3. Mojžíšova – kapitola 22

1 Hospodin promluvil k Mojžíšovi: 2 Promluv k Áronovi a jeho synům, aby se svatými dary synů Izraele, které mi posvěcují, jednali s úctou, aby neznesvětili mé svaté jméno. Já jsem Hospodin. 

• Kněží svou práci musí dělat se vším respektem. Cokoliv jiného (zlehčování, dělání věcí nepořádně) je znesvěcováním. Je urážkou samotného Boha.
• Pokynů určených výhradně pro kněze je hodně.

3 Řekni jim: Kdokoliv ze všech vašich potomků ve vašich pokoleních by přistoupil ke svatým darům, jež synové Izraele zasvěcují Hospodinu, a byla na něm nečistota, takový člověk bude přede mnou vyhlazen. Já jsem Hospodin. 

• Kněz musí svou práci vykonávat dokonale posvěcený – tedy očištěný krví od každého hříchu.
• Jak už jsem psal, představuji si někdy práci kněze ve svatyni jako vysoce odbornou a rizikovou práci obsluhy jaderného reaktoru nebo astronautů před výstupem do kosmického prostoru.
• Viděl jsem jednou, jak se chystají na hloubkový ponor potápěči – beze spěchu, s nekonečnou pečlivostí kontrolují každý detail výstroje, plánují každý okamžik pobytu pod vodou. Každá chyba či opomenutí mohou mít fatální následky.
• Na šachtě se nesmí kouřit ani mít s sebou cokoliv, co by mohlo dát jiskru – hrozí výbuch důlních plynů a smrt všech na směně. Slyšel jsem, že když toto pravidlo někdo nerespektoval a chtěl si arogantně zapálit cigaretu, kolegové ho na místě ubili.
• Áron měl stále před očima strašný osud svých synů Nádaba a Abíhů. Nevíme přitom, zda „postupy“ nedodrželi z arogance, neopatrnosti nebo omylem. Výsledek byl v každém případě katastrofální.
• Typickým příkladem arogance byli naopak Éliho synové Chofní a Pinchas. Byli známi svou zkažeností a pohrdáním Hospodinovými zákony. Zemřeli i se svým otcem v jeden den (1Sam 2,12–17).

4 Kdokoliv z potomstva Áronova by byl postižen malomocenstvím či trpěl výtokem, nebude jíst ze svatých věcí, dokud nebude čistý. Ten, kdo by se dotkl čehokoliv znečištěného mrtvým nebo muže, z něhož vyšel výron semene, 5 nebo ten, kdo by se dotkl jakékoliv havěti, která je pro něj nečistá, nebo člověka, který je pro něj nečistý jakoukoliv nečistotou,

• Malomocný nebo nemocný kněz je vyřazen ze služby i ze společné konzumace podílů z obětí.
• Jakýkoliv, byť nepřímý kontakt s mrtvým, vyžaduje očištění. (O tom by mohli vyprávět zdravotníci pracující v oblastech postižených ebolou – ta je extrémně smrtelná (smrtnost 50-90%) a přenosná kontaktem s mrtvým tělem.
• Otázku výronu semene jsme diskutovali o několik kapitol dříve. Svobodní kněží byli pravděpodobně poměrně často vyřazeni ze služby. Pro kněze bylo důležité, aby byl ženatý a měl pravidelný milostný život, aby se těmto vyřazením z práce vyhnul.
• Muž nebyl nečistý pouze sám, ale byl znečišťující i pro své okolí.
• Od všeho nečistého je nutno si držet důsledný odstup.

6 ten, kdo by se toho dotkl, bude nečistý až do večera a nebude jíst ze svatých věcí, dokud si neumyje tělo vodou.

• Znečištění je dočasné, jednodenní. Je ukončeno sprchou.

7 Až zajde slunce, bude čistý, potom může jíst ze svatých věcí, neboť je to jeho pokrm.

• Neznamená to, že musí být hlady, ale že nemůže být účasten rituálního jídla částí obětí.

8 Zdechlinu ani rozsápané zvíře nebude jíst, aby se s ním poskvrnil. Já jsem Hospodin. 

• Dle Lev 17,15 běžní lidé byli po jezení zdechliny nebo rozsápaného do večera nečistí a museli se umýt. Vyloučeno to ale nebylo. U kněze to nepřipadalo v úvahu.

9 Ať zachovávají můj řád, aby na sobě nenesli hřích a nezemřeli kvůli němu, protože by to znesvětili. Já jsem Hospodin, který je posvěcuji. 

• Jen ať to kněží proboha nepodceňují – snědí něco, co nemají, nad něčím mávnou rukou – a je po nich.

10 Nikdo cizí nebude jíst ⁽svaté věci.⁾ Ani příchozí u kněze či najatý nebude jíst svaté věci.

• n~: nepovolaný; tj. nikdo mimo áronské kněze;
• Být „áronovcem“, knězem je náročné, ale zároveň jde o absolutně výlučnou věc, na kterou nikdo jiný nedosáhne. Ani návštěvy, ani hosté, ani domácí zaměstnanci (např. služebné, kuchařky, apod.)
• Neexistuje možnost, jak se mezi kněze dostat (s výjimkou níže).

11 Když ale kněz koupí někoho za stříbro do vlastnictví, ten může z toho jíst a také potomci jeho domu mohou jíst z jeho pokrmu. 

• h.: zplozenec;
• Mluví se o otrocích. Je-li člověk knězem vlastněn, může se společného rituálního jídla účastnit.
• Být otrokem je úzký vztah podobný rodinné příslušnosti. Stát se otrokem znamená dostat se do rodiny.

12 Když se dcera kněze vdá za někoho cizího, nebude jíst ze svatých darů pozdvihování.

• tj. nekněze;
• Jezení obětí se tedy účastnily rodiny kněží včetně žen a dětí.
• Sňatek mimo áronovskou komunitu byl možný, ale žena se tím přiřadila k rodině nové a vypadla ze staré.

13 Když však dcera kněze ovdoví či bude zapuzená a nebude mít potomka a vrátí se do domu svého otce jako v mládí, může jíst z pokrmu svého otce. Ale nikdo cizí z toho jíst nebude.

• V sociální nouzi je návrat do rodiny možný. Pokud už bude mít vlastní rodinu, má se o ni postarat.

14 Jestliže by někdo jedl svaté věci nedopatřením, přidá k tomu pětinu a dá ty svaté věci knězi. 

• V případě omylu, je třeba snězené vrátit s dvacetiprocentním penále.

15 Neznesvětí svaté dary synů Izraele, které Izraelci přinášejí Hospodinu, 

• [tj. kněží – byli zodpovědní za to, že dary nebudou zneužity]

16 takže by na ně uvalili ⁽trest za provinění,⁾ že jedli jejich svaté dary; neboť já jsem Hospodin, který je posvěcuji. 

• v h. ojedinělé spojení ‘avón ’ašmá – vina provinění; „vina“ zde vyjadřuje trest za onu vinu;
• Kněží to musí hlídat, jsou za vše zodpovědní – kdyby na to nedohlíželi a lidé si jedli z obětin, co jim nenáleží, uvedli by lidi do hříchu a velkého nebezpečí.
• Vedoucí jsou zodpovědní za to, že věci budou nastaveny správně.

17 Hospodin promluvil k Mojžíšovi:

• Další pokyny k předání kněžím.
• Nový soudek.

18 Promluv k Áronovi, k jeho synům a ke všem synům Izraele a řekni jim: Když bude kdokoliv z domu Izraele a z příchozích v Izraeli přinášet svůj obětní dar za jakýkoliv slib či jakoukoliv dobrovolnou oběť, která se Hospodinu přináší jako zápalná oběť,

• Jde o obětní dar za slib: Jak to fungovalo?
• V zásadě připadají v úvahu dva způsoby:
  • Člověk přinesl oběť, aby stvrdil vážnost svého slibu před Hospodinem. Oběť a slib byly přineseny současně.
    • Příkladem by mohl být Jákob, Jákob slíbil, že pokud ho Hospodin bude chránit na jeho cestě, bude jeho Bohem. Na místě postavil oltář a dá Bohu desátek.
  • Člověk slíbil, že pokud mu Hospodin odpoví na určitou modlitbu nebo prosbu, přinese oběť jako výraz vděčnosti. Slib byl podmíněný a oběť byla přinesena až po splnění Hospodinova zásahu.
    • Příkladem by mohla být Chana, která slíbila, že pokud jí Hospodin dá syna, zasvětí ho na celý život jako nazíra.
• Slibná oběť je zřejmě samostatná specifická oběť, hebrejsky zevach neder.
• Dobrovolná oběť je cokoliv, co nebylo povinné, či co doposud nebylo uvedeno.
• Iniciativě Bůh neklade meze. Je možno mu přinášet oběti „jen tak“, z lásky, z touhy potěšit, ale i z řady dalších důvodů.
• Snad by se dalo trochu si pomoci připodobněním ke kupování květin manželce.
  • Muži nosí domů kytice „povinně“ (narozeniny, výročí svatby)
  • Jindy jako omluvu
  • Jindy utilitárně: Něco chtějí, „připravují si půdu“.
  • Nejčastěji ale kupují květiny „jen tak“ – aby vyjádřili svou lásku, aby potěšili. z lásky, aby Jsou k

19 abyste došli zalíbení, musí to být samec bez vady ze skotu, ovcí nebo koz. 20 Nic, na čem je vada, nebudete přinášet, neboť byste nedošli zalíbení. 

• Slibná oběť je v pořádku, ale jako vždy je třeba u ní dělat vše správně.

21 Když někdo chce přinést Hospodinu obětní hod pokojné oběti jako splnění zvláštního slibu či jako dobrovolnou oběť ze skotu nebo bravu, bude to zvíře bez vady, abyste došli zalíbení; nebude na něm žádná vada. 22 Slepé nebo se zlomeninou nebo zmrzačené nebo s bradavicí nebo s hnisavou ranou nebo s lišejem, takové nepřinesete Hospodinu; z nich nebudete dávat ohnivé oběti Hospodinu na oltář. 23 Býka nebo ovci s příliš dlouhými či zakrslými končetinami můžeš obětovat jako dobrovolnou oběť, ale jako splnění slibu nenajde zalíbení.

• Jako slibnou oběť lze přinést pouze zvíře dokonalé, bez vady.
• Jako dobrovolnou i zvíře s dlouhými nebo krátkými končetinami, ne tedy zcela dokonalé. Možná jde o to, že takovéto zvíře je jinak v zásadě funkční.
• U dobrovolné oběti je možno tedy uvažovat takto: Chtěl bych Bohu vyjádřit vděčnost, něčím jej potěšit. Na normálního beránka to nevidím, ale tady toho trochu divného bych na to konto obětoval.
• Zní to trochu hloupě, ale nic špatného na tom není – koneckonců při každém nakupování květiny nebo dárku děláme podobné finanční rozvahy: Chci ženu jen tak potěšit, kytice za tři stovky bude akorát.
• Kdybych ale chtěl takové zvíře použít ke slibné oběti, přijato nebude.

24 Zvíře s rozmáčknutými, rozdrcenými, odtrženými či odříznutými varlaty nepřinesete Hospodinu; ve své zemi to nebudete dělat. 25 Ani od cizince nepřinesete pokrm svému Bohu z ničeho takového, neboť je na nich poškození, je na nich vada, nezískají vám zalíbení.

• Vůl, skopec ani hňup nejsou pro oběť přijatelní nikdy a nijak.

26 Hospodin promluvil k Mojžíšovi:

• Opět zcela nový soudek

27 Když se narodí býček nebo jehně nebo kůzle, bude sedm dní pod svou matkou; od osmého dne a nadále získá zalíbení jako obětní dar ohnivé oběti pro Hospodina. 

• Nelze tedy obětovat zcela novorozené mládě. Hranicí je týden. To už se rozběhne kojení apod.
• Smutek matky to neumenšuje, spíš naopak – na mládě už si uvykla a přilnula k němu.

28 Nezabijete krávu či ovci a s ní její mládě v jeden den.

• Racionální zdůvodnění mě nenapadá. Zvláště, když nejde o úplný zákaz, pouze o rozložení v čase (zabít dva dny po sobě je zřejmě mohu).
• Snad jde o to, aby se nezabíjelo mládě před očima matky a naopak? Tak to ale formulováno není.
• Samozřejmě lze použít klasické zdůvodnění, když něčemu nerozumím: Cílem je nedělat to stejně jako pohané. Možná bylo pohanským zvykem zabíjet najednou zvířecí rodiny, moc se mi to ale nezdá.
• Snad jde o prevenci nadměrného využívání přírody, nadměrného panování nad zvířaty? Ve smyslu: Vletím do stáda a zabíjím hlava nehlava? Když Indiáni zabíjeli bizony, dělali to uváženě, přiměřeně, dbali na to, aby zabitá zvířata byli schopni zužitkovat.
• Buffalo Bill údajně za 18 měsíců (kolem roku 1867) zabil přibližně 4 280 bizonů (zásoboval masem dělníky na Kansas Pacific Railroad). Za den údajně měl rekord 69 zabitých bizonů.
• Určité paralely lze nalézt v Dt 22, kde se zacházení s ptáky a jejich mláďaty – tam asi jde o zákaz nadměrné exploatace přírody.
• I když smysl přikázání není zcela jasný, jisté je, že nad těmito věcmi máme přemýšlet a i v padlém světě se chovat k přírodě dle možností ohleduplně.

29 Když obětujete Hospodinu oběť díků, obětujte ji tak, abyste došli zalíbení.

• I dobrovolné oběti, např. z vděčnosti, je třeba přinášet správně.

30 Ať se sní v ten den, neponechte z ní nic do rána. Já jsem Hospodin. 

• To, že šlo z tvé strany nadstandard, neznamená, že si např. můžeš maso libovolně dlouho odkládat.

31 Zachovávejte mé příkazy a plňte je. Já jsem Hospodin.

• Dělejte věci správně. Já jsem vaším Bohem, tak se podle toho chovejte.

32 Neznesvěcujte mé svaté jméno, abych byl posvěcen mezi syny Izraele. Já jsem Hospodin, který vás posvěcuji, 

• Já jsem uprostřed vás.
• Já jsem svatý a svatý chci zůstat – na vás je, abyste mi k tomu zajistili prostředí, abyste se podle toho chovali.
• Pokud tomu tak bude, bude se Má svatost přelévat i na vás a ovlivňovat vás.

33 který jsem vás vyvedl z egyptské země, abych byl vaším Bohem. Já jsem Hospodin. 

• Chtěli jste vysvobodit z otroctví a já jsem to udělal. Vysvobodil jsem vás pro sebe. Stal jsem se vaším Bohem.