Vít Šmajstrla

Píseň písní – kapitola 6

Vít Šmajstrla

Píseň písní – kapitola 6

1 Kampak tvůj milý šel, ty ženo mnoha krás? Kam se tvůj milý poděl, ať s tebou najdeme ho zas.

  • i v této kapitole bude hodně prostoru věnováno poznámkám ČSP (kurzívou)
  • h.: obrátil / vydal na cestu 
  • hledáme 
  • oslovené dívky se doptávají na podrobnosti – když je tvůj milý tak skvělý a ty tak hezká, jak se stalo, že ho teď hledáš po nocích?

2 Do zahrádky své sestoupil můj milý na záhony balzámové, v zahradách (se pást,) lilie nasbírat.

  • TM punktuje s určitým členem, což je zcela oprávněný výklad původně nepunktovaného textu. Je zřejmé, že jde vždy o tutéž zahradu: milou n. výraz její lásky (podobně jako dále lilie). 
  • n. méně pravd.: pást (něco); 
  • Srv. podobný obraz v 5,1, avšak jinými slovy. U „lilií“ může pl. znamenat intenzitu celku, n. jednotliviny, např. polibky
  • milá jim odpovídá: Stalo se to tak – milý za mnou přišel a chtěl se milovat

3 Můj milý má mne, můj milý je můj. V liliích se pase. 

  • n.: Patřím svému milému; h.: Já jsem svého milého, [ale h. vazba standardně znamená „někdo má …“ a důraz v h. na slově „já“ kopíruje č. „mne“ na konci věty. Podobně by šlo přel. i násl. „svého milého mám“, ale nutno zachovat souvislost s v. 7,1.16 který se tu ozývá. (V prvních dvou větách je vztah prohozený, třetí věta se doslova opakuje.)]
  • milá: my jsme manželé a milujeme se rádi

4 Krásná jsi, lásko má, jako město Tirsa, jak Jeruzalém nádherná. (Respekt budíš) jak (nazbrojená armáda.)

  • [Hl. město sev. izraelského království proslulé krásou. Jméno zn.: Půvab.]
  • [?]. Cosi jako „věci upozorňující na sebe / vybavené nápadností“. Lze chápat buďto jako „vojsko pod praporci“ (ČEP) n. „hvězdné šiky“ (NKB). Vzhledem k paralelismu s úsvitem, světlem měsíce a žárem slunce ve v. 6,10 jsou „hvězdné šiky“ pravděpodobné. Nicméně respekt budící korouhve táhnoucího vojska (Fischl) je zachováníhodný aspekt nevěsty (a vyhovuje zvukomalbě v č. kontrastující s v. 6,3). Nevěsta tančívá s mečem (srv. i jiné narážky v Pís) a symbolicky se brání dorážejícím mladíkům. Je možné, že naznačeno je obojí, součást hry s významy a proměna obrazů od armády po oblohu.
  • Posl. věta se na konci v.6,10 opakuje a rámuje popis nevěsty.]
  • krásné město či nazbrojená armáda jsou pro nás nečekaná přirovnání pro krásnou přitažlivou ženu. Jsi krásná jako Český Krumlov, nádherná jako Malá strana bychom asi neřekli1
  • že sebevědomá krásná žena budí respekt, je běžné. O to příjemnější je, když „skloní zbraně“ a je vstřícná

5 Odvrať ode mne své oči, (nebo mne o rozum připraví.) Vlasy tvé co ve stádu kozičky dolů z Gileádu sbíhají.

  • h.: neboť / vždyť ony mi způsobily rozvrat; n.: aby mi nezpůsobily rozvrat. V Ž 138,3 zn.: působit nápor (tak, až to duši vzpruží). [Zdá se, že zde kontext líčí děj, kdy nápor vede k rozvratu. Psychický stav dobře popisuje č. hovorové „rozhodit“. Milý říká: Ztrácím rozum, ze tvých očí šílím.];
  • následuje reciproční popis krásy dívky jejím milým. Je velmi poetický a dosti erotický. Jasně z něj vyplývá, že nejen ona, ale i on je ze své milé úplně „hotový“
  • je jasné, že zamilovaní lidé mohou ze své zamilovanosti nebo např. z pohledu své partnerky „přijít o rozum“. S racionalitou má zamilovanost společného pramálo
  • bouře hormonů a změny v mozku, které se při zamilovanosti odehrávají, jsou z fyziologického hlediska mimořádné a intenzivní. Po několika měsících odeznívají a láska přechází do klidnější fáze2.
  • milý se zatím neobjevil, takže je možné, že dívka líčí svým přítelkyním či kolemjdoucím, jak nadšeně o ní její milý mluvíval, jak se jí snažil vlichotit. A jak moc jí tedy záleží na to, aby se našel
  • bude trvat dost dlouho, než se dozvíme, jak dívčina noční pátrací akce dopadla
  • bez toho, že bych chtěl být cynický nebo chtěl zlehčovat obraty milostné lyriky, budu pouze konstatovat, že zatím tedy milý je nadšený z ženiných očí a vlasů

6 Tvé zuby — (ovečky čerstvě umyté, když stádo stoupá) z koupele. Každá z nich po dvou rodí a není mezi nimi neplodná. 7 Jak z rozpuklého jablka granáty zpod závoje skráň hledí tvá.

  • h.: jako stádo ovcí, když stoupají;
  • nadšený z dokonalého chrupu, krásného spánku i celého obličeje

8 Na šedesát je královen a družek na osmdesát a dívek bezpočet, 9 ona je však jediná, holoubek můj, zlato mé. Ona je však jediná pro matičku svou, pro maminku, jež ji  za vyvolenou. Jak ji děvčata uzřela, (zahrnula ji chválou.) Královny a družky počaly ji velebit: 

  • n~: manželek krále [tj. s vyšším postavením než družka (resp. konkubína), podle smyslu nikoli vladařek] 
  • h.: rodičku / tu, která ji porodila 
  • h. obv.: čistou / očištěnou; LXX, Vul: vyvolenou 
  • h.: a nazvaly ji blaženou; tj. šťastnou (za někoho, komu lze závidět / koho lze doporučit za příklad) n. ještě lépe: za požehnanou, tj. za někoho, kdo došel přijetí a přízně u Boha.]
  • vidíme, že toto milostné vzplanutí Šalamoun zažil již v době, kdy toho měl hodně za sebou – šedesát manželek, osmdesát konkubín, milenek nepočítaje je těžko představitelné množství milostných zkušeností
  • měl toho tak ještě hodně před sebou (nakonec se dopracoval k nesmyslnému číslu tisíce souložnic různých úrovní)
  • nemohu si odpustit určité povzdechnutí: mám problém se vcítit do Šalamounových milostných výlevů a uvěřit ryzosti jeho citů, když vím, že opěvovaná dívka pro něj byla jednou ze stovek jiných3
  • pro zkušeného hezkého, notabene bohatého muže opravdu není těžké získat srdce naivní dívky4
  • byť Šalamoun sám byl o ryzosti svých citů asi opravdu přesvědčen, opravdu zamilovanost prožíval, o nějaké sebereflexi tohoto extrémně inteligentního muže to příliš nesvědčí
  • asi by se člověk měl nad takovéto uvažování povznést a „užít si“ krásnou milostnou báseň. Koneckonců u umělců kvalita charakteru s kvalitou díla chodí ruku v ruce spíše výjimečně- nejde tedy o nic neobvyklého
  • to, že náboženské obrazy Petra Brandla jsou krásné a duchovní, platí, i když malíř sám byl děvkař a prostopášník, atd.

9 ona je však jediná, holoubek můj, zlato mé. Ona je však jediná pro matičku svou, pro maminku, jež ji  za vyvolenou. Jak ji děvčata uzřela, (zahrnula ji chválou.) Královny a družky počaly ji velebit: 

  • h.: rodičku / tu, která ji porodila 
  • h. obv.: čistou / očištěnou; LXX, Vul: vyvolenou
  • h.: a nazvaly ji blaženou; [tj. šťastnou (za někoho, komu lze závidět / koho lze doporučit za příklad) n. ještě lépe: za požehnanou, tj. za někoho, kdo došel přijetí a přízně u Boha.] 
  • každý člověk je jedinečný a pro své rodiče mimořádně významný. Každý otec nebo matka si přejí, aby si jejich dceru jednou vzal někdo, kdo ji bude mít opravdu rád, bude mu na ní opravdu záležet a a bude s ní chtít natrvalo spojit svůj život. Pokud ji svou krásou a bohatstvím omámí někdo, kdo má ještě stovky dalších žen a milenek, rozhodně to rozumné rodiče nepotěší
  • Šalamoun si tuto jedinečnost své drahé uvědomoval a asi opravdu měl pocit, že svým vztahem ji pozvedává na pro ni jinak nedosažitelnou úroveň5
  • pokud bychom se přenesli do roviny podobenství o vztahu Ježíš a církev/křesťan, příběh by se stal přiměřeným a pravdivým – pro každého člověka je vztah s Božím Synem nepředstavitelným „výtahem nahoru“ do vyšší společnosti. Nezaslouženým privilegiem. To, že si zrovna „nás“, obyčejné lidi bez původu a mimořádných kvalit (takový je vůči Bohu každý člověk) vybral sám Bůh pro to, aby s námi měl hluboký osobní vztah, je mimo jakékoliv chápání.
  • nemohu si také pomoci, ale představa, že by Šalamounovy současné manželky upřímně velebily krásu jejich nové „kolegyně“, je nesmyslná, a pokud si to Šalamoun opravdu myslel, byl hlupákem a ne znalcem žen

10 Kdo je ta, jež dolů jako úsvit hledí, jako luna krásná, jako slunce jasná? Respekt budí jak nazbrojená armáda

  • h.: žár slunce; 
  • Výraz přel. ve 6,9 „za vyvolenou“ zde nabývá zřetelného význ. „jasná“ či snad „ryzí / čistá“. [Obměny významů jednoho slova patřily k poetické výbavě v h. ještě více než v č.] 
  • milá zjevně nebyla žádnou „puťkou“, ale sebevědomí vyzařující krasavicí

11 Do sadu sešel jsem k ořeší podívat se na zeleň ve vádí, podívat se, zda réva vyraší,  zda  rozkvetly  granáty.

  • h.: zahrada; [nejspíš ořešák vlašský (resp. královský, Juglans regia)]
  • [ozn. rostlinku, která sotva vyrašila, teprve začíná růst a dosud ani nekvete. V korytu potoka by mohlo ozn. místo, které se zelená n. počíná zelenat vegetací.] 
  • [Sezónní vodní tok, po většinu roku prázdné koryto. Zarostlá vádí lze vídat často.] 
  • h.: granátovníky;  [rozkvétá již v březnu a dubnu, (kdežto réva v té době teprve raší a kvete až v květnu).];
  • buď milý popisuje, kam se vydal poté, co nebyl vpuštěn ke své milé, ve smyslu: Dobře, když nechce otevřít, zajdu se zatím mrknout, jak se daří révám a jakou lze letos očekávat úrodu
  • nebo milý ze své perspektivy popisuje, jak k situaci došlo: Šel jsem se domů podívat, jestli se milá bude ochotná pomilovat

12 Než má duše zvěděla, na vozy mne stavěla lidu mého šlechetného.

  • ČSP: h.: nevěděl jsem; n. nevěděla jsem. [Není jasné, zda stále hovoří milý, nebo milá. Výraz „má duše“ podle přízvukové značky z raného středověku (zachycující ale starobylou tradici přednesu) by patřil až k násl. větě „má duše mne umístila…“ (tak LXX; Vul: zmátla / zarazila). Tím, že „duše“ je f. (jako v h.), umožňuje v č. dvojznačnost, přičlení-li se zároveň i k první větě („nevěděl jsem v duši“ / „sám jsem netušil“). Novomanželku mohou lidé postavit na „vozy“ (ať se jimi myslí cokoli) a dopravit k manželovi (kt. ji v násl. v. obdivuje při tanci). Mohou ale dovézt jeho. Pouze grafickou úpravou naznačuji, že mi první možnost (jede nevěsta) připadá více v souladu s postupem písní.] 
  • [Co nebo kdo se myslí „mým šlechetným lidem“ je nejasné. Mnoho překl.: vozy Amí Nádiba; n. dle LXX, Vul a několika h. rkpp: Aminadaba
  • snad by se mohli lidé Jeruzaléma tak nechat vyburcovat dívčiným zoufalstvím, že se houfně zapojili do pátrání a po nalezení milého (a svého krále), jej okamžitě vysadili na vůz a dovezli k dívce?

.

.

.

.

  1. nicméně nezapomínejme, že „natvrdlí“ jsme my, ne tahle báseň – tohle je vrchol milostné poezie všech dob
    Dále to vypadá, že citový vztah k městům byl tisíc let před Kristem v Izraeli silnější, než je u nás dnes ↩︎
  2. lidé, kteří potřebují intenzivní zamilovanost opakovaně zažívat, kteří mají pocit, že když tato bouře odeznívá, láska končí, a vyhledávají proto zamilovanost s novými partnery stále znovu a znovu jsou chudáci a zůstávají nezralí ↩︎
  3. mj. se nemohu zbavit vzpomínek na jednoho kolegu, který podobné básně o svých nejhlubších citech psal pro své milenky. Žádná z nich pro něho přitom nikdy nic neznamenala a když se jim kvůli němu třeba rozpadlo manželství, nechávalo jej to naprosto v klidu ↩︎
  4. stačí Znát jen pár fíglů, jak se valej holkám šrouby do hlavy, kapela Lucie ↩︎
  5. takovéto sociální pozvednutí je běžným pohádkovým motivem ve stylu Popelky, My fair lady nebo Pretty Woman ↩︎

hi SEO, s.r.o.

Přihlášení