1 Judský král Jóšafat se vrátil v pokoji domů do Jeruzaléma.
- Jejich společný podnik dopadl velmi neslavně, ale král přežil.
- Již musel jasně vidět nesmysl svého počínání.
- (Můžeme jen doufat, že Míkajáše po Achabově smrti propustili v Samaří z vězení. Snad je k tomu přiměla Boží bázeň).
2 Vyšel proti němu vidoucí Jehú, syn Chananího, a řekl králi Jóšafatovi: Měl jsi chodit na pomoc ničemovi a milovat toho, kdo nenávidí Hospodina? Za to na tebe dopadne rozhořčení od Hospodina.
- V Božích očích věc ještě nebyla vyřešena.
- Prorok nazývá věci jasně: Achab Boha nenáviděl a Jóšafat se s ním nesmyslně spřáhl.
- Ekumenický překlad říká v Ef 5,13: Když se však ty věci správně pojmenují, je jasné, oč jde. (ČEP má Ale všechno, co je světlem usvědčováno, je zjevováno),
3 Ale jsou u tebe i dobré věci, neboť jsi vyhladil ze země posvátné kůly a zaměřil jsi své srdce na hledání Boha.
- h.: ašery;
- Prorok (Bůh) realisticky hodnotí Jóšafatovu vládu. Byly v ní i kladné věci.
- Trochu to připomíná Ježíšovo hodnocení sedmi sborů z knihy Zjevení: Vím o dobrých věcech, které děláš, ale tohle proti tobě mám. Toleruješ Jezábel, apod.
- Zdá se, že další konsekvence Jóšafatův hřích neměl. Klady „převážily“.
4 Jóšafat sídlil v Jeruzalémě. Pak znovu vyšel mezi lid od Beer-šeby až k Efrajimskému pohoří a přivedl je zpět k Hospodinu, Bohu jejich otců.
- n.: obracel;
- Král pokračoval v misijní činnost v rámci vlastní země. V Jeruzalémě vše zřejmě „fungovalo“, jak mělo, dále od centra byla situace horší. Lidé Hospodina neznali a státní správa nefungovala dobře.
5 Ustanovil v zemi soudce, v každém opevněném městě v Judsku, (v každém městě.)
- h.: pro město a město;
- Upevňoval dosah centrální vlády hlavně tím, že se snažil zavést spravedlivé soudy.
6 Řekl soudcům: Hleďte si toho, co děláte, neboť nesoudíte pro člověka, ale pro Hospodina. On je s vámi, když vyslovujete rozsudek.
- h.: ve slovu soudu;
- Práce soudce je mimořádně zodpovědná – špatný soudce podkopává důvěru v celý systém.
- Práci soudce je třeba dělat maximálně zodpovědně (hledět si jí).
- Král možná práci soudců profesionalizoval – tím, že jim dal plat, jim umožnil cele se na svou práci sousetředit.
- Soudce není zodpovědný primárně svým nadřízeným, ale přímo Bohu. Jemu bude skládat účty.
- Pokud hledá skutečnou spravedlnost, může také oprávněné očekávat nadpřirozenou Boží pomoc a radu.
7 Ať na vás nyní padne strach z Hospodina. Dbejte (na to, jak jednáte,) neboť u Hospodina, našeho Boha, není zvrácenosti, (braní ohledů) ani braní úplatků.
- h.: pozvedání tváří;
- Bojte se Boha – pokud svou práci nebudete dělat spravedlivě, potrestá vás.
- Některé věci Nejvyšší nenávidí:
- zvrácenost: tedy převracení práva. Spravedlnost nelze prohlásit za nespravedlnost a naopak.
- braní ohledů: spravedlnost musí být slepá (proto má vyobrazená Spravedlnost zavázané oči) – musí rozhodovat bez ohledu na člověka
- braní úplatků: To je již pro soudce nepřípustné zcela. To je výsměch spravedlnosti. O nepřijatelnosti úplatků je toho v Písmu hodně, např. Ex 23:8: Nepřijmeš úplatek, neboť úplatek oslepuje ty, jež vidí, a podvrací jednání spravedlivých.
8 Také v Jeruzalémě ustanovil Jóšafat některé z lévitů, kněží a z předáků izraelských rodů pro Hospodinovo právo a pro spory a (oni se vrátili do) Jeruzaléma.
- n~: se přestěhovali; (některé překlady opravují TM na -) n.: ti bydleli v
- Takže ani v hlavním městě nebyla situace růžová – právo nebylo v dobrém stavu. Pravděpodobně někteří potenciální dobří soudci dokonce z Jeruzaléma odešli. Teprve příslib dobrého místa ve státní zprávě je přiměl k návratu.
- Schopných a spolehlivých lidí pro řešení sporů je vždy nedostatek – vidíme, že postavení nebylo rozhodující – zda šlo o lévity, kněží nebo předáky nebylo tak rozhodující, jako kompetence.
9 Přikázal jim: Toto čiňte z bázně před Hospodinem, s poctivostí a neporušeným srdcem.
- Král u budoucích soudců apeloval na:
- Boží bázeň – tedy strach z Božího trestu při nepoctivém jednání
- poctivost
- neporušené srdce: celistvé, kompaktní, integrální, srdce z jednoho kusu. Srdce chovající se stejně poctivě za všech okolností.
10 Při každém sporu, který se k vám dostane od vašich bratrů, jež sídlí ve svých městech — ať už jde o krveprolití, o zákon, příkazy, ustanovení či nařízení — je varujte, aby se neprovinili proti Hospodinu a aby na vás a vaše bratry nedopadlo jeho rozhořčení. Tak jednejte a neproviníte se.
- h.: krev a krev;
- Nejdůležitější je, jak věci vidí Hospodin, co On považuje za spravedlivé.
- Tomu je při rozhodování nutno všechno podřídit. A to je třeba vštěpovat nejen soudcům, ale i lidem.
11 Hle, vrchní kněz Amarjáš bude nad vámi pro všechny Hospodinovy záležitosti a Zebadjáš, syn Jišmaelův, vévoda domu judského, pro všechny záležitosti královy. A jako správci budou před vámi lévité. (Buďte silní) a jednejte a Hospodin ať je s (tím, kdo jedná dobře.)
- [otec Jójadův (2Pa 23,8)];
- n~: Jednejte rozhodně;
- Bude existovat možnost porady a odvolání pro jednotlivé oblasti správy:
- pro věci Boží
- pro záležitosti královské
- pro záležitosti správy (chodu chrámu?)
- (Buďte silní) a jednejte a Hospodin ať je s (tím, kdo jedná dobře.): Když budete své funkce vykonávat s nejlepším vědomím a svědomím, můžete se spolehnout na Boží podporu. A je třeba, abyste jednali rozhodně a nebáli se. Vaše práce se nebude všem líbit, nikdy se nezavděčíte všem. To je ale v pořádku, nedejte se tím vyvést z míry a právo prosazujte nekompromisně.