3. Mojžíšova – kapitola 14

1 Hospodin promluvil k Mojžíšovi:

• Pro změnu Bůh mluví zase výlučně k Mojžíšovi. Logické to není – bude řeč o očišťování, které bude vykonávat kněz, takže by bylo s výhodou, kdyby si Áron pokyny poslechl z první ruky.
• Je tedy možné, že Áron byl v tu dobu zaneprázdněn.
• Stejně byl u všeho řečeného předpoklad, že Mojžíš vše zapisuje pro pozdější potřebu.

2 Toto je zákon o malomocném v den jeho očišťování, kdy bude přiveden ke knězi. 

• Naštěstí malomocenství mohlo být v některých případech „self-limited“, tedy že se samo vyléčilo nebo přinejmenším přestalo být nakažlivé.
• Léčba neexistovala žádná, alespoň není zmíněna.
• (Dnes se úspěšně léčí dlouhodobým podáváním antibiotik, případně v kombinaci. V tom je lepra podobná např. tuberkulóze).

3 Kněz vyjde ven za tábor. Když kněz uvidí, že rána malomocenství byla na člověku postiženém malomocenstvím uzdravena,

• Nemocnému (žijícímu v izolaci za táborem – možná v nějakém „leprosariu“ se stejně postiženými) má pocit, že progrese choroby se zastavila, případně že dosáhl stupně postižení, které již není infekční.
• Lze předpokládat, že, jak už to bývá, nemocní byli největšími znalci všech nuancí příznaku jejich nemoci.
• Nebudeme raději vůbec zabíhat do představ, co všechno museli nemocní prožívat v emoční oblasti – zoufalství, beznaděj. Každodenní úzkostlivé pozorování vybledlých míst, zda se šíří nebo zmenšují, apod. Lepra je v každém případě choroba „na dlouho“ – i v dnešní době léčba trvá měsíce až roky.
• Kněz jde za malomocným – ten se doposud mezi ostatní vypravit nemůže.
• Závěr je příznivý – kožní změny vymizely nebo nabyly „benigního“ vzhledu běžného ekzému apod.

4 kněz přikáže přinést za toho, kdo je očišťován, dva čisté živé ptáky, cedrové dřevo, karmínové barvivo a yzop.

• Vrátit se mezi čisté není vůbec jednoduché. Postup je složitý a komplexní, vše je symbolické.
• Potřeby opatřuje kněz – zřejmě se předpokládá, že nemocný nemá šanci tyhle věci někde shánět.
• Jsou čtyři, resp. pět:
  • dva čistí živí ptáci
  • cedrové dřevo
  • karmínové barvivo 
  • yzop
  • hliněná nádoba s pramenitou vodou
• Uvidíme, jaký bude postup. Půjde rozhodně o něco zcela nového, takové pomůcky jsme ještě neměli.

5 Pak kněz přikáže zabít jednoho ptáka nad hliněnou nádobou s pramenitou vodou. 

• h.: živou; 
• Ptáka zabíjí možná ten nemocný? Nebo nějaký pomocník.
• Ptáci se zabíjeli nehtem natrhnutím krku. Krev stekla do vody a zabarvila ji.

6 Toho živého ptáka vezme spolu s cedrovým dřevem, karmínovým barvivem a yzopem a ponoří je s živým ptákem do krve ptáka zabitého nad pramenitou vodou.

• Symbolika je jasná: Krev je jako obvykle tím, co očišťuje. Obětovaný pták na sebe symbolicky převzal malomocenství a zemřel na ně. Druhý pták symbolizuje nemocného člověka. Ten nyní dostává díky koupeli v krvi zabitého druhou šanci, získává život a svobodu. Může jít, kam chce.
• Karmínové barvivo mělo jakou funkci? Karmínová je barvou krve. Možná byl předpoklad, že krve z ptáčka bude málo a nebude schopna vodu dostatečně zabarvit na červeno (aby při stříkání na nemocného bylo jasné, o co jde).
• Může jít i o otázku překladu: Pavlík překládá „šarlatová vlna“, kraličtí „červce dvakrát barveného“, ESV „scarlet yarn“ (šarlatová příze), KJV „scarlet“ (šarlat).
• Do hebrejštiny mám obavy se pouštět, ale zřejmě jde o variace v překladu hebrejského slova „שְׁנִי“ (šeni), které označuje jasně červenou barvu získanou z červce.
• Pokud by šlo o červenou vlnu, mohla snad také pustit svou barvu do vody – vlnu nejprve namočili do karmínové barvy a tu pak vymáchali v nádobě.
• Yzop je rostlina v Bibli mnohokrát zmiňovaná, často v souvislosti s rituály očišťování. Byl použit k natírání veřejí o Pesachu. V Žalmu 51,9 David prosí: „Zbav mě hříchu yzopem, abych byl čistý,“
• Sloužil jako „štětec“ nebo nástroj pro kropení – musel mít tedy vhodné větvičky a listy.
• Mohlo jít údajně o majoránku, tymián, kaparu trnitou – vcelku běžné „skromné“ rostliny.
• Význam cedrového dřeva bude podobný jako u hořkého jezera Mary – jde o symbol dřeva Kristova kříže.

7 Sedmkrát stříkne na toho, kdo je očišťován od malomocenství, prohlásí ho za čistého a propustí živého ptáka do otevřené krajiny. 

• Sedmkrát stříknout krev obětovaného zvířete je známý koncept:
  • při hříchu pomazaného kněze se sedmkrát stříkalo na oponu (Lv 4,3-6)
  • při vstupu Árona do Svatyně před slitovnici: (Lv 1614)
  • pobloudí-li celá pospolitost, stříká se na oponu (Lv 4,17)
  • při ustanovování Árona se sedmkrát stříkal olej na oltář (Lv 8,11)
  • v této kapitole v 27. verši olejem při očišťování malomocného
  • při očišťování domů (konec této kapitoly)
  • při Áronovu vstupu do svatyně před slitovnici (Lv 16,14)
  • při posvěcování oltáře na oltář (Lv 16,19)
  • při obětování rudé krávy (Nu 16,19)
• Připomeňme si, že sedm je číslo dokonalosti a že Kristus prolil svou krev rovněž sedmkrát.
• Teprve po tomto postříkání krví je malomocný oficiálně prohlášen za čistého.
• Je to symbolicky vyjádřeno i propuštěním druhého ptáka na svobodu.
• Dva ptáci – jeden zabit a druhý vykoupán v jeho krvi a propuštěn na svobodu odkazuje na Barnabáše a na Ježíše.

8 Ten, kdo se očišťuje, si vypere oděv, oholí si všechny vlasy, umyje se vodou a bude čistý. Potom vejde do tábora a zůstane po sedm dní mimo svůj stan.

• Toto už jsou technické záležitosti – člověk je již čistý, jen je ještě třeba se vypořádat s minulostí. Maximálně se od ní oddělit zbavením se všeho, co má k minulosti vazbu. A to do maximální možné míry – přepráním oděvu, oholením hlavy a koupelí.
• Mezi lidi člověk ale ještě nemůže – následuje týdenní pobyt v meziprostoru. Člověk je již čistý, ale nemá se hned vrhnout do víru života své rodiny a komunity. Může v klidu přemýšlet, být usebrán, může Bohu vyjádřit vděčnost.
• Jde o další dobrou zásadu, kterou v dnešní uspěchané době pomíjíme – adaptace na velké změny chtějí svůj čas.
• Vzdáleně mi to připomíná situaci našeho bratra ze sboru, který si nyní odpykává svůj druhý trest ve vězení. Již jednou se mu nevydařil návrat z vězení do svobodného života a skončil ve vězení opět. Aby se neopakoval stejný problém, bude tentokrát třeba, aby po propuštění nebyl vržen ihned do úplné svobody, ale strávil rok nebo dva v komunitě. Nepůjde již o vězení, ale ani o úplnou svobodu. Tam se naučí dovednostem nutným pro úspěšný život na svobodě.

• Když si čteme o složitosti procesu očištění od nemoci malomocenství (jde o velkou sérii různých a náročných úkonů), můžeme uvažovat nad tím, zda římsko-katolický či pravoslavný přístup k bohoslužbám jako k sérii řady symbolických úkonů, není oprávněnější, než si myslíme.
• Zda to, že protestantské bohoslužby jsou oproštěny skoro od všech formálních úkonů (s výjimkou Večeře Páně, vzkládání rukou a modlitby s olejem) není přehnané.
• Zda jsme při protestantské proti-reakci vůči římsko-katolické prázdné obřadnosti s vaničkou nevylili i dítě; tedy nezbavili se i symbolických úkonů, které jsou v Božích očích v pořádku.

9 Sedmého dne si oholí všechny vlasy na hlavě, vousy i obočí, prostě si oholí všechny chlupy, vypere si oděv, umyje si tělo vodou a bude čistý. 

• Po sedmi dnech usebrání následuje další oholení, tentokrát totálně všeho ochlupení, znovupřeprání oděvu a znovu koupel.
• Člověk pak musel vypadat jako „novorozenec“ – viděl jsem video o proměně zarostlého bezdomovce po vykoupaní a ostříhání. Jeho změna vzhledu byla obrovská. Muž bez plnovousu a bez vlasů vypadá jako mladíček.
• Všichni tak mají možnost po nějakou dobu vidět jeho odlišnost a připomínat si nový začátek, kteýý mu byl darován.

10 Osmého dne vezme dva beránky bez vady, jednu roční ovečku bez vady, tři desetiny éfy  jemné  mouky jako přídavnou oběť namísenou s olejem a jeden log oleje. 

• kvůli současnému čtenáři výraz doplněn dle Lv 6,11, kde je výslovně uveden [srv. č. „dvě deci“ xx „dva decilitry“]; [tj. cca 6,6 l] 

11 Kněz, který očišťuje, postaví toho, kdo je očišťován, s těmito věcmi před Hospodina ke  vchodu  do  stanu setkávání.

• Ještě stále není možno se vrhnout do víru života.
• Dalším krokem znovuzrozeného oholeného a vykoupaného člověka je přivést před Boha: dva berany a jednu ovci, 6 litrů mouky (spíše těsta) a olej.
• S těmi teď kněz bude pracovat.

12 Kněz vezme jednoho beránka a přinese ho s logem oleje jako oběť za vinu a zamává s nimi před Hospodinem jako s obětí mávanou. 13 Beránka zabije na místě, kde se zabíjí oběť za hřích a zápalná oběť, na místě svatém, neboť jak oběť za hřích, tak i oběť za vinu patří knězi; je to nejsvětější věc.

• Jde o dvě oběti:
  • oběť za vinu (a mávaná)
  • oběť za hřích
• Vše samozřejmě obětované „lege artis“ na příslušných stanovištích.

14 Kněz vezme trochu krve z oběti za vinu a dá na lalůček pravého ucha toho, kdo je očišťován, na palec jeho pravé ruky a na palec jeho pravé nohy. 

• Potírání ucha, a palců známe ze zasvěcování Árona – tehdy byla použita krev berana ztasvěcení.

15 Kněz vezme z logu oleje a vyleje do své levé dlaně. 16 Kněz namočí pravý prst v oleji, který má na levé dlani, a sedmkrát stříkne před Hospodinem prstem z oleje. 17 Ze zbytku oleje, který má na dlani, dá kněz na lalůček pravého ucha toho, kdo je očišťován, na palec jeho pravé ruky a na palec jeho pravé nohy, na krev z oběti za vinu.

• Olej je stříknut sedmkrát, není úplně jasné, kam.
• Tři místa na těle potřená krví jsou nyní potřena ještě olejem.
• Krev je symbolem krve Kristovy – ta očišťuje, olej je symbolem Ducha Svatého – ten zapečeťuje a posvěcuje. To vše dostává „znovuzrozený“ nemocný člověk při svém návratu do života z „říše mrtvých“.
• Zajímavé je, že nezáleží na tom, jak malomocný člověk ve svém exilu žil (zda dobře nebo špatně, zda např. pomáhal ostatním nebo ostatní okrádal). Malomocný zkrátka byl a složité očištění muselo proběhnout.

18 Zbývající olej, který má na dlani, dá kněz na hlavu toho, kdo je očišťován. Tak za něj kněz vykoná obřad smíření před Hospodinem.

• Zbytek oleje z dlaně přijde celý na hlavu (mimochodem vyholenou).
• Uvidíme, zda je to již vše.

19 Kněz vykoná oběť za hřích a vykoná obřad smíření za toho, kdo je očišťován ze své nečistoty; potom zabije zápalnou oběť. 20 Kněz přinese zápalnou i přídavnou oběť na oltáři. Kněz za něj vykoná  obřad  smíření a bude čistý.

• Jde zřejmě o třetí obětované zvíře, o roční ovečku. Proč dva berani a jedna ovce, nevím.
• Proběhly tedy tři oběti se třemi zvířaty: za vinu, za hřích a zápalná.
• Plus oběť přídavná.
• Opět si zdaleka nejsem jist, zda bych zvládl celý program očištění podle tohoto návodu správně realizovat.

21 Jestliže je chudý a jeho prostředky nestačí, vezme jednoho beránka k oběti za vinu jako mávanou oběť, aby za něj vykonal obřad smíření, a jednu desetinu jemné mouky namísenou s olejem k přídavné oběti a log oleje. 22 Dvě hrdličky nebo dvě holoubata, jak stačí jeho prostředky; a bude jedno na oběť za hřích a druhé na zápalnou oběť.

• Oběť za vinu nemohla být nahrazena ptáčkem, za hřích a zápalná oběť ano.

23 Osmého dne je přinese knězi ke vchodu do stanu setkávání před Hospodina ke svému očištění.

• Stále se pohybujeme v osmém dni po pobytu sice již v táboře, ale v izolaci.

24 Kněz vezme beránka k oběti za vinu a log oleje a zamává s nimi před Hospodinem jako mávanou obětí.  25 Když zabije beránka k oběti za vinu, vezme kněz trochu krve z oběti za vinu a dá na lalůček pravého ucha toho, kdo je očišťován, na palec jeho pravé ruky a na palec jeho pravé nohy. 26 Trochu oleje vyleje kněz do své levé dlaně 27 a sedmkrát stříkne před Hospodinem pravým prstem z oleje, který má na levé dlani. 28 Potom dá kněz trochu oleje, který má na dlani, na lalůček pravého ucha toho, kdo je očišťován, na palec jeho pravé ruky a na palec jeho pravé nohy, na místo, kde je krev z oběti za vinu.29 Zbývající olej, který má na dlani, dá kněz na hlavu toho, kdo je očišťován. Tak za něj vykoná obřad smíření před Hospodinem.

• Jde o opakování, zatím je vše stejné. Odlišnost bude za chvíli, kdy se používají místo beranů ptáci.

30 Pak připraví jednu z hrdliček nebo jedno z holoubat, na které stačí jeho prostředky, 31 ⁽jak stačí jeho prostředky,⁾ jedno jako oběť za hřích a druhé jako zápalnou oběť spolu s přídavnou obětí. Tak kněz vykoná před Hospodinem obřad smíření za toho, kdo je očišťován. 

• (opakování stejné vazby z konce předchozího v. lze vysvětlit jako ditografii; LXX a Pš: -)
• Ditografie označuje chybu v rukopise nebo textu, při níž písař neúmyslně zopakuje část textu.
• Vše je stejné kromě jiných zvířat.

32 Toto je zákon pro toho, kdo je postižen ranou malomocenství a jehož prostředky nestačí na jeho očištění.

• Malomocní určitě moc při penězích nebyli. Žili zřejmě ve zvláštních vesnicích, kde běžně farmařili, zřejmě také dostávali dary od zbytku komunity. byli také odkázáni na dary ostatních.
• Jaké to muselo být žít v takové vesnici, je těžko si představit. Snad Remarquovy knihy z plicních tuberkulózních sanatorií nám mohou dát nahlédnout do psychiky pacientů. Tuberkulóza má s leprou některé společné rysy: Byla v zásadě nevyléčitelná, lidé postupně umírali, ale někdo se občas spontánně uzdravil. Tbc bylo také nakažlivé (mnohem nakažlivější, než lepra).

33 Hospodin promluvil k Mojžíšovi a Áronovi:

• Bůh mluví k oběma. Půjde o malomocenství domu.
• Zřejmě opět bylo zapotřebí pečlivého vysvětlení nebo i obrazového doprovodu, který by MOjžíš bratrovi těžko zprostředkovával.

34 Až vejdete do kenaanské země, kterou vám dávám do vlastnictví, a já dám ránu malomocenství na nějaký dům v zemi vašeho vlastnictví,

• Opět vůbec nevíme, o co šlo. Kromě plísně na zdech nic ani vzdáleně podobného dnes neexistuje. Možná něco negativního, co zůstalo po původních obyvatelích? Nějaký projev okultního zatížení? Nevíme o tom, že by něco podobného existovalo. Ani na Haiti nebo v podobně okultně postižených zemích nevím o tom, že by se něco projevovalo na obydlích.
• Nikdo bez „vyčištění“ nechce bydlet v bytě po sebevrahovi nebo podobně zatíženém (kde se událo něco hrozného). Původní obyvatelé dělali hrozné věci – obětovali děti, provozovali různé satanské rituály. V takovýchto domech nad může „strašit“ nebo něco podobného. Ale že by se zatížení projevovalo na stěnách, nevíme.
• I dnes si lidé nechávají ř-k kněžími „vykropit“ svá obydlí; i já jsem se nejednou modlil za byt, kde se zdálo být něco v nepořádku.
• K ráně se hlásí Hospodin. Říká: Já dám ránu.
• Jde o dům zabraný po někom, nejde o dům, který by si stavěli Izraelci. Něco jako domy zabrané po Němcích v pohraničí.

35 ten, komu dům patří, přijde a oznámí knězi: Objevilo se mi na domě něco jako rána.

• Možná ve smyslu: Izraelita dostal „přidělen“ dům po původních obyvatelích.
• Vyhledá kněze: Něco se mi na tom domě nezdá.

36 Kněz vydá příkaz, aby vyprázdnili dům, dříve nežli kněz přijde prohlédnout ránu. Tak nebude nečistého nic, co je v domě. Potom přijde kněz prohlédnout dům.

• Není-li jisté, o co jde, je lépe dům nezabydlovat, ať se nový obyvatel „nekontaminujeme“.

37 Když prohlédne ránu a uvidí, že na zdech domu je rána jako zelenkavé anebo načervenalé důlky a vypadají hlubší nežli zeď,

• Barvy jsou pochopitelně odlišné, než na kůži. Vyhloubení je podobně rizikové jako na kůži.

38 vyjde kněz z domu ke vchodu do domu a uzavře dům na sedm dní.

• Věc se opět neuspěchává, věc se odloží, dům se dá do karantény.

39 Sedmého dne se kněz vrátí a prohlédne to. Jestliže se rána rozšířila po zdech domu,

• Progrese je špatnou známkou.

40 přikáže, aby vytrhli kameny, na nichž je rána, a hodili je ven za město na nečisté místo. 

• Pokus o záchranu domu, o co nejmenší škody.

41 Dům dá uvnitř kolem dokola oškrábat a omítku, kterou oškrábali, vysypou ven za město na nečisté místo. 

• Podobně se dnes bojuje i proti plísni – někdy je třeba odstranit omítku až na cihly.

42 Pak vezmou jiné kameny a dají je na místo těch prvních kamenů a také vezmou jinou omítku a omítnou dům.

• Snaha o záchranu domu trvá.

43 Jestliže se rána vrátí a rozbují v domě poté, co vytrhli kameny, oškrábali dům a znovu omítli, 44 přijde kněz, prohlédne ho, a jestliže se rána na domě rozšíří, je to zhoubné malomocenství na domě; je nečistý.

• Záchranný pokus nevyšel. Barevné a plošné změny se vrátily.

45 Dům bude stržen — jeho kámen, jeho dřevo i všechna omítka z domu — a bude vynesen ven za město na nečisté místo. 

• Dům musí být zbořen.

46 Ten, kdo by vešel do domu kdykoliv v době, kdy je uzavřen, bude až do večera nečistý. 

• Postižený dům má schopnost člověka znečistit.
• Kněze ale nikoliv – ten se tam pohybuje jako profesionál a znečištění ho nepostihuje
• Problematickým, nějak zatíženým místům je tedy zřejmě vhodné se vyhýbat.
• To otvírá otázku návštěvy problematických míst: Je možno navštívit např. koncentrační tábor, bývalou mučírnu nebo kostnici¹ bez toho, aby byl člověk alespoň na nějakou dobu negativně ovlivněn?
• Spíše se zdá, že ne. Ovlivnění není fatální, ale je (znečištění na jeden den).

47 A ten, kdo by spal v tom domě, vypere si oděv i ten, kdo by jedl v tom domě, vypere si oděv.

• Zřejmě přenocovat nebo v domě pojíst je horší, než se tam jen „protáhnout“, zajít si něco vyzvednout? Tedy v případě, že nutnost vyprání oděvu je ještě navíc k nečistotě do večera.

48 Jestliže však kněz vejde a uvidí, že se rána na domě poté, co byl dům omítnut, nerozšířila, prohlásí kněz dům za čistý, neboť se rána uzdravila. 

• Existuje i dobrý konec.

49 Aby očistil dům od hříchu, vezme dva ptáky, cedrové dřevo, karmínové barvivo a yzop.

• Dům je sice „zdravý“, ale je třeba jej očistit od hříchu. Kde se tam hřích vzal? V ostatních domech bez změn na stěnách hřích nebyl?

50 Pak zabije jednoho ptáka nad hliněnou nádobou s pramenitou vodou,  51 vezme cedrové dřevo, yzop, karmínové barvivo a živého ptáka, ponoří je do krve zabitého ptáka a do pramenité vody a stříkne sedmkrát na dům.  52 Tak dům krví toho ptáka, pramenitou vodou, živým ptákem, cedrovým dřevem, yzopem a karmínovým barvivem očistí od hříchu. 53 Živého ptáka propustí ven za město do otevřené krajiny, vykoná za dům obřad smíření a bude čistý.

• Jde o zcela analogický postup jako u očištění malomocného. Jen je popsán ve zkratce s předpokladem, že čtenáři dojde, že ostatní detaily jsou stejné.

54 Toto je zákon pro všechny rány malomocenství a ekzémy, 55 pro malomocenství na oděvu i na domě, 56 pro otok, vyrážku a světlou skvrnu, 57 pro poučení, kdy je něco nečisté a kdy čisté. Toto je zákon o malomocenství.

• Spojující princip všech opatření je stejný: Je třeba odlišovat čisté a nečisté, svaté a nesvaté.
• Přechod mezi těmito dvě skupinami je možný a má svá pravidla.

1. Např. návštěva kostnice v Kutné hoře je přízračným zážitkem ↩︎