3. Mojžíšova – kapitola 16

Vít Šmajstrla

3. Mojžíšova – kapitola 16

1 Hospodin promluvil k Mojžíšovi po smrti dvou synů Áronových, kteří zemřeli, když předstoupili před Hospodina.

  • Áron byl v tu dobu možná ještě neoslovitelný, naštvaný, nechtěl Boha slyšet.
  • Zřejmě ale nastal čas, kdy bylo třeba, aby se Áron vypravil ke slitovnici. Bylo třeba mu zdůraznit, aby ve svém smutku nic nepodcenil.

2 Hospodin řekl Mojžíšovi: Promluv ke svému bratru Áronovi, ať nevchází kdykoli se mu zachce do svatyně za oponu před slitovnici, která je na truhle, aby nezemřel, neboť se ukazuji v oblaku nad slitovnicí.

  • Možná měl Áron něco takového v úmyslu – chystal se vstoupit za oponu, možná se chtěl věci s Bohem „vyříkat“ tváří v tvář.
  • Bůh ho před tím varuje – ani maximální naštvání ani smutek či hořkost nedokáží změnit realitu. Bůh zůstává Bohem a člověk člověkem. Gravitační konstanta nepřestává platit, ani když se mi před krátkou dobou zabily pádem ze skály dvě děti.

3 Jen takto ať vejde Áron do svatyně: s býčkem k oběti za hřích a s beranem k zápalné oběti.

  • To místo není úplně tabu – dokonce právě Áron je jediným člověkem, který se tam může vypravit.
  • Je ale třeba dodržovat protokol. A ten zní:
    • s býčkem k oběti za hřích a s beranem k zápalné oběti. Vyjádření úcty je nutné. Bez krve se k Bohu my, hříšné lidské bytosti, přiblížit nemůžeme.

4 Obleče si svatou lněnou suknici a na jeho těle budou lněné spodky. Přepásá se lněnou šerpou a omotá si lněný turban. To jsou svatá roucha. Umyje si tělo vodou a pak se obleče.

  • Umytý a přiměřeně oblečený. Bez speciálního oděvu není vstup možný.
  • Pokud zůstaneme u podobenství o pádu ze skály – bez slaňovacího vybavení se ze skály spustit nelze. Šlo by o sebevraždu.

5 Od pospolitosti synů Izraele vezme dva kozly k oběti za hřích a jednoho berana k zápalné oběti.

  • Áron nepřestává být (ať se mu to líbí nebo ne) reprezentantem národa. I toto musí brát při plánovaném vstupu v úvahu. Potřebuje mít vyřešeny i hříchy těch, které reprezentuje.

6 Áron přivede svého býčka k oběti za hřích a vykoná obřad smíření za sebe a za svůj dům. 7 Pak vezme dva kozly a postaví je před Hospodina ke vchodu do stanu setkávání.

  • Je třeba postupovat krok za krokem – nejprve vyřešit sebe, pak národ.
  • Velekněz vstupoval za oponu jednou ročně v Den smíření, Jom kipur.

8 Áron o ty dva kozly hodí losy, jeden los pro Hospodina a druhý pro Azázela.

  • [slso lze chápat volněji ve smyslu losování („dání losu“) anebo doslovněji jako skutečné umístění losů, které již byly vrženy, na kozly, aby nemohlo dojít k záměně zvířat během obřadu (TNK; Milgrom)
  • [Význam h. výrazu, který se vyskytuje v StS pouze 4× v této kp., je diskutován. Někteří jej chápou jako vlastní jméno démona či přímo Satana (tak většina), jiní jako označení oblasti, do které je vyhnán, a jiní překládají jako „kozel, který je zahnán“ (srv. ang. „scapegoat“)]
  • Jde v mnohém o zcela nový koncept – jednak ohledně házení losů, jednak ohledně rozdělení kozlů mezi Boha a Azázela.

9 Áron přivede kozla, na kterého vyšel los pro Hospodina, a obětuje ho jako oběť za hřích.

  • přeloženo dosl. h. „vystoupil“ k odlišení od běžného slovesa „padl“, které se normálně používá o losování;
  • To je poměrně běžný postup – kozel na sobě nese hříchy lidu a je za ně zabit.

10 Kozel, na kterého vyšel los pro Azázela, bude postaven živý před Hospodina, aby (na něm vykonal obřad smíření) a poslal ho Azázelovi do pustiny. 

  • n.: skrze něj získal smíření;
  • Na druhém, přeživším kozlovi je vykonán obřad smíření. Co to znamená? Že je skrze krev druhého (zabitého) kozla prohlášen za očištěného od hříchu? Pravděpodobně ano, ale proč je potom vyhnán do pouště?
  • Jde o analogii ptáčka, který byl při očišťování od malomocenství vykoupán v krvi svého kolegy a pak puštěn, ať si letí, kam chce? To dává smysl, ale kam je tedy vyhnán? Proč do pustiny?
  • Často učenci zvažují, že na druhého kozla byly vloženy hříchy lidu a s těmi byl pak vyhnán pryč, za ďáblem (hříchy jsou vráceny jejich původci).
  • Je ale vůbec možné, aby „vykonat obřad smíření“ znamenalo „vložit na kozla hříchy lidu“?
  • Důležité také je, že nikdo přesně neví, kdo nebo co je Azázel – mohlo jí o název místa v poušti, o ďábla nebo démona, etymologicky údajně také o vyjádření „úplného odstranění“, či, jak je uvedeno v poznámce ČSP o „kozla, který je zahnán“.
  • Snad by se dalo uvažovat o symbolickém významu ve smyslu: Hřích je třeba nejen smířit krví, ale také definitivně opustit, oddělit se od něho.
  • Pokud zvažujeme vše jako předobraz Kristovy oběti, mohlo by u druhého kozla jít o to, že Kristus vynesl hříchy světa za město na nečisté místo Golgotu.

11 Áron přivede svého býčka k oběti za hřích a vykoná obřad smíření za sebe a za svůj dům a zabije svého býčka k oběti za hřích.

  • Přípravy na vlastní každoroční vstup do „jádra reaktoru“ musejí být zvláště pečlivé. Především je třeba mít jistotu, že jsou vyřešeny všechny mé hříchy. Za oponu žádné hříchy proniknout nesmějí . to by znamenalo Áronovu okamžitou smrt.

12 Vezme plnou kadidelnici řeřavého uhlí z oltáře před Hospodinem a dvě plné hrsti jemného vonného kadidla a přinese to za oponu.

  • Na cestu za oponu se vybaví těmito dvěma věcmi – živým ohněm (přičemž není oheň jako oheň, tento musí být ze správného zdroje).

13 Kadidlo dá na oheň před Hospodinem a oblak z kadidla zakryje slitovnici, která je na svědectví,  takže nezemře.

  • Očištění od hříchu ještě není zárukou, že Bůh Árona nezabije. Dále je třeba použít „kouřovou clonu“ – v oblaku kadidla se věci stanou méně zřetelné, Áron se „rozostří“. Možná tak přítomnost člověka na tomto nejsvětějším místě bude pro Boha méně provokující.
  • Můžeme si také pomoci představou (která ale nemusí být daleko od skutečnosti), že hřích Hospodin vnímá jako odporný „smrad“. Tábor Izraelců neustále produkoval odporný puch, který chtě nechtě zasahoval i do areálu Stanu. Vůně kadidla mohla tento odporný puch hříchu pomoci překrýt. Notabene tento puch produkuje každá lidská bytost, včetně Árona.
  • Obrazem by mohla být situace, když se civilizací „zhýčkaný“, osprchovaný a navoněný obyvatel Západu nastěhuje do slumu Dandora umístěném na skládce blízko Nairobi. Zápach je neodfiltrovatelný. Ani, kdyby si „Zápaďan“ postavil uprostřed Dandory vilu s filtrací vzduchu a všemi myslitelnými vymoženostmi, všudypřítomný zápach zcela odstranit nedokáže. Pokud lidský hřích skutečně Bohu smrdí, musí pro něj být pobyt mezi lidmi velmi náročný.
  • Kadidlo je navíc voňavé a symbolizuje modlitby. Možná tedy Hospodinu připomíná některé lidské světlé stránky – např. jeho schopnost se modlit, tedy mít k Bohu vztah.

14 Vezme trochu krve z býčka a stříkne prstem na přední stranu slitovnice na východě a před slitovnicí stříkne prstem trochu krve sedmkrát.

  • Áron tedy s sebou musel mít ještě misku krve o obětovaného býka.
  • Při prvním vstupu Áron řešil výhradně sebe: Šlo o očištění sebe sama, o zkoušku, zda jej Hospodin vůbec nechá za oponou přežít.
  • Krev býka byla Áronovou ochranou. Musel být za oponou extrémně vystresovaný, úplně zpocený a srdce mu bušilo jako o závod: Přežije? Udělá všechno správně? A bude to vůbec stačit? Přijme Bůh jeho snahu?
  • V tomto stavu maximální nervozity jednou plus sedmkrát stříkal krev z misky: Tady je, Bože, ta krev – ten býk už je po smrti. Přijmi prosím jeho krev jako moji krev a nezabíjej mě.
  • Pokud přežil, vyšel ven a následovala další fáze – mohl začít řešit ostatní.

15 Potom zabije kozla k oběti za hřích, který je za lid, přinese jeho krev za oponu a s jeho krví udělá to, co udělal s krví býčka: stříkne ji na slitovnici a před slitovnici.

  • V další fázi – když již Áron očistil sám sebe a přežil první vstup – se mu uvolnily ruce k tomu, aby mohl začít řešit ostatní.
  • Jako zástupce celého národa požádal o odpuštění hříchů pro všechny ostatní.
  • Venku (mimo Svatyni svatých, ale samozřejmě stále v areálu Stanu) zabije kozla, vezme do misky jeho krev a vrátí se za oponu.

16 Takto zprostí svatyni od nečistot synů Izraele a jejich přestoupení, od jakýchkoliv jejich hříchů. Totéž učiní pro stan setkávání, který zůstává s nimi uprostřed jejich nečistot. 

  • h.: vykoná obřad smíření za; 
  • h.: přebývá;
  • Bůh přijme i krev kozla jako dostačující symbolické potrestání všech hříchů všech Izraelců.
  • Tato oběť je přijata jako všezahrnující – slovo jakýchkoliv (jejich hříchů) zahrnuje jakékoliv zlo, které se v národě odehrálo.
  • Totéž učiní pro stan setkávání, který zůstává s nimi uprostřed jejich nečistot: Možná tedy 1+7 stříknutí kozlí krve je Bohem přijato k očištění hříchů lidu a současně k očištění areálu Stanu.
  • Nebo Áron stříkal znovu, tentokrát s tím, že nyní jde o očištění Stanu.
  • Stan tvořil areál Božího území uprostřed národa:
    • Vnitřní zóna Svatyně svatých byla výhradním Božím příbytkem. Tam se prolamovalo nebe na zem, tam Izraelci vytvořili prostředí, kde byl ochoten s nimi přebývat Všemohoucí.
    • (V jazyce sci-fi by se dalo říci, že Svatyně svatých byla „červí dírou“, kde se stýkal prostor Nebe a prostor pozemský).
    • Areál Stanu byl přechodovou zónou: Byla tam silná Boží přítomnost, ale za určitých podmínek tam měl přístup vyškolený obsluhující personál (kněží).
    • Mimo stan bylo lidské území: Tam se hemžilo lidské plemeno nevyhnutelně produkující nečistotu hříchu.
  • To, že se Stvořitel uvolil k tomu, že bude uprostřed tohoto „dandorského“ hemžení přebývat, je pozoruhodné.

17 Nikdo nebude ve stanu setkávání, když vejde, aby vykonal obřad smíření ve svatyni, dokud nevyjde. Tak vykoná obřad smíření za sebe, za svůj dům a za celé shromáždění Izraele.

  • Když bude Áron vcházet za oponu, nikdo nebude přítomen ani v areálu Svatyně před oponou.
  • Jde o mimořádnou událost a nikdo se tam v takové chvíli nebude „motat“.
  • Je zde ještě doplňující zmínka, že Áron smiřující obřad vykonává nejen za sebe a nejen za národ, ale i za svůj dům. Vlastní rodina je speciální množinou – jsem to já a nejsem to já; jsou to lidé zvenčí a nejsou to lidé zvenčí.

18 Potom vyjde k oltáři, který je před Hospodinem, a vykoná za něj obřad smíření. Vezme trochu krve z býčka a trochu krve z kozla a dá na rohy oltáře kolem dokola. 19 Sedmkrát na něj stříkne prstem trochu krve a tak ho očistí a posvětí od nečistot synů Izraele.

  • Kromě sebe, své rodiny a národa je třeba očistit ještě oltář, a jak uvidíme v dalším verši také svatyni a Stan.

20 Když dokončí obřad smíření za svatyni, stan setkávání a oltář, přivede živého kozla. 21 Áron položí obě ruce na hlavu živého kozla, vyzná nad ním všechny viny synů Izraele a všechna jejich přestoupení, jakýkoliv jejich hřích, dá je na hlavu kozla a pošle ho prostřednictvím připraveného muže do pustiny. 22 Kozel na sobě ponese všechny jejich viny do nepřístupné země. (V pustině kozla vypustí.)

  • Jh.: (země) oddělení;  n.: Tak kozla pošle do pustiny; $
  • Jde o dalšího kozla? Jde tedy o druhé opakování toho, co se dělo s kozlem pro Azázela ve verši 10? Nebo jde stále o Azázelova kozla, který na své vyhnání doposud čekal?
  • Ten byl také vyhnán do pustiny, ale předtím na něm byl „vykonán obřad smíření“, zde je na jeho hlavu přenesen „jakýkoliv hřích Izraele“. Je otázka, jde-li o totéž.
  • Vyčleněný muž se pak s kozlem vydá dostatečně daleko do pouště, aby kozel nenašel cestu zpátky. Aby se svými hříchy nevrátil a nezačal potulovat po táboře. Možná tam zahynul, možná, pokud našel pastvu a vodu někde mohl nadivoko přežít.

23 Potom Áron vejde do stanu setkávání, svlékne si lněné roucho, které si oblékl, když vešel do svatyně, a zanechá ho tam. 24 Umyje si tělo vodou na svatém místě, oblékne si svůj oděv, vyjde a připraví svou zápalnou oběť a zápalnou oběť lidu a vykoná obřad smíření za sebe a za lid.

  • Zřejmě poté, co Áron přenášel hříchy na kozla, je třeba vejít do Stanu a pořádně se umýt.
  • Teprve pak může pokračovat – následuje příprava dvou zápalných obětí (svou a lidu).
  • Teprve nyní zřejmě jde o definitivní chvíli smíření, kdy je všechno mezi lidmi a Hospodinem „urovnáno“ a v pořádku.

25 Tuk z oběti za hřích bude obětovat na oltáři. 26 Ten, kdo poslal kozla pro Azázela, si vypere oděv, umyje si tělo vodou a potom vstoupí do tábora. 27 Býčka k oběti za hřích a kozla k oběti za hřích, jejichž krev byla vnesena k vykonání obřadu smíření do svatyně, vynese ven za tábor a ohněm spálí jejich kůži, jejich maso a jejich výměty. 28 Ten, kdo je spálí, si vypere oděv, umyje si tělo vodou a potom vstoupí do tábora. 

  • Další technické věci ohledně očisty personálu přicházejícího do styku s rizikovými věcmi a nakládání se zbytky po obětech.

29 A toto bude pro vás věčné ustanovení: sedmého měsíce, desátého dne toho měsíce budete pokořovat (své duše) a nebudete konat žádnou práci — ani domorodec ani příchozí, který pobývá uprostřed vás. 

  • Jde o svátek Jom kipur. Vychází obvykle na září nebo říjen.

30 Protože tohoto dne za vás vykoná obřad smíření, aby vás očistil od všech vašich hříchů. Budete před Hospodinem čistí. 31 Je to pro vás (nejsvětější sobota) a budete pokořovat své duše; to je věčné ustanovení. 

  • n~: s. úplného odpočinutí; h. šabbat šabbatón;
  • Jde o sobotu sobot, zvláště důležitý svátek. Je třeba své duše „naladit“ na pokořování ještě více, než v běžnou sobotu. Připomínat si vlastní hříšnost a nedokonalost a Boží velikost. To je pro člověka zajisté velmi zdravé.

32 Obřad smíření vykoná kněz, který je pomazán a zasvěcen, aby sloužil jako kněz namísto svého otce, a oblékl lněné roucho, svaté roucho. 

  • Zřejmě je do budoucnosti předjímáno, že tento obřad budou navždy moci vykonávat pouze ustanovení muži z Áronova rodu.

33 Vykoná obřad smíření za nejsvětější místo i za stan setkávání a za oltář vykoná obřad smíření a za kněze a všechen lid shromáždění vykoná obřad smíření.

  • Je zopakováno, za co všechno se smíření vykonává.

34 Toto bude pro vás věčné ustanovení: vykonat obřad smíření za syny Izraele, za všechny jejich hříchy jednou za rok. A on učinil tak, jak Hospodin přikázal Mojžíšovi.

  • [zřejmě Áron, jak doplňuje do textu Luther] 
  • [přeloženo dosl. dle obv. vazby (41×); LXX: To bude učiněno (+ jednou za rok); n~: A bylo to vykonáno; $
  • Frekvence „pořádného“ důkladného smíření jednou za rok je pro nás lidi jako obvykle přiměřená. „Malé“ pokořování máme dělat jednou týdně, důkladné hloubkové jednou ročně.
  • Přemýšlet nad svými životy a pokořovat se v podobných frekvencích je jistě užitečné i pro křesťany.

hi SEO, s.r.o.

Přihlášení