1 Naamán, velitel armády aramejského krále, byl před svým pánem významným a vznešeným mužem, neboť skrze něj dal Hospodin Aramejcům záchranu. Ten muž byl udatný hrdina, ale byl postižen malomocenstvím.
2Když jednou Aramejci vytáhli na loupežnou výpravu, odvedli z izraelské země mladé děvče. Sloužilo pak Naamánově ženě. 3Řeklo své paní: Kéž by se můj pán dostal před proroka, který je v Samaří. Potom by ho zbavil malomocenství. 4Naamán šel a oznámil svému pánu: To děvče z izraelské země povídalo to a to. 5Na to aramejský král řekl: Nuže, jdi, pošlu izraelskému králi dopis. Šel tedy a vzal s sebou deset talentů stříbra, šest tisíc šekelů zlata a deset proměnných rouch. 6Přinesl dopis izraelskému králi. V něm stálo toto: Až se k tobě dostane tento dopis, viz, že jsem k tobě poslal svého otroka Naamána, abys ho zbavil malomocenství. 7I stalo se, když izraelský král přečetl ten dopis, že roztrhl své roucho a řekl: Což jsem Bůh, abych usmrcoval či zachovával při životě, že tento posílá ke mně, abych zbavil člověka malomocenství? Rozvažte a pohleďte, že proti mně hledá záminku. 8I stalo se, když Elíša, muž Boží, uslyšel, že izraelský král roztrhl své roucho, vzkázal králi: Proč jsi roztrhl své roucho? Jen ať přijde ke mně, aby poznal, že je v Izraeli prorok. 9Když přišel Naamán se svými koňmi a s vozem, zastavil u vchodu do Elíšova domu. 10Elíša k němu poslal posla se slovy: Jdi a umyj se sedmkrát v Jordánu; tvé tělo se obnoví a budeš čistý. 11Naamán se rozhněval, odešel a řekl: Hle, říkal jsem si: Jistě vyjde, postaví se, bude vzývat jméno Hospodina, svého Boha, mávat rukou k místu a zbaví mě malomocenství. 12Což nejsou damašské řeky Abána a Parpar lepší nežli všechny vody izraelské? Cožpak jsem se nemohl umýt v nich, abych byl čist? Obrátil se a v hněvu odcházel. 13Přistoupili jeho otroci a přemlouvali ho. Říkali: Můj otče, kdyby ti prorok pověděl nějakou velkou věc, cožpak bys to neudělal? Tím spíše, když ti řekl: Umyj se a budeš čistý. 14Sestoupil tedy, ponořil se sedmkrát do Jordánu podle slova muže Božího a jeho tělo se obnovilo a bylo jako tělo malého chlapce — byl čist. 15Pak se vrátil k muži Božímu, on a celý jeho doprovod. Přišel, postavil se před ním a řekl: Hle, nyní vím, že na celé zemi není Bůh, jenom v Izraeli. A teď přijmi dar od svého otroka. 16On ale odpověděl: Jakože živ je Hospodin, kterému sloužím, nepřijmu. Ačkoliv ho nutil, aby přijal, on to odmítl. 17Nato Naamán řekl: Když ne, tak dovol, ať je tvému otroku dán náklad prsti, co unese pár mezků, neboť tvůj otrok již nebude připravovat zápalné oběti ani obětní hody jiným bohům, jenom Hospodinu. 18Tuto věc ať Hospodin odpustí tvému otroku: Když můj pán přichází do domu Rimónova, aby se tam klaněl, opírá se o mou ruku a klaním se v domě Rimónově. Až se budu klanět v domě Rimónově, ať Hospodin odpustí tvému otroku tuto věc. 19Odpověděl mu: Jdi v pokoji. Když od něho odešel na kus cesty, 20Gechází, služebník Elíši, muže Božího, si řekl: Hle, můj pán ušetřil tohoto Aramejce Naamána a nepřijal od něj, co přivezl. Jakože živ je Hospodin, poběžím za ním a vezmu si od něj něco. 21Tak se hnal Gechází za Naamánem. Když Naamán uviděl, že za ním někdo běží, rychle seskočil z vozu a šel mu vstříc. Zeptal se: Vše v pořádku? 22Odpověděl: Vše v pořádku. Můj pán mě poslal se slovy: Hle, přišli ke mně právě z Efrajimského pohoří dva mládenci z prorockých žáků. Dej jim, prosím, talent stříbra a dvě proměnná roucha. 23Naamán odpověděl: Buď tak laskav, vezmi si dva talenty. Nutil ho a zabalil dva talenty stříbra do dvou vaků i dvě proměnná roucha a dal to dvěma svým služebníkům, aby to před ním nesli. 24Když přišel Gechazí na kopec, vzal si to od nich a uložil to v domě. Muže propustil a oni odešli.
25 On pak šel a postavil se před svým pánem. Elíša se ho zeptal: Odkudpak, Gechází? Odpověděl: Tvůj otrok nešel nikam.
- Když se ptá Bůh nebo prorok, je to vždy varující. Proč to dělá? Dává člověku šanci: Adama, kde jsi? Kaine, kde je tvůj bratr? Ananiáši, opravdu jsi prodal to pole za tolik?
- Gechází ji nevyužil.
26On mu řekl: Nešel jsem v duchu s tebou, když ten muž sestoupil ze svého vozu a šel ti vstříc? Což je čas brát stříbro a brát roucha, olivové háje a vinice, brav a skot, otroky a otrokyně? 27Naamánovo malomocenství ulpí navěky na tobě a na tvém potomstvu. Nato od něj odešel postižen malomocenstvím, bílý jako sníh.