3. Mojžíšova – kapitola 26

Vít Šmajstrla

3. Mojžíšova – kapitola 26

1 Nedělejte si nicotnosti ani tesané modly, nestavte si posvátné sloupy ani si nepokládejte ve své zemi (kamenné obrazy,) abyste se jim klaněli. Neboť já Hospodin jsem váš Bůh. 

  • n~: modly; 
  • [asi kámen s vytesanými obrazy] 
  • Zřejmě pokračujeme v záznamu Božích slov ze Sinaje.
  • Poměrně podrobný výčet nejrůznějších model. Lidé jsou ve vymýšlení „nesmyslů“ opravdu vynalézaví.
  • Po takovémto seznamu (nicotnosti, tesané modly, posvátné sloupy, kamenné obrazy),  je pro lidi přece jen obtížné vymyslet nějakou modlu, která není zmíněna, klanět se jí a pak se vymlouvat: Jejda, my jsme nevěděli, že se zákaz model vztahuje i na takovýto případ.
  • Jsou vyjmenovány sochy, zřejmě nějaké drobné fetiše, sloupy a dokonce i mozaiky? Když se člověk porozhlédne po světě (a po římsko-katolických a pravoslavných kostelích) nestačí se vynalézavosti lidí ohledně model divit.
  • Zákaz zobrazování si Boha a vytváření model je univerzální a navždy platný – nahrazování uctívání živého Stvořitele čímkoliv zástupným musí je pro Nejvyššího urážlivé. Ať je obraz, socha či cokoliv jiného sebelepší, sebehezčí a sebelépe udělaná, vždy zůstává modlou a ubohou napodobeninou.
  • Vždy zůstává stejně zoufalou jako sex s nafukovací erotickou pannou místo s manželkou.

2 Zachovávejte mé soboty a mějte v úctě mou svatyni. Já jsem Hospodin. 

  • Model 6+1 je třeba zachovávat za každou cenu. Jeden den v týdnu je třeba člověka vytrhnout z rutin, jinak na Boha dříve nebo později zapomene.
  • Bohoslužbu ve Svatyni je třeba držet v chodu. Uprostřed národa je třeba vytvořit a udržet místo, kde může Nejvyšší přebývat.

3 Jestliže budete žít podle mých ustanovení, zachovávat mé příkazy a plnit je, 4 dám vám deště v jejich čas, země vydá svou úrodu a polní stromy vydají své ovoce, 

  • Budete-li hledat Boží království a jeho spravedlnost, vše ostatní vám bude automaticky přidáno.

5 výmlat u vás dosáhne až k vinobraní a vinobraní dosáhne až k setbě. Budete jíst chléb svůj do sytosti a budete bydlet ve své zemi v bezpečí.

  • A nebudu na vás šetřit, budu velkoryse štědrý.

6 Dám v zemi pokoj, ulehnete a nikdo vás nevyděsí. Způsobím, že ze země zmizí divá zvěř a meč  nebude procházet vaší zemí. 

  • Moci spát v bezpečném prostředí a beze strachu je k nezaplacení. Zajistím mír a absenci nebezpečných živočichů.
  • V Jižním Súdánu jsou vždycky překvapeni, když jim říkáme, že v Česku prakticky neexistuje pro člověka nebezpečný živočich.

7 Budete pronásledovat své nepřátele a padnou před vámi mečem. 8 Pět z vás bude pronásledovat sto a sto z vás bude pronásledovat deset tisíc. Vaši nepřátelé padnou před vámi mečem. 

  • Úspěšnost v bojích bude extrémní. Nepoměr vůči nepřátelům a jejich respekt bude obrovský.

9 Obrátím se k vám, rozplodím vás a rozmnožím a ustanovím s vámi svou smlouvu. 

  • Plodnost a růst národa jsou důležitou známkou Boží přízně.
  • Můžeme srovnávat se naší situací na „Západě“.

10 Budete jíst staré, dlouho uložené zrno a staré budete vyklízet před novým.

  • Jde o kapitolu, kde Bůh marnotratně maluje vzájemné harmonické soužití se Svým lidem.

11 Učiním si mezi vámi příbytek a má duše si vás nezoškliví. 

  • Bůh je ochoten bydlet uprostřed svého národa.
  • A nepolezou Mu na nervy, nezprotiví se Mu. Žádná ponorková nemoc nebude.

12 Budu se mezi vámi procházet, budu vaším Bohem a vy budete mým lidem.

  • Jde o „rajský“ obraz – Bůh harmonicky žije v úzkém společenství se svým lidem.

13 Já Hospodin jsem váš Bůh, který jsem vás vyvedl z egyptské země, abyste již nebyli jejich otroky. Zlomil jsem kolíky vašeho jha a dal jsem vám chodit zpříma. 

  • Oproti tomu, jak jste žili v Egyptě, jde o naprosto nesrovnatelnou situaci – dříve jste otročili ďáblu (faraonovi) – Já jsem sice také vaším Pánem, ale na rozdíl od ďábla, vás mám rád a záleží mi na vás.

14 Jestliže mě však nebudete poslouchat a nebudete plnit všechny tyto příkazy, 

  • Řekli jsme si „A“, řekněme si také „B“: Pokud chcete, aby náš vztah byl v pořádku a aby vše tak harmonicky fungovalo, je třeba držet pravidla.
  • Věci je možno pokazit, o vztah je třeba pečovat.
  • Je to podobné manželství: Pokud manželé o svůj vztah pečují, dodržují „pravidla“, může být manželství rájem. Pokud na ně někdo z nich kašle, může se stát peklem.
  • Po třinácti verších útěšných a slibujících následuje třicet hrůzyplných.

15 jestliže zavrhnete má ustanovení a vaše duše si zoškliví má nařízení, takže nebudete plnit všechny mé příkazy a porušíte mou smlouvu,

  • O vztah je třeba setrvale pečovat. Když přestanete nebo mi dokonce budete nevěrní, bude mi to velmi vadit.
  • Jsem žárlivý a na našem vztahu mi záleží.

16 tak já naložím s vámi takto: Ustanovím nad vámi děs, úbytě a horečku, která hubí oči a stravuje život. Zasejete své semeno zbytečně — pohltí to vaši nepřátelé.

  • [může být myšleno dosl. fyzicky anebo obrazně;
  • A dokážu se hrozně naštvat.
  • Bůh ani nemusí aktivně zasahovat, stačí, když se od svého lidu odtáhne a nechá je bez podpory a bez ochrany. Katastrofy už si je najdou samy.

17 Obrátím svou tvář proti vám, budete poraženi od svých nepřátel; ti, kdo vás nenávidí, budou nad vámi panovat a budete utíkat, i když vás nikdo nebude honit.

  • Odejmutí Boží ochrany povede k porážkám a přestrašenosti.
  • Mít za vládce někoho, kdo mě nenávidí, je noční můrou.

18 Jestliže mě ani potom nebudete poslouchat, budu vás dále káznit sedminásobně za vaše hříchy.

  • Cílem ran, které vás potkají (nepřátelé) bude vaše vzpamatování se.
  • Když manžel vidí, že na něho manželka kašle a tahá se s jinými, logicky ji přestane chránit a podporovat. Dveře k nápravě a k návratu ale zatím nechává otevřené.

19 Zlomím vaši silnou pýchu a učiním vaše nebe jako ze železa a vaši zemi jako z bronzu, 

  • h.: pýchu vaší síly; 
  • [zjevně se týká zadržení dešťů]; 
  • Lidská křehkost je extrémní – stačí tak málo, aby se z arogantního pyšného člověka, který „neví, co by“, stal nebohý uzlíček nervů. Stačí například taková „drobnost“, aby nezapršelo.
  • Zůstaneme-li u obrazu nevěrné manželky (je biblický), která neví, jestli má jet nakupovat do Paříže nebo do New Yorku a se kterým chlapem by se zrovna vyspala – stačí tak málo (nemoc, válka, odstřihnutí od peněz), aby bylo najednou vše jinak.
  • Platí to samozřejmě i naopak – pamatuji na úspěšného hezkého muže, “ borce“, který stále osciloval mezi manželkou a milenkou. Pak náhle onemocněl a skončil v nemocnici – manželka i milenka ho opustily on, velký „borec“ najednou neměl ani, kdo by mu do špitálu donesl papuče a župan.

20 takže vaše síla vyjde naprázdno. Vaše země nevydá svou úrodu a stromy země nevydají své ovoce. 

  • Když Bůh nežehná, je lidské úsilí marné. Je příliš mnoho okolností, které nemáme pod kontrolou.

21 Jestliže (se budete vůči mně stavět nepřátelsky) a nebudete mě chtít poslouchat, přidám vám sedminásobně ran podle vašich hříchů. 

  • h.: budete chodit se mnou na nepřátelské setkání;
  • V případě našeho vzdalování se od Hospodina, tlak z Jeho strany roste.

22 Pošlu na vás polní zvěř a ta vás učiní bezdětnými, vyhladí váš dobytek a bude vás umenšovat, takže vaše cesty budou zpustošeny.

  • Je myšleno, že divoká zvířata budou zabíjet děti i dobytek. Nikdo se neodváží ven.

23 Jestliže se ani tím nedáte ode mě pokárat a budete se vůči mně stavět nepřátelsky, 24 také já se budu vůči vám stavět nepřátelsky, ano, zasáhnu vás sedminásobně za vaše hříchy. 

  • n.: udeřím (na vás);
  • Akce a reakce. Manželka dělá doma peklo, manžel jí odplácí stejným a ještě horším.

25 Přivedu na vás meč pomsty, který pomstí smlouvu. Shromáždíte-li se do svých měst, pošlu do vašeho středu mor a budete vydáni do ruky nepřítele. 

  • Nekonečný a depresivní výčet katastrof pokračuje.
  • Jde o pomstu, což je mnohem horší, než „pouhý“ trest. Mstitel je enormně citově angažován.
  • Pokud zvenčí přijde nepřítel a vy se stáhnete do měst, dostihnout vás ve městech epidemie, takže se stejně budete muset vzdát.

26 Když vám zlomím hůl chleba, deset žen vám bude péct chléb v jedné peci a přinesou vám zpět chléb na váhu, takže budete jíst, ale nenasytíte se.

  • Dle poznámky ČSP v Ez 4,16 Odkazuje na způsob nošení chleba s otvorem uprostřed na holi.]; 
  • Naprostý nedostatek základních potravin.

27 Jestliže mě ani potom nebudete poslouchat a budete se vůči mně stavět nepřátelsky, 28 budu se i  vůči vám stavět nepřátelsky a s hněvem, ano, budu vás kárat sedminásobně za vaše hříchy. 

  • Verše mi připadají jako vývojový diagram. Ty jsou běžně používány v programování, v medicíně i jinde – např. při plánování postupu léčby: Aplikuj postup A. Za dva týdny vyhodnoť efekt. Pokud pomohl, pokračuj. Pokud ne, aplikuj postup B. Atd.
  • Zde také po několika katastrofách následuje Boží vyhodnocení: Změnil můj lid svůj postoj? Vzpamatoval se? Začal se chovat normálně?
  • ANO – Obnova vztahu. NE – Zintenzivnění trestů.

29 Budete jíst maso svých synů a budete jíst maso svých dcer.

  • Ani se to nechce číst.

30 Zničím vaše návrší, vyhladím vaše kadidlové oltáře, na mrtvoly vašich bůžků položím vaše mrtvoly a má duše si vás zoškliví.

  • Bůh se chystá rozmetat modly, vybít ty, kdo je uctívají a svůj lid si zcela znechutit.
  • Rozhodně tyto děsivé úseky nutí k velké obezřetnosti, když se snažíme si udělat představu o tom, jaký Bůh doopravdy je. Představy o Hospodinu jako o všeobjímající lásce, která nakonec všechno zahrne, jsou značně neúplné. Bůh takovým je, ale je zároveň Bohem, který je připraven děsivě „zatočit“ s nekajícími hříšníky. A nikdy nepřestává být Bohem, který nechal svého Syna udusit přibitého na kříži.

31 Vaše města proměním v trosky, zpustoším vaše svatyně a (nebudu moci cítit vaši příjemnou vůni.)

  • n~: nemohu přijmout vaše oběti;
  • Seznam hrůz pokračuje. Bohoslužba hříšníků je pro Boha nepřijatelná.

32 Zpustoším zemi, takže se jí budou hrozit vaši nepřátelé, kteří v ní budou bydlet. 

  • Izraeli hrozí zkáza tak hrozná, že bude moc i na lidi, kteří Boha neznají, kteří jsou otrlí a na leccos zvyklí.
  • Poničenou zemi obsadí cizinci.

33 Rozptýlím vás mezi národy, vytasím za vámi meč, vaše země se stane pustinou a vaše města se stanou troskami. 

  • Země bude zničená a lid rozehnán.

34 Tehdy si země vynahradí svůj odpočinek po celou dobu svého zpustošení, kdy vy budete v zemi svých nepřátel. Tehdy země odpočine a vynahradí si svůj odpočinek 35 po celou dobu svého zpustošení bude odpočívat tak, jak neodpočívala o vašich sobotách, když jste v ní sídlili.

  • h.: své soboty;
  • Bůh se vrací k příkazům ohledně každého sedmého roku, kdy země nesměla být obdělávána.
  • Vidíme, že Bůh dodržování tohoto příkazu tvrdě vyžaduje a nedodržování penalizuje – za všechna léta, kdy neměla být obdělávána a byla, bude ležet ladem, protože ji nebude mít, kdo obdělávat.
  • Vypadá to, že Bůh si roky neposlušnosti (obdělávání navzdory zákazu) v tomto směru eviduje.

36 (Co se týče) těch, kdo z vás zůstanou, přivedu v zemích jejich nepřátel malomyslnost do jejich srdcí, takže je zažene zvuk odvátého listí; budou utíkat jako se utíká před mečem, padnou, i když je nikdo  nebude honit.

  • Izraelci přeživší v diaspoře budou žít v neustálém strachu.

37 Budou klopýtat jeden přes druhého, jako se klopýtá před mečem, i když je nikdo nebude honit. Nebudete mít sílu obstát před svými nepřáteli. 

  • Situace nebude normální – stálý útlak a přístup místních majorit způsobí naprostou ztrátu sebevědomí a přestrašenost.
  • Taková situace je dobře vidět na příběhu královny Ester. Izraelcům hrozilo vyhubení, se kterým „nešlo nic dělat“. Ale poté, co Bůh změnil duchovní a politickou situace, se Židé byli schopni ubránit.
  • V knize Exodus Leona Urise je popsán příběh z ukrajinské vesnice, kde po pogromu na Židy se dva bratři vnitřně „seberou“, zabijí vraha svého otce a uprchnou do Palestiny. Tam pak žijí jako sebevědomí stateční občané. Byla zde krásně popsána změna jejich myšlenkového nastavení.

38 Zahynete mezi národy, země vašich nepřátel vás pohltí.

  • Vyhynete, případně splynete s okolím.

39 A ti, kdo z vás zůstanou, budou chřadnout pro své provinění v zemích svých nepřátel a také pro provinění svých otců budou chřadnout spolu s nimi. 

  • Život v diasporách bude neradostný, „nemocný“.

40 Jestliže však vyznají vinu svou a vinu svých otců, svou věrolomnost, kterou se zpronevěřili vůči mně, takže se vůči mně stavěli nepřátelsky,

  • Po několika „obdélníčcích“ vývojového diagramu, opět jeden ověřovací „kosočtverec“ – nevedly dosavadní katastrofy k tomu, že národ pochopil situaci a k vyznání viny, věrolomnosti, zpronevěry a nepřátelství vůči Bohu?

41 (také já jsem se stavěl vůči nim nepřátelsky a přivedl jsem je do země jejich nepřátel), tehdy se jejich neobřezané srdce pokoří a tehdy vynahradí své provinění, 

  • Mělo by jim dojít, že taková Boží nepřízeň je druhotnou reakcí na jejich hříchy.

42 a  budu pamatovat na svou smlouvu s Jákobem. I na svou smlouvu s Izákem i na svou smlouvu  s Abrahamem budu pamatovat a na zemi budu pamatovat. 

  • Izrael nikdy, přes všechny katastrofy nepřestal být Božím lidem – starodávné smlouvy nepřestaly platit.
  • Boží lid je kvůli těmto smlouvám pod neustálým Božím tlakem – kdyby byli „obyčejným“ národem bez smluv, jedním z mnoha, Bůh by je „nechal na pokoji“. Nechal by je žít si podle svého.
  • Což není žádná výhra (osudy bezbožných národů bez vztahu k Hospodinu nebývají radostné), nicméně neustálý Boží tlak na Izrael je ubíjející.
  • Kdybych se ale měl rozhodnout, jestli „svoboda“ od Boha nebo Jeho tlak, volil bych to druhé. Přes všechny obtíže dvoutisíciletého života Židů v diaspoře, vždy bylo patrné, že nepřestali být Božím národem. Nikdy nepřestali vyhlížet „příští rok v Jeruzalémě“.
  • Tento „model“ platí i pro křesťany – Bohu na Jeho dětech záleží a proto s nimi jedná mnohem přísněji, než s nevěřícími. To, co nevěřícím projde, u svých dětí řeší. To je princip synovství.

43 Země bude jimi opuštěna, vynahradí si svůj odpočinek, když bude zpustošena, bez nich, a oni si vynahradí své provinění právě proto, že zavrhli má nařízení a jejich duše si zošklivila má ustanovení. 

  • Opakovaně se zdá, že opuštěnost země a vysídlení lidu má za cíl umožnit zemi regeneraci po vynechaných milostivých rocích.
  • Příkaz o neobdělávání půdy každý sedmý rok je důležitější, než by se zdálo na první pohled.

44 Ale i přesto, že budou v zemi svých nepřátel, nezavrhnu je a nezošklivím si je zcela, takže bych porušil svou smlouvu s nimi, neboť já Hospodin jsem jejich Bůh.

  • Jak už jsme říkali: Ať už byly okolnosti života v diaspoře jakékoliv, nikdy nepřestalo být jasné, že Bůh svůj lid neopustil.
  • Částečně to vystihuje známý bonmot, že vždy, když Židům v diaspoře hrozilo splynutí s okolím, Bůh dopustil buď pogrom nebo vystoupení falešného mesiáše. Tyto okolnosti Židům zabránily v asimilaci a znovu je semkly kolem Hospodina.

45 Budu kvůli nim pamatovat na smlouvu s jejich předky, které jsem vyvedl z egyptské země před zraky národů, abych byl jejich Bohem. Já jsem Hospodin. 

  • Hospodin je a nikdy nepřestane být Bohem Izraele.

46 Toto jsou ustanovení, nařízení a zákony, které ustanovil Hospodin mezi sebou a syny Izraele na hoře Sínaj prostřednictvím Mojžíše.

  • Poté, co byli Izraelci osvobozeni z egyptského otroctví a trochu si oddechli, byla ustanovena smlouva mezi nimi a Bohem.
  • A Hospodin ji stále drží.

hi SEO, s.r.o.

Přihlášení