1 V onen den se chopí sedm žen jednoho muže se slovy: Budeme jíst vlastní pokrm a budeme si oblékat vlastní oděv, jen ať jsme nazvány tvým jménem; odejmi naši potupu!
- ČSP [Může to popisovat stav, kdy mnoho mužů padlo v boji.]
- h.: plášť
- tj. být neprovdaná a bezdětná
- poznámka ČSP je velmi pravděpodobná – o co jiného by šlo? Nedostatek mužů je vždy po válce kritický1.
- žádost žen je srdcervoucí – obvykle se muž o ženu stará, zde ženy po muži nechtějí nic, stačí jim formální „zaštítění“. Jsou navíc ochotny tolerovat mnohoženství.2
2 V onen den bude výhonek Hospodinův nádherný a slavný, plod země pýchou a okrasou pro ty z Izraele, kteří vyváznou.
- n.: Výhonek
- n. úroda
- najednou se ocitáme na konci soudu. Soud již proběhl, země je zdevastovaná, mnoho lidí, hlavně mužů zemřelo. Ale budoucnost je líčena krásně: mluví se o nádherném a slavném V/výhonku
- my víme, že Iz mluví o Kristu. Zkusme toto předporozumění ale dočasně opustit a vmyslet se do situace: výhonek je nová větvička ze starého kmene či pařezu. Je to nová naděje, nový směr. Nejvíce vidět je to na pařezu, který sám už nemá naději, ale může se stát (když ucítí vlhkost, jak píše Jób), že najednou z něho vyraší výhonek a to dá jeho budoucnosti zcela nový rozměr. Najednou je před ním celá nová budoucnost, nový život. Kontrast je velký
- a tento výhonek nebude ledajaký, ale mimořádně krásný (nádherný) a mimořádně obecně známý (slavný)
- jde o plod země, neboť živiny pro svůj růst bere přes pařez ze země. Živiny dává Bůh, pařez, tedy Izrael ale má svou funkci – on dělá pro výhonek „pozadí“ či prostředí k růstu
- bude pýchou a okrasou pro vyváznuvší – budoucnost přeživších tedy nebude černá. Budou se mít, čím chlubit a čím ozdobit
- myšlenka na Krista se znovu a znovu vnucuje, neboť On spontánně a dokonale splňuje všechna uvedená „kritéria“ – z nenápadného židovského pozadí3 nečekaně vzešlo něco zcela mimořádného, nádherného a slavného, tedy Spasitel světa. To je pro židovský národ mimořádná pýcha a mimořádná okrasa – to opravdu je důvod k chlubení a zdůrazňování (zvažme, jak se chlubíme všemi slavnými Čechy. Jak bychom se teprve chlubili, kdyby Zachránce vesmíru byl Čech)
- jen těžko si představuji, o co nebo koho jiného, než o Ježíše Krista z Nazareta by podle židovských výkladů mohlo jít. Zajisté o mesiáše, který teprve má přijít v budoucnosti, nicméně „náš“ Kristus do verše „zapadá“ mimořádně dobře
- paradoxní je, že Izrael na svůj výhonek hrdý není. Bylo to přitom to nejvýznamnější, co jej potkalo. Jeho hlavní historickou úlohou bylo být „pozadím“ či prostředím pro vzrůst výhonku. Upřednostňovat „pařez“ tváří tvář svěžímu a životnému výhonku (a posléze stromu) je chybou4
- a z výhonku se zatím stal strom, v jehož korunách nacházejí mnozí úkryt (srv. podobenství o zrnu hořčice)
3 I stane se, že ten, kdo zůstane na Sijónu a bude ponechán v Jeruzalémě, bude nazván svatý — každý zapsaný k životu v Jeruzalémě.
- přeživší trest se stanou oddělenými a čistými pro Boha (význam slova svatost)
- něco podobného možná zažívali navrátilci po návratu z babylónského zajetí – jejich seznamy existují a jejich úloha při obnově chrámu a bohoslužby byla mimořádná
- v každém případě byla úloha přeživších mimořádně důležitá
4 Když Panovník smyje nečistotu dcer sijónských a vypláchne krev Jeruzaléma z jeho středu duchem soudu a duchem ohnivé očisty,
- národní katastrofa měla očistný účinek
- duch soudu a ohnivé očisty – oheň sterilizuje vše, s čím přijde do styku. Asyrská invaze (potažmo to může5 platit pro všechny katastrofy) pomohla odstranit zlo. To si lze představit: rozložená zkažená zvrácená sociálně necitlivá zkorumpovaná či dekadentní společnost může mít prospěch z vnějšího ohrožení. Muži mocní i obyčejní musí do války nebo někde pomáhat, všichni si „sáhnou na dno“, všechny rodiny mají ztráty, majetky se nivelizují, atd. Přestanou se řešit hlouposti a nesmysly.
- vypláchnutí je expresivní výraz budící představu sanitky nebo helikoptéry, která po vyložení zraněných je před návratem na frontu vypláchnuta od krve několika kýbly vody6
- může jít o krev pozabíjených během Božího trestu, ale také o krev nevinně zabitých v období, kdy byl ještě Izrael arogantní
- rozhodně ale platí známý „princip“, že hříchy jsou smývány krví
5 Hospodin stvoří nad každým sídlem hory Sijón a nad jejími shromážděními oblak ve dne a kouř a zář plápolajícího ohně v noci; protože nad vší slávou bude baldachýn.
- n.: nad každou základnou
- h.: ‚předčítání‘, tzn. bohoslužebná shromáždění
- po očistě ohněm bude následovat návrat Boží přítomnosti do země. Bůh bude opět přítomen i na bohoslužebných shromážděních (jak víme z dřívějších kapitol, Hospodin byl Izraelci tak znechucen, že se jejich bohoslužebných aktivit odmítal účastnit)
- baldachýn neboli nebesa je „původně pevný látkový závěs, později dřevěná nebo kamenná stříška nad trůnem, oltářem, lůžkem a podobně. Účel má převážně symbolický (ceremoniální), někdy též praktický (ochranný)„. Myslí se tím zřejmě, že Hospodinova přítomnost bude Izraelce nějakým způsobem zastřešovat – viz další verš
6 Bude to stánek jako zastínění před horkem ve dne a jako útočiště a úkryt před přívalem i před deštěm.
- dozvídáme se explicitně, jaký je význam baldachýnu (Boží přítomnosti) – zastínění před horkem ve dne, útočiště a úkryt před přívalem i před deštěm
- jde o obrazné vyjádření toho, že Hospodin bude svůj lid chránit před nepříznivými okolnostmi. Bude možno u Něj vyhledat útočiště a ochranu
- V Rusku byl nedostatek mužů i v období míru, protože se muži dožívali nízkého věku kvůli alkoholismu. V Číně je naopak nedostatek nevěst, neboť plody ženského pohlaví jsou potráceny
↩︎ - připomíná mi to známou smutnou scénu z filmu Malý velký muž ↩︎
- Izrael tehdy nebyl „nic moc“, obyčejná provincie v mocné Římské říši ↩︎
- židovské autority výhonek vyhodnotily jako falešný a pokusily se jej (neúspěšně) odstranit ↩︎
- ale nemusí – není automatické, že utrpení přinese zlepšení či obnovu. U lotra na pravici tomu tak bylo, u toho na levici nikoliv ↩︎
- např. ve filmu Údolí stínů ↩︎