Píseň písní – kapitola 1

1 Píseň písní. Šalomounova.

• ČSP poznámkový aparát ČSP je mohutný a zajímavý, většinou ponechávám, je zapsán kurzívou
• n.: Nejlepší píseň (pro vyjádření superlativu plurálem / Velepíseň / nejlepší z písní Šalomounových
• n.: Písňový cyklus [(tj. kompozice několika písní, např. svatebních; podobné se v regionu zpívají tradičně). Z toho by vyplývalo, že v souboru více písní nelze hledat souvislý děj. Avšak v různých částech této skladby se objevují opakování a ozvěny pasáží z částí předchozích a reakce na ně. Jde-li tedy o více písní, byly navzájem provázány. Lze spíše hovořit o různých zpěvech. „Píseň“ může znamenat i báseň, lyriku a zde milostnou poezii. V židovské liturgii se tento první z pěti tzv. svátečních svitků čte pravidelně na pesach (tj. o Velikonocích).] 
• Od Š. (tj. autorství) / Pro Š. (tj. věnování) / O Š. (tj. téma).
• autorství je nepochybné
• Šalamoun (s písmenem „a“ asi běžnější forma
• Šalamoun byl nejlepší úplně ve všem. Bůh z něj učinil (díky známé epizodě při začátku jeho kralování v 1Kr 3) nejinteligentnějšího člověka na planetě všech dob. Byl schopný ve všech oborech lidského myšlení a poznání
• ale u toho Nejvyšší nezůstal: jako přidanou hodnotu (nepochybně podle Kristova principu: Hledejte Boží království nejprve a to ostatní vám bude přidáno) mu k inteligenci (napsal např. tři tisíce přísloví) přidal vše, na co si jen lze pomyslet – nepředstavitelné bohatství, umělecké nadání (tisíc písní) či nekonečný sexuální apetit (tisíc žen).
• zpočátku byl Šalamoun i velmi zbožný, i když téměř jistě nikdy k Bohu nezískal takový osobní vztah jako jeho otec David
• je zajímavé, že obdarování (či hřivny) lidé od Boha dosti často dostávají v „klastrech“: znám více lidí, kteří jsou výbornými vědci, ale kromě toho hovoří několika jazyky, jsou výbornými hudebníky, jsou sportovně nadaní a ještě na ně letí ženy
• někdy by mi lepší (než kumulace nadání) přišlo, kdyby ten „uměl to a ten zas tohle“, ale kdo jsem já, abych do rozdělování hřiven Nejvyššímu mluvil?
• zvládnout příliš četná a příliš velká obdarování, je pro jedince ale obtížné. O tom, že bohatí mají při vstupu do Božího království problémy (spíše projde velbloud uchem jehly…) víme od Krista a netýká se to nepochybně výlučně bohatství materiálního, ale i schopností
• Šalamoun své hřivny rozhodně nezakopal – je autorem několika knih Bible různých žánrů a zde uvidíme, že mu skvěle šla i milostná poezie. Ve všech oblastech života testoval hranice, šel na samou hranu možného – jak se dočítáme v knize Kazatel
• to nejdůležitější ale nakonec zřejmě nezvládl – a svůj vztah s Hospodinem si neudržel. Možná by tedy v jeho případě méně bylo více

2 Kéž v polibcích mě ústy svými zlíbá! Nad víno lepší je tvé milování.

• [zřejmě srovnání opojnosti];
• h. dódéchá (tvá milování) vokalizují LXX a Vul jako daddéchá (tvé prsy) Je to sice stará tradice (už v h. výkladu ze 3. st. n. l.), ale zde by výraz dad označoval mužskou hruď, kdežto dódím (pl.) jako důvěrné projevy lásky a fyzické milování se v Pís vyskytuje často
• nicméně odkládám skepsi k Šalamounově osobě a nechávám se vtáhnout do milostných veršů
• hned s prvním nelze, než souhlasit – máloco v lidském životě (pokud vůbec něco), je schopno konkurovat milování
• Bůh lidstvo vyhnal z ráje a nechal na pospas syrovému světu. Muži se dřou a ženy v bolestech rodí. Nicméně ve své milosti Bůh zároveň zajistil, aby život na této planetě nebyl jen utrpením bez záchytných bodů: existuje řada věci, které jsou vůči Bohu legitimní a přitom příjemné.
• typicky jsou jako zdroje endorfinů uváděny jídlo, víno, fyzická práce, spánek a sex. Přijít po práci domů, navečeřet se, zdřímnout si, případně vypít skleničku vína či se pomilovat je série činností, které jsou bezesporu příjemné. Některé z těchto činností jsou „pro každodenní užití“ a jsou pro život nezbytné, víno a sex jsou spíše určitým nadstandardem. Také se podle okolností mění jejich prioritizace
• (existují i nelegitimní zdroje potěšení, např. drogy, to ale ponecháváme stranou)
• my se, jak jinak, v této biblické knize budeme věnovat převážně sexu

3 ⁽Vzácné tvé oleje tak voní!⁾ Tvé jméno je ⁽esence aromatická.⁾ Proto dívky tě milují. 

• h.: Co do vůně, tvé oleje jsou dobré; LXX: vůně tvých mastí nade všechny voňavky; [vonné oleje sloužily jako parfémy a byly užívány boháči při vzácných příležitostech] 
• [„Jméno voní“ znamenalo (např. v Egyptě, „být oblíben“, což potvrzuje násl. věta. Báseň si hraje se slovy šém (jméno) a šemen (olej).]
• h.: olej + s nejasným adj. nebo slovesem: buď (1) „rozlitý“ / „linoucí se“ (LXX; Vul) – avšak neshoduje se v rodu; nebo (2) příbuz. ugarit. t-r-q pro vysoce jakostní kosmetický olej (jemně filtrovaný?), avšak nedoloženo. Překlad se snaží spojit obě možnosti. [Ve stv. se vůně uchovávaly (a v tomto regionu dosud) na bázi olejové, nikoli lihové, jak je běžné u nás.] 
• mladé ženy (výraz neoznačuje výslovně panny
• nemusí jít jen o voňavky. Ženy zkrátka pro muže voní dobře

4 Vtáhni mě za sebou, pojďme honem! Už mne král uvedl do komnat u sebe! Výskejme, radost mějme z tebe. Oslavíme lásku tvou, a ne vínem. Zcela právem tě milují.

• [obrazné vyjádření může mít v pozadí obraz zajatce (zvířete či člověka), kdy žena chce být dobrovolným zajatcem lásky;
• tři slovesa vytvářejí výrazný příklad náhlé změny osob (heterosis); 
• [Ne nutně Šalomoun. Ve svatebních písních až dosud vystupují novomanželé jako král a královna, o svatebních slavnostech leckde nosí na hlavách korunu a zachází se s nimi jako s královským párem.] 
• n.(Pš a Symm s drobnou změnou vokalizace): Uveď mne, králi… 
• h.: svých; Pš a Symm emendují na 2. sg. 
• zn. též: připomínat / pochvalně zmiňovat
• h.: tvá milování (pl.);
• h.: z vína; n.: lépe než vínem (v. 2) 
• h.: přímí / správní (Vul); n.: správnost(LXX)
• n~: Jak lehké je milovat tě
• vzájemné nadšení milenců jeden z druhého, touha být rychle sami, aby se s touhou nemusel skrývat

5 Jsem černá, ale krásná, vy dcery v Jeruzalémě, jak stany kédarského kmene, jak závěsy ve stanu Šalomouna.

• [tj. opálená od slunce (v. 6) a tudíž nepřitažlivá] 
• [Látka beduínských stanů ze srsti černých koz a ovcí má hrubý vzhled.] 
• [Jméno severoarab. beduínského kmene zní jako qádar (tmavý; arab. i: špinavý).] 
• Vnitřní závěs ve stanu (mohl být zdobený) nebo přeneseně jiný výraz pro stan
• n.(s odlišnou vokalizaci): Salmá [jiný beduínský kmen ve zhruba téže oblasti] – zlepšuje paralelismus
• dívka zřejmě působila na dvorské poměry přírodně. Zřejmě ve smyslu přirozeně prosté selské dívky ve srovnání s bledými a „načančanými“ dvorními dámami, jak to známe z poháde

6 Nehleďte na mne, že jsem osmahlá, že slunce tak opálilo mne. Proti mně vzpláli mé matky synové, ⁽postavili mne, ať vinohrady hlídám.⁾ Vlastní vinohrad jsem neuhlídala. 

• h.: upřelo zrak na;
• „Plát hněvem“ sice zn. „zlobit se“, ale ne náhodou tu koresponduje s jiným žárem: od sluníčka;
• n~: udělali mě strážkyní („hlídající“) na vinicích;
• doma dívka zakoušela od svých bratrů snad až určitou formu šikany. Byla pověřena neatraktivní prací ve vedru venku. Možná byla po „popelčině“ způsobu trochu divoká, příliš svobodomyslná či nekonformní;
• „shodou okolností“ hlídala vinici, kterou bratrům pronajímal sám král. Náhody ale neexistují

7 Miláčku můj, pověz kde je tvá pastvina, kde přes poledne dáváš ležet stádu? Vždyť proč mám stát jak zastřená před stády tvých kamarádů?

• h.: Ty, kterého miluje má duše;
• h.: kde paseš ;
• tj. buďto zahalená závojem kvůli smutku, nečistotě či hanbě (mohla by být považována za prostitutku), n. potřebuje být anonymní. (Vul, Pš a Symm překládají, jako by v h. byla přehozena písmena: proč mám bloudit / toulat se.) 
• dívka možná byla vysmívaná – v poledne se mladí lidé pasoucí stáda porůznu ukládali k odpočinku a zřejmě se vzájemně dobírali či škádlili. Dívka mohla být terčem posměchu. Zahalená byla zřejmě především kvůli vedru;
• dívka se nebojácně ptá, kde bude odpočívat její potenciální milý (Šalamoun je zřejmě převlečený za obyčejného pastevce). Nebojí se dát najevo svůj zájem. Odvděčuje se mu za jeho slušné chování (milý se k dívce zřejmě choval, na rozdíl od ostatních, s respektem);
• pro ostrakizovaného jedince je nesmírně povzbuzující, když se s ním někdo dá do řeči, bere ho vážně, zajímá se o něj či ho dokonce bere pod svou ochranu. Příběh opovrhovaného celníka Zachea, ke kterému se Ježíš pozve na večeři, je jedním z nejdojemnějších v Bibli;

Můžeme si snad vykreslit jednoduchý "popelkovský" příběh školní třídy, kterou navštěvuje prostá vesnická dívka. Na rozdíl od ostatních nechodí ve značkovém oblečení a nemá chytrý mobil. Nikdo s ní nechce kamarádit, o přestávkách sedává sama a když je třeba utřít tabuli, hodí to ostatní vždycky na ni. 
Jednoho dne na návštěvu školy přijíždí známá všemi obdivovaná hudební hvězda. Dívky šílí, strojí se a předhánějí v sázkách, které z nich se podaří návštěvníka "ulovit". Ten se ale zamiluje do vesnické dívky a odvádí si ji jako nevěstu. 

8 Když to nevíš sama, ⁽ženo mnoha krás,⁾ vyjdi si po stopách stáda a kozičky své pas před příbytky pastevců. 

• LXX, Vul: Jestliže sebe neznáš; i h. lze tak chápat 
• h.: ty nejkrásnější z žen; upraveno kvůli rýmu který tu kompenzuje jiné básnické prostředky
• tj. stádo bravu – ovcí a/nebo koz
• pokud tě to, děvče, zajímá, tak si mě „vystopuj“ a pak se utáboř v mé blízkosti

9 Jako klisna mezi hřebci faraona ⁽připadáš mi,⁾ lásko má. 

• [Šlechtěné zvíře s ladným tělem a moudrýma očima – přirovnání vhodné a tehdy nikoli nezvyklé. (Tím spíše, že k těžké práci býval užíván spíše skot či osli. Podobně vychvaluje Theokritos trojskou Helenu.) Koncovka tohoto výrazu zní ve standardní h. jako „má klisna“ (LXX, Vul, Pš), ale nejspíš jde o archaický genitiv.]
• výraz rekeb má široký význam: vůz / vozba / koně k vozu / vozataj. Zde nejspíš koně. [Jedna klisna mohla pobláznit celé spřežení královských ořů.]
• h.: připodobnil jsem tě;
• h.: družko; n.(v lyrice): miláčku;
• my se dnes v koních moc nevýznáme. Co třeba: Jsi jako Ferrari mezi škodovkami?

10 ⁽Po líci se ti vinou⁾ pramínky, korále tvou šíji vroubí.

•  h.: Líce tvé jsou rozkošné, (ale využito k dokreslení významu následujícího slova);
• h: s řadami / řetězci, obv.: hrdličky (tak LXX, Vul). Není jasné, zda se míní vlasy, nebo nějaká ozdoba;
• na zbožňované dívce je hezké úplně všechno

11 Pramínky zlaté uděláme ti, ⁽v nich stříbro jako kapičky.⁾

• h.: s tečkami stříbra. Co jsou „tečky“, není jasné. Přívěsky ve tvaru kapek n. korálků? Drobné nálitky?

12 Dokud král u sebe si hoví, můj nard vůni vydává. 

• [Výraz ozn. okrouhlé místo, obv. tabuli ke stolování, resp. ležení prostřené okolo stolu, přen. i stolující společnost či družinu vůbec. Též soukromí. Snad se může vztahovat i na soukromí milenců.]
• [Vonná mast dovážená z Indie. Z kořene himalájské rostliny Nardostachys jatamansi (nard pravý či nardovník jatamanský). Její intenzivní vůně bývala spojována s erotikou.]
• jsou-li milenci spolu, velmi si voní. Totéž v dalších verších (nard, myrha, henna)

13Voničkou myrhy je mi můj milý, v mých prsech když spočívá.

• [Váček se zrnky vonné pryskyřice, nošený pod krkem nebo volně mezi ňadry.]
• [Z jižní Arábie, Etiopie nebo z Indie dovážená zlatohnědá pryskyřice z kůry keře Balsamodendron myrrha. Mohla být kapalná nebo tuhá. Mísila se i s tukem, a když pak zvolna roztávala na těle (někdy přes noc), šířila okolo ženy přitažlivou vůni
• h.: přenocuje mezi mými prsy; (jako váček s myrhou)

14 Keříkem henny  je mi můj milý na vinicích v Én-gedí.

• [V Izraeli rostoucí keřík Lawsonia inermis s trsy bledých, velmi vonných kvítků (toto květenství se zde míní „keříkem“, h.: hrozen), které se vkládají do vlasů, do podpaží nebo se z nich vyrábějí parfémy. Lístky a kůra slouží k barvení, typicky k ozdobným ornamentům na těle. Henna ženě pečuje o vlasy, dodává vůni a krášlí tělo.]
• [Oáza s vodopády, jezírky a hustou vegetací v rozsedlině skal uprostřed rozpálené pustiny Mrtvého moře.];

15 Jak jsi krásná, lásko má, jak jsi krásná. Oči máš jako holoubky.

• h.: Hle, ty (tj. jsi) 
• [Oči bývaly (a někde dosud jsou) na ženě nejsnáze přístupné obdivu. Jako holoubci bělostné, ladného tvaru (příp. konturované) a (což je důležité pro duchovní výklad): čisté.];

16 Jak jsi krásný, můj milý, jak hezounký jsi! Naše lože prostírá se v zeleni.

• h.: Hle, ty (tj. jsi) 
• h.: a (navíc) / i; n.: ó / ach 
• n.: líbezný / okouzlující
• [svatební nebo s baldachýnem] 
• [Bujná, sytá a svěží zeleň trávy a zejména listí keřů a stromů. LXX: milý „zastiňuje“ lože; Vul.: lože je „ozdobeno květy“]
• milenci jsou na romantickém místě a mají oči jen pro sebe. Jsou ze sebe navzájem nadšení

17 Dům náš cedrové má trámy, hřeben cypřišový. 

• n.: stěny z dřevěných klád / prken; 
• tj. buď hlavní trám n. krokve (jejichž vazbou vzniká krov)
• zřejmě spolu byli v nějakém romantickém altánu nebo pastýřském přístřešku v přírodě