2. Mojžíšova – kapitola 4

Vít Šmajstrla

2. Mojžíšova – kapitola 4

1Mojžíš však odpověděl: Co jestli mi neuvěří a neposlechnou mě? Vždyť řeknou: Neukázal se ti Hospodin!
2Ale Hospodin mu řekl: Co je to ve tvé ruce? Odpověděl: Hůl.v1 v1 v. Ex 4:17.Ex 4:20Ex 7:9n; Ex 8:1.Ex 8:12Ex 9:23Ex 14:16Ex 17:5Nu 20:8; [zřejmě pastýřská hůl (Lv 27:32Mi 7:14)]
3Hospodin řekl: Hoď ji na zem. Hodil ji na zem a stala se hadem. Mojžíš před ním utíkal.
4Pak Hospodin Mojžíšovi řekl: Vztáhni ruku a chyť ho za ocas! Vztáhl ruku, chytil ho a v jeho rucet2 se stal holí. t2 h.: dlani
5Aby uvěřili, že se ti ukázala Hospodin, Bůh jejich otců, Bůh Abrahamův, Bůh Izákův a Bůh Jákobův.b a Ex 3:16 b Gn 26:24~; Ex 3:6~; Ex 3:15~
6Hospodin mu ještě řekl: Dej ruku za ňadra. I dal ruku za ňadra. Když ji vyndal, hle, jeho ruka byla malomocná, bílá jako sníh.a a Nu 12:102Kr 5:27
7Nato řekl: Vrať ruku zpět za ňadra. Vrátil ruku zpět za ňadra, a když ji vyndal ven,t3 tu byla znovu jako jeho tělo. t3 h.: ze záňadří
8I stane se, když ti neuvěří a neuposlechnou první znamení,a že uvěří dalšímut4 znamení. t4 h.: k hlasu budoucího / posledního a Ex 3:12
9I stane se, když neuvěří ani na tato dvě znamení a neposlechnou tě, vezmeš vodu z Nilu a vyleješ ji na (suchou zem.)t5 A voda, kterou vezmeš z Nilu, se na (suché zemi)t5 změní v krev.v6 t5 n.: zem /-i; h.: souš /-i v6 [Nil, který byl pro Egypt vždy zdrojem života, zde představuje smrt!]
10Mojžíš Hospodinu odpověděl: Dovol,a Panovníku, nikdy jsem nebyl (výmluvným člověkem,)t7 anit8 předtím, ani od té doby, co jsi promluvil ke svému otroku, protože jsem těžkopádných úst a těžkopádného jazyka. t7 h.: mužem slov; Jr 1:6 t8 h. (idiom): + dříve, ani a Ex 4:13Sd 6:15Sd 13:8
11Hospodin mu však řekl: Kdo dal člověku ústa? Či kdo učiní něméhoa nebo hluchého,b vidícíhoc nebo slepého? Zdali ne já, Hospodin? a L 1:20 b Ž 94:9 c Ex 23:8
12Nyní tedy jdi, a já budu s tvými ústya a budu tě učit, co mášb mluvit. a Dt 18:18Iz 50:4 b Mt 10:19
13Nato odpověděl: Dovol, Panovníku, pošli prosím, (někoho jiného, koho pošleš.)t9 t9 h.: to skrze (dosl. rukou) koho to pošleš. $; LXX: jiného schopného, koho pošleš. Srv. Ex 9:35p; Lv 8:36
14Hospodin vzplanul proti Mojžíšovi hněvemt10 a řekl: Cožpak není lévita Áron tvůj bratr?a Vím, že on umí dobře mluvit! Nadto hle, vycházíb ti naproti a když tě uvidí, bude se ze srdce radovat. t10 [první ze 24 míst StS, kde se mluví o vzplanutí H. hněvu]; Nu 11:1a Ex 6:201Pa 5:29 b Ex 4:27
15Budeš k němu mluvit a vložíš slova do jeho úst. A já budu s tvými ústy i s jeho ústy a budu vás učit, co budete mít dělat.
16On bude za tebe mluvit k lidu. On bude tobě ústy a ty budeš jemu Bohem.
17A tuto hůla si vezmi do ruky. Budeš jí činit znamení. a Ex 4:20Ex 7:9Ex 7:19Ex 8:1Ex 8:12Ex 9:23Ex 10:13Ex 14:21Ex 17:5!
18Mojžíš odešel, vrátil se ke svému tchánovi Jitrovi a řekl mu: Dovol, abych šel a navrátil se ke svým bratrům, kteří jsou v Egyptě, a uviděl, zda jsou ještě naživu. Jitro Mojžíšovi odpověděl: Jdi v pokoji.a a 1S 20:42
19Pak Hospodin v Midjánu Mojžíšovi řekl: Jdi, navrať se do Egypta, protože již zemřeliv11 všichni lidé, kteří ti usilovali o život.a v11 [Mojžíš byl v Midjánu čtyřicet let. V době přicházející v úvahu vládl takto dlouho pouze faraon Thutmose III. (1504-1450; Ex 2:15p.Ex 2:23). Podle toho se Mojžíš vrátil kolem r. 1450 př. Kr., na počátku vlády Amenhotepa II.] a Mt 2:20
20Mojžíš tedy vzal svou ženu a syny,v12 posadil je na osla a vracel se do egyptské země. Do ruky si Mojžíš vzal Boží hůl. v12 [Geršóm (Ex 2:22) a Elíezer (Ex 18:4)]
21Hospodin ještě řekl Mojžíšovi: Až se vrátíš do Egypta, (hleď si všech divů, které jsem vložil do tvé ruky, a učiň je)t13 před faraonem. Já však posilnímt14 jeho srdce, takže lid nepropustí. t13 n.: hleď, abys všechny divy, … učinil t14 také: Ex 9:12Ex 10:20.Ex 10:27Ex 11:10Ex 14:4.Ex 14:8.Ex 14:17; h. výraz je většinou překládán „zatvrdím (/-il)“ v souladu s LXX, Ř 9:17 – Ř 9:18 a jinými místy, kde v TM je dosl. „zatvrdil“ (Ex 7:3Ex 8:11.Ex 8:28Ex 9:34Ex 10:1Ex 13:15); vlastní význam h. h.izzaq však je „posilnil“; [to ukazuje, že Bůh faraona nepřiměl dělat něco, co farao původně nechtěl, ale fakticky ho pouze posilnil, aby byl schopen ve svých úmyslech pokračovat]
22Pak řekneš faraonovi: Toto praví Hospodin:v15 Izrael je můj prvorozený syn.a v15 Ex 5:1p; [První z 289 míst (Jr 2:2p), kde je takto uvedena Boží řeč. Výrazným rysem Boha Izraele je, že mluví se svým lidem; (srv. 1S 15:10p)] a Jr 31:9Oz 11:1
23Řekl jsem ti: Propusťa mého syna, aby mi sloužil, ale odmítl jsi ho propustit. Hle, zabiji tvého prvorozeného syna.b a Ex 5:1Ex 6:11Ex 7:16Ex 7:26Ex 8:16Ex 9:1Ex 9:13Ex 10:3 b Ex 11:5Ex 12:29Ž 135:8
24I stalo se cestou v tábořišti,t16 že ho potkal Hospodin a chtěl hov17 usmrtit. t16 n~: na místě k přenocování (Jr 9:1v17 [z h. není zcela zřejmé, jestli Mojžíše či jeho syna; zdá se však, že Mojžíše, jelikož neobřezal svého syna (Gn 17:9 – Gn 17:14)]
25Tu vzala Sipora ostrý pazourek,a odřízla předkožku svého syna, dotklat18 se jeho nohouv19 a řekla: Jsi (mi ženichem krve.)t20 t18 n.: hodila ji k …; $ v19 [Mohl by to být eufemismus pro ohanbí; srv. Dt 28:57 a Iz 6:2t20 n~: můj ženich stvrzený / získaný krví; [Sipora vyjadřuje: Zachránila jsem ti život, takže jsi podruhé můj ženich, a tentokrát ženich získaný krví] a Joz 5:2n
26Hospodin ho nechal. Tehdy řekla: ženich krve, kvůli obřízce.t21 t21 h. s.; jinde užíváno pouze ve tvaru slovesa
27Hospodin řekl Áronovi: Jdi do pustiny naproti Mojžíšovi. Šel, potkal ho u horya Boží a políbilb ho. a Ex 3:1Ex 18:5Ex 24:13 b Gn 33:4srv; 1S 10:1
28A Mojžíš Áronovi oznámil všechna (slova Hospodina, který ho poslal,)t22 a všechna znamení, která mu přikázal. t22 n.: Hospodinova slova, která mu poslal (/ vzkázal)
29Pak šel Mojžíš s Áronem a shromáždili všechny staršía synů Izraele. a Ex 3:16p
30Áron říkal všechna slova, která Hospodin řekl Mojžíšovi, a on činil ta znamení před očima lidu.
31A lid uvěřil. (Když slyšeli,)t23 že Hospodin navštívila syny Izraele a že pohledělb na jejich soužení, pokleklic a klaněli se. t23 LXX: Radovali se a Ex 3:16b Ex 2:25Ž 9:14c Gn 24:262Pa 20:18

hi SEO, s.r.o.

Přihlášení