Vít Šmajstrla

2. letopisů – kapitola 8 (Šalomoun)

Vít Šmajstrla

2. letopisů – kapitola 8 (Šalomoun)

1 I stalo se po dvaceti letech, kdy Šalomoun stavěl dům Hospodinův a dům svůj, 

  • Stavby byly významné, trvaly dlouho a vyčerpávaly po dlouhou dobu státní rozpočet.
  • Možná by šlo pro představu srovnat stavbu se stavbou jaderné elektrárny – trvá desetiletí a je enormně drahá
  • To, že Šalomoun věnoval takovou pozornost i stavbě svého domu (mimo domu Božího) možná bylo přehnané, ale zřejmě ne zásadní. Bohu zřejmě zrovna toto příliš nevadilo.
  • Boháč a vládce nemusí skromně bydlet ve 2+1 v paneláku.

2 že Šalomoun vybudoval města, která mu dal Chúram, a usídlil tam syny Izraele. 

  • následuje výčet Šalomounových aktivit. Na rozvoji země pracoval systematicky a komplexně.
  • Zde šlo o mírovou expanzi území.
  • Jeho vztahy s Chúramem byly zjevně velmi nadstandardní.

3 Pak vytáhl Šalomoun na Chamát-sóbu a zmocnil se jí. 

  • [HL; asi aram. Chamát, který již dříve anektoval království Sóby]
  • Expanze byla nejen mírová.

4 Postavil Tadmór v pustině a všechna města pro sklady, které postavil v Chamátu. 5 Postavil Bét-chorón Horní a Bét-chorón Dolní, opevněná města s hradbami, vraty a závorami,  6 Baalat a všechna města pro sklady, které patřily Šalomounovi, všechna města pro vozbu, města pro koně a všechno, co si přál Šalomoun a toužil postavit v Jeruzalémě, na Libanonu a na celém území své vlády.

  • Stavěl nová města a stavby. S různým určením – pevnostní i skladová.

7 Všechen lid, který zbyl z Chetejců, Emorejců, Perizejců, Chivejců a Jebúsejců, z těch, kteří nebyli z Izraele, 8 jejich syny, kteří po nich zbyli v zemi, které synové Izraele nezničili, Šalomoun povolal na nucené práce, jak je tomu dodnes. 

  • Cizinci dělali podřadné a pomocné práce. Zřejmě nebyli otroky, ale nějakým způsobem cirkulovali při nucených pracích.

9 Ale ze synů Izraele nevzal Šalomoun otroky pro svou práci, protože byli bojovníky, jeho kapitány, veliteli jeho vozby a jeho jezdci.

  • Izraelci tyto „podřadné“ práce nedělali. Služba v armádě byla čestnou prestižní prací.
  • Tak je tomu ostatně v Izraeli dodnes – služba v armádě je prestižní a prakticky předurčuje i civilní kariéru člověka.

10 Toto byla ustanovená knížata, která měl král Šalomoun: Dvě stě padesát těch, kteří panovali nad lidem.

  • Decentralizace vlády, delegování autority je moudré. To víme již od Mojžíše.

11 Faraonovu dceru vyvedl Šalomoun z Města Davidova do domu, který jí postavil, protože si řekl: Moje žena nemůže bydlet v domě izraelského krále Davida, neboť místa, na která se dostala Hospodinova truhla, jsou svatá.

  • Proč si ji bral, když ji považoval za „nečistou“ a problematickou? Zřejmě upevňoval své hranice i skrze politické sňatky.
  • Je v tom určitý rozpor – víme, že jeho manželky Šalomounovu víru nakonec „udolaly“.

12 Tehdy přinesl Šalomoun Hospodinu zápalné oběti na Hospodinově oltáři, který postavil před  chrámovou předsíní. 13 Podle každodenního určení pro přinášení obětí, jak přikázal Mojžíš o sobotách, o novoluních a o svátcích třikrát za rok: ve svátek nekvašených chlebů, svátek týdnů a svátek stánků. 

  • Četli jsme o slavnostním zasvěcení chrámu.
  • Šalomoun ale zároveň „nastartoval“ bohoslužbu do běžného dlouhodobého režimu: soboty a svátky.

14 Podle nařízení svého otce Davida ustanovil skupiny kněží do jejich služby a lévity do jejich služby, aby chválili Hospodina a sloužili naproti kněžím podle každodenního určení, a také vrátné do jejich skupin  (pro každou bránu,) neboť to byl příkaz Davida, muže Božího. 15 V žádné věci neustoupili  od královských příkazů o knězech a lévitech a o pokladech.

  • Snažil se věci dělat správně a vyčlenit pro ně dostatečné materiální a personální zdroje.
  • Nedělali kompromisy.


16 Tak byla uskutečněna všechna Šalomounova práce ode dne, kdy byly položeny základy Hospodinova domu až do úplného dokončení Hospodinova domu.

  • Všechny své plány král dotáhl do konce.
  • Po jejich dokončení musel zažívat určitou prázdnotu – měl další životní výzvy, které by jej naplňovaly a odpovídaly jeho mimořádným schopnostem? Psal mudroslovné knihy a poezii, věnoval se manželkám, rozvíjel zemi. Nepociťoval ale po dokončení své mega-výzvy určitou prázdnotu?

17 Tehdy se Šalomoun vydal do Esjón-geberu a do Elótu na břehu moře v edómské zemi. 

  • tj. Rákosového; 
  • Zřejmě do určité míry pociťoval – proto se dal na cestování a na zámořské plavby.

18 Chúram mu poslal po svých otrocích lodě a otroky znalé moře a připluli s Šalomounovými otroky do Ofíru, vzali odtamtud čtyři sta padesát talentů zlata a přivezli králi Šalomounovi. 

  • [tj. asi 13,5 tun];
  • Chúram byl mimořádně schopný – měl know-how ve více oblastech, které Izraelci nezvládali.
  • V Ofíru zlato zřejmě nakoupili? Vyměnili za zboží i Izraele?
  • Doly tam zřejmě existovaly již předtím. O loupežnou výpravu zřejmě nešlo.

hi SEO, s.r.o.

Přihlášení