Šíšaka.
- Boží hněv byl původně tak velký, že byl připraven Judu zcela zlikvidovat.
8 Avšak stanou se jeho otroky, aby poznali rozdíl mezi službou mně a službou královstvím zemí.
- Zdá se ti těžké jednou za rok jíst nekvašený chleba, obětovat občas nějaké zvíře, nejíst vepřové a v sobotu nepracovat? Dobře, tak ti dám okusit, jak vypadá služba u králů tohoto světa.
9 Egyptský král Šíšak vytáhl proti Jeruzalému a pobral poklady Hospodinova domu i poklady královského paláce, všechno to pobral. Vzal také zlaté malé štíty, které udělal Šalomoun.
- Rechabeám se zřejmě vykoupil, aby Šíšak odtáhl.
10 Král Rechabeám místo nich udělal štíty bronzové a svěřil je pod velení velitelů běžců, kteří střežili vchod do královského paláce. 11 Pokaždé, když šel král do Hospodinova domu, běžci šli a přinášeli je a pak je vraceli zpět do síně běžců.
- Už to nebylo takové, ale nějak věci fungovaly i nadále
12 Když se pokořil, odvrátil se od něj Hospodinův hněv a nezničil ho zcela. Také v Judsku se děly dobré věci. 13 Král Rechabeám se vzchopil v Jeruzalémě a kraloval dále. Rechabeámovi bylo čtyřicet jedna let, když se stal králem, kraloval sedmnáct let v Jeruzalémě, městě, které Hospodin vyvolil ze všech izraelských kmenů, aby tam položil své jméno. Jeho matka se jmenovala Naama Amónská.
- Krize byla překonána a život šel dál.
- Jeho matka dokonce nebyla Židovka. Bylo pro něj tedy jistě obtížnější nalézt vztah k Hospodinu.
14 Páchal to, co je zlé, neboť nezaměřil své srdce na hledání Hospodina.
- Jasné a přesné shrnutí jednoho života: Když nemáš hledání Boha jako prioritu, je to zlé. Již to samo o sobě je zlem, ale bez Boha nevíš, jak jednat a kupíš zlo na zlo.
15 První i poslední Rechabeámovy činy jsou zapsány v letopisech proroka Šemajáše a vidoucího Ida jako rodokmen. Po celou dobu byly boje mezi Rechabeámem a Jarobeámem.
- Zdroje informací se doplňují a překrývají. Ne všechny máme k dispozici.
- Mezi severem a jihem bylo stálé napětí. Ne asi přímo válka, ale drobné boje.
16 Rechabeám ulehl se svými otci a byl pohřben v Městě Davidově. Po něm se stal králem jeho syn Abijáš.
- Kraloval sedmnáct let od jednačtyřiceti. Zemřel tedy v 58 letech. Poměrně brzy. Jeho otec zemřel v šedeáti, ale na trůn nastoupil mnohem mladší.