5. Mojžíšova – kapitola 33

1 Toto je požehnání, kterým požehnal Mojžíš, muž Boží, synům Izraele před svou smrtí.

• [první ze 66 výskytů tohoto titulu; srv. Joz 14:6; 1Pa 23:14; 2Pa 30:16; Ezd 3:2; Ž 90:1; (později i o jiných mužích: nejvíce v 2Kr o Elijášovi a Elíšovi; v jediné kapitole nejvíce 1Kr 13:1nn)]
• Mojžíšovo selhání a „odvolání“ nic nezměnilo na tom, že v očích Božích i lidských zůstává Božím mužem. To je povzbuzující. Kdo by nechtěl, aby se takto o něm ke konci jeh života mluvilo?
• Předal svým „pozůstalým“ potřebné informace a nyní se chystal jim požehnat, tedy seslat na ně dobro od Hospodina. Předat jim to, co jim přeje, aby je v životě potkalo, a „pojistit toto své přání Bohem“. Případně naopak: Předat lidu dobrou Boží vůli do budoucnosti ohledně nich.

2 Řekl: Hospodin přišel ze Sínaje, zazářil na ně ze Seíru, zaskvěl se z hory Páranu, přišel (s desetitisíci
svatých,) z jeho pravice byl pro ně (ohnivý zákon.)

• h.: něj, tj. Izrael, resp. Izraelce;
• [?míněni andělé];
• var: z Meribot v Kádeši;
• h.: oheň nařízení;
• Mojžíš začíná s požehnáním. Začíná obecně, rekapitulací.
• Hovoří o tom, že Hospodin přišel ze tří míst:
  • Ze Sínaje: to je všeobecně známá událost, kdy Hospodin přebýval na hoře Sínaj. Mj. Mojžíš přinesl z hory Sínaj desky Zákona
  • Ze Seíru: Seir je spojován s oblastí Edóm, jihovýchodně od Mrtvého moře, v dnešním Jordánsku. Je to hornatý region obývaný Edómci, potomky Ezaua. Izraelci Seírem procházeli, ale Edómce měli nechat na pokoji. V SZ je Seír zmiňován 38 krát. Že Hospodin vyšel z pohoří Seíru je zmíněno ještě v Sd 5,4. Zde na Izraelce Hospodin ze Séiru zazářil.
  • Páran je pustina. Je zmíněn 11x. O tom, že odtamtud přišel Bůh se píše ještě v Abk 3,3. Přes Páran Izraelci putovali a kempovali tam. Žil tam Izmael. Hospodin se z Páranu zaskvěl.
  • Meriba-Kadeš (pokud by byla správná tato varianta): Meriba bylo místo sváru ohledně nedostatku vody, také místo Mojžíšova selhání. Kadeš je pouštní míso na jihu. Jméno znamená „svatý“.
• Zazářil a zaskvěl ukazují na skvělou a nádhernou Boží manifestaci. Na které konkrétní události se Mojžíš odkazuje, (mi) není jasné.
• Masivně se Hospodin manifestoval pouze na Sínaji – někteří říkají, že v Séiru a Páranu se tato Boží zář pouze odrazila. Tedy něco ve smyslu: Hospodin zazářil ze Sínaje a jeho zář zasáhla celou zemi.
• Možná by se dalo parafrázovat ve smyslu: Bůh promluvil z Řípu a Jeho zář zasáhla celou zemi od Sněžky po Lysou horu a Plechý.
• Případně: Hospodinova úžasná přítomnost byla s Izraelem po celou náročnou dobu putování.
• Přišel s desetitisíci svatých: Jistě andělů. Ti Izrael podporovali. To je jistě zajímavá informace – ať už jde o opravdové číslo nebo vyjádření toho, že jich bylo mnoho, taková podpora je masivní. Izraelců bylo ke dvěma milionům včetně žen a děti. Podpora deseti tisíc mocných duchovních bytostí je jistě významná (jeden na sto i méně lidí)! Je pravděpodobné, že podobně masivní andělskou podporu mají i církve.
• ) z jeho pravice byl pro ně ohnivý zákon: Zákon je nazván ohnivým – tedy spalujícím, čistým, výrazným. Hospodin zazářil, Zákon je ohnivý – jistě i ve smyslu, že do temnoty přichází světlo.

3 Ano, miluješ lidi, všichni jeho svatí jsou ve tvé ruce. (Shromažďují se kolem tvých nohou,) přijímá tvé výroky.

• n.: miluje / milovník (přechodník bez určení osoby);
• n.: národy;
• n.: Následují tvé šlépěje;
• (význam veršů 3-5 je nejistý)
• h.: pozvedne;
• Bůh totiž svůj lid miluje. Svůj oddělený a čistý (svatý) národ ochraňuje a vede.
• „Být v ruce“ někoho tak dobrého a mocného, jako je Hospodin, je životní výhrou. Neexistuje nikdo lepší, v jehož ruce by bylo žádoucí být.
• Varianta: „Nejsem v ničí ruce“ je iluzí. „Plot patří ďáblu“.
• V ideálním případě to, že jsou v Boží ruce, lidé oceňují, „užívají si to“ a s radostí s Bohem tráví čas a „hltají“ Jeho slova.
• Jak víme z Ježíšova působení, ne všichni jsou v Boží ruce rádi. Někteří opravdu byli rádi shromážděni kolem Ježíšových nohou a hltali Jeho slova, jiní ale ne.
• Přijímat výroky: To, co Bůh či Ježíš říká, rád převezmeš za své. Dává ti to smysl, chceš to. Nemusí ti to bezpodmínečně vyhovovat, ale víš, že je to tak správné.

4 Mojžíš nám dal zákon, jako vlastnictví Jákobova shromáždění.

• h.: přikázal;
• Zákon, který Izraelci od Mojžíše (Boha) obdrželi, pro ně byl na jedné straně „povinností navíc“.
• Na druhé straně šlo o výsadu. Zákon jim byl dán do vlastnictví. Nikdo jiný, žádný jiný národ na planetě tak „bezva vychytaný“ zákon k dispozici neměl.
• Takhle věci vidí Bůh, tahle to funguje v Boží rodině, takhle je to správné. V jiných národech to funguje zase jinak, ale jak je to opravdu správně, to víme my, židé.
• Některá pravidla z Božího Zákona „unikla ven“ k ostatním národům, některá jsou přirozená či daná fyzikálními a sociálními zákony a platí univerzálně.
• Zákony různých národů a společností mají četné společné rysy – nezabiješ se v různých modifikacích objevuje ve většině morálních kodexů, respektování soukromého vlastnictví rovněž, atd.

5 Stal se králem v Ješúrúnovi, když se shromáždili předáci lidu, (izraelské kmeny byly pospolu.)

• [tj. Hospodin];
• n.: spolu s izr. kmeny;
• Ješurún je láskyplné oslovení Izraele.
• Izraelci se na několika velkých shromážděních shodli, že chtějí Hospodina za krále.
• Mojžíš se nyní na jednom takovém shromáždění chystá žehnat jednotlivým kmenům. Jak uvidíme, jsou požehnání velmi různorodá a často odvislá od některých historických událostí. Je poučné, jak destruktivní vliv mohou mít naše špatní činy na celé naše potomstvo.
• Pro srovnání dávám požehnání Jákobova z 1M.

6 Ať žije Rúben a nezemře, ačkoliv je v malém počtu!

• Gn 49:3 Rúbene, tys můj prvorozený, má síla a prvotina mé mužnosti; výtečný v důstojnosti a výtečný v moci. 4 Spustil ses jako voda, už nebudeš výtečný, protožes vstoupil na lože svého otce. Tehdy jsi je znesvětil. — Vstoupil na mé lože.
• Jde o odkaz na Gn 25,22  Stalo se, když Izrael přebýval v oné zemi, že Rúben šel a spal s Bilhou, konkubínou svého otce, a Izrael se to doslechl.  
• Rúben svým krvesmilným jednáním překročil všechna myslitelná tabu. Jeho kmen byl v důsledku toho „na vymření“.
• Mojžíš naštěstí pro Rúbena mohl Jákoba do určité míry „korigovat“.
• Nebýt toho, Rúbenovci by pravděpodobně vymřeli. Byli přitom prvorozenými syny, prvotním plánem pro ně byla prosperita a vůdčí role.
• Jak katastrofální dopady může mít hříšný sex, je v dnešní době opomíjené či lidem neznámé.
• Přitom se nic nezměnilo – v Žd 13,4 je psáno: Manželství ať je ⁽u všech⁾ ve vážnosti a manželské  lože neposkvrněné, neboť smilníky a cizoložníky bude soudit Bůh. Zde vidíme, že Jeho soudy mohou být katastrofální.
• Sex je opravdu v některých ohledech mimořádnou až posvátnou činností. Zřejmě se při něm odehrává něco zvláštního nejen v tělesné, ale i v duševní a duchovní oblasti.
• Partneři jsou si při něm extrémně bezbranní, bez duchovních bariér, otevření jeden druhému včetně duchovního světa, který skrze sexuálního partnera může působit. (1K 6,15-16).
• Některý křesťanský apologeta (Ravi Zacharias?) napsal, že sex je proto v dnešní nenáboženské společnosti tak důležitý, protože lidem zprostředkuje dotyk nadpřirozena.
• Odkud Mojžíš bral autoritu změnit Izraelův verdikt? Možná Jákob tím, že byl do případu osobně zaangažován, si nemohl pomoci a vynesl rozsudek příliš přísný?
• Zdá se tedy, že požehnání křesťanů mohou analogicky měnit osudy rodin. Ve smyslu: Někdo z našich předků uvedl svým jednáním celou rodinu pod prokletí (např. se věnoval okultismu, někoho zabil, dopouštěl se hrubých sexuálních hříchů nebo nějak jinak sloužil ďáblu. Pokud se někdo z rodiny později stane křesťanem, může osud rodiny svým požehnáním zvrátit.
• Možná šlo pro Mojžíše o mimořádnou chvíli, kdy mu Hospodin dal „volnou ruku“: Přej si nyní, co chceš. Dnes je tvůj velký den, tak já ti dnes splním, co si řekneš.
• A Mojžíš při svém dobrém charakteru toho využil k tomu, aby zachránil Rúbena před vymřením.
• Ještě poznámka: Spustil se jako voda je dobrý obraz ztráty zábran, překročení všech bariér. Jsme povinní sebe sama držet na uzdě, v hrázích. Jakmile dovolíme, aby se hráze protrhly, vlna, které se vylije, má zničující sílu a natropí obrovské škody.  Rúben po Bilze jistě pokukoval, hleděl na ni chtivě, pohrával si s myšlenkou. Pak, jakmile přijal možnost, už zátopu nebyl schopen zastavit.

7 (Toto pověděl o Judovi:) (Slyš, Hospodine,) Judův hlas, přiveď ho k jeho lidu, jeho ruce (povedou za něj při,) buď pomocí proti jeho protivníkům.

• h.: A toto je požehnání Judovi.
• var.: ať jsou mocné;
• Opět se nejprve podívejme, jak Judovi žehnal Jákob: Gn 49,8 Ty, Judo, tvoji bratři ti budou vzdávat chválu, tvá ruka bude na šíji tvých nepřátel. Budou se ti klanět synové tvého otce. 9 Jsi lví mládě, Judo. Z kořisti jsi vyrostl, můj synu. Schoulil se, ulehl jako lev či jako lvice. Kdo ho přinutí povstat? 10 Neodstoupí žezlo od Judy ani palcát od jeho nohou, dokud nepřijde ten, kterému patří a jehož budou poslouchat národy. 11 Přivazuje k vinnému keři své oslátko, k vybranému vínu mládě své oslice. Ve víně pere svůj oděv, v krvi hroznů své roucho. 12 Oči temnější než víno a zuby bělejší než mléko.
• Jákobovo požehnání bylo dlouhé a hodně kladné: Juda bude prominentní mezi sourozenci, vítězný mezi nepřáteli, svrchovaný navždy vládnoucí, dokonalý a hezký. Vzejde z něho Spasitel. Odehraje se i něco hrozného, krvavého.
• Co s tím udělá Mojžíš? Dá se na tom něco vylepšit nebo změnit? Vždyť se to týká se to i Krista a jeho potomků, tedy i nás.
• Slyš, Hospodine,) Judův hlas: Věnuj vždy pozornost Judovým modlitbám. Možná Mesiášovým či modlitbám Mesiášových následovníků, tedy křesťanů.
• Přiveď ho k jeho lidu: Těžko říct. Ať prožije spokojeně a úspěšně svůj běh/život a zemře v utěšeném stáří? Přiveď skrze něj na zemi Mesiáše? Ať se přednostně navrátí z exilu?
• Jeho ruce (povedou za něj při,): Bude schopný v řešení konfliktů. Možná vojensky schopný – pře se většinou vedou ústy; když už se pře vedou rukama, jde už většino o boj.
• Případně jde o Boží ruce: Hospodin bude bojovat za Judu.
• Buď pomocí proti jeho protivníkům: jasné.
• Souhrnně tedy pro Judu vše dobré.

8 O Lévim řekl: Tvoje tumím a urím ať jsou s každým tvým věrným, kterého jsi vyzkoušel v Masse, s kterým jsi vedl při u Vod sváru,

• tj. „zkoušce“;
• (viz slovní hříčky se jmény);
• h.: Meriby;
• Jákob: Šimeón a Lévi jsou bratři; jejich nože jsou nástroji násilí. Do důvěrného společenství s nimi nevcházej, má duše, s jejich shromážděním se nesjednocuj, má slávo, protože ve svém hněvu zabili muže a pro zábavu ochromili býka. Proklet buď jejich hněv — tak prudký, a jejich zuřivost — tak krutá. Rozdělím je v Jákobovi a rozptýlím je v Izraeli.
• Jákobovo požehnání tedy bylo opět negativní a opět z důvodu historické události – zrady a vybití Chivejců v Gn 34. Jákob říká, že pro jejich násilnickou povahu je lépe se jich stranit a že trestem bude jejich rozptýlení.
• A Mojžíš svým požehnáním situaci pro kmen Lévi opět částečně „vyžehlil“, vlastně zvrátil.
• Bylo to způsobeno zřejmě touto historickou událostí – věrností lévijců při modloslužbě pod horou Sínaj, Ex 32,26 postavil se Mojžíš do brány tábora a zavolal: Kdo je Hospodinův, ke mně. Shromáždili se k němu všichni synové Léviho. 27 On jim řekl: Toto praví Hospodin, Bůh Izraele: Připašte si každý meč k boku, projděte tábor sem a tam od brány k bráně a zabíjejte každý svého bratra, každý svého přítele, každý svého příbuzného. 28 Synové Léviho učinili podle Mojžíšova příkazu a onoho dne padlo z lidu asi tři tisíce mužů.
• Byli tekdy loajální Mojžíšovi a Hospodinu více než vlastním rodinám.
• Lévijci svou věrností v kritické situaci zvrátili předpovězený špatný osud svého kmene.
• Rozptýlení mezi ostatní kmeny se sice naplnilo, ale v dobrém – lévijci ostatním sloužili v duchovních záležitostech.
• O tom, že by se lévijci nějak příkladně odlišně zachovali při sváru o vodu u Massy u Vod sváru, nic nevíme. Buď se to tedy stalo a nebylo to zaznamenáno nebo jde o obrazné použití Massy pro kritickou konfliktní situaci pod Sínají.
• Tvoje tumím a urím ať jsou s každým tvým věrným: Zřejmě ve smyslu – ať ty, Hospodine, vezmeš do rukou osud těch, kteří se prokázali jako věrní.
• Požehnání Lévimu pokračuje:

9 který řekl o svém otci a své matce: (Neohlížím se na ně,) (svým bratrům nestranil) a ke svým synům se neznal, ale zachovali tvou řeč a tvou smlouvu střežili.

• h.: Nehleděl jsem na něho;
• h.: své bratry nerozeznával;
• Zřejmě opět odkaz na situaci pod Sínají, kde Lévijci dáli přednost Hospodinu před rodinnými vazbami. Že je to takto správné, zdůrazňoval i Ježíš.

10 Budou Jákoba vyučovat tvým nařízením, Izrael tvému zákonu; (budou předkládat kadidlo před tvůj nos) a celopal na tvůj oltář.

• kouřovou oběť;
• n~: ti předkládat vůni kadidla;
• Lévité tedy budou jednak vyučovat Zákon, jednak pomáhat při přinášení obětí.

11 Požehnej, Hospodine, jeho majetku, kéž si oblíbíš dílo jeho rukou. Zdeptej bedra jeho protivníků i těch, kdo ho nenávidí, takže nepovstanou.

• h.: zdatnosti;
• chápána jako centrum síly;
• Přestože nebudou vlastnit půdu, jejich ekonomická situace bude dobrá.
• A Hospodin dohlédne na to, aby proti nim nepovstala žádná zásadní opozice.
• Zřejmě by se dalo říci, že Mojžíš nemohl již oficiálně vyřčené Jákobo slovo o rozptýlení zrušit, tak jej využil a obrátil v dobré. Opět to ukazuje na moc vyřčeného slova.

12 O Benjamínovi řekl: Miláček Hospodinův bude přebývat u něho v bezpečí, každý den ho chrání, přebývá na jeho ramenou.

• (srv. příbuzný h. výraz: baldachýn);
• Benjamín, řekli bychom Benjamínek rodiny. Chráněný a blízko otce.
• Ostatní musejí šlapat po vlastních, nejmenšího otec nese na ramenou.
• Nicméně Jákob viděl Benjamína jinak (Gn49): 27 Benjamín je dravý vlk. Ráno požírá kořist a k večeru dělí lup.
• Dle poznámky KMS: [pro dravost Benjamínovců srv. Sd 3:12 – Sd 3:30: Benjamínec Ehúd s jednou rukou probodl tlustého Eglóna; 1 S 11-15: Saul byl Benjaminec]
• Jákobův pohled na Benjamína byl tedy adekvátní, žádný beránek to nebyl. Mojžíšovo požehnání je diametrálně odlišné.

13 O Josefovi řekl: (Požehnána buď od Hospodina jeho země) vzácnými dary nebes, rosou i hlubinou, co leží dole, 14 vzácnými dary výnosů slunce i vzácnými dary (toho, co dávají) měsíce, 15 nejlepším dávnověkých hor, vzácnými dary věčných návrší, 16 vzácnými dary země a (vším, co ji naplňuje,) přízní Toho, kdo přebývá v keři.  Ať toto přijde na Josefovu hlavu, na temeno nazíra mezi jeho bratry.

• n~: Ať Hospodin žehná jeho zemi; [naplnění požehnání se dálo hojnými plody v údolích na území Efrajima a Manasese];
• dva h. rkpp. + Tg čtou me‘al namísto mittal: shůry t29 Gn 1:2; Př 3:20; Př 8:24. Př 8:27n; n.: zřídlem; Dt 8:7;
• n.: předním (Iz 2:2); var.: vzácnými dary (mimmeged místo meróš – jako vv. 14-16);
• n.: odděleného / posvěceného;
• Na Josefa je toho „vysypáno“ opravdu hodně. Jako by se Mojžíš „předháněl“, co dobrého mu ještě přidá, čím podpoří jeho prosperitu. Co dobrého ještě země může poskytnout.
• Co tedy řekl Mojžíš o Josefovi? Především, že požehnána bude jeho země. A to:
  • vzácnými dary nebes: Co nejlepšího mohou nebesa nabídnout. Co nebesa nabízejí? Ve fyzickém smyslu vláhu, v duchovním asi cokoliv. Tedy ať má Josef to nejlepší, co svět i duchovní svět nabízejí
  • rosou: Jeho země nebude vyprahlá. Země bez rosy vyprahlá je. Může jít o vláhu shora obecně, tedy o dostatek deště.
  • hlubinou, co leží dole: Buď dostatek podzemní vody – studen a pramenů, potoků a řek. Nebo také nerostné bohatství.
  • vzácnými dary výnosů slunce i vzácnými dary (toho, co dávají) měsíce:: Co vynáší slunce? Veškerou úrodu na prvním místě. Dostatek slunečního svitu v kombinaci s dostatkem vláhy má za následek enormní úrodnost. V Jižním Súdánu, pokud dostatečně prší, mají dvě, někdy i tři úrody za rok.
  • Dnes by se dalo uvažovat ještě o solární energii. Produktem výbuchu supernov je také zlato.
  • Jaké dary dávají měsíce? Snad symbolicky přínos času a ročních období či zemědělských cyklů. Čas bude na vaší straně. Roční období se budou střídat, jak náleží. V období dešťů bude skutečně pršet.
  • nejlepší dávnověkých hor, vzácnými dary věčných návrší: Jaké nejlepší vzácné dary dávají dávnověké hory a stará návrší? Opět zřejmě nerostné suroviny? Uhlí, ropa (k té se ještě dostaneme), vzácné kovy, zlato.
  • vzácné dary země a (vším, co ji naplňuje,): Co může život na této zemi nabídnout nejlepšího. Země se k vám bude chovat maximálně vstřícně, bude pro vás rajskou zahradou.
  • přízní Toho, kdo přebývá v keři: Vzhledem k Mojžíšově zkušenosti s hořícím keřem, jde jistě o Boha a Jeho přízeň. Bůh bude vůči vám projevovat přízeň.
  • Ať toto přijde na Josefovu hlavu, na temeno nazíra mezi jeho bratry: Josef je mezi bratry zasvěcencem, tím, kdo se intenzivně snaží posvětit pro Hospodina. Josefovi na Božích věcech záleželo vždy- na rozdíl od ostatních bratrů, kteří byli ke zbožnosti dotlačeni až okolnostmi.
• Vše dobré, co Mojžíš na Josefa „vysypal“ se zajisté odvíjí od života praotce Josefa. Opět tedy budoucnost se odvíjí od minulosti.

17 (Jeho důstojnost je jako důstojnost prvorozeného býka,) jeho rohy jsou jako rohy divokého tura; nabere na ně národy, všechny najednou, až do končin země. To jsou desetitisíce Efrajimovy, to jsou tisíce Manasesovy.

• h.: ozdoba;
• n.: Má důstojnost svého prvorozeného býka;
• [symbol síly];
• M. požehnání Josefovi zahrnuje i kmeny dvou Josefových synů, Efrajima a Manasese;
• Důstojnost znamená, že je okolím uznáván. Prvorozený být je ve stádu dominantní a jeho síla je nezpochybnitelná.
• Jeho rohy jsou jako rohy divokého tura; nabere na ně národy, všechny najednou, až do končin země: Bude silný a podmaní si národy.
• To jsou desetitisíce Efrajimovy, to jsou tisíce Manasesovy: Josefovi potomci se rozdělili do dvou kmenů. Oba budou početné, Efrajim ale více.
• Jak žehnal Josefovi Jákob? Také zde to bylo po všech stránkách velmi, velmi dobré a také Josefa vnímal mezi bratry jako nazíra: Josef je úrodný výhonek, úrodný výhonek nad pramenem, jeho ratolesti rostly přes zeď. Střelci ho provokovali, stříleli a zanevřeli na něho. Ale jeho luk zůstal pevný a jeho paže byly obratné od Mocného Jákobova, odkud je Pastýř, Kámen Izraele, od Boha tvého otce, který ti pomáhá, a Všemohoucího, který ti požehná požehnáními nebes shůry, požehnáními hlubiny ležící dole, požehnáními prsů a lůna. Požehnání tvého otce převládla nad požehnáními Hóra až k hranicím pahorků věčných. Kéž spočinou na Josefově hlavě a na temenu nazíra mezi jeho bratry.

18 O Zabulónovi řekl: Raduj se, Zabulóne, při svém vycházení, Isachare, ve svých stanech. 19 Svolají národy na horu, tam budou obětovat spravedlivé oběti, neboť budou sát hojnost moří, poklady skryté v písku.

• n.: tažení; [míněny prav. obchodní úspěchy naproti domácím, resp. zemědělským u Isachara];
• Komentář ČSP zřejmě problematiku dobře vystihuje.
• Tyto dva kmeny měly stejného otce i matku, byly si blízké.
• Jákob vůči Zabulónovi (Gn 49:13): Zabulón se usídlí u mořského pobřeží, bude u přístavu lodí a jeho bok bude k Sidónu.
• Mojžíš i Jákob přejí Zabulónov svorně úspěchy mimo domov, zřejmě úspěchy válečné i obchodní, a to včetně námořních. Zabulónovo srdce bylo více válečnické, než Isacharovo. Lidé jsou různí, někoho baví cestovat, někdo tráví rád čas na své zahrádce. Je to tak v pořádku.
• (Zabulón táhl s Judou a Isacharem na poušti vpředu).
• Na běžných mapách přitom Zabulónovo území úplně k pobřeží nesahá. Zřejmě se to pak ale vyvinulo, že Zabulóňané začali na pobřeží obchodně podnikat.
• Jákob vůči Isacharovi: Isachar je kostnatý osel, který leží mezi dvěma břemeny. Když viděl, jak dobré je odpočinutí a jak nádherná je země, sklonil záda, aby nosil náklad, a dal se zotročit k nuceným pracím.
• Podle Jákoba i Mojžíše tedy zřejmě Isachara tak zaujme krása jemu přidělené země, že mu nepřijde zatěžko se začít intenzivně věnovat „doma“ zemědělství.
• Svolají národy na horu, tam budou obětovat spravedlivé oběti: Zřejmě budou v uctívání Hospodina iniciativní a budou v tomto směru vysílat signály ostatním kmenům, ale i ostatní národům. Budou „misijně aktivní“. Horou se může myslet místo budoucího chrámu v Jeruzalémě.
• Neboť budou sát hojnost moří, poklady skryté v písku: Dle starších komentářů bylo bohatstvím z moří a písku myšlen námořní obchod, případně perly či korály či bohatství ze ztroskotaných lodí. Někteří uvažovali o výrobě skla ze sklovitých písků moře či pobřežní řeky Belus.
• Nověji se zdá, že jde o velké podmořské bohatství zemního plynu, který byl objeven u izreaelských břehů:
  • Jde o pole Leviathan a pole Tamar. Obě byla objevena kolem roku 2010, obě jsou západně od Haify, což zhruba odpovídá umístění Zabulónova kmene a obě jsou obrovská.
• Je velmi pravděpodobné, že Mojžíš měl ve svém požehnání na mysli právě toto nerostné bohatství. I slovo „sát“ by mohlo ukazovat tímto směrem.
• Vždycky se říkalo, že Izrael je na Blízkém východě mezi státy výjimkou v tom, že se na jeho území nevyskytuje žádná ropa ani zemní plyn. Známý vtip říkal, že Mojžíš vodil Izrael po poušti tak dlouho, protože hledal jediné území na Blízkém východě, kde se nevyskytuje ani trocha ropy. Nyní to již neplatí a je dost možné, že jde o naplnění tohoto požehnání.

20 O Gádovi řekl: Požehnaný je ten, kdo rozšiřuje Gáda. Usídlil se jako lvice, rozsápe paži i hlavu. 21 Vyhlédl si pro sebe (to nejlepší,) neboť tam byl uchován díl velitele. (Přišel s předáky) lidu, vykonal Hospodinovu spravedlnost a jeho soudy s Izraelem.

• h.: prvotinu / počátek;
• n.: v čele / Přišli předáci;
• [charakteristika hbitosti a síly, potřebné pro kmen obývající horskou oblast Zajordání];
• h.: temeno;
• Ohledně Gáda se hovoří o jeho rozšíření. Je hodnoceno jako žádoucí a chvályhodné.
• Gád je je dominantní – vybere si území a nekompromisně ho pro sebe zabere. Kdo by mu chtěl odporovat, toho zraní nebo zabije.
• (Přišel s předáky) lidu, vykonal Hospodinovu spravedlnost a jeho soudy s Izraelem: Zřejmě je myšlena skutečnost, že Gádovci si zabrali území před Jordánem, což jim bylo umožněno s tím, že půjdou za Jordán bojovat spolu s ostatními. Což vzorně splnili.
• Jákob Gádovi žehná takto: Napadne jej horda, on však napadne její zadní voj.

22 O Danovi řekl: Dan je lvím mládětem, které vyskočí z Bášanu.

• n.: skáče;
• [může se týkat dobytí Lajiše – Sd 18:27. Sd 18:28 (oblast hned vedle, na Z od Bášanu)];
• Jákob v Gn 49:16 Dan zjedná právo svému lidu jako jeden z kmenů Izraele. 17 Dan bude hadem na cestě, rohatou zmijí na stezce, která kouše koně u kopyta, až jezdec padne nazpět. 18 Na tvou záchranu očekávám, Hospodine.
• Dle Jákoba bude tedy Dan spoléhat na Boha a jako protivník v boji bude hodně nepříjemný.
• Dle Mojžíše bude tak dobrým bojovníkem jako mladý lev plný síly a sebevědomí.

23 O Neftalím řekl: Neftalí, nasycený přízní a plný Hospodinova požehnání, obsaď (moře i jih.)

• [tj. západ i jih od Galilejského moře];
• Bude zvyklý na to, že Hospodin je s ním a že se mu ve všem daří.
• bude na něm Boží přízeň, bude si v ní hovět, bude na ní zvyklý. bude expandovat
• Jákob (Gn 49:21) Neftalí je vypuštěná laň. Vydává laskavá slova.
• Laň je hbitá, přátelská, hezká, pohyblivá, vitální. Žádný „drsňák“. Neftalí bude přátelský k okolí a Bůh bude s ním.
• Rozdílné charaktery jednotlivých kmenů jsou dobře patrné. Bůh používá pro jejich charakteristiku přirovnání ke zvířatům – jistě chápeme, že mladý lev je hodně jiný než laň, a laň jiná než zmije. Každý má své kvality.

24 O Ašerovi řekl: Nejpožehnanější ze synů ať je Ašer. Nechť nalezne zalíbení svých bratrů a noří svou nohu do oleje. 25 Tvé závory ať jsou železné a bronzové a (tvá síla trvá po všechny tvé dny.)

• h.: jako tvé dny, tvá síla;
• Jákob: Ašer, jeho pokrm bude tučný, on bude dodávat královské lahůdky.
• Po všem kladném, co již Mojžíš na jednotlivé kmeny již „vysypal“ se dostáváme k nenápadnému kmenu, který má být ze všech nejpožehnanější.
• Jákob ho přitom „odbývá“ jednou větou o životě v dostatku a o tom, že bude dodavatelem luxusního zboží. (Sídlí u moře, takže provozovatel obchodních lodí).
• Mojžíš Ašerovu prosperitu vyjadřuje jako noření nohou do oleje, Jákob jako tučnost a dodávání lahůdek.
• U ostatních kmenů bude oblíbený – bezproblémový úspěšný obchodník dodávající luxusní zboží všem ostatním.
• Bude ale zároveň vojensky silný a dobře opevněný.
• Je to opravdu dobrá kombinace: Oblíbený a bohatý dodavatel luxusu, dobře chráněný před nepřáteli.

• Které požehnání bych si vybral, kdybych mohl? Je lepší být jako lev, laň, zmije nebo je nejlepší být bohatým opevněným obchodníkem? Šlo by o zajímavý osobnostní test. Možná jsou požehnání trochu podobná osobnostním typologiím – každý se v některém kmenu může nalézt. Nebo jsou podobná horoskopu – nabízí dvanáct různých osudů.
• Níže je shrnutí:
• Mojžíšovo požehnání // Jákobovo požehnání
  • Rúben: prvorozený, malý, ale přežije // měl důstojnost, ale těžce si to pokazil.
  • Juda: ochrana pro ostatní // dominantní napořád, vzejde z něho Mesiáš.
  • Lévi: je rozptýlený, slouží Bohu a lidu, prosperuje // pokazil si to v kauze s Dínou – rozptýlení je trestem
  • Benjamín: Protekční dítě, miláček Boží; bude přebývat u Něho v bezpečí a intimní blízkosti // dravý vlk.
  • Josef: Vše dobré, co nebe a země mohou poskytnout, nazír mezi bratry, důstojný, silný // to nejlepší, co je k dispozici, nazír.
  • Zabulón: Nerostné bohatství, radost // námořní obchod.
  • Isachar: Prosperující zemědělec, příkladně zbožný // zbožný, možná taky nerostné bohatství.
  • Gád: Sebevědomý válečník // dobře reaguje pod tlakem.
  • Dan: Zbožný, nepříjemný protivník, agresivní, svižný // dobrý válečník, partyzán
  • Neftalí: prosperující // laskavý, podobný lani.
  • Ašer: nejlepší, oblíbený a dobře opevněný dodavatel luxusu // luxus
• Poučné je, že i když se v našem rodokmenu něco pokazí, lze to zvrátit. Jak víme Bůh trestá do tří až čtyř pokolení, ale žehná do tisíců.

26 Nikdo není jako Bůh, Ješúrúne, který jezdí na nebesích tobě ku pomoci, ve své velebnosti na oblacích.

• Požehnání začíná i končí něžným otcovským oslovením Izraele jako celku. Každý máme nějakou dětskou „přezdívku“, kterou nás rodiče oslovovali.
• Jako když na nějakého Karla jeho tatínek zavolá „Kájo!“ nebo podobně hezky.
• Hlavně, můj chlapče, nezapomeň, že tvůj Otec je stále s tebou. Je mocný a vysoce postavený, přesto stále připraven ti být ku pomoci, intervenovat ve tvůj prospěch.

27 Příbytkem je Bůh dávnověký, pod tebou jsou paže věčné. Vyhnal před tebou nepřítele, řekl: Vyhlaď!

• Tvůj Otec je věčný a vždycky tě bude podporovat. Čas pro Něho není problém.
• Má pevně v rukou tvoji budoucnost.
• Každého, kdo by ti chtěl dělat problémy, odstraní z cesty.

28 Izrael přebývá v bezpečí, o samotě Jákobův pramen, v zemi obilí a nového vína, ano, jeho nebesa kanou rosu.

• Díky Nejvyššímu žiješ v bezpečí a blahobytu.

29 Jsi blahoslavený, Izraeli, kdo je jako ty, lid zachráněný Hospodinem, (tvým ochranným štítem) a (vítězným mečem.) Tví nepřátelé ti budou podlézat a ty budeš šlapat po jejich návrších.

• h.: štítem tvé pomoci;
• h.: mečem tvé velebnosti / hrdosti;
• Tvé postavení syna Nejvyššího je mimořádné. Kdo tohle má? Kdo má za Otce někoho tak mocného?
• Co by za to ostatní národy daly?
• Budou se ti vtírat do přízně. Budou toužit, aby na tom mohli také mít alespoň malý podíl.
• Mít za přítele „prezidentova syna“ není k zahození.
• Dominanci a mimořádnost židovského národa si můžeme si připomenout např. na faktu, že 207 z 931 nositelů Nobelových cen byli Židé (zdroj GPT 2023 po menším přemlouvání).
• Pokud si Izrael udrží vztah s Nejvyšším, jeho dominance zůstane zachována.