1 Když se královna ze Šeby doslechla zprávy o Šalomounovi, přišla ho do Jeruzaléma vyzkoušet hádankami. Přijela s ohromným majetkem; velbloudi nesli balzámy, množství zlata a drahokamy. Přišla k Šalomounovi a mluvila s ním o všem, co (měla na srdci.)
- h.: bylo s jejím srdcem;
- Zřejmě jí opravdu šlo primárně o intelektuální debatu. Zajímalo jí, jestli se pozoruhodné zvěsti o Šalomounově bohatství a moudrosti zakládají na pravdě.
- Neváhala kvůli tomu zorganizovat mimořádnou mezistátní návštěvu.
- Vyžaduje to přinejmenším značnou dávku pokory, protože vládcové většinou mají pocit, že všechno dělají a vědí nejlépe.
- Hovorem jistě strávili hodně času. Pokud navíc byla krásná, jak se tradičně udává, šlo jistě o pro obě strany o atraktivní setkání.
- Na co se ho tak mohla ptát? Na co bych se zeptal nejmoudřejšího muže světa?
- Šalomounovy názory částečně známe – z knihy Přísloví, Kazatel, Píseň. Měl toho ve světě hodně vypozorováno, ale měl také ve svém životě období nihilismu a vyžilosti. Vztah k Hospodinu královně předat nemohl, protože jej sám neměl, případně jej během života ztratil. Možná ale v době královniny návštěvy ještě nadšeným Hospodinovým ctitelem stále byl.
- Na co bych se zeptal Alberta Einsteina nebo nějakého jiného vysoce inteligentního člověka? Těžko říct, ale příliš přínosné by to být nemuselo: většinu vysoké fyziky bych nepochopil a názory na život či životní moudrost s inteligencí a znalostmi často ruku v ruce nejdou1. Určitě bych si raději a lépe popovídal s králem Davidem, než s přemoudrým Šalomounem. Se zbožným prostým křesťanem, než s prof. Dawkinsem.
- Jak uvidíme dále, na královnu zapůsobilo také (či především) Šalomounovo bohatství a „vychytanost“ jeho dvora. Jak moc ji ve skutečnosti zajímaly intelektuální otázky, nevíme. Jaké „vychytané“ hádanky ně něj měla nachystané, netušíme.
2 Šalomoun jí odpověděl na všechny její věci; Šalomounovi nebylo nic skryto, na co by jí neodpověděl.
- Šalomounový odpovědi ji v každém případě zcela uspokojily.
3 Když královna ze Šeby viděla Šalomounovu moudrost a dům, který postavil, 4 jídlo na jeho stole, sídlo jeho otroků, (obsluhu jeho služebníků) a jejich oděv, jeho číšníky a jejich oděv i jeho (zápalné oběti, které přinášel) v Hospodinově domě, byla bez dechu.
- TM: jeho horní místnost, do které vystupoval;
- Král si s organizaci svého dvora musel dát velkou práci a to včetně detailů jako je oblečení vlastní i obsluhujícího personálu.
- Jistě šlo především o efekt, o působivost toho všeho. Králům je takový přístup těžko vyčítat – král oblékající se jako chudák a bydlící v garsonce není nic žádoucího.
- Po celá tisíciletí byla ostatně prestiž často tím hlavním, o co šlechticům a bohatým lidem šlo. Záleželo jim na vzhledu jejich sídel, na výzdobě interiérů, hromadili umělecká díla. Dobrému šlechtici záleželo kromě toho ještě i na něčem jiném, např. na stavu jeho panství a na jeho poddaných. Těm špatným již o nic dalšího nešlo.
- To se ostatně nezměnilo dodnes – k čemu jiného než k prokázání prestiže slouží velké vily a drahá auta? Na druhé straně nikomu nic není do toho, co bohatý člověk dělá se svými penězi – jsou jeho a může s nimi nakládat libovolně. Zodpovídat se bude pouze Bohu.
- Šalomoun ji obeznámil také s bohoslužbou. I ta byla pro cizince velmi impresivní.
5 Řekla králi: To, co jsem slyšela ve své zemi o tvých slovech a tvé moudrosti, je pravda. 6 Nevěřila jsem jejich zprávám, dokud jsem nepřišla a neviděla jsem to na vlastní oči. Hle, nebyla mi oznámena ani polovina z velikosti tvé moudrosti. Předčil jsi zvěsti, které jsem slyšela.
- Není běžné, že jsou naplněna, či dokonce překonána velká očekávání.
7 jsou tvoji muži a šťastní jsou tito tvoji otroci, kteří ti stále slouží a naslouchají tvé moudrosti.
- Je příjemné mít „za šéfa“ někoho, od koho se je, co učit. (Měl jsem vždy v životě štěstí na velmi schopné primáře a kolegy).
8 Ať je požehnán Hospodin, tvůj Bůh, který si tě oblíbil a ustanovil tě na svůj trůn za krále Hospodinu, tvému Bohu. Protože si tvůj Bůh zamiloval Izrael, aby ho navěky upevnil, ustanovil tě nad nimi za krále, abys vykonával právo a spravedlnost.
- ČSP [nejvýznamnější odchylka od vyprávění v 1Kr 10,9]
- Má-li země dobrého vládce, je to opravdu Boží milost.
- A jak víme, Hospodin opravdu je tím, kdo vládce ustanovuje (Da 2,21; Ř 13,1; Př 8,15-16) – nikdo se nemůže stát autoritou, aniž by to Hospodin způsobil (je-li dobrý) nebo dopustil (je-li špatný).
- Mít tak schopného krále byla pro Izrael opravdu výhra.
- Jestli skrze Šalomounovu moudrost a skrze to, co měla možnost vidět, královna sama „našla Hospodina“, nevíme. Spíše bych o tom pochyboval. Takhle to totiž většinou nefunguje – krása a velikost chrámů, katedrál či uměleckých děl, množství zlata a bohatství mohou člověka ohromit – k opravdovému vztahu s Bohem ale hledajícího většinou nepřivedou.
9 Pak dala králi sto dvacet talentů zlata, velké množství balzámů a drahokamů. (Již nikdy nebylo přivezeno takové množství balzámu) jako dala králi Šalomounovi královna ze Šeby.
- Její dary byly jistě velkolepé, ale, jak uvidíme dále, rozhodně na tom „nebyla škodná“.
- Její země se zřejmě na balzámy specializovala.
10 Také Chúramovi otroci a Šalomounovi otroci, kteří přivezli zlato z Ofíru, přivezli algumínové dřevo a drahokamy. 11 Král udělal z algumínového dřeva schodiště Hospodinova domu a královského paláce i lyry a harfy pro zpěváky. Nikdy předtím nebylo v judské zemi vidět nic takového.
- V zemi si hromadily věci doposud nevídané.
- Podobně na evropské královské dvory byla importována cizokrajná zvířata, exotické předměty a dokonce i lidé jiných etnik. Patřilo k dobrému jménu mít na královském dvoře mezi sluhy černocha, apod.
12 Král Šalomoun dal královně ze Šeby všechno, po čem toužila a oč požádala, více nežli ona přinesla králi. Pak se svými otroky odešla do své země.
- Králové se rádi trumfují v darech. Proč ne. (Jak ale víme od Ježíše, Boha tím neohromí a odměnu v nebi si takovýmito recipročními „výměnami“ nezískají.)
13 Váha zlata, které přivezli Šalomounovi v jednom roce, byla šest set šedesát šest talentů zlata,
- [cca 20 tun]. Jde tedy o desítky miliard korun.
- Královna přivezla 120 talentů, tedy asi šestinu. Jistě ne nevýznamné množství. Odvezla si zřejmě více.
- V historii nastaly občas situace, kdy při setkání s jinými „méně rozvinutými“ civilizacemi bylo možno cenné zlato směňovat za věci bezcenné, za tretky. Toto ale jistě nebyla královnin případ – Sába byla zjevně civilizovaná a rozvinutá země.
14 kromě toho, co přivezli kupci a obchodníci. Všichni arabští králové a místodržitelé země přiváželi Šalomounovi zlato a stříbro.
- Izrael se stal centrem obchodu a ekonomiky vůbec.
- Podmaněná království odváděla daně a dávky.
15 Král Šalomoun udělal dvě stě velkých štítů z tepaného zlata — šest set šekelů tepaného zlata dal na jeden velký štít 16 a tři sta malých štítů z tepaného zlata — tři sta šekelů zlata dal na jeden malý štít. Král je dal do domu Libanonského lesa.
- Zlatý štít má pouze dekorační funkci, hodí se pro slavnostní přehlídky četné stráže apod. příležitosti. Pro boj se nehodí.
- Velký štít vážil asi 6,6 kg, malý polovinu. V dnešní době se cena kilogramu zlata blíží dvěma milionům korun (2024), velký štít by tedy stále k patnácti milionům.
17 Král udělal též velký trůn ze slonoviny a potáhl ho čistým zlatem. 18 K trůnu vedlo šest schodů a k trůnu byla připojena zlatá podnož. Z jedné i druhé strany sedadla byla opěradla. Vedle opěradel stáli dva lvi. 19 Stálo tam dvanáct lvů na šesti schodech z jedné i druhé strany. Takový trůn nebyl zhotoven v žádném království.
- Trůn byl impozantní: každý, kdo před králem stál, musel zažívat intenzivní pocit vlastní nevýznamnosti. Král byl tak o metr a půl výše a množství lvů muselo působit hrozivě.
- Mít nohy na zlaté podnoži je až arogantní, v každém případě to ukazuje na enormní bohatství ve smyslu: Zlato pro mě nic neznamená.
20 Všechny nádoby na nápoje krále Šalomouna byly zlaté a všechny nádoby domu Libanonského lesa byly z čistého zlata. Nic nebylo ze stříbra, to bylo ve dnech Šalomounových považováno za nic.
- Tak vysoko byly nastaveny standardy – královo bohatství bylo tak enormní, že stříbro bylo považován za podřadné.
- Dnes je na burzách stříbro 76x levnější než zlato (5/2024)
- Jíst a pít ze zlatého nádobí je dosti nepředstavitelné – přinesou ti oběd na talíři za milion.
- Mimochodem – ten pak musíš umýt, vydrhnout od mastnoty. Zlato je měkké, snadno se poškrábe, příliš praktické to není.
- Alespoň, na rozdíl od Římanů2, jim nehrozila otrava olovem, zlato je zcela inertní.
21 Král měl lodě, které pluly do Taršíše s Chúramovými otroky. Jednou za tři roky taršíšské lodě připlouvaly a přivážely zlato, stříbro, slonovinu, opice a paviány.
- Šalomoun plavby zřejmě financoval, Chúram dodával kvalifikované námořníky a lodě.
- Lodě jezdily zřejmě do Španělska a Rudým mořem na jih. Kromě drahých kovů vozily i okrasné a zábavné živočichy pro dvůr.
22Tak král Šalomoun převyšoval všechny krále země bohatstvím a moudrostí.
- Zda všechny krále všech dob, těžko říci. Rozhodně ale jeho království patřilo k absolutní špičce svého regionu a své doby. Šlo o jedno z velkých, mocných, dobře vedených a úspěšných království.
23 Všichni králové země vyhledávali Šalomounovu přítomnost, aby naslouchali jeho moudrosti, kterou mu Bůh vložil do srdce.
- Šalomounovo království bylo vyhledávaným cílem státnických návštěv.
- Čím je vladař mocnější, tím obtížnější je s k němu dostat na návštěvu. Dostat se do pořadníku na návštěvu Bílého Domu nebo Pekingu se nepodaří každému.
24 Přinášeli každý svůj dar — stříbrné a zlaté předměty, pláště, zbraně a balzámy, koně a mezky, a to rok co rok.
- A návštěvy nepřijížděly s prázdnou. Každá návštěva Vatikánu i dnes zajisté přiveze „Svatému otci“ hodnotné dary.
- Vzhledem k pravidelnosti zřejmě šlo i určitou vazalskou daň.
25 Šalomoun měl čtyři tisíce stájí pro koně a vozy a dvanáct tisíc jezdeckých koní. Umístil je ve městech pro vozy a (u krále)v Jeruzalémě.
- tj. u sebe;
- Jedna stáj pro tři koně?
- Ustájit již i třeba jen sto koní, jistě není maličkost.
26 Tak vládl nad všemi králi od řeky Eufratu až k pelištejské zemi a k hranici Egypta.
- Šlo o největší rozmach Izraelského království. Takové rozlohy již nikdy nedosáhlo.
27 Král učinil stříbro v Jeruzalémě tak hojné jako kamení a cedry jako sykomory v Šefele.
- Hezký obrat pro extrémní bohatství.
- Snad něco ve smyslu: Stodolarovky se tenkrát používaly k zapalování cigaret, kaviár se jedl jako chleba a víno teklo v kašnách.
28 Koně pro Šalomouna přiváželi z Egypta a ze všech zemí.
- Chovy krásných koní jsou velmi prestižní (a drahou) záležitostí.
29 Ostatní Šalomounovy činy, (první i poslední,) jsou zapsány v letopisech proroka Nátana, v proroctví Achijáše Šíloského a ve viděních vidoucího Jeeda o Jarobeámovi, synu Nebatovu.
- Bylo by s podivem, kdyby o tak významném králi neexistovaly i další zdroje.
30 Šalomoun kraloval v Jeruzalémě nad celým Izraelem čtyřicet let.
- Není to ani extrémně hodně, ani málo.
- Jeho otec David kraloval také 40 let. Menaše 55 let, královna Alžběta 70 let.
- Za čtyřicet let se toho dá již dosti stihnout. Moderní vládcové jsou limitováni svými volebními obdobími, což je frustrující.
- Chrám Šalomoun stavěl sedm let, ukončil jej v jedenáctém roce svého kralování. Třináct let pak stavěl svůj palác. Stavitelským „mega“ projektům tedy věnoval prvních dvacet let vlády. Jak uvidíme dále, země byla poměrně vyčerpaná ještě po dalších dvaceti letech
31 Pak Šalomoun ulehl se svými otci a pohřbili ho v městě jeho otce Davida. Po něm se stal králem jeho syn Rechabeám.
- Člověk si říká, jestli věnoval výchově svého nástupnického syna dostatečnou pozornost. Je ale možné, že ano – i když člověk dělá všechno správně, žádnou záruku, že se mu děti vyvedou, nemá.
- Na druhé straně v Šalomounově případě možná opravdu platilo, že méně někdy znamená více.
- Tomu nejdůležitějšímu, tedy osobní zbožnosti se Rechabeám od svého otce naučit nemohl.
- A smrt nakonec dostihne každého – i ty nejvýznamnější panovníky. Tato „spravedlnost“ je absolutní.