1 Ása činil to, co bylo (dobré a správné v očích) Hospodina, jeho Boha.
- Dobrý král.
- Vzdalujeme se od Davida a Šalomouna: Rachobeam – rozdělení na Sever a Jih
- Abijáš – Šalomounův vnuk, bojoval se Severem
- Ása – Šalomounův pravnuk.
2 Odstranil cizí oltáře a návrší, roztřískal posvátné sloupy a pokácel posvátné kůly.
- Radikální náboženská reforma, nekompromisní odvrat od modlářství.
3 Řekl Judejcům, aby hledali Hospodina, Boha svých otců, a plnili zákon a příkazy.
- Výzva národu k návratu k Hospodinu.
4 Odstranil ze všech judských měst návrší a kadidlové oltáře a království mělo za něj klid.
- ČSP: [V 1Kr 15,14 se praví, že Ása neodstranil návrší. To lze vysvětlit tak, že paralelou k 1Kr je 2Pa 15,17. Ása se na počátku vlády pokoušel návrší odstranit, ale pohanský kult byl tak zakořeněn, že zase rozbujel. Podobný zdánlivý rozpor je řečen také o vládě Jóšafatově]
- Rozhodně měl přinejmenším snahu o reformu. Snadné a hladce přijímané to jistě nebylo.
5 Postavil v Judsku opevněná města, protože země měla klid. V těch letech proti němu nevypukla válka, neboť Hospodin mu dal odpočinek.
- Když není válka, je prostor pro projekty. Ásovi to Nejvyšší dopřál.
- Období klidu je třeba smysluplně využít. Snad se dá obecně vyvodit, že období prosperity není správné „projíst“, ale využít k dlouhodobým investicím. Ne všechny naše vlády tuto zásadu ctí – peněz z období hospodářského růstu někdy využívají pouze k „nakupování“ voličských hlasů. (Králové ale nebyli každé čtyři roky voleni znovu).
6 Řekl Judejcům: Stavme tato města a obežeňme je hradbami s věžemi, vraty a závorami. Země je dosud naše, neboť jsme hledali Hospodina, svého Boha. Hledali jsme jej a dal nám odpočinek (od okolních nepřátel.) Stavěli a dařilo se jim.
- h.. před námi;
- n.: ze všech stran; (překl. je založen na paralelách – např. Dt 12:10; Dt 25:19; 2S 7:1);
- Snažil se pro podobný přístup získat veřejné mínění. Bez podpory lidu je obtížné prosadit velké projekty i pro absolutistického vládce.
- Vypadá to, že se mu to dařilo.
- Správně spojoval prosperitu se zbožností.
7 Ása měl vojsko: Z Judska tři sta tisíc těch, kteří nosili velký (štít a oštěp,) a z Benjamína dvě stě osmdesát tisíc těch, kteří nosili malý štít a napínali luk. Ti všichni byli udatní hrdinové.
- Armádu nezanedbával – chápal, že svět není růžovou zahradou.
8 Vytáhl proti nim Kúšijec Zerach s milionovým vojskem a třemi sty vozy a přitáhl až k Maréše.
- h.: tisícem tisíců;
- O opravdu milionové vojsko šlo jen těžko (i těch 380 000 bojovníků je zřejmě nadsazených) – zřejmě jde o to vyjádřit, že bylo nepřehledně velké; mnohem větší, než to judské.
9 Ása vytáhl proti nim a sešikovali se k boji v údolí Sefaty u Maréši.
- Co zbývalo – to, že člověk dělá věci správně, jak víme, nezaručuje, že ho ostatní nechají na pokoji.
10 Nato volal Ása k Hospodinu, svému Bohu, a řekl: Hospodine, mimo tebe není pomoci pro boj mezi mocným a bezmocným. Pomoz nám, Hospodine, náš Bože, vždyť spoléháme na tebe a ve tvém jménu jsme vytáhli proti tomuto davu. Hospodine, ty jsi náš Bůh. Ať (tě člověk nepřemůže.)
- h.: smrtelný člověk nezadrží sílu u tebe ;
- Bylo mu velmi úzko, stál proti přesile. Taková situace je pro vtisknutí se do Boží náruče nejlepší.
- Vždy, když člověk přestane ovládat otěže svého života, vede ho to k tomu, že se přimkne k Bohu. To se stalo i Ásovi.
- Není nic špatného na „manipulativní“ modlitbě tohoto typu:
- mimo tebe není pomoci pro boj mezi mocným a bezmocným: Tak tomu zkrátka je. Co si má počít ten, kdo tahá za kratší provaz, než se obrátit o pomoc k Bohu?
- Pomoz nám, Hospodine, náš Bože: Jsme tvoji, přihlašujeme se k tomu, že jsme tvoji. A „na to konto“ prosíme o pomoc.
- vždyť spoléháme na tebe: Naše doufání se upíná k tobě. Nehledáme a nechceme hledat pomoc nikde jinde. To je zdravě „manipulativní“ – vždyť tím, že odmítáme pomoc jinde, dáváme najevo, že když nepomůže Bůh, je s námi konec. Je to riskantní modlitba, ale Bůh se rád dá tímto způsobem „vyprovokovat“ k činu.
- ve tvém jménu jsme vytáhli proti tomuto davu: My jsme se k tobě přihlásili i veřejně. Takže, když to nedopadne, bude to i Tvoje „ostuda“.
- Hospodine, ty jsi náš Bůh: Znovu se k tobě hlásíme. Tebe máme za Boha, na Tobě jsme závislí.
- Ať (tě člověk nepřemůže.): Bylo by to přece trapné, kdyby taková horda nájezdníků opravdu zničila Hospodinovo vlastnictví.
11 Hospodin porazil Kúšijce před Ásou a před Judejci a Kúšijci utekli.
- Hospodin se podobnou modlitbou rád „dá zmanipulovat“.
12 Ása a lid, který byl s ním, je však pronásledovali až ke Geraru. (Kúšijci padali a) nikdo z nich nezůstal naživu, protože byli od Hospodina a jeho vojska rozdrceni. Judejci odnesli velmi mnoho kořisti.
- h.: Z Kúšijců padlo tolik, že;
- h.: + od; (h. vazbu chápeme podobně jako „být poražen před Izraelem“ = od Izraele;)
- Jasný vliv Boží ruky: totální vítězství.
13 Vybili všechna města kolem Geraru, neboť na ně padl (strach z Hospodina.) Vyplenili všechna města, protože v nich bylo mnoho kořisti.
- Nezůstali u defenzívy. Využili vítězství k dobyvačnému a loupeživému tažení. Vůči lupičským hordám je to vcelku legitimní.
14 Přepadli také stany pro pastevce dobytka a odvedli množství ovcí a velbloudů. Pak se vrátili do Jeruzaléma.