2. Letopisů – kapitola 4 (Šalomoun)

1 Udělal též bronzový oltář, dvacet loket dlouhý, dvacet loket široký a deset loket vysoký

• [paral. text 1Kr nepopisuje oltář, ale hovoří o něm na dalších místech];
• [tj. cca 9 m];
• Oltář byl neuvěřitelně obrovský, cca 10x10x5 – v porovnání se stavbou 30x10x10 se rozhodně neztrácel.
• Jak se na tak obrovském oltáři dá udržet oheň, jak na něj vynášet oběti a jak přikládat dřevo, je pro mě těžko představitelné. Obsluhovat oltář muselo znamenat pracovat v neskutečném vedru. Kněží se museli jistě střídat jako dělníci v železárnách u vysokých pecí. A to neměli azbestové obleky.

2 Potom udělal odlité moře, deset loket bylo od okraje po okraj, dokola okrouhlé, pět loket bylo vysoké a obepnula ho dokola šňůra třiceti loket.

• Šlo o opět obrovský artefakt, kulatou nádrž na vodu – průměru skoro 5, vysokou téměř 2,5 m. ¹
• Člověk se pod takovou nádrží ztrácel.
• Na webu je mnoho obrázků, jak mohlo moře vypadat – jeho monumentalita z nich čiší (lidé jsou oproti němu drobní)
• Spotřeba vody při bohoslužbách byla jistě velká – jen množství prolité krve bylo obrovské

3 Kolem dokola pod ním ho obklopovalo zpodobení býků, deset na loket, kolem dokola moře. Býci byli ve dvou řadách, odlití při odlévání moře.

• Co znamená deset na loket, nechápu.
• Tvořili s nádrží jeden celek, nešlo tedy o sochy býků rozestavěné kolem.
• Odlít takový artefakt by byl i v dnešní době úkol hodný velkých železáren. Nedovedu si laicky vůbec představit technologický postup
• Proč býci? Jde zřejmě o symbol síly. a také o „ozdobu“.
• Vše, co bylo v chrámu a v chrámovém komplexu, do posledního detailu v sobě obsahuje symboliku. Mimo jiné to souvisí se vzhledem Stanu setkávání, jehož podrobný model přejal při svém čtyřicetidenním pobytu Mojžíš na hoře Sinaj. Vše má také přesah do naší novozákonní doby.
• Symboliku Stanu setkávání moc pěkně popisuje Karel Řežábek v knize Svatyně a cesta k dospělosti.

4 Stálo na dvanácti býcích: Tři byli obráceni na sever, tři byli obráceni na západ, tři byli obráceni na jih a tři byli obráceni na východ. Moře bylo nahoře na nich a všechny jejich zadky směřovaly dovnitř. 

• [snad symbolicky za dvanáct kmenů, které tábořily kolem stánku – tři na každé straně
• h.: záda

5 Bylo na dlaň silné a jeho okraj byl udělán jako okraj poháru, do liliovitého květu. Pojalo ⁽tři tisíce batů.⁾

• [cca 8 cm]
• [tj. cca 108 000 litrů; 
• 1 Kr 7,26 má 2 000 (asi písařský omyl)]
• Nešlo o válec, ale o „pohár“ – proto je jeho objem menší než objem válce daných rozměrů.
• Nanosit 108 tisíc litrů znamená vynosit na dvoumetrovou rampu cca deset tisíc věder. Předpokládám, že čerpadla neexistovala (snad Archimedova spirála?) a vzhledem k tomu, že chrám byl na kopci ani možnost tam vodu přivést.

6 Udělal též deset nádrží k umývání a dal jich pět napravo a pět nalevo. V nich oplachovali předměty pro zápalnou oběť, ale pro umývání kněží bylo moře.

• Moře nebylo jediným zdrojem vody.
• Rozlišovalo se, co a kdo se umývá v jaké nádrži. Možná z praktických, možná z liturgických důvodů.
• Voda z moře se zřejmě odebírala z rampy vědry? Pochybuji, že mělo nějakou výpust, „kohoutek“, hadici.
• Musela být vyřešena drenáž velkého množství znečištěné vody. To vše musel Šalomoun promyslet a Chúram být schopen realizovat.
• Kolem moře a nádrží musely být pro kněží nějaké „umývárny“?
• Obětování muselo být nesmírně špinavou prací – stovky či tisíce litrů krve, obrovský oheň s pálícím se masem, dým a saze. Všechno muselo být mastné a ulepené, pach krve a pálícího se masa musel být všudypřítomný.
• Na první pohled nešlo o nic duchovního, ale o „špinavý“ průmyslový provoz se stovkami zaměstnanců, nad jakousi kombinaci jatek, řeznictví a krematoria.
• Židovství ani z něho vzešlé křesťanství nejsou příliš „duchovními“ náboženstvími – jejich zakotvení ve fyzické realitě je silné. Zde stovky a tisíce zabíjených, porcovaných a pálených zvířat, v křesťanství Kristovo krvavé tělo roztrhané důtkami a svíjející se na kříži.
• Pro ty, kdo hledají „ezo“ náboženství, opravdu nic atraktivního. – takoví se musejí obrátit jinam.

7 Udělal deset zlatých svícnů podle nařízení pro ně a dal je do chrámu, pět napravo a pět nalevo. 

• V chrámu zřejmě jediný zdroj světla. Okna žádná. Muselo tam být stálé šero.

8 Udělal deset stolů a umístil je do chrámu, pět napravo a pět nalevo. Udělal též sto zlatých misek.

• Seznamujeme se postupně s vnitřním vybavením chrámu: stoly a nádobí

9 Udělal nádvoří kněží a velké nádvoří i dveře k nádvoří a jejich křídla potáhl bronzem. 

• Promyšlený byl i prostor před chrámem.
• Nádvoří kněží byl nějaký prostor těsně u chrámu vyhrazený pouze pro ně.
• Velké nádvoří širší prostor před chrámem, zřejmě již šířeji dostupné.
• Dveře se myslí chrámová vrata? Protože kolem chrámových prostor byly zdi, mohlo jít i o dveře někde v obvodových zdech.

10 Moře dal na pravou stranu, z jihovýchodu.

• Obrázků a schémat chrámu je nepřeberné množství, částečně se liší, ale pomáhají si udělat představu o měřítcích a vnějších i vnitřních dispozicích.

11 Chúram též udělal hrnce, lopaty a misky. Tak Chúram dodělal práci, kterou konal pro krále Šalomouna na Božím domě.

• Nářadí a nádobí.
• Chúram byl opravdu pozoruhodně univerzální.

12 Dva sloupy a kulovité hlavice, které byly na vrcholu obou sloupů, dvojí mřížování, aby zakrývalo obě kulovité hlavice, které byly na vrcholu sloupů; 13 čtyři sta granátových jablek pro dvoje mřížování, dvě řady granátových jablek pro jedno mřížování, aby zakrývalo obě kulovité hlavice, které byly na vrchu sloupů,

• Sloupy měly jména, byly u vstupu do chrámu. Nahoře měly hlavice, tedy rozšíření a ty byly zdobené.
• Zdobeny byly rostlinnými geometrickými motivy.

14 deset podstavců a deset nádrží na podstavce, 

• TM má ‘áśâ – udělal, což je asi písařská chyba za (v h. velmi podobně vypadající) ‘áśer (/ resp. ‘^aśárâ) – deset;
• Šlo o přídavné menší rezervoáry vody kromě obrovského „moře“.

15 jedno moře a dvanáct býků pod ním, 16 hrnce, lopaty a vidlice. Všechny předměty udělal Chúram abí králi Šalomounovi pro Hospodinův dům z leštěného bronzu.

• h. mazleg může být písařskou chybou za mizraq – misky;
• Opakování moře a nářadí – s důrazem na to, že vše bylo Chúramovým dílem a že použitým kovem byl bronz.

17 Král je odlil do hliněných forem v Jordánské rovině mezi Sukótem a Saretánem.

• TM: Seredatou – je variantním psaním Saretánu; 
• Nahlížíme do výrobního postupu kovových artefaktů – na vhodném místě byly připraveny hliněné formy. Jak jsme již říkali, např. moře bylo opravdu velké.
• Poblíž musely být pece, kde se kov tavil. Muselo jít o továrnu v poušti

18 Všech těchto předmětů udělal Šalomoun tak veliké množství, že váha bronzu se nedala zjistit.

• Zajímavý postřeh. Bronz „tekl proudem“.

19 Šalomoun udělal všechny předměty, které byly v Božím domě: zlatý oltář, stoly a na nich předkladné chleby; 20 svícny a jejich lampy z čistého zlata, aby hořely podle nařízení před svatyní; 21 květy, lampy a kleště ze zlata, nejčistšího zlata; 22 nůžky na knot, misky, kadidlové pánvičky, pánvičky na uhlíky z čistého zlata a dveře domu: jejich vnitřní křídla do nejsvětějšího místa a křídla chrámového domu byla ze zlata. 

• Nyní vidíme výčet nábytku a předmětů interiéru chrámu. Až do detailů – jsou zmíněny např. nůžky na knoty. Vše ze zlata včetně špinavého nářadí používaného na ošetřování ohně.
• Ze zlata byly i dveře.

.

.

1. 170 000 litrů. Pokud by do ní nosili vodu ve vědrech po deseti litrech, museli jich nanosit 17 000. ↩︎