1 Hospodin promluvil k Mojžíšovi: 2 Promluv k synům Izraele a řekni jim: Toto jsou Hospodinovy svátky, které budete svolávat, svatá shromáždění — to jsou mé svátky:
- h.: určené časy (srv. v. Lv 23,4; Gn 18,14; tak i dále mnohokrát v StS [vedle vlastního h. výrazu pro svátek – hag;]
- To, že Bůh lidem dal svátky, je fajn. Díky sobotě není den jako den, ale nejen to: Rok se neodvíjí pouze v cyklu 6+1, ale je se stále, na co těšit.
3 Šest dní se bude vykonávat práce a sedmého dne je nejsvětější sobota, svaté shromáždění. Nebudete dělat žádnou práci, je to Hospodinova sobota ve všech vašich sídlech.
- Toto je základní lidský životní cyklus: Šest dní práce, den odpočinku.
4 Toto jsou Hospodinovy svátky, svatá shromáždění, která budete svolávat v jejich určený čas.
- Svátky mají své přesně definovaná termíny.
5 Prvního měsíce, čtrnáctého dne toho měsíce navečer je velikonoční oběť Hospodinu.
- Číslo jedna: Velikonoce, Pesach.
- Koná se na začátku kalendářního roku, z našeho hlediska „v půli ledna“.
6 Patnáctého dne toho měsíce je Hospodinův svátek nekvašených chlebů. Po sedm dní budete jíst nekvašené chleby.
- Vyznačuje se sedmidenní přípravou – dietním omezením, kdy vyloučení kvasu symbolizuje eliminaci hříchu. Denně si tak člověk při jídle připomíná , že hřích existuje a že je třeba s s ním bojovat. A že má moc ovlivňovat a prostupovat celé naše životy.
7 Prvního dne budete mít svaté shromáždění. Nebudete dělat žádnou (všední práci.) 8 Po sedm dní budete přinášet Hospodinu ohnivé oběti; sedmého dne bude svaté shromáždění. Nebudete dělat žádnou všední práci.
- v. //21.25; Nu 28,18; h.: práci / dílo služby; (tato vazba se v Lv 23 a Nu 28+29 opakuje 12×);
- Sedmidenní příprava je následována slavnostním svatým shromážděním.
- Nepracuje se.
- Denně se obětuje.
- Lidé se scházejí – nikoliv ale pouze spolu navzájem, ale kolem Božího sídla.
9 Hospodin promluvil k Mojžíšovi: 10 Promluv k synům Izraele a řekni jim: Až vejdete do země, kterou vám dávám, a sklidíte její žeň, přinesete první snop ze své žně knězi.
- Nevrhnete se na spotřebu, ale nezapomenete na vděčnost. Všechno, co máte, máte díky Bohu.
- Vděčnost vyjádříte tím, že první část sklizně přinesete Bohu.
11 On zamává snopem před Hospodinem, abyste došli zalíbení; druhého dne po sobotě s ním kněz zamává. 12 V den, kdy zamáváte snopem, připravíte ročního beránka bez vady jako zápalnou oběť Hospodinu 13 a jako patřičnou přídavnou oběť dvě desetiny éfy jemné mouky namísené s olejem jako ohnivou oběť, příjemnou vůni Hospodinu, a jako patřičnou litou oběť čtvrtinu hínu vína.
- Zamávání symbolizuje: Bože, jsem tady; uvědomuji si, od koho mám všechny dary. Díky za vše!
- Zamávání je doprovázeno obětováním beránka, těsta a vína.
14 Chléb, pražené zrní ani čerstvé obilí nebudete jíst až do toho dne, kdy svému Bohu přinesete obětní dar. To je věčné ustanovení pro vaše generace ve všech vašich sídlech.
- Teprve poté, co jasně vyjádříte své vědomí si, od koho úrodu máte, z ní můžeme jíst v jakékoliv podobě
15 Ode dne, kdy jste přinesli snop jako mávanou oběť, od druhého dne po sobotě si odpočítáte sedm týdnů. Musí být úplné.
- Snop se přinášel z první žně ječmene. Kdy je čas ječmen sklízet, je třeba každý rok určit ad hoc podle zralosti obilí. Od přinesení snopu (třeba ve středu) se počká do nejbližší soboty a od neděle se začne počítat sedm nekrácených týdnů.
16 Spočítáte padesát dní až do druhého dne po sedmé sobotě a přinesete Hospodinu novou přídavnou oběť. 17 Ze svých sídel přinesete dva chleby jako mávanou oběť; budou ze dvou desetin éfy jemné mouky, kvašené se budou péct jako prvotiny Hospodinu.
- Po oněch padesáti dnech v neděli zamáváte před Hospodinem dvěma chleby. Budou správně veliké a kvašené.
- Budou to prvotiny – tentokrát z pšenice. Jde o druhý vrchol sklizně o Letnicích.
18 Spolu s chlebem přinesete sedm ročních beránků bez vady, jednoho býčka a dva berany. To bude zápalná oběť Hospodinu s patřičnou přídavnou a litou obětí, ohnivá oběť, příjemná vůně Hospodinu.
- O Letnicích se nepřináší pouze chleba z prvotin, ale také deset kusů zvířat plus přídavná a litá oběť (přídavná = mouka, olej, kadidlo; litá = víno).
19 Připravíte též jednoho kozla jako oběť za hřích a dva roční beránky jako obětní hod pokojné oběti.
- Spektrum letničních obětí je široké- další tři zvířata se přinášejí jako oběť za hřích a jako obětní hod pokojné oběti.
20 Kněz s nimi zamává před Hospodinem spolu s chlebem z prvotin jako mávanou obětí, spolu s dvěma beránky. Budou svaté Hospodinu, pro kněze.
- Se vším (?) se mává a příslušné díly připadnou kněžím.
21 Právě v ten den svoláte a budete mít svaté shromáždění. Nebudete dělat žádnou všední práci. To je věčné ustanovení ve všech vašich sídlech pro vaše generace.
- Vše kulminuje všeobecným slavnostním shromážděním.
22 A když budete sklízet žeň své země, nevyžínej zcela rohy svého pole a nesbírej klasy po své žni. Nech je pro chudého a příchozího. Já Hospodin jsem váš Bůh.
- Jde o opakování z 19,9: Připomenutí, ať v rámci všeobecné prosperity a nadšení lidé nezapomínají na své méně šťastné sousedy. Ať to nedopadne tak, že se všichni se radují ze své prosperity a vedle nich někdo tře bídu s nouzí. Radovat se mají všichni. Nemusejí mít všichni stejně, ale rozdíly nemají být extrémní.
23 Hospodin promluvil k Mojžíšovi: 24 Promluv k synům Izraele: Sedmého měsíce, prvního dne toho měsíce budete mít odpočinutí, památku troubení, svaté shromáždění.
- h. šabbatón;
- [Hlasitým troubením na šófar (beraní roh) byl ohlašován příchod nového roku. Později byl den nazván róš haššana, tj. „hlava roku“ neboli nový rok.];
- Jsme u dalšího svátku.
25 Nebudete dělat žádnou všední práci a přinesete Hospodinu ohnivé oběti.
- Kromě troubení se bude vyznačovat jako obvykle pracovním volnem a přinášením obětí.
26 Hospodin promluvil k Mojžíšovi: 27 Desátého dne toho sedmého měsíce bude den smíření. Budete mít svaté shromáždění; budete pokořovat své duše a přinesete Hospodinu ohnivé oběti.
- Součástí tohoto svátku Troubení bude (desátého dne) Den smíření.
- Bude bohoslužebné shromáždění s oběťmi.
- Je vyžadováno pokořování duší – člověk musí aktivně usilovat o to, aby sám sebe pokořil. Jak se to dělá? Usilováním o pokorné vnitřní nastavení.
28 Právě tohoto dne nebudete dělat žádnou práci, neboť je to den smíření, aby za vás byl vykonán obřad smíření před Hospodinem, vaším Bohem.
- Nepracováním – vytržením z každodenních rutin.
- Tím, že se člověk zúčastní obřadu smíření s Bohem. Připomene si, že smířit potřebuje a smíření absolvuje.
29 Neboť kdokoliv by se nepokořil právě toho dne, bude vyhlazen ze svého lidu.
- h.: každá duše, která;
- Nejde o věc volitelnou, ale univerzálně povinnou. Pod smrtelnou sankcí.
30 Kdokoliv by dělal jakoukoliv práci právě v ten den, toho odstraním zprostřed jeho lidu. 31 Nebudete dělat žádnou práci. To je věčné ustanovení pro vaše generace ve všech vašich sídlech.
- Nepracovat je důležitou součástí pokořování.
32 Je to pro vás nejsvětější sobota; budete pokořovat své duše. Večer devátého dne toho měsíce, od večera až do večera (budete zachovávat svoji sobotu.)
- h.: odpočinete o své sobotě / svým odpočinkem;
- O Dni smíření půjde o jakousi „supersobotu“, sobotu sobot. To, co se odehrává vždy jednou týdně, bude jednou ročně větší a důkladnější.
33 Hospodin promluvil k Mojžíšovi: 34 Promluv k synům Izraele: Patnáctého dne sedmého měsíce je svátek stánků po sedm dní pro Hospodina.
- Hned za pět dnů následuje další velký sedmidenní svátek – Svátek Stánků
35 Prvního dne bude svaté shromáždění. Nebudete dělat žádnou všední práci. 36 Po sedm dní budete přinášet Hospodinu ohnivé oběti. Osmého dne budete mít svaté shromáždění a přinesete Hospodinu ohnivé oběti. Bude shromáždění, nebudete dělat žádnou všední práci.
- Jako obvykle se nepracuje a začíná a končí se shromážděním.
- Přinášejí se oběti.
37 Toto jsou Hospodinovy svátky, které budete svolávat jako svatá shromáždění, abyste přinášeli Hospodinu ohnivé oběti — oběť zápalnou, oběť přídavnou, obětní hod a úlitby (podle každodenního určení,)
- Toto je seznam obětí pro svátky.
38 kromě Hospodinových sobot, kromě vašich darů, kromě všech vašich slíbených obětí a kromě všech vašich dobrovolných obětí, které dáváte Hospodinu.
- Tyto oběti jsou povinné. Existuje ještě řada nepovinných.
39 Patnáctého dne sedmého měsíce, když seberete úrodu země, jistě budete slavit Hospodinův svátek po sedm dní. Prvního dne bude odpočinutí a osmého dne bude odpočinutí.
- Svátek Stánků také souvisí se sklizní některých plodin (zatím byl ječmen o Velikonocích, pšenice o Letnicích).
40 Prvního dne si vezmete plody ušlechtilých stromů, palmové ratolesti, větve listnatých stromů a potočních topolů a budete se radovat před Hospodinem, svým Bohem, po sedm dní.
- v h. tradici je „plod stromu hadar“ chápán jako citron; $
- h.: dlaně;
- Jde o radostný svátek.
41 Budete jej slavit jako Hospodinův svátek po sedm dní v roce. To je věčné ustanovení pro vaše generace; v sedmém měsíci ho budete slavit. 42 Ve stáncích budete bydlet po sedm dní; všichni domorodci v Izraeli budou bydlet ve stáncích,
- Jde o pěkný svátek – vytržení z vlastních rutin a prostředí, přesídlení do provizorních stánků, pobyt venku.
- Bydlení před domem jistě sousedy velmi sblíží. Člověk je zranitelnější, otevřenější.
- Zajímavá je představa, co by to udělalo s našimi sousedskými vztahy v domě, kdybychom týden všichni bydleli na trávníku před domem.
43 aby vaše generace poznaly, že jsem nechal bydlet syny Izraele ve stanech, když jsem je vyvedl z egyptské země. Já Hospodin jsem váš Bůh.
- To je účelem – připomenout si vlastní historii včetně toho, že ne vždy jsem se měl tak dobře.
44 Tak Mojžíš vyhlásil synům Izraele Hospodinovy svátky.