2. Letopisů – kapitola 3 (Šalomoun)

1 Šalomoun začal stavět Hospodinův dům v Jeruzalémě na hoře Mórija, kde se Hospodin ukázal jeho otci Davidovi, na místě, které David připravil, na humně Ornána Jebúsejského. 

• Výběr místa byl symbolický i praktický

2 Začal stavět druhého dne druhého měsíce ve čtvrtém roce svého kralování. 

• [na jaře r. 966 př. Kr.]
• Čtyři roky na konsolidaci vlády a na přípravy nejsou mnoho. Šalomoun musel jít cílevědomě za svým cílem.
• Šalomoun mohl plánovat dlouhodobě. Kdyby ho po čtyřech letech čekaly volby, je otázka, jestli by se do tak ambiciózního projektu pustil.
• Můžeme si vzít ke srovnání např. jak je pro naše vlády obtížné zahájit stavbu dalších jaderných reaktorů (což je projekt svým rozsahem zřejmě srovnatelný)

3 Toto jsou základy, které Šalomoun položil pro stavbu Božího domu: délka v loktech podle původní míry šedesát loket a šířka dvacet loket.

• h.: první;
• [tj. cca 27 m]
• Pro zjednodušení lze míry v loktech pro převod na metry dělit dvěma.
• Rozměr 30×10 m nejsou nikterak impozantní

4 Předsíň v průčelí chrámového domu ⁽byla dlouhá dvacet loket v průčelí široké strany domu;⁾  výška  byla  ⁽sto dvacet.⁾ Uvnitř ji potáhl čistým zlatem. 

• ^t4 n.: měla délku jako šířka domu – dvacet loket; 
• dle TM; některé rkpp. LXX a Pš: dvacet;
• Třetinu rozměru hlavní místnosti „ubírala“ předsíň.
• Zlato se dá tepat na extrémně tenkou vrstvu. I tak je ale obložení tak velké plochy pozoruhodné.

5 Velký dům obložil cypřišovým dřevem a obložil ho ryzím zlatem; na to dal palmové ozdoby a řetězy. 

• h.: dobrým; 
• Tedy kamenná stavba vyložená dřevem a to pokryté zlatem.
• Ozdobami se nešetřilo, motivy byly rostlinné. Řezbáři se museli činit.

6 Dům obložil drahokamy, aby byl slavný; zlato bylo zlato parvajimské.

• [Umístění Parvajimu, zdroje zlata, je nejisté; někteří ho ztotožňují s dnešním Farvou v Jemenu. Výraz parvajimské může též označovat kvalitu zlata]
• Zlato a drahokamy jsou jednak hezké, jednak použití tak drahých materiálů zvyšuje prestiž stavby

7 Dům, trámy a prahy, jeho stěny a dveře obložil zlatem a na stěny vyryl cheruby. 

•  Popis stavby je detailní. Snahou je vylíčit její mimořádnost a nádheru.
• Vše s odkazem, že vše se dělá tak úžasné proto, že úžasný je Bůh, kterému je stavba věnována;
• Kromě rostlinných motivů byly stěny ozdobeny i motivy cherubů, tedy andělů. Což je zajímavé – odkud čerpali povědomí o tom, jak cherubové vypadají?
• Jejich představy o vzhledu andělů určitě nebyly tak zcestné jako zobrazování barokních andělíčků dětského vzhledu s tukovými faldičkami, ale i tak si jen těžko mohli být jisti, že jejich zobrazení cherubů nejsou „mimo“.
• Jak vypadají okřídlení andělé je těžko představitelné. Stavba těla ptáků je velmi specifická, enormní prsní svaly vyžadují speciální tvar prsní kosti a jsou třeba stovky dalších detailů umožňujících let. Představa, že by např. běžný člověk měl křídla, která by mu umožňovala létání, je nereálná. Andělská křídla tedy jsou orgánem specifickým a jejich role není jasná. Jaká je funkce andělských křídel či , zda potřebují andělé křídla k létání, je otazné.
• Sochař, který sochy vytvářel nicméně musel mít o jejich vzhledu jasnou představu.

8 Pak udělal dům nejsvětějšího místa; jeho délka byla dvacet loket v průčelí široké strany domu a jeho šířka dvacet loket. Obložil ho ryzím zlatem, šesti sty talenty.

• [dle 1Kr 6,20  též výška byla dvacet loket (tj. cca 9 m), takže stavba tvořila dokonalou krychli
• [tj. cca 18 tun]
• Hovoříme o Svatyni svatých, ústředním bodu svatyně, srdci „jaderného reaktoru“, místě s nejvyšším stupněm sterility od hříchu, schopném v sobě hostit Samotného Boha.
• Krychle o průměru 9 m má plochu 486 m2 včetně podlahy, bez ní asi 400 m2 – na čtvereční metr bylo tedy spotřebováno 45 kg zlata.
• Zlato má dle ryzosti hustotu od 13 do 19 g/cm3. Pokud šlo opravdu o ryzí zlato, má 45 kg objem asi 2350 cm3. Vrstva zlata pokrývající svatyni svatých byla tedy silná něco přes dva milimetry.
• Zlatem zle pozlacovat i ve zcela mikroskopické vrstvě – to ale nebyl Šalomounův styl.

9 Hřebíky vážily padesát šekelů zlata. Též horní místnosti obložil zlatem.  

• [tj. cca 0,6 kg]; [vzhledem k tomu, že zlato je příliš měkký kov na hřebíky a také množství není velké, šlo asi o zlato, kterým byly normální hřebíky pozlaceny];
• Svatyně měl i svá podkroví.

10 V domě nejsvětějšího místa udělal dva cheruby, umělecké dílo; potáhli je zlatem. 

• h.: odlité; HL;
• Sochy cherubů Musely být krásné a velké
• Cherubové symbolizují majestátnost Boží přítomnosti. Oni, na rozdíl od nás lidí, mají k Bohu přímý přístup. Svými křídly nás od spalující síly Boží přítomnosti „odstiňují“.

11 Délka křídel cherubů byla dvacet loket. Jedno křídlo o pěti loktech se dotýkalo stěny domu a druhé křídlo o pěti loktech se dotýkalo křídla druhého cheruba. 12 Křídlo druhého cheruba o pěti loktech se dotýkalo stěny domu a druhé křídlo o pěti loktech se dotýkalo křídla prvního cheruba. 

• Socha s rozpětím křídel pět metrů je enormní. Musela mít kostru z bronzu nebo jiného pevného kovu.
• Křídla dvou andělů překlenovala celý prostor svatyně.
• Jak jsme již zmínili, jejich přítomnost zřejmě nějakým způsobem odstiňovala Boží svatou přítomnost od lidské profánnosti nebo naopak (lidskou hříšnost stínila od Boží svatosti).

13 Roztažená křídla těchto cherubů měřila dvacet loket. Stáli na nohou a jejich tváře byly obráceny k domu.

• Posledními informacemi o cherubech, kterých se nám dostává, je že stáli na nohou¹ a tváře měli obrácené „k domu“ – kam se tedy dívali? Zřejmě ne směrem dopředu k příchozímu, ale buď na bok bočním stěnám (pak by byla otázka, jak měli rozložená křídla) nebo nejspíše byli obráceni zády k příchozímu a dívali se na protilehlou stěnu. Jejich křídla se dotýkala a společně překlenovala celý prostor zleva doprava.
• Zřejmě šlo o Chúramovo dílo.

14 Udělal oponu z modré, purpurové a karmínové příze a mořského hedvábí a vyhotovil na ni cheruby. 

• Popisována opona jako další řemeslnický „majstrštyk“.
• Kvalitní materiály a barvy – barviva na barvy byla velmi drahá.
• Opět motiv cherubů – proč je Šalomoun všude umisťoval? Cherubové s pohybují v Boží blízkosti, tak chtěli jejich znázorněním naznačit či přitáhnout Boží přítomnost?

15 Před domem udělal dva sloupy vysoké třicet pět loket a hlavici, která byla na obou vrcholech, vysokou pět loket. 

• h.: dlouhé;
• [dle 1Kr 7,15 a potvrzeno 2Kr 25,17 měl sloup 18 loket; buď je zde uvedena míra obou sloupů dohromady, nebo může jít o písařský omyl];
• Devítimetrové sloupy u vstupu

16 Udělal řetězy jako ve svatyni a dal je na vrchol sloupů. Udělal sto granátových jablek a dal je na řetězy. 

• Řetězy se myslí ornamentální zdobení vrcholku sloupů, stejně jako zpodobnění granátových jablek.

17 Sloupy postavil před chrám, jeden napravo a druhý nalevo. Pravý nazval Jakín a levý Bóaz.

• [tj. asi: on upevňuje];
• [tj. v něm je síla];
• Proč pojmenovávat sloupy není jasné, ale zase proč ne. Jména měla vyjadřovat jejich stabilitu a podpůrnou funkci

 

.

.

,

1. Nevznášeli se. ↩︎