5. Mojžíšova – kapitola 3

NEJSME POVOLÁNI, ABYCHOM BOŽÍM PRAVDÁM PŘÍTAKALI, ALE ABY PROMĚNILY NÁS ŽIVOT

Francis Frangipan

1 Pak jsme se vydali na cestu a vytáhli jsme směrem k Bášanu. Bášanský král Óg ⁽se vším svým lidem⁾  vytáhl proti nám do boje k Edreí.

• [vyhlášená úrodná oblast sev. od Gileádu podél potoka Jarmuku;
• Izraelcům se postavilo další království. Těmto již žádný pokojný průchod nenabízeli, takže Bášanští neměli volbu. Znovu nezbývá než připomenout, že národy měly více než čtyři sta let na to, aby činily pokání. Nyní jsme již ve fázi, kdy „dveře do archy Bůh zavřel“.

2 Hospodin mi řekl: Neboj se ho, neboť jsem vydal do tvé ruky jej, všechen jeho lid i jeho zemi. ⁽Nalož s ním tak, jak jsi naložil⁾ s emorejským králem Síchonem sídlícím v Chešbónu. 

• h.: Učiníš mu to, co jsi učinil;
• Pozitivní zkušenosti jsou k nezaplacení. Každá další výzva bývá větší, než ta předcházející a je fajn, když člověk má za sebou milníky, o které se může opřít.
• Pokyny byly stejné – žádný kompromis.

3 A Hospodin, náš Bůh, vydal do naší ruky také bášanského krále Óga i všechen jeho lid. Pobíjeli jsme ho, až mu nezůstal nikdo, kdo by přežil. 4 V té době jsme dobyli všechna jeho města; nebylo město, které bychom jim nevzali, šedesát měst, celou oblast Argóbu, Ógovo království v Bášanu. 

• h.: (měřící) provaz (resp. to co jím bylo vyměřeno – tj. oblast);
• Šlo o jednoznačný úspěch. Stoprocentní výsledek.

5 Všechno to byla města opevněná vysokými hradbami s vraty a závorami. Mimo to velmi mnoho nehrazených měst. 

• h.: dveřmi; n.: bránami;
• n.: + jsme dobyli;
• tj. venkovských, tedy spíše vesnic;
• Snadné to přitom nebylo. Nebylo to tak, že by soupeř byl slabý.
• Znovu se můžeme ptát, jak to vlastně bylo možné? Jak je možné, že s minimálními ztrátami dobyli opevněná města? Muselo docházet k nějaké individuální paralýze nepřátel. Jak konkrétně, je záhadou.

6 Zasvětili jsme je zkáze tak, jako jsme to učinili s chešbónským králem Síchonem; zasvětili jsme zkáze každé město, muže, ženy i malé děti. 7 Ale všechen dobytek a kořist z těch měst jsme zabrali pro sebe.  

• Identický model. Bude se opakovat i dále.

8 V té době jsme zabrali zemi od dvou emorejských králů, kteří sídlili za Jordánem, od potoka Arnónu až k hoře Chermónu

• [vrchol v jižním cípu antilibanonského pohoří; dnešní Džebel es-Šejk]; 

9 (Sidónci nazývají Chermón Sirjón a Emorejci ho nazývají Senír),

• [asi jeden z chermónských štítů; arab. (dodnes užívané): Saniru; 

10 — všechna města náhorní roviny, celý Gileád, celý Bášan až po Salku a Edreí, města Ógova království v Bášanu. 

• [narozdíl od nížinné roviny (Araby];
• [snad dnešní Salchad v Jordánsku na jihu Hauránské pouště];

11 (Pouze bášanský král Óg totiž zůstal ze zbytku Refájců. Hle, jeho pohovka, železná pohovka je přece v Rabě synů Amónových; je ⁽devět loket dlouhá a čtyři lokte široká⁾ podle ⁽běžné míry.)⁾

• [výraz znamenající lože zde prav. znamená sarkofág zhotovený z čediče vypadajícího (barvou – srv. „šarlat“:  jako železo] 
• [hl. město Amónců; v NZ době: Filadelfia; dnes Ammán v Jordánsku] 
• [jako „muzejní kousek“ se dostala do rukou Amónců] 
• h.: loktu muže;
• ať už šlo o pohovku, která měla dělat dojem svými rozměry, nebo o sarkofág, šlo o něco mimořádného

12 V té době jsme obsadili tuto zemi: Území od Aróeru, který je u potoka Arnónu, a polovinu pohoří Gileádu i jeho města jsem dal Rúbenovcům a Gádovcům. 13 Zbytek Gileádu a celý Bášan, Ógovo království, jsem dal polovině kmene Manasesova. ( ⁽Celá oblast Argóbu,⁾celý Bášan se nazývá zemí Refájců.) 

• n.: , celou oblast Argóbu …;
• Ještě před Jordánem začali s rozdělováním země. Brali si, co se jim líbilo. Země byla kultivovaná a civilizovaná. Nešlo o zábor divočiny jako třeba při kolonizaci Amerik.

14 Jaír, syn Manasesův, zabral celou oblast Argóbu až ke ⁽gešúrejskému a maakatskému území a nazval ho — totiž Bášan — podle svého jména Chavót-Jaír jak je tomu až dodnes. 

• h.: je; tj. vesnice;
• tj. Jaírovy stanové vesnice; 
• Přejmenoval zabranou zemi podle svých představ. Podle své rodiny. Pohanská jména odstranil.

15 Makírovi jsem dal Gileád. 16 Rúbenovcům a Gádovcům jsem dal území od Gileádu až k potoku Arnónu (střed údolí jako hranici), až k potoku Jaboku, k hranici synů Amónových. 17 Také Araba a Jordán byly hranicí od Kineretu až k moři Araby, Solnému moři, pod srázy Pisgy na východě.

• [tj. Galilejského moře, h. název (díky jeho tvaru) podle loutny – h. kinór];
• [tj. Mrtvé moře;] 
• [prav. malé pohoří s horou Nebo;
• mapek rozdělení zaslíbené země je snadno dohledatelných mnoho

18 V té době jsem vám přikázal: Hospodin, váš Bůh, vám dal tuto zemi, abyste ji obsadili. Ale všichni bojovníci půjdou ozbrojeni před svými bratry, syny Izraele.

• Bůh přistoupil na tento zábor předjordání za podmínky, že Rúbenovci, Gádovci a Manasesovci zůstanou loajální s těmi, kdo svou půdu ještě nemají.
• Že si neřeknou – my už jsme za vodou, máme už své jisté. Nikam už se nebudeme trmácet.
• Jde o pěkný a obecný princip – věřící na této zemi nedosáhne plného pokoje, dokud do Božího království nevejdou všichni jeho bratři a sestry. A protože toto se nenaplní až do Kristova příchodu, plného pokoje na této zemi dosáhnout nelze. Nemůžeme si „užívat“, když naši sourozenci trpí, když ještě nejsou doma.
• Jak se mám radovat, že já jsem přežil, když moji přátelé, když moji bratři a sestry jsou stále na frontě?
• Dobře to zná Ježíš, který (byť svou vlastní misi zvládl dokonale) si v nebi neužívá „nebeskou party“ s Otcem, ale s oslavou čeká na nás (Lk 22,18).
• Doře to chápal Urijáš Chetejský: 2S 11,11 Truhla, Izraelci i Judejci zůstávají ve stanech a můj pán Jóab i otroci mého pána táboří na poli. A já bych měl jít domů, jíst a pít a spát se svou ženou? Jakože jsi živ ty a jakože je živa tvá duše, něco takového neučiním.
• Musíme to chápat také my – dokud žijeme, jsme ve válce a dokonalého pokoje nemůžeme dosáhnout.
• To neznamená, že stále bojujeme „v první linii“ – stejně jako vojáci na frontě musíme na svých pozicích „rotovat“, tedy potřebujeme chvíle oddechu v zázemí nebo dovolenky se svými rodinami. Vojáky ale být nepřestáváme.

19 Jenom ⁽vaše ženy, malé děti a váš dobytek⁾ — vím, že máte mnoho dobytka — zůstanou ve vašich městech, která jsem vám dal, 

• Bůh má dobrou představu o naší situaci. Chápe potřeby našich rodin i našeho podnikání.

20 dokud Hospodin nedá odpočinek vašim bratrům, jako dal vám, a také oni neobsadí zemi, kterou vám Hospodin, váš Bůh, dává za Jordánem. Pak se každý vrátíte ke svému vlastnictví, které jsem vám dal.

• válka ale není napořád. Jednou na druhý břeh dojdeme. Jednou uslyšíme pochvalu za naši vytrvalost a za naše nasazení, budeme přivítáni našimi blízkými, našimi spolu-sourozenci.
• Kdo by se „usadil“ předčasně, kdo by se spokojil s již dosaženým a své sourozence v tom nechal samotné, by se se zlou potázal.
• Jak se zpívá v jedné slovenské chvále: Ještě nejsme v cíli, ale směr je fajn.
• Pěkně to vykresluje závěrečná scéna z filmu o apoštolu Pavlovi – https://www.youtube.com/watch?v=miR15TMbEKk

21 V té době jsem přikázal Jozuovi: Tvé oči viděly vše, co Hospodin, váš Bůh, učinil těmto dvěma králům. Tak učiní Hospodin všem královstvím, ⁽do kterých půjdeš.⁾

• n.: kterými projdeš;
• Úvodní vítězství byla důležitá v před-Jordání byla důležitá – šlo o precedens. Každé vítězství posiluje viru. Když Ježíš poprvé uviděl, že voda se opravdu proměnila ve víno, jeho víra porostla. Když Petr po letnicích uviděl, kolik se na jeho kázání obrátilo posluchačů, jeho víra porostla. Jde o obecný princip.
• Jde o Boží slib, na který se dá spolehnout.

22 Nebojte se jich, neboť Hospodin, váš Bůh, bude bojovat za vás.

• Strach by byl zcela na místě. Mise byla náročná, lidskýma očima prakticky neřešitelná.
• To, že za Izrael bojuje Hospodin, je zcela zásadní.
• Jak taková podpora probíhá, není přitom zcela jasné, neboť Bůh zůstává neviditelný. Nebylo to tak, že by do Izraelské armády narukovalo dvě stě pětimetrových po zuby ozbrojených andělů. Vidět nebylo nic, na první pohled se nic nezměnilo, situace zůstávala pro běžného pozorovatele stejná co do velikosti armád i co do výzbroje.
• Nešlo přitom pouze o psychologickou výhodu ve smyslu: Nebojte se, na vaší straně je právo, tak běžte do boje hlava nehlava. I když sebevědomí Izraelců jistě narostlo a v boji pomáhalo.
• Je otázka, jakou roli hrála naopak demotivace protivníků. Nevěří-li jedna strana ve vítězství, jestliže možnost svého vítězství zcela vylučuje, je otázka, jestli vůbec zvítězit může.
• Jak konkrétně se „Hospodin bojuje za vás“ realizuje, zcela jasné není. Nicméně výsledky jsou hmatatelné. Z hlediska prostého vojáka je dochází k tomu, že vytáhne do boje a ve zdraví se vrátí domů. V boji je úspěšný. Nepřátelé mají respekt a prohrávají. Vrátí se domů i podruhé a potřetí.

Mám vzpomínku se svých teenagerovských let - bylo mi asi patnáct a dělal jsem praktikanta na letním táboře. Kolem tábora obcházeli a obtěžovali nás místní výrostci, dost jsme se jich báli. Jednou jsme proti nim vyšli a začali jsme se s nimi prát. Vybral jsem si jednoho a napadl jsem ho. Svalil jsem ho na zem. Pamatuji si své překvapení, když jsem zjistil, že se mě bojí. Vůbec jsem to nečekal. Byl to zvláštní pocit, do té doby nepoznaný pocit. 

23 V té době jsem prosil Hospodina o smilování slovy: 24 Panovníku Hospodine, ty jsi začal svému otroku ukazovat svou velikost a svou mocnou ruku. ⁽Jaký bůh na nebesích a na zemi by⁾  mohl činit  ⁽skutky a udatné činy jako jsou tvoje?⁾ 25 Dovol, abych šel dál a uviděl tu dobrou zemi, která je za Jordánem, to dobré pohoří a Libanon.

• h.: Kdo je …, který by;
• h.: skutky jako tvé a udatnosti jako;
• Když Mojžíš viděl, že zábor probíhá dobře a „hladce“, o to více ho mrzelo, že se sám nebude moc zúčastnit. Snažil se zvrátit Boží rozhodnutí.
• Začal ukazovat – Mojžíš věděl, že tohle je pouze začátek. Že osvobozovací boje v Zajordání (před-Jordání z perspektivy zaslíbené země) budou ještě slavnější a mimořádnější.
• Zkoušel na Hospodina zapůsobit ve smyslu: Je to úžasné, do děláš, moc rád bych to viděl.

26 Hospodin se na mě kvůli vám nazlobil a nevyslyšel mě. Hospodin mi řekl: Dost. ⁽Již o tom se mnou nemluv.⁾

• h.: neslyšel / neposlouchal ke mně;
• h.: Nepokračuj mluvit ke mně už o této věci;
• Jde o jeden z okamžiků, kdy se Mojžíš projevuje nadmíru lidsky – hází vinu za svůj problém na druhé, což jak víme již od Adama a Evy, je nejhorší z možných způsobů reakce na vlastní selhání.
• Na druhé straně určitý díl pravdy v Mojžíšově prohlášení je: Izraelci opravdu strunu Mojžíšovy trpělivost více než napínali. Jejich ignorance a vzpurnost byly „donebevolající“ a to, že Mojžíšovi „ruply nervy“ je více než pochopitelné. (Co vlastně Mojžíš udělal tak hrozného, že mu to definitivně uzavřelo cestu do zaslíbené země, budeme probírat jinde).
• Nicméně v tomto případě „nefungovalo“ nic – rozhodnutí už bylo definitivně přijato a bylo nezvratné. Hospodin nekompromisně „uťal“ diskuzi.
• (Což mimochodem dobří rodiče občas vůči svým dětem dělávají – nekonečné dohadování bývá často k ničemu).

27 Vystup na vrchol Pisgy a ⁽pozvedni oči^) (na západ,⁾ na sever, na jih a na východ. Podívej se na vlastní oči, protože tento Jordán nepřejdeš. 

• n~: podívej se; v h. velmi časté spojení (vedle: pozvednout hlas; ruku; srdce; nářek + modlitbu; korouhev
• h.: k moři; 
• Osobně se domnívám, že v zabránění Mojžíšovu vstupu do zaslíbené země hrály roli ještě jiné faktory, než jeho selhání – např. že bylo třeba dát prostor Jozuovi a mladším vůbec; že Mojžíš již nebyl dostatečně svěží a pružný v myšlení; možná byl i částečně „vyhořelý“ a nechtělo se mu již řešit stále nové a nové problémy. Že šlo částečně pro Mojžíše o Boží ochranu ve smyslu: Své už sis udělal a zvládl jsi to dobře – nyní si odpočiň a dej prostor zase druhým.
• To, že to Mojžíše mrzelo, je samozřejmě více, než pochopitelné.
• Předvádět Mojžíšovi zaslíbenou zemi v celé kráse se může jevit až jako krutost: Tak se podívej, jak je to tam senzační, abys dobře viděl, o co přicházíš.
• Bůh ale škodolibý není, takže motiv byl jiný: Neboj, Mojžíši, nakonec to tvůj národ zvládne a bude se mít fajn.

Křesťané mé generace celý život vyhlížejí probuzení (v náznaku jsme je "ochutnali" po revoluci v devadesátých letech). Pokud nyní, když se naše životy více či méně  chýlí ke svým závěrečným fázím, může se stát, že probuzení opravdu přijde. Pokud jej zahlédneme, budeme tak mít možnost zakusit Mojžíšovy pocity na vrcholu Pisgy. (březen 2024).

28 Dej však příkaz Jozuovi, posilni ho a upevni ho, protože on půjde před tímto lidem, on jim dá do  dědictví zemi, kterou uvidíš. 

• n~: dodej mu odvahu; 
• Mojžíši, je třeba, abys změnil paradigma svého uvažování – své úsilí nyní napři na vystrojení další generace. Budou potřebovat tvou radu, povzbuzení a podporu.
• Tohle zažít, není ostuda, naopak – dobře předat službu je „majstrštyk“. Kazatelé či majitelé firem, kteří „táhnou káru“ od devadesáti a pak zemřou bez dobrého nástupce, nejsou žádní hrdinové, ale chovají se spíše nezodpovědně. Všichni máme omezené množství času na naplnění misí našich životů. Pak je třeba předat službu mladším.

29 Zůstali jsme v údolí naproti Bét-peóru.

• [patrně vyvýšené místo poblíž Pisgy, kde Moábci uctívali zdejšího Baala(-peóra);