2. Mojžíšova – kapitola 1

1 Toto jsou jména Izraelových synů, kteří přišli do Egypta. Přišli s Jákobem, každý se svou rodinou: 

• [dle toho h. název knihy – šemót] 
• když zvážíme, že Bůh začínal s jedním „starcem“ s neplodnou manželkou, je sedmdesátičlenná rodina jistě impozantní. Nicméně zvážíme-li, že jde o začátek Božího plánu spásy lidstva, jsou startovací pozice bezesporu více než skromné

2 Rúben, Šimeón, Lévi a Juda, 3 Isachar, Zabulón a Benjamín, 4 Dan a Neftalí, Gád a Ašer.

• dvanáct synů, nyní bez Josefa jedenáct rodin, později dvanáct kmenů.

5 Všech, kdo vyšli z Jákobových beder, bylo sedmdesát.

• Josef byl už v Egyptě. 
• h.: + duší;
• každá rodina v průměru s (70:11) asi šesti členy, tedy čtyřmi dětmi

6 Pak zemřel Josef a všichni jeho bratři a celá ta generace. 

• doba se posunuje, ať chceme nebo ne
• pro každého člověka má Bůh svůj plán – každý člověk jej během života buď naplní nebo ne. Ale dějiny se valí dál ke svému (Božímu) určení
• Josef se na svůj život jistě mohl dívat se spokojeností – obstál ve všech těžkostech a Bůh si jej používal. Co chtít více

7 Ale synové Izraele ⁽se plodili, hemžili a množili,⁾ a bylo jich velmi mnoho, takže ta země byla jimi naplněna. 

• h.: + velice; srv. 12,37: šest set tisíc mužů 
• tj. Gošen; 
• Egypt byl jakýmsi pro Izrael jakýmsi Božím inkubátorem: měl zajištěny pro růst a množení veškeré podmínky (u rostliny je to teplo, světlo, živiny a prostor, u lidí to není o mnoho jiné).
• Žili v dobře organizované říši, v relativním bezpečí a dostatku – a to po mnoho generací (cca 400 let)
• Růstová křivka je v příznivých podmínkách u všech organismů, lidi nevyjímaje, exponenciální, tedy velmi rychlá¹
• Plodili, hemžili a množili je pěkné vyjádření. Je v tom život, vitalita, nepřehledné množství pohybu a aktivity.
• Vyplnili tedy svou niku, zřejmě narazili na meze růstu.

8 V Egyptě pak povstal nový král, který Josefa neznal. 

• [od Josefovy smrti uplynulo více než 200 let] 
• [snad Ahmose I. (1570-1546), zakladatel 18. dynastie, který vyhnal cizí (převážně semitské) vládce Egypta Hyksóse
• Izraelci vyplnili svou niku, narazili na meze růstu … A farao zjistil, že „má problém“ – jde v historii o stále se opakující model: když panovník chtěl pozvednout některá svá zaostalá území, pozval si židovské kolonizátory. Ti byli velmi úspěšní, nicméně po nějaké době panovník zjistil, že židovský vliv je větší, než mu vyhovuje. Následovala nějaká forma perzekuce. (Paul Johnson: Dějiny židovského národa)

9 A řekl svému lidu: Hle, lid synů Izraele je početnější a mocnější než my. 10 Nuže, jednejme s ním chytře, aby se dále nemnožil, a když by vypukla proti nám válka, aby se i on nepřidal k těm, kdo nás nenávidí, a bojoval by proti nám, a vyšel by ze země. 

• Faraonůn přístup byl typický – Izraelity na jedné rozhodně nechtěl ztratit, pro chod říše byli podstatní a užiteční. Na druhé straně ho děsila jejich úspěšnost a schopnosti.
• Izraelité přitom byli loajálními oddanými, takže faraonovy obavy nebyly na místě. Dá se říci, že svým přístupem je k „rebelii“ dotlačil. A i tak jejich rebelie posléze nespočívala ve vzpouře nebo snaze o převzetí moci ve státě, ale v pouhém opuštění země.

11 Ustanovili tedy nad ním pracovní dozorce, aby jej utlačovali těžkými robotami. Stavěli faraonovi města skladů Pitom a Rameses.

• h.: knížata / předáky nucených prací; [Stejný titul je na nástěnných malbách Thébských hrobů v Rekmiře za vlády faraona Thutmose III. z 18. dynastie];
• n. (zde možná lépe): sídelní města; 
• [stv. Sóan  (Iz 19,11); ř. Tanis;
• První částí faraonova plánu tedy bylo Izraelce natolik udeptat těžkou prací, aby jim nezůstal žádný prostor pro nadstavbu včetně plození dětí.

12 Ale čím víc jej utlačovali, tím víc se množil a rozmáhal. Egypťané se začali synů Izraele děsit.

• Plán nefungoval nebo možná byl až kontraproduktivní.
• Snad by se situace s mnoha uvozovkami dala přirovnat k populačnímu boomu Husákových dětí, kdy všeobecná ubitost společnosti vedla k uzavírání se do rodinného života?
• V každém případě mezi Židy muselo narůstat napětí, vztek, nenávist, takže obavy Egypťanů byly stále oprávněnější.

13 Syny Izraele tedy surově nutili otročit 14 Ztrpčovali jim život tvrdou otročinou s hlínou a cihlami a všelijakými polními pracemi — veškerou otročinou, ke které je surově nutili.

• Nefungující opatření Egypťané ještě přitvrzovali. Surové nucení k otročině nic kromě nenávisti u otroků a strachu u otrokářů nepřinese.
• Otázkou je, jestli Izraelci od počátku byli vnímáni jako otroci – spíše se se v průběhu let jejich statut ze svobodných či hostů na otroky postupně měnil. Mohlo se to týkat pouze jich, mohla to být ale otázka vývoje politické situace celého Egypta.

15 Pak egyptský král přikázal hebrejským porodním bábám — jedna se jmenovala Šifra a druhá Púa — 

• LXX a Vul chápou výraz ne jako adjektivům – přívlastek, ale předmět: Hebrejů a ponechávají otevřenou možnost, že to nebyly Hebrejky. Nicméně i jejich jména jsou hebrejská. 
• h.: rodícím
• [Zdá se, že pro množství Izraelců to nebyly jediné porodní báby, ale tyto byly nad dalšími (tak již rabín Raši)];
• Je vidět, že populační exploze Izraelců byla tím, co faraona trápilo nejvíce. Chtěl tedy zasáhnout u kořene.
• Jen dva smutné povzdechy na okraj dokreslující značnou degeneraci naší společnosti:
  • za prvé: západní společnost k populační sebe-eliminaci ani není třeba nutit.
  • za druhé: porodníci našeho zdravotnictví nenarozené děti zabíjejí ochotně sami od sebe, aniž k tomu potřebují příkazy shora.

16 toto: Když pomáháte při porodu Hebrejkám, hleďte na porodní stoličku: Bude-li to syn, usmrťte ho, bude-li to dcera, ať zůstane naživu.

• HL; $; význam h. ’ob_najim (dva kameny) je nejasný: „porodní stolička“ / „žen. genitálie“;
• Pokud faraon chtěl, aby porodní báby tuto praxi prováděly tajně, šlo o nesmyslný příkaz – porodní báby se stoprocentní úmrtnosti chlapců by si brzy nikdo domů nepozval.
• Zřejmě ale šlo o jakési „ministryně pro porodnictví“ a těm byl dán tento pokyn oficiálně, aby ho přenesly na své podřízené.
• Podřízené mít musely – dvě porodní asistentky pro více než milionovou populaci stačit nemohly.
• Cílem bylo populaci redukovat nenápadně a „hygienicky“. Žádný teror.

17 Porodní báby se však bály Boha a nepočínaly si podle toho, co jim řekl egyptský král, ale nechávaly chlapce naživu. 

• Šlo o podobný model jako v současnosti používá moderní stát, když chce zabíjet své občany skrze potraty nebo eutanazie – do problému zaangažuje zdravotníky. Ti ale primárně s problémem nic společného nemají – nestudovali, jak lidi zabíjet, ale jak je léčit. Pokud stát chce své občany zabíjet, může to dělat stejně dobře i bez účasti zdravotníků. Snaha je do problému vtáhnout je dána tím, že smrt z rukou zdravotníka vypadá „lépe“.
• Opět nezbývá, než si povzdechnout, že je u nás jen málo ženských lékařů, kteří se by se báli Boha natolik, aby odmítli dělat potraty. Riskují přitom nesrovnatelně méně, než tenkrát riskovaly Šifra a Púa.
• A lékaři provádějící euthanasie v Holandsku a Kanadě přímo Bohu plivou do tváře. (Stejně tak ti, kdo eutanazie prosazuji v ČR).
• Od bab šlo zřejmě o jakousi „švejkovinu“ – porodní báby nemohly oficiálně odmítnout, mohly však příkaz vhodným způsobem torpédovat. Ve způsobech, jak utlačovatelské příkazy obejít, aby se vlk nažrala koza zůstala celá, jsou ujařmené národy mistry². Český národ je v tom možná nejlepší ze všech.

18 Egyptský král si porodní báby zavolal a zeptal se jich: Proč to děláte, že necháváte chlapce naživu?

• Takový dotaz zní až naivně. Buď faraona ani nenapadlo, že by vůbec někdo pomyslel na to mu odporovat. Nebo jej ani nenapadlo, že by někdo mohl mít nějaké morální zábrany. (Vždyť on byl bohem a o tom, co je dobré a zlé, rozhodoval on. Zřejmě jej ani nenapadlo, že by někdo mohl čerpat morální rozhodnutí ještě z jiného zdroje).
• Což je ostatně obecně platné – i dnes jsou lidé překvapeni, jak mohou křesťané některé morální otázky vidět jinak, než je všeobecně přijímáno.
• Je také dost pravděpodobné, že farao báby finančně motivoval (ve smyslu: Když Izraelcům pěkně klesne porodnost, dostanete přidáno).

19 Porodní báby faraonovi odpověděly: Hebrejky nejsou jako egyptské ženy, ale jsou plné života. Dříve než k nim porodní bába přijde, porodí.

• Jak jim faro mohl „skočit“ na takto primitivní výmluvu, je záhadou: jak už jsme psali – zřejmě ho ani nenapadlo, že by někdo o jeho výnosech pochyboval. Jednak možná nechápal morální problematičnost svého příkazu. A nelze ani vyloučit, že lidé tenkrát lhali méně, než je zvykem dnes.
• Na jejich zdůvodnění pravděpodobně bylo i něco pravdy – případů, že ženy odrodily samy před příchodem porodních asistentek zřejmě opravdu nebylo málo. Možná báby naznačovaly něco ve smyslu: Zájem o naše služby klesá, ženy rodí více a více „svépomocí“.
• Jisté je, že nad porodními bábami byla Boží ochranná ruka.
• Jisté je také, že když si je farao zval ženy na tento „evaluační pohovor“, musely se třást více než královna Ester před Achašverošem.
• A tomu, že vyvázly se zdravou kůží jistě samy ani nemohly uvěřit.

20 A Bůh prokázal těm porodním bábám dobro. Lid se dále množil a byl velmi zdatný. 

• Jisté je, že Bohu se jejich přístup líbil.
• A populační exploze pokračovala „nerušeně“ dál.

21 A stalo se, protože se ty porodní báby bály Boha, že jim dal rodiny.

• Bůh velmi oceňuje, když Jeho názor bereme vážně a držíme jej navzdory okolnostem. Čím více u toho riskujeme, tím je náš postoj v Božích očích cennější.
• Možná byly Šifra a Púa původně svobodné.
• Rodina byla v té době jednoznačnou známkou radosti, prosperity a štěstí. Opět jde o velký posun vůči dnešku.

22 Pak farao přikázal všemu svému lidu: Každého syna, který se jim narodí, hoďte do Nilu, každou dceru nechejte naživu! 

• Protižidovský teror ještě přitvrdil.
• Ale alespoň do toho už netahali zdravotníky!!!!
• Věci byly jasné: Vládce se chová jako ďábel; zlo je zlo, vraždy jsou vraždy; utopit dítě je utopit dítě. Všichni to vidí a všichni to chápou – vrazi i oběti.
• Když jsou lidé zabíjeni „odborníky“ v bílých pláštích a sterilních rukavicích, věci tak jasné nejsou. Vražda ale vraždou zůstává.
• Rozdíly mezi potraty, eutanaziemi a egyptským zabíjením dětí jistě existují: Židovky jistě před usmrcením svých dětí nepodepisovaly informované souhlasy³.
• Snaha státu vyřešit svůj problém tím, že jeho řešení „přehodí na zdravotníky, je nicméně nepochybná. Smrt z rukou zdravotníků zkrátka vypadá lépe.⁴

.

1. pouze degenerované skupiny organismů (čímž myslím samozřejmě Západní civilizaci), se v příznivých podmínkách nemnoží ↩︎
2. srv. Solženicynovo Souostroví Gulag ↩︎
3. a informované souhlasy u nechtěně těhotných žen a na nemocných či depresivních pacientů mají značná omezení ↩︎
4. kanadští lékaři dokonce trvají na tom, aby eutanazie zůstala v jejich rukou jako věc navýsost medicínská“. Jaká hanba! Jaké bláznovství ↩︎