Mt 4:8 Pak ho Ďábel vzal na velmi vysokou horu a ukázal mu všechna království světa a jejich slávu. 9 A řekl mu: „Toto všechno ti dám, jestliže padneš na zem a pokloníš se mi.“
Lk 4:5 Ďábel ho vyvedl vzhůru, v jediném okamžiku mu ukázal všechna království světa
- je tedy zcela nepochybné, že království světa a jejich sláva patří ďáblu a ten jimi volně disponuje. Nabízí je, komu chce, a v rozsahu, v jakém chce1.
- když jsme úspěšní, je vhodné být obezřetný
Mt 5:14 Vy jste světlo světa. Nemůže být ukryto město ležící na hoře.
- křesťané na svět nepatří, není zde již jejich domov, ale mají tady úlohu, resp. řadu úloh
- jednou z nich je být světlem, majákem pro lidi světa
Mt 13:38 a pole je svět. Dobré semeno, to jsou synové království, plevel jsou synové toho Zlého;
- v tomto podobenství je svět prostředím, do kterého je přinášeno Boží slovo. Lidé, kteří se stanou křesťany, jsou dobrým semenem, ti, kdo zůstávají ve světě a tím slouží Zlému, jsou syny plevelem
Mt 16:26 Vždyť co člověku prospěje, získá-li celý svět, ale uškodí své duši? Anebo co dá člověk výměnou za svou duši?
- nic, co je k dispozici na tomto světě, ba ani celý svět sám nemá trvalou hodnotu; nestojí za to, aby kvůli tomu člověk přišel o věčný život
Mt 18:7 Běda světu pro svody! Svody sice musí přijít, avšak běda tomu člověku, skrze kterého svod přichází!
- svět se vyznačuje mj. tím, že je pro věřící svodem2, tedy má schopnost křesťana lákat k návratu do světa, jinak řečeno, aby přestal chodit Duchem a opět začal chodit tělem. Z tohoto hlediska je církev je ve světě „pod tlakem“, křesťané se musejí před světem „bránit a chránit“. Na rozdíl od Boží svatosti, která je ofenzivní, svatost křesťanů je spíše defenzivní3
- bez ohledu na tyto obecné úvahy jde ale hlavně o to, abychom si dávali pozor my osobně – být tím, kdo ostatní křesťany svádí je nesmírně rizikové. Dostat se pod Boží „běda“ je to, čemu je třeba se vyhnout za každou cenu
Mt 24:14 Toto evangelium království bude vyhlášeno po celém světě na svědectví všem národům. A tehdy přijde konec.
- je třeba, aby se všude do světa dostala informace o přicházejícím Božím království. Všichni lidé se o tom mají dozvědět.
Mt 24:21 Neboť tehdy bude velké soužení, jaké nenastalo od počátku světa až do nynějška, a nikdy již nenastane.
- svět prožíval od stvoření různá období, soužení jsou běžnou součástí. Ke konci dějin budou soužení zvláště silná, nebývalá
Mt 25:34 Potom řekne Král těm po své pravici: ‚Pojďte, požehnaní mého Otce, přijměte do dědictví království, které je pro vás připraveno od založení světa.
- Boží plán není improvizací, je připraven od počátku stvoření včetně místa pro přebývaní věřících
Mk 16:15 A řekl jim: „Jděte do celého světa a vyhlašte evangelium všemu stvoření.
- křesťanství je misijní náboženství. Naši úkolem je informovat svět o dobré zprávě o Ježíši Kristu
Lk 11:50 aby byla od tohoto pokolení vyžádána krev všech proroků, prolitá od založení světa,
- svět je od počátku, resp. od pádu vůči Bohu a Jemu sloužícím lidem nepřátelské místo
Lk 12:30 Toto všechno horlivě hledají národy tohoto světa. Váš Otec ví, že to potřebujete.
- tomu (obstarávání životních prostředků) se věnují, mají to jako prioritu nevěřící
Lk 21:26 Lidé budou omdlévat strachem a očekáváním toho, co přichází na celý svět; neboť mocnosti nebes se zatřesou.
- s blížícím se Ježíšovým příchodem bude situace ve světě stále hrozivější
J 1:29 Druhého dne Jan uviděl Ježíše, jak k němu přichází, a řekl: „Hle, Beránek Boží, který snímá hřích světa.
- svět je hříšný. Bůh v tom svět nenechal a poslal řešení, poslal Beránka
J 3:16 „Neboť tak Bůh miluje svět, že dal svého jediného Syna, aby žádný, kdo v něho věří, nezahynul, ale měl život věčný.
- asi nejznámější verš Bible. Přestože svět ve zlém leží, Bůh jej má rád. Dokonce až tak, že poslal svého Syna
J 3:17 Vždyť Bůh neposlal svého Syna na svět, aby svět odsoudil, ale aby byl svět skrze něj zachráněn.
- odsouzení světa je zcela na místě a jednou k němu dojde. To ale nebyla Ježíšova mise – ta měla za cíl svět zachránit
J 3:19 Toto je ten soud, že světlo přišlo na svět, ale lidé si zamilovali více tmu než světlo, protože jejich skutky byly zlé.
- Ježíšova mise se lidem nelíbí – je jim nepohodlná, usvědčuje je a nechtějí nic měnit
J 1:9 Bylo tu pravé světlo, které osvěcuje každého člověka, to přicházelo na svět. :10 Na světě byl, svět skrze něj vznikl, a svět ho nepoznal.
- mluví se o vztahu Ježíše a světa. Ježíš inicioval stvoření a byl u něj přítomen. Přesto po svém příchodu nebyl rozpoznán – svět po pádu zdegeneroval a nebyl schopen rozpoznat svého stvořitele. Ježíš přišel, aby do této temnoty světa po pádu znovu přinesl světlo
J 4:42 Té ženě pak říkali: „Teď už věříme ne pro to, co jsi říkala ty, ale sami jsme ho slyšeli a víme, že toto je skutečně Zachránce světa, Kristus.
- Ježíš je opravdovým zachráncem světa. Bez Něj by byl svět ztracený a bez naděje
J 6:14 Když ti lidé viděli znamení, které Ježíš učinil, říkali: „To je skutečně ten Prorok, který má přijít na svět.“
- lidé očekávali velkého proroka, očekávali, že se něco významného stane
J 6:33 Neboť chléb Boží je ten, který sestupuje z nebe a dává život světu.
J 6:51 Já jsem ten živý chléb, který sestoupil z nebe. Kdo jí z tohoto chleba, bude žít na věčnost. A chléb, který já dám za život světa, je mé tělo.
- Ježíš sestoupil z nebe, aby dal světu život. Kdo má duchovní hlad, toho nasytí a zachrání
J 7:7 Vás nemůže svět nenávidět, mne však nenávidí, protože já o něm svědčím, že jeho skutky jsou zlé.
- teprve v přítomnosti dobra vystupuje zlo v jasných konturách. Ježíš svým životem usvědčoval svět z hříchu – a to je hodno nenávisti
J 8:12 Ježíš k nim opět promluvil: „Já jsem světlo světa. Kdo mne následuje, nebude chodit ve tmě, ale bude mít světlo života.“
- svět je ve tmě, Ježíš přinesl světlo
J 8:23 I říkal jim: „Vy jste zdola, já jsem shůry. Vy jste z tohoto světa, já nejsem z tohoto světa.
- Ježíš byl v určitém směru „mimozemšťan“. Na světě žil, ale nespadal do něj
J 8:26 Mnoho mám o vás mluvit a soudit; ale ten, který mne poslal, je pravdivý, a já mluvím ve světě to, co jsem slyšel od něho.“
- informace, které Ježíš přinesl do tohoto světa pocházejí od Boha. Nepřináší nám svoje názory, ale Boží
J 9:39 A Ježíš řekl: „Já jsem přišel na tento svět k soudu, aby ti, kteří nevidí, viděli, a ti, kteří vidí, se stali slepými.“
- Ježíš při svém prvním příchodu nepřišel za účelem toho, aby svět za to, jaký je, odsoudil, ale aby jej zachránil. Sama jeho přítomnost ale přítomnost hříchu ve světě demaskovala, odhalovala
J 10:36 proč mně, kterého Otec posvětil a poslal na svět, říkáte: ‚Rouháš se,‘ protože jsem řekl: ‚Jsem Boží Syn‘?
- proč pravdu považujete za rouhání? Já opravdu jsem přišel od Boha, opravdu jsem Boží Syn – takže o žádné rouhání nejde
J 11:9 Ježíš odpověděl: „Což nemá den dvanáct hodin? Kdo chodí ve dne, neklopýtá, protože vidí světlo tohoto světa.
- míněno naše přirozené světlo slunce
J 11:27 Řekla mu: „Ano, Pane, já jsem uvěřila, že ty jsi Mesiáš, Syn Boží, který má přijít na svět.“
- dopředu bylo řečeno, že na svět přijde Pomazaný Boží Zachránce. Žena uvěřila, že jde o Ježíše
J 12:19 Farizeové si řekli: „Vidíte, že nic nezmůžete. Hle, celý svět jde za ním!“
- myšleno všichni lidé kolem
J 12:25 Kdo má rád svou duši, hubí ji; kdo nenávidí svou duši v tomto světě, uchrání ji k životu věčnému.
- v tomto životě zde je třeba nelpět na svém životě. Když je to nutné, je třeba se ho vzdát ve prospěch života věčného
J 12:31 Nyní je soud nad tímto světem, nyní bude vládce tohoto světa vyvržen ven.
- světu jeho „chování neprojde“, bude volán k zodpovědnosti. Špatnost světa byla veřejně vystavena Kristovou smrtí, svou smrtí Ježíš špatnost světa odhalil a odsoudil. A tím také porazil ďábla
J 13:1 Před velikonočním svátkem Ježíš věda, že přišla jeho hodina, aby z tohoto světa přešel k Otci, protože miloval své, kteří byli ve světě, miloval je až do konce.
- Ježíšova mise se chýlila ke konci. Měl se vrátit domů.
- během svého pobytu si zamiloval lidi a udělal maximum pro jejich záchranu. Navázal s nimi vztahy, které měly přetrvat
J 14:17 Ducha pravdy, jejž svět nemůže přijmout, protože ho nevidí ani nezná. Vy jej znáte, neboť u vás zůstává a ve vás bude.
- Duch Svatý je pro tento svět něco naprosto nepochopitelného a cizího. Pro křesťany jde o živou zkušenost, protože Duch Svatý v křesťanech „bydlí“
J 14:27 Pokoj vám zanechávám, svůj pokoj vám dávám; ne jako dává svět, já vám dávám. Ať se vaše srdce nechvěje a není bázlivé.
- pokoj v srdci je to, co svět dát opravdu nedokáže. Např. opravdový pokoj od strachu
J 14:30 Již s vámi nebudu mnoho mluvit, neboť přichází vládce tohoto světa. Proti mně nemá vůbec nic.
- znovu je zdůrazněno, že pánem světa je ďábel. Ježíše již brzy umlčí. Problém je, že neoprávněně, nemá na to žádné právo
J 14:31 Ale svět má poznat, že miluji Otce a jednám tak, jak mi Otec přikázal. Vstaňte, pojďme odtud!“
- svět má poznat, že Ježíš opravdu dělá to, co Otec přikazuje. To, že to jde, že to je možné svět usvědčuje z hříchu
- nejlepším motivem pro poslušnost Boha je láska k Němu
J 15:18 „Jestliže vás svět nenávidí, vězte, že mne nenáviděl dříve než vás. 19 Kdybyste byli ze světa, svět by miloval to, co je jeho. Že však nejste ze světa, ale já jsem si vás ze světa vybral, proto vás svět nenávidí.
- svět Ježíše nenáviděl a nenávidí nyní jeho následovníky. Protože do něho nepatří, působí cize a svou přítomností jej znervózňují (usvědčují). Když světu vadil Ježíš, nelze než očekávat, že mu budou vadit i Jeho „lidé“
- šest výskytů ve dvou verších. Pro odhalení principů vztahu světa a křesťanů jedno z významných míst
J 16:8 A on, až přijde, přinese světu důkaz o hříchu, o spravedlnosti a o soudu:
- Duch Svatý je pro svět další „problém“- vnese do světa další neklid
- přinese důkazy o tom, že svět je hříšný, o tom, co to znamená spravedlnost a o hrozícím soudu
- za tohle jistě Duch Svatý také nebude oblíben
J 16:11 a o soudu, že vládce tohoto světa je již odsouzen.“
- vládce tohoto světa je satan. O jeho osudu už je rozhodnuto. Jen z nějakých důvodů trest zatím není vykonán
J 16:20 Amen, amen, pravím vám, vy budete plakat a naříkat, ale svět se bude radovat; vy budete zarmouceni, ale váš zármutek se změní v radost.
- Ježíšovo zabití bylo pro svět důvodem k oslavě – velký „troublemaker“ byl odstraněn. Již nikdo nebude znepokojovat svědomí lidí, již nikdo nebude „baterkou svítit na zloděje“. Vše bude zase fungovat, jako dříve v poklidné koexistenci ďábla a lidí.
- pro ty, kdo Ježíšovi uvěřili, byla jeho smrt naopak naprostým zklamáním, katastrofou
- ale všeho do času – Ježíš v hrobě nezůstal. Jeho vzkříšení zvrátilo „hru“
J 16:28 Vyšel jsem od Otce a přišel jsem na svět; opět opouštím svět a jdu k Otci.
- Ježíšova mise na planetě byla časově ohraničená
J 16:33 Toto jsem vám pověděl, abyste ve mně měli pokoj. Ve světě máte soužení. Ale buďte dobré mysli, já jsem přemohl svět.“
- ve světě je dosažení dokonalého pokoje nemožné, v Ježíši možné
- svět není nic moc místo, soužení se zde nelze vyhnout. Ale pro křesťany není rozhodující ani definitivní.
J 17:6 „Zjevil jsem tvé jméno lidem, které jsi mi dal ze světa. Byli tvoji a mně jsi je dal; a tvoje slovo zachovali.
- na světě si Bůh „vytipoval“ lidi, kteří pak zareagovali na Ježíšovu zvěst a uvěřili. Dali Mu své životy
- jsou teď Ježíšovi
- Otče, chci ti představit svoje přátele, se kterým jsem se seznámil během své mise na planetě Zemi
J 17:9 Za ně prosím; neprosím za svět, ale za ty, které jsi mi dal, protože jsou tvoji
- světu není pomoci, ten skončí špatně. Ale před jeho koncem bych chtěl, abys k nám domů vzal ty, kteří se mnou spojili své životy
J 17:11 A již nejsem ve světě, ale oni jsou ve světě, a já přicházím k tobě. Otče svatý, zachovej je ve svém jménu, které jsi mi dal, aby byli jedno, jako jsme jedno my.
- Ježíš po vzkříšení již do světa nepatřil, vlastně ani předtím – byl mimozemšťanem. Podobně na tom byli ti, kdo mu uvěřili.
- ti ale ještě nějakou dobu museli zůstat – Ježíš prosí Otce, aby onu přechodnou dobu „zvládli“, zůstali ve víře a nerozhádali se
J 17:14 Já jsem jim dal tvé slovo, a svět proti nim pojal nenávist, protože nejsou ze světa, jako já nejsem ze světa. 15 Neprosím, abys je vzal ze světa, ale abys je zachoval od zlého.
- Ježí se modlí k Otci: Moji následovníci uvěřili mým slovům. Sem už nepatří, proto stejně jako já nejsou oblíbení.
- chápu, že tady ještě musí nějakou dobu zůstat, že nemohou odejít spolu se mnou.
- budou proto potřebovat tvou podporu, aby to tady zvládli
J 17:18 Jako jsi mne poslal na svět, i já jsem je poslal na svět.
- jedním z důvodů, že tady musí zůstat i po mém odchodu je, že tady ještě mají misi. Podobně jako já jsem měl misi, mají ji nyní i oni
J 17:21 aby všichni byli jedno jako ty, Otče, ve mně a já v tobě, aby i oni v nás byli jedno, aby svět věřil, že jsi mne poslal ty.
- jedním z důkazů toho, že Ježíš byl Božím poslem a Synem, je to, že křesťané jsou nová stvoření spojená s Bohem i spolu navzájem
J 17:23 Já v nich a ty ve mně, aby byli přivedeni k dokonalé jednotě a aby svět poznával, že jsi mne poslal ty a že je miluješ tak, jako miluješ mne.
- cílem vzniku církve, existence křesťanů na zemi je, aby svět poznal, že Kristus je Mesiáš poslaný Bohem. Důvodem, proč Ho Bůh poslal, je Jeho láska k lidem
J 17,24 Otče, chci, aby i ti, které jsi mi dal, byli se mnou tam, kde jsem já, aby viděli mou slávu, kterou jsi mi dal, neboť jsi mne miloval před založením světa.
- Trojjediný Bůh Stvořitel existoval dávno před stvořením. To je logické
J 18,20 Ježíš mu odpověděl: „Já jsem mluvil k světu veřejně; učil jsem vždy v synagoze a v chrámě, kde se scházejí všichni Židé, a nic jsem neříkal tajně.
- Ježíšových úkol při jeho misi na této planetě bylo více. Jedním z nich bylo přinést mluvit k světu, tedy přinášet do světa Boží informace
- a vždy jsem to dělal veřejně, nikdy nešlo o tajné učení
J 18,36 Ježíš odpověděl: „Mé království není z tohoto světa; kdyby mé království bylo z tohoto světa, moji strážci by bojovali, abych nebyl vydán Židům; ale mé království není odtud.“
- přišel jsem založit království, ale nikoliv království tohoto světa. Moje království je založeno jinak
J 18,37 Pilát mu řekl: „Jsi tedy král?“ Ježíš odpověděl: „Ty říkáš, že jsem král. Já jsem se proto narodil a proto jsem přišel na svět, abych vydal svědectví pravdě. Každý, kdo je z pravdy, slyší můj hlas.“
- přišel jsem proto, abych svět informoval o pravdě.
Ř 1:8 Především děkuji svému Bohu skrze Ježíše Krista za vás všechny, že se zvěst o vaší víře šíří po celém světě.
- toto je přirozené použití termínu svět tak, jak ho používáme dnes
Ř 1:20 Jeho věčnou moc a božství, ačkoli jsou neviditelné, lze totiž od stvoření světa jasně vidět, když lidé přemýšlejí o jeho díle, takže jsou bez výmluvy.
- od počátku světa je při pohledu na dokonalost stvoření každému, kde není zaslepený, jasně zjevné, že za stvořením musí stát mocný Bůh.
Ř 5:12 Proto jako skrze jednoho člověka vešel do světa hřích a skrze hřích smrt, tak se také smrt rozšířila na všechny lidi, protože všichni zhřešili.
- to je anamnéze našeho světa, světa, ve kterém žijeme. Tak to všechno začalo – Adamem a Evou v ráji. Je to trochu tajemné, ale je to nepochybné. Lepší vysvětlení naší situace neexistuje
Ř 5:13 Do Zákona hřích byl ve světě, ale nezapočítává se, když není Zákon.
1 K 1:20 Kde je moudrý? Kde je učitel Zákona? Kde je řečník tohoto věku? Neučinil Bůh moudrost tohoto světa bláznovstvím?
- ve světě jsou oproti Božímu království zcela jinak nastavena kritéria moudrosti
1 K 1:21 Neboť když svět v Boží moudrosti nepoznal skrze svou moudrost Boha, zalíbilo se Bohu skrze bláznovství této zvěsti zachránit ty, kdo věří.
- když svět v rozpoznávání opravdové Boží moudrosti zcela selhal, Bůh se rozhodl pro paradoxní, z hlediska světa bláznivý způsob záchrany lidí
1 K 1:27 Ale co je u světa bláznivé, to si vybral Bůh, aby zahanboval moudré, a co je u světa slabé, to si vybral Bůh, aby zahanboval silné; 28 a co je u světa neurozené a méněcenné, to si vybral Bůh, vybral dokonce i to, co není, aby zrušil to, co je,
- jde o onen paradoxní přístup, který Bůh zvolil poté, co běžné postupy selhaly. Běžnými postupy myslím: Lidé se zamyslí nad světem, dojdou k závěru, že jej stvořil Bůh a budou se podle toho „chovat“
1 K 2:12 A my jsme nepřijali ducha světa, ale Ducha, který je z Boha, abychom věděli, co nám Bůh daroval.
- svět má svého ducha. O jakého ducha jde? Zřejmě neexistuje žádná světská obdoba Ducha Svatého, musí tedy jít o jakési obrazné vyjádření – způsob myšlení podle toho, jak se na to dívají lidé ze světa a také ďábel (protože on je vládcem tohoto světa)
1 K 3:19 Neboť moudrost tohoto světa je před Bohem bláznovstvím. Vždyť je napsáno: ‚On chytá moudré v jejich chytráctví.‘
- zde je použito moudrosti a bláznovství v „opačném gardu“ než v první kapitole Korintským. Svět nepřijal Boží moudrost, proto se Bůh rozhodl jednat ohledně spásy jiným paradoxním způsobem. Zde se naopak Bůh dívá na svět a na to, co on považuje za moudrost – a vidí to také velmi negativně.
- dovolil bych si říci, že moudrost tohoto světa jsou často „žvásty“ -vzpomenu si na to někdy, když čtu některá filozofická pojednání plná cizích slov nebo rádoby hlubokomyslné úvahy některých teologů
1 K 4:9 Zdá se mi, že nás, apoštoly, Bůh postavil jako poslední, jako odsouzené na smrt, neboť jsme se stali divadlem světu, andělům i lidem.
- to, co my jako křesťané (apoštolové jako první a velmi významná generace zvláště) zde na zemi „předvádíme“, je široce sledováno. Duchovním světem, tedy anděly, to jistě, lidmi jistě. Co je zde ale myšleno světem? Co ještě zbývá mimo duchovního světa a lidí? Zřejmě svět ve smyslu celého padlého stvoření, všeho živého tvorstva, všech živých bytostí. Stvoření je padlé, vydané smrti, zániku, pod nadvládou ďábla. Není divu, že vyhlíží něco lepšího. Jejich budoucnost se odvíjí od toho, jak křesťané zvládnou svou úlohu
- divadlo je navíc místo určené k pobavení, k prožití napětí. Pro ty, kdo nejsou úplně bezprostředně zainteresováni (kdo to ale je?), musí být sledování života křesťanů celkem dobrým kulturním zážitkem.
1 K 4:13 když jsme haněni, domlouváme. Stali jsme se jakoby smetím tohoto světa, vyvrheli pro všechny až doposud.
- smetí světa, vyvrhelové – Pavel mluví o sobě jako o jednom z apoštolů. Apoštolové jsou tedy ve světě velmi, ale velmi neuznávaní až opovrhovaní. Smetím se nikdo nezabývá, vyvrhelové jsou ti, kdo jsou vyhnáni mimo lidskou společnost
1 K 5:10 nemíním však všeobecně se smilníky tohoto světa nebo s chamtivci, lupiči a modláři, neboť to byste museli z tohoto světa vyjít. 11 Měl jsem však na mysli, abyste se nestýkali s tím, kdo si sice říká bratr, ale přitom je smilník nebo lakomec nebo modlář nebo utrhač nebo opilec nebo lupič; s takovým ani nejezte.
- svět je, jaký je. My jsme v něm byli zanecháni. Není naším úkolem „napravovat svět“, ten si dělá „svoje“. Ale za to, co se děje ve sborech, za to zodpovědní jsme4
1 K 6:2 Nevíte, že svatí budou soudit svět? A soudíte-li svět, nejste hodni soudit maličkosti?
- křesťané budou jednou (možná v Miléniu) rozhodovat o věcech – to jistě bude vyžadovat moudrost, zkušenosti, dobrý charakter. Pavel logicky očekává tyto vlastnosti od křesťanů již nyní
1 K 7:31 a ti, kdo užívají tohoto světa, jako by ho neužívali; neboť způsob tohoto světa pomíjí.
- není moudré k věcem tohoto světa příliš přikládat srdce, přespříliš se jimi zabývat, příliš se na ně upínat. Nejsou totiž trvanlivé ani trvalé. Ano, tak jak je třeba, se tímto světem zabýváme, často to nejde jinak. Ale není to pro nás zásadní, věci tohoto světa nejsou smyslem našeho života
,
1 K 7:33 ale kdo se oženil, stará se o věci světské, jak by se zalíbil své ženě, 34 a je rozdělený. Neprovdaná žena a panna se stará o věci Pána, aby byla svatá tělem i duchem. Ale když se provdá, stará se o věci světské, jak by se zalíbila svému muži.
- pro ženaté je obtížné užívat věcí tohoto světa, „jako by neužívali“.. Nejde jen o to, že manželka nemusí mít pochopení pro duchovní věci. I když manželka křesťankou je a pro duchovní věci pochopení má, přesto platí, že muž s rodinou má více starostí a více věcí k zařizování.
- a to, že muž se snaží zalíbit ženě, je také nepochybné. Přestože křesťané se chtějí zalíbit především Bohu, motivace získat uznání a obdiv ženy zůstává silná
- platí to recipročně i pro vdané ženy
1 K 11:32 Když jsme však souzeni od Pána, jsme vychováváni, abychom nebyli odsouzeni spolu se světem.
- svět nedopadne dobře. My už do světa nepatříme, což ale neznamená, že s ním příležitostně nemáme problém, když např. svět v něčem následujeme nebo ho napodobujeme
- když se něco takového děje, je pro nás dobré, když nás Otec v rámci své výchovy varuje a koriguje
2 K 1:12 Neboť toto je naše chlouba: svědectví našeho svědomí, že jsme si na světě — a obzvláště mezi vámi — počínali v prostotě a Boží upřímnosti, ne v tělesné moudrosti, nýbrž v Boží milosti.
- je „fajn“ mít čisté svědomí – ne ve smyslu vlastní dokonalosti, ale otevřenosti, přímosti a spoléhání na Boží milost.
2 K 5:19 Neboť Bůh byl v Kristu, když smiřoval svět se sebou a nepočítal lidem jejich provinění, a uložil v nás to slovo smíření.
- Bůh v Kristu se sebou smířil svět
2 K 7:10 Zármutek, který je podle Boha, působí pokání k záchraně, jehož nelze litovat, kdežto zármutek světa působí smrt.
- když Bůh lidi usvědčuje z hříchu, není to nic veselého. Je to ale užitečné – má to totiž východisko. Vede to totiž k řešení našeho problému
- smutek či deprese bez Boha žádné východisko nenabízí. Vede ke smrti
Ga 4:3 Stejně i my, když jsme byli nezletilí, byli jsme v otroctví pod živly světa.
- světu a jeho obyvatelům vládnou živly
Ga 6:14 Kéž se mi nestane, abych se chlubil, leda křížem našeho Pána Ježíše Krista, skrze nějž je pro mne svět ukřižován a já pro svět.
- pro znovuzrozeného křesťana už svět „neexistuje“. Podobně jako pro mrtvolu. Mrtvola je mrtvá pro svět a svět pro mrtvolu rovněž
Ef 1:4 On si nás v něm vybral před založením světa, abychom byli svatí a bez poskvrny před jeho tváří v lásce,
- záhada Božího předzvědění, Jeho práce s časem: svět ještě nebyl stvořen a On už věděl, že budeme žít a že si nás vybere pro sebe
Ef 2:2 v nichž jste kdysi žili podle věku tohoto světa, podle vládce mocnosti vzduchu, ducha, který nyní působí v synech neposlušnosti.
- dříve jsme žili jako všichni ostatní lidé zde na světě – podle řádů světa a jeho vládce ďábla
Ef 2:12 že jste byli v tom čase bez Krista, odcizeni společenství Izraele, bez účasti na smlouvách zaslíbení, bez naděje a bez Boha na světě.
- dokonalý popis beznaděje pro lidi žijící zde ve světě bez Boha. Židé mají „aspoň něco“, vztahují se na ně historicky Abrahamovy smlouvy. Ale my pohané, jsme neměli nic, vůbec nic. A žádnou naději, že by se to někdy mohlo zlepšit
Ef 6:12 Neboť náš zápas není proti krvi a tělu, ale proti vládám, proti autoritám, proti světovládcům této temnoty, proti duchovním mocnostem zla v nebeských oblastech.
- nebojujeme proti lidem, ale proti duchovním zlým silám, které za lidmi stojí. Proti ďáblu a démonům, kteří vládnou světu
Fil 2:15 abyste byli bezúhonní a bezelstní, Boží děti bez poskvrny uprostřed pokolení pokřiveného a zvráceného, v němž záříte jako světla ve světě.
- svět je temné místo. Křesťané jsou jsou v něm pozitivními anomáliemi
Ko 1:6 jež k vám přišlo. A jako na celém světě přináší ovoce a roste, tak je tomu i mezi vámi od toho dne, kdy jste je uslyšeli a poznali Boží milost v pravdě
- mluví se o evangeliu – rozeseto do světa dělá svou práci
Ko 2:8 Dávejte si pozor, ať vás někdo neodvede jako zajatce skrze filozofii– prázdný svod podle lidské tradice, podle živlů světa, a ne podle Krista.
- filozofie je světský svod a marnost
Ko 2:20 Jestliže jste s Kristem zemřeli živlům světa, proč si dáváte předpisovat, jako byste žili ve světě:
- svět se náš křesťanů příliš netýká. Není důvod podílet se na jeho pseudoproblémech
1 Tim 1:9 a je si vědom toho, že Zákon není dán pro spravedlivého, nýbrž pro lidi nespravedlivé a nepoddajné, bezbožné a hříšné, pro lidi nesvaté a světské, pro otcovrahy a matkovrahy, pro vrahy vůbec,
- Zákon drží na uzdě nejhorší excesy lidského zla, zla tohoto světa
1 Tim 1:15 Věrohodné je to slovo a zaslouží si plného přijetí: Kristus Ježíš přišel na svět, aby zachránil hříšníky. Z nich jsem já první,
- to byla Jeho mise. Týkala se všech. Pavla i každého z nás
1 Tim 6:7 Nic jsme si přece na svět nepřinesli a je jasné, že si z něho také nemůžeme nic odnést.
- rubáš němá kapsy. Může být něco jasnějšího?
1 Tim 6:20 Ó Timoteji, zachovej, co ti bylo svěřeno, vyhýbej se světským prázdným řečem a protikladným tvrzením toho, co se falešně nazývá ‚poznání‘,
- prázdné řeči jsou oblíbeným koníčkem lidí světa. Ale nic pro křesťany
2 Tim 4:10 Démas mě totiž opustil, protože více miloval tento svět, a odešel do Tesaloniky, Krescens do Galacie, Titus do Dalmácie.
- Démas musel volit mezi službou Pavlovi (s Pavlem) a něčím jiným. Pavel konflikt staví vyhroceně jako konflikt mezi láskou k Bohu a ke světu
Tt 2:12 a vychovává nás, abychom se odřekli bezbožnosti a světských žádostí a rozvážně, spravedlivě a zbožně žili v tomto věku,
- většina žádostí těla a duše je světských. My zde žijeme, ale rozvážně, spravedlivě a zbožně, ne tak, jak je zvykem žít ve světě
Žd 4:3 Neboť do odpočinutí vcházíme my, kteří jsme uvěřili, jak řekl: ‚Jak jsem přísahal ve svém hněvu: Nevejdou do mého odpočinutí,‘ ačkoliv to dílo bylo od založení světa hotovo.
- místo konečného odpočinku pro věřící je připraveno od samého počátku stvoření
Žd 10:5 Když tedy vchází do světa, praví: ‚Oběť a obětní dar jsi nechtěl, připravil jsi mi však tělo;
- Ježíš při vstupu do své pozemské mise přesně chápal, o co v ní půjde: nikoliv o formální náboženství, ale o poslušnost
- a dal sám sebe Bohu plně k dispozici
Žd 11:7 Vírou dostal Noe pokyn ohledně toho, co ještě nebylo vidět, a v bázni Boží připravil koráb k záchraně svého domu. Skrze svou víru odsoudil svět a stal se dědicem spravedlnosti, která je na základě víry.
- Noe odsoudil svět tím, že ukázal, že víra a poslušnost jsou možné
Žd 11:38 Ti, jichž svět nebyl hoden, bloudili po pustinách, horách, jeskyních a roklinách země.
- křesťané jsou ostatní posuzování v tomto světě jako podivíni, blouznivci, jako odpad. Ve skutečnosti jsou ale „úplně jinde“, příliš vznešení, příliš nebeští, než aby to svět vůbec dokázal pochopit
Jk 1:27 Zbožnost čistá a neposkvrněná před Bohem a Otcem je toto: navštěvovat sirotky a vdovy v jejich soužení a zachovávat se neposkvrněným od světa.
- co od nás Bůh očekává je milosrdenství k druhým a snaha neznečistit se světem
Jk 2:5 Poslyšte, moji milovaní bratři! Což nevyvolil Bůh chudé tohoto světa, aby byli bohatí ve víře a stali se dědici království, jež zaslíbil těm, kdo ho milují?
- bratři, nezapomínejte, že Boží hodnocení lidí je odlišné od našeho. Světem podceňované může hodnotit vysoko a naopak
Jk 4:4 Cizoložníci a cizoložnice! Nevíte, že přátelství se světem je nepřátelství s Bohem? Kdo tedy chce být přítelem světa, stává se nepřítelem Božím.
- ohledně našeho vztahu ke světu zřejmě nejexplicitnější verš – velmi vyhrocené „buď anebo“. Pro křesťana mírová koexistence není možná
2 Pt 1:4 Tím nám byla darována vzácná a veliká zaslíbení, abyste se skrze ně stali účastníky božské přirozenosti a unikli zkáze, která je ve světě v žádostivosti.
- svět se žádostivostí žene do zkázy. Loď se potápí. Záchrana existuje
2 Pt 2:20 Jestliže totiž ti, kteří unikli poskvrnám světa poznáním našeho Pána a Zachránce Ježíše Krista, se znovu do nich zapletou a podlehnou jim, jsou jejich poslední věci horší než první.
- je velmi rizikové vracet se zpět do otroctví tohoto světa. Je pravidlem, že koncem takového člověka bývají ještě horší, než vůbec začínal
1 J 2:15 Nemilujte svět ani to, co je ve světě. Jestliže někdo miluje svět, není v něm Otcova láska. 16 Neboť všechno, co je ve světě — žádost těla, žádost očí a prázdná chlouba života — není z Otce, ale ze světa.
- křesťan nemůže milovat svět. Jestliže někoho svět přitahuje, něco v něm není v pořádku
- další velmi radikální výrok týkající se vztahu ke světu. Spolu s Jk 4,4 nejradikálnější a nejjasnější (bratři Zebedeovi měli o světě zjevně jasno) – věci světa nemají s Bohem nic společného a vztah ke světu a k Bohu se vylučují
1 J 2:17 A svět pomíjí i jeho žádost; kdo však činí vůli Boží, zůstává na věčnost
- svět je efemerní. Včetně těch nejatraktivnějších věci, které může nabídnout
1 J 3:1 Pohleďte, jakou lásku nám Otec dal, abychom byli nazváni Božími dětmi; a také jimi jsme. Proto nás svět nezná, neboť nepoznal jeho.
- svět nezná Boha. Proto nemůže rozpoznat něco tak cizorodého jako jsou Boží děti.
1 J 3:13 Nedivte se, bratři, když vás svět nenávidí.
- nejen že nerozpozná – dokonce nenávidí
1 J 4:1 Milovaní, nevěřte každému duchu, ale zkoumejte duchy, jsou-li z Boha; neboť do světa vyšlo mnoho falešných proroků.
- svět je vystaven hojnému působení falešných proroků
1 J 4:3 A žádný duch, který nevyznává Ježíše Krista, jenž přišel v těle, není z Boha. To je ten duch Antikrista, o němž jste slyšeli, že přichází, a který již nyní je ve světě.
- a nejen falešní proroci, ale přímo duch antikrista
1 J 4:4 Vy, dítky, jste z Boha a přemohli jste je, neboť ten, který je ve vás, je větší než ten, který je ve světě.
- bez ohledu na to, co a kdo je ve světě, Duch Svatý v nás je mocnější
1 J 4:5 Oni jsou ze světa, proto mluví věci ze světa a svět jim naslouchá.
- svůj svému rozumí
1 J 4:17 V tom dosáhla láska při nás cíle, že máme naprostou důvěru pro den soudu, neboť jaký je on, takoví jsme i my v tomto světě.
- jsme v tomto světě anomálií, protože jsme podobni Kristu
1 J 5:4 neboť vše, co se narodilo z Boha, přemáhá svět. A to je to vítězství, které přemohlo svět: naše víra. 5 Kdo je ten, který přemáhá svět, ne-li ten, kdo věří, že Ježíš je Syn Boží?
- křesťané svou vírou jsou schopni svět porážet
1 J 5:19 Víme, že jsme z Boha a celý svět leží v tom Zlém.
- silná formulace s absolutním kvantifikátorem. Ve světě není nic, co by ve zlém neleželo
2 J 1:7 Neboť do světa vyšli mnozí svůdci, kteří nevyznávají Ježíše Krista přicházejícího v těle; každý takový člověk je svůdce a antikrist.
- ve světě je hodně negativních lidí a věcí – ke všemu již řečenému ještě svůdci
Zj 3:10 Protože jsi zachoval slovo mé vytrvalosti, i já zachovám tebe v hodině zkoušky, která má přijít na celý obydlený svět, aby vyzkoušela obyvatele země.
- celý svět bude těžce zkoušen
Zj 11:15 Zatroubil sedmý anděl. A v nebi se ozvaly mocné hlasy, které říkaly: „Království světa se stalo královstvím našeho Pána a jeho Krista, a bude kralovat na věky věků.“
- jednou se Boží království „překlopí“ z neviditelného do viditelného
Zj 12:9 A byl svržen veliký drak, ten dávný had, nazývaný Ďábel a Satan, který svádí celý obydlený svět. Byl svržen na zem a jeho andělé byli svrženi s ním.
- ďábel je svůdce