2. letopisů – kapitola 29 (Chizkijáš)

1 Chizkijášovi bylo dvacet pět let, když se stal králem, a kraloval v Jeruzalémě dvacet devět let. Jeho matka se jmenovala Abíjá, dcera Zekarjášova.

• Pětadvacetiletý král neměl při nástupu na trůn stran zbožnosti karty rozdány příliš šťastně – otec byl totální modlář.
• Kde se v něm vzala jeho touha po Hospodinu?
• Mohlo by jít o vliv matky, dědečka? Matky jsou v knize vždy uvedeny, ale vždy bez bližších specifikací.
• Není ale nikterak vzácné, že děti jsou životním stylem svých rodičů znechuceny a hledají změnu.
• Někdy je jejich znechucení oprávněné a obracejí se správným směrem, jindy rodičům křivdí a ubírají se oproti rodičům do vod spíše horších.
• (O generačním rozporu jsem nedávno jsem viděl film Jesus Revolution, který podle skutečných událostí pojednává o probuzení mezi hippies v Americe šedesátých let. Hippies odmítali „konzumní život“ svých rodičů, zabředali přitom zase do problémů jiných).
• Proč by nemohl princ Chizkijáš toužit po odklonu od otcova modlářství k pravému Bohu?

2 Činil to, co je správné v Hospodinových očích, stejně jako to činil jeho otec David. 

• (v širším slova smyslu, tj. praotec / předek; Na opravdového otce se autor samozřejmě odvolat nemohl.

3 V prvním měsíci prvního roku svého kralování otevřel dveře Hospodinova domu a opravil je.

• [715 př. Kr.];
• Šel „na to hned“. Okamžitě po nástupu na trůn se vrhl na náboženskou reformu. Musel na to čekat, musel mít už dávno jasno o tom, čeho chce dosáhnout.
• Krok číslo jedna byl: znovuzprovoznění chrámu. Nejprve „hardware“.

4 Přivedl kněze a lévity a shromáždil je na východním náměstí.

• Pak software, lidé. Chrám je pouze budova, skořápka, až lidé ji naplní životem a dají jí smysl.
• Levité a kněží někde byli, někde přežívali. Nějak se živili.
• Možná museli žít v konspiraci, možná byli pronásledováni nebo možná trpěni. (Třeba jako kněží za komunismu – někteří seděli ve vězení, někteří pracovali v civilních zaměstnáních ve fabrikách, apod.).
• Ti zbožní byli ze situace za Achaze nešťastní, některým možná vyhovovala a byli rádi, že mohou dělat něco „normálního“.
• V každém případě nyní jim začala nová éra.

5 Řekl jim: Poslyšte mě, lévité! Nyní se posvěťte a posvěťte dům Hospodina, Boha svých otců, a vyneste ze svatyně nečisté věci. 

• h.: nečistotu; [výraz je používán o menstruaci zde v přeneseném smyslu;
• Po takovém zlém období není možno se vrátit k bohoslužbám jakoby nic. Vše je znečištěno bezbožností a modlářstvím.
• Je třeba odstranit vše zlé a vše znovu očistit – sterilizovat od hříchu.
• Můžeme si to představit jako znovuzabydlení domu, ve kterém si okupační armáda udělala stáje pro koně – je třeba vyvézt tuny hnoje a vše vyčistit hektolitry vody a mýdla. Až pak je možno se tam nastěhovat anebo tam dokonce pozvat návštěvu (Boha).
• Chrám byl podobně znečištěn modloslužbou. Od hříchu se „sterilizuje“ krví – bylo třeba vše vyklidit, uvést do pořádku a pak omýt krví.

6 Neboť naši otcové se zpronevěřili a páchali to, co je zlé v očích Hospodina, našeho Boha. Opustili ho, odvrátili svou tvář od Hospodinova příbytku a ⁽obrátili se k němu zády.

• h.: dali záda; Zajímavý hebrejský idiom. My používáme „dát záda“ ve smyslu lehnout si po práci: Po šichtě přijdu domů a dám na dvě hodiny záda.
• Ten, kdo se zpronevěřil, byl především králův otec, ale jistě v tom nebyl sám. Jeho modlářství našlo následovníky a podporovatele, u některých jistě padlo na úrodnou půdu.
• Opustit, odvrátit tvář a obrátit se zády znamená totéž – vykašlat se, přestat se zabývat, přestat věnovat pozornost.
• Nejde přitom primárně o chrám (i když ten je zmiňován), ale o Boha. Je to osobní věc. Všichni si dovedeme představit, jaké to je, když se od tebe lidé odvrátí, přestaneš je zajímat – otočí se zády, začnu tě ignorovat. Možná něco ve smyslu: Dokud jsi býval ředitelem, měl jsi doma stále plno, pořád tě někdo navštěvoval, lidi jsi zajímal, byl jsi středem pozornosti. Když tě komunisté později vyhodili z funkce, nikoho už nezajímáš nebo se tě lidé bojí. A továrna na přesnou mechaniku slouží jako ta stáj pro koně. (Bůh ani omylem není vyhozeným ředitelem, některé aspekty situace nám toto přirovnání přinést může).

7 Zavřeli také dveře předsíně, uhasili lampy, neobětovali kadidlo a nepřinášeli ve svatyni zápalné oběti Bohu Izraele. 

• Chrám byl uzavřen, vyřazen z provozu. Bohoslužba se zastavila. Bůh z něho odešel.

8 Hospodinovo rozhořčení dopadlo na Judsko a Jeruzalém a učinil je předmětem úděsu, hrůzy a úžasu, jak vidíte na vlastní oči. 

• Dopadlo to, jak muselo. Takovou provokaci Nejvyšší nemohl nechat bez reakce.
• V Zákoně nás ostatně nesčetněkrát varoval, že takové jednání tolerovat nebude, že tresty budou hrozné.

9 Proto naši otcové padli mečem, naši synové, naše dcery a ženy jsou kvůli tomu v zajetí.

• Důsledky vidíte všude kolem – samé katastrofy, prohry na všech stranách, zotročování nepřáteli.

10 Nyní mám na srdci uzavřít smlouvu s Hospodinem, Bohem Izraele, aby se od nás odvrátil jeho planoucí hněv.

• Mám na srdci to změnit: Vrátit se k Bohu, požádat ho o odpuštění a o návrat.
• Ze Zákona také víme, že je to možné.
• Mimochodem – v Tóře jsou možnost odpadnutí, následné tresty i otevřená cesta k návratu předjímány mnohokrát a velmi jasně.
• To platí obecně: Stačí si přečíst Písmo a člověk se zorientuje ve své situaci (zjistí, proč na tom je tak, jak je) a nalezne i možné východisko.

11 Nyní, moji synové, nebuďte nedbalí, protože vás Hospodin vyvolil, abyste před ním stáli, sloužili mu, byli jeho služebníky a pálili mu kadidlo. 

• Chizkijáš měl zjevně Zákon „načtený“ – měl jasno i v tom, že bohoslužbu mohou provozovat pouze kněží a levité, neměl žádná „cukání“ se něčím z toho zabývat sám.
• To je důležité:
  • Jednak je třeba dbát na dodržování „technologických postupů“
  • Jednak dodržovat kompetence.
  • Ale také je třeba práci umět delegovat, nesnažit se všechno dělat sám.

12 Povstali tito lévité: Machat, syn Amsajův, a Jóel, syn Azarjášův, ze synů Kehatových; ze synů Merarího: Kíš, syn Abdí, a Azarjáš, syn Jehalelélův; z Geršónovců: Jóach, syn Zimův, a Eden, syn Jóachův; 13 ze synů Elísáfanových: Šimrí a Jeíel; ze synů Asafových: Zekarjáš a Matanjáš; 14 ze synů Hémanových: Jechíel a Šimeí; ze synů Jedútúnových: Šemajáš a Uzíel.

• Celkem čtrnáct levitů ze sedmi rodů.
• Zřejmě nadšeně a s chutí se chopili svých úřadů.

15 Shromáždili své bratry, posvětili se a na králův příkaz šli podle Hospodinova slova očistit Hospodinův dům.

• Přidalo se k nim mnoho dalších.

16 Kněží vešli dovnitř Hospodinova domu, aby ho vyčistili. Každou nečistotu, kterou nalezli v Hospodinově chrámu, vynesli na nádvoří Hospodinova domu. Tam to převzali lévité a vynesli to ven do údolí Kidrónu.

• Dovnitř mohli pouze kněží. Jakkoliv byl chrám nyní „chlévem“, levité neztratili respekt ke svatému místu a necpali se, kam neměli.
• Modlářské ohavnosti dali tam, kam patřili – na skládku. Údolí Kidrón sloužilo jako skládka, ale obětovalo se tam také modlám a bývá často obrazem pekla.

17 Začali se posvěcovat prvního dne prvního měsíce a osmého dne toho měsíce vešli do Hospodinovy předsíně. Osm dní posvěcovali Hospodinův dům a šestnáctého dne prvního měsíce to dokončili.

• Celý proces posvěcování probíhal ve svou fázích – nejprve posvěcovali sami sebe. Po týdnu se posunuli do chrámu a krok za krokem očistili i jej. Celkem „technologický“ proces očišťování trval 16 dnů. Možná za každý rok modloslužby den očišťování.

18 Pak vešli dovnitř ke králi Chizkijášovi a řekli: Očistili jsme celý Hospodinův dům, oltář pro zápalné oběti a všechny jeho předměty i stůl pro předkladné chleby a všechny jeho předměty. 

• Nahlásili dokončení díla.

19 Všechny předměty, které král Achaz během svého kralování ve své věrolomnosti odstranil, jsme připravili a posvětili. Jsou před Hospodinovým oltářem.

• Bohoslužebné předměty museli znovu poshánět a připravit k použití.
• Znovu a znovu mi naskakuje představa opuštěné továrny. Nebo staré „vetřiesky“ (Praha V3S, legendární náklaďák s výbornou průchodností terénem), kterou někdo našel v lese zarostlou křovím a snaží se ji zrenovovat (podobných videí je plný Youtube).
• Nezapomeňme, že chrám byl opuštěn po dlouhých šestnáct let. Jak vypadá dům, továrna nebo auto po šestnácti letech ničení nebo i jen pouhé opuštěnosti si umíme představit. Nyní se vracejí původní zaměstnanci, vymetají mrvu, hledají po smetištích součástky poničených strojů, vše promazávají a snaží se uvést do provozu. Mají radost, když pak motor skutečně naskočí).

20 Král Chizkijáš časně vstal, shromáždil knížata města a vystoupil do Hospodinova domu. 

• Vše je připraveno, zbývá „nahodit motor“. Po šestnácti dnech nastává slavnostní (a trochu napínavá) chvíle „otočení klíčem startéru“.  
• Technici udělali, co uměli – nyní přichází šéf, aby otočil klíčkem.

21 Přivedli sedm býčků, sedm beranů, sedm beránků a sedm kozlů jako oběť za hřích za království, za svatyni a za Judsko. Král řekl synům Áronovým, kněžím, aby to obětovali na Hospodinově oltáři.

• Oběti přivedl sám král.
• Obětování opět správně přenechal specialistům.
• Bylo, co očišťovat. Za šestnáct let se množství nečistoty nakupilo jak na království, tak na svatyni a na celém státě.

22 Zabíjeli skot, kněží chytali krev a kropili oltář. Zabíjeli berany a krví kropili oltář. Zabíjeli beránky a krví kropili oltář.

• Hřích je očišťován krví. Nijak jinak to nejde.

23 Pak přivedli před krále a shromáždění kozly jako oběť za hřích a vložili na ně ruce.

• Král symbolicky přenesl všechny hříchy království na kozly. A že jich bylo: Za Achaze toho „natropili“ tolik, že nic jiného, než smrt jako trest nepřipadalo v úvahu.

24 Kněží je zabili a jejich krev přinesli na oltář jako očištění od hříchu, aby získali smíření pro celý Izrael, neboť král přikázal, aby zápalná oběť a oběť za hřích byla za celý Izrael.

• Král nemyslel jen na sebe, ale na celý národ. Prosil za odpuštění pro všechny.
• Takovéto zástupné činy jsou možné – Bůh je akceptuje a bere vážně. Člověk může do určité míry prosit o odpuštění hříchu za ty, nad nimiž vykonává autoritu (král za poddané, otec za rodinu, pastor za sbor, apod.)
• Bůh takový přístup oceňuje – krásným příkladem je setník, který prosil Ježíše o uzdravení pro svého služebníka.

25 Ustanovil v Hospodinově domě lévity s činely, harfami a lyrami podle příkazu Davida a Gáda,  králova vidoucího, a proroka Nátana, neboť to byl příkaz od Hospodina prostřednictvím jeho proroků. 26 Lévité stáli s Davidovými nástroji a kněží s trubkami.

• Chvály jsou nedílnou součástí bohoslužby. Když zařazujeme hudbu na pořad bohoslužeb, děláme to správně.
• Vždycky, když čtu o obnovování bohoslužby po nějaké době nečinnosti, napadne mě, zda bych byl na základě Mojžíšových knih schopen správný postup bohoslužby zrekonstruovat. Kdybych byl pověřen: Připrav vše pro bohoslužbu včetně náčiní, oblečení a itineráře obětování. Jednoduché by to rozhodně nebylo – některé pokyny v Tóře mi přijdou nejasné.
• Zdá se, že portfolio používaných hudebních nástrojů bylo pevně dané.

27 Chizkijáš přikázal, aby přinášeli zápalnou oběť na oltáři. Ve chvíli, kdy ta zápalná oběť začala, začala ⁽Hospodinova píseň⁾ a trubky pod vedením nástrojů izraelského krále Davida. 

• Není nic špatného na tom, když hudba „podmalovává atmosféru“ při nějaké bohoslužebné činnosti, např. při vysluhování Večeře Páně.
• Velmi nám záleží na tom, abychom při bohoslužbách „nebičovali atmosféru“ (např. rytmikou) nebo nepůsobili na city tesknou hudbou. Vyznáváme zásadu – buď autentické Boží jednání nebo nic. Když Bůh nepřijde a nedotkne se lidí, budiž. My si vlastní rukou pomáhat za žádnou cenu nebudeme.
• Zde se ale zdá, že do určité míry je použití hudby při slavnostních příležitostech legitimní a správné. Chvály a troubení jistě působily na city přítomných lidí – a bylo to v pořádku.

28 Celé shromáždění se sklánělo, zpívala se píseň a trubky troubily, a to všechno se dělo, dokud nebyla zápalná oběť dokončena. 29 Když obětování skončilo, král a všichni, kdo byli s ním, poklekli a klaněli se.

• Byla to velká slavnostní chvíle. Věci byly znovu uvedeny do pořádku – hříchy byly usmířeny a Hospodin se vrátil ke svému lidu.
• Lidé se Bohu klaněli – k tomu jsme ostatně byli stvořeni.

30 Král Chizkijáš s knížaty řekl lévitům, aby chválili Hospodina slovy Davida a vidoucího Asafa. Chválili s radostí, poklekali a klaněli se. 

• Všeobecné pohnutí. Jistě všichni měli mrazení v zádech, možná cítili i doteky Svatého Ducha.

31 Chizkijáš promluvil a řekl: Nyní jste se zasvětili pro Hospodina. Přistupte a přineste do Hospodinova domu obětní hody a oběti díků. Shromáždění přineslo obětní hody a oběti díků a všichni ochotného  srdce i zápalné oběti. 

• Nyní nastal čas pro ostatní, aby se zapojili sami za sebe – dle svého uvážení, dle touhy svého srdce.
• Celkové národní odpuštění a zasvěcení již proběhlo.
• Kdo chtěl, mohl nyní k Bohu přistoupit sám za sebe. Sám za sebe vyjádřit touhu přijmout odpuštění, zasvětit se Bohu, začít znovu.
• Oběťmi díků člověk vyjadřuje zase především vděčnost.
• Vše bylo dobrovolné – lidé ochotného srdce jsou ti, kteří chtějí.

32 Počet zápalných obětí, které shromáždění přineslo, byl sedmdesát býků, sto beranů a dvě stě beránků; to všechno přinesli jako zápalnou oběť Hospodinu. 33 Svatých obětí bylo šest set býků a tři tisíce ovcí.

• Jaký je rozdíl mezi zápalnou obětí a svatou obětí?
• Zápalná oběť je zcela spálena na oltáři, vyjadřuje odpuštění hříchů a obnovení smlouvy s Bohem.
• Svaté oběti jsou zřejmě všechny ostatní, různých druhů.
• Bylo to tedy zřejmě takto:
  • 7 býčků, 7 beranů, 7 beránků a 7 kozlů jako zápalná oběť od krále za království, za svatyni a za Judsko.
  • 70 býků, 100 beranů a 200 dvě stě beránků jako tatáž oběť od shromáždění;
  • 600 býků a 3000 ovcí jako ostatní oběti (různého druhu) od shromáždění.

34 Ovšem kněží bylo málo, takže nebyli schopni stáhnout kůži ze všech zápalných obětí. Proto je posílili jejich bratři lévité, dokud nebyla práce dokončena a dokud se neposvětili další kněží. Lévité ⁽se totiž posvěcovali horlivěji⁾ nežli kněží. 

• h.: přímějšího srdce k posvěcení;
• Aby vše zvládli. museli improvizovat.
• Je možné, že kněží byli při svém posvěcování laxní? Kněží je vždy méně, než levitů, možná zkrátka nestíhali.

35 Také zápalných obětí bylo mnoho s tukem pokojných obětí a s úlitbami pro zápalnou oběť. Tak byla obnovena služba Hospodinova domu.

• Bylo to velké a slavnostní. Byl to nový začátek.

36 Chizkijáš se vším lidem se radoval z toho, co Bůh připravil pro lid, neboť se to stalo náhle.

• Bylo to rychlé, až nečekaně rychlé. Že se podaří po šestnácti letech marasmu tak rychle vrátit na správnou cestu, bylo pro všechny nečekané.
• Pokání opravdu není žádná věda. Není snadné, ale je jednoduché. Někdy je návrat k Bohu překvapivě rychlý a snadný.