1 Obyvatelé Jeruzaléma ustanovili místo něj králem jeho nejmladšího syna Achazjáše, protože všechny předchozí syny zabila loupežná horda, která přitáhla do tábora s Araby. Tak se stal judským králem Achazjáš, syn Jóramův.
- Rodová posloupnost králů nebyla zpochybňována.
- Jsem zvědav, co předvede jediný přeživší nejmladší Jóramův syn. Karty měl rozdané špatně – „brát příliš neměl, z čeho“: otec mu zabil všechny sourozence a byl modlář.
2 Achazjášovi bylo čtyřicet dva let, když se stal králem, a kraloval v Jeruzalémě jeden rok. Jeho matka se jmenovala Atalja, dcera Omrího.
- Achazjáš samozřejmě nemohl mít při nástupu na trůn čtyřicet, když jeho otec ve čtyřiceti zemřel.
- Dle komentářů jde o chybný přepis. V paralelním místě v 2Kr 8,26 je dvacet a dva roky; stejně tak syrština a arabština: LXX má „dvacet“.
- (ve volnějším slova smyslu – zde) n~: vnučka
3 Také on chodil po cestách domu Achabova, protože jeho matka mu byla rádkyní k páchání ničemností.
- Také on se zla svého otce nevymanil. A opět je řečeno, že příčinou byl zkázonosný vliv ženy z jeho okolí.
- V tomto případě jeho matky, která ho ponoukala k tomu, aby se nestaral o Hospodina, ale podporoval modloslužbu
4 Páchal to, co je zlé v Hospodinových očích jako dům Achabův, neboť po smrti jeho otce mu tito byli rádci k jeho zkáze.
- tj. členové Achabova královského domu;
- Matka tedy nebyla jedinou špatnou rádkyní – celý dvůr byl modlářský a tlačil mladého krále tímto směrem.
- Je těžko se mladému králi divit, že situaci nezvládl zvrátit? Dokázal by to, kdyby o to stál? Jistě by to nebylo lehké, ale nejsou zmíněny ani náznaky toho, že by o to stál.
- Takto bylo tedy pouhou loutkou v rukách zlých lidí kolem sebe.
5 Na jejich radu také šel a vytáhl k Rámot-gileádu s izraelským králem Jóramem, synem Achabovým, do boje proti aramejskému králi Chazaelovi, ale Aramejci Jórama ranili.
- Bezesporu špatná rada – stále se opakující model spolupráce s modlářským Severem. Společné projekty zatím vždy vedly pouze ke zkáze zúčastněných.
- Říká se, že kdo se nepoučí z dějin, je odsouzen k opakování stále stejných chyb.
- Také tato válka dopadla špatně.
- Nejhorší rána opět nedopadla přímo na judského krále, ale primárně na krále Severu.
6 Nato se Jóram vrátil do Jizreelu, aby se vyléčil z ran, které mu způsobili v Rámě, když bojoval s aramejským králem Chazaelem. Judský král Achazjáš, syn Jóramův, se přišel na Jórama, syna Achabova, do Jizreelu podívat, protože byl nemocný.
- Na první pohled se zdá, že by mohlo jít o akt upřímného zájmu o zdraví spojence z války.
- Jak uvidíme dále, dobrý nápad to ale nebyl.
7 Od Boha nastal Achazjášův pád poté, co šel k Jóramovi. Když přišel, šel s Jóramem k Jehúovi, synu Nimšího, kterého Hospodin pomazal, aby vyhladil dům Achabův.
- Návštěva se bohužel uskutečnila ve velmi nevhodnou dobu – v době, kdy na severní Izrael dopadaly Boží soudy skrze Jehúa. Achazjáš byl přítomen na špatném místě a ve špatnou dobu.
- Jehú byl Boží metlou – nebyl žádným Mirkem Dušínem, byl nekompromisní a krutý (jak čteme mj. v 2Kr 9:21 – 2Kr 9:29). Zabil Achaba i Jézábel a „při té příležitosti“, jak uvidíme také Achazjáše.
- Proč? Nešel již „nad rámec svého zadání“. Těžko říci – judské království bylo v tu dobu stejně modlářské jako to izraelské, nicméně Jehú „nešel pro ránu daleko“.
8 I stalo se, když Jehú (konal soud) nad domem Achabovým, že našel judská knížata a syny Achazjášových bratrů, kteří sloužili Achazjášovi, a zabil je.
- Usilování o Achazjášův život bylo cílené a úporné, nešlo jen o „kolaterální škody“. Stejně tak pozabíjel Achazjášovy synovce, zřejmě jako potenciální následníky trůnu.
9 Potom hledal Achazjáše. Polapili ho, když se skrýval v Samaří. Přivedli ho k Jehúovi a usmrtili ho. Pohřbili ho, neboť si řekli: Byl to syn Jóšafata, který hledal Hospodina celým svým srdcem. Dům Achazjášův neměl nikoho, kdo (by byl schopen kralovat.)
- Určitý rozdíl oproti Achabovi zde ale byl – zatímco Achab zemřel „jako pes“, nepohřben a všemi nenáviděn, Achazjášovi byly prokázány alespoň při pohřbu královské pocty.
- Bohužel ne z úcty k němu, ale z úcty k jeho zbožnému dědečkovi.
- Judští králové tedy vymřeli po meči.
- Člověk se neubrání přemýšlení – Achazjáš byl mladinký a měl špatně rozdané karty svého osudu. Když člověk ale vidí jeho nešťastný osud (zavražděn po pouhém roce kralování), říká si – neměl se alespoň pokusit svůj osud zvrátit? Neměl „zabojovat“, pokusit se odstavit svou matku a ostatní špatné rádce a přimknout se k Hospodinu? Měl! Vždyť by ho Bůh jistě podržel. A i kdyby se mu to nepodařilo, alespoň „by to zkusil“ a zemřel by čestně.
- Je jedno, do jak špatných podmínek jsme se narodili, vždy stojí za to hledat Boží tvář.
- Bůh na takové úsilí vždy (!) reaguje. Příkladů lidí, kteří to dokázali, je plná Bible.
- Kolik mladých lidí je zničeno špatnými rádi nebo špatnými rodiči. Kéž by zabojovali za nalezení Boha.
10 Když Atalja, Achazjášova matka, viděla, že její syn zemřel, povstala a zahubila všechny královské potomky z domu judského.
- Vidíme, jak katastrofální měl mladý král poradkyni a „mentorku“.
- Král Ása, Achazjášův pradědeček svou matku Maaku „odstavit“ od moci dokázal.
- Achazjáš přes své mládí měl tedy již několik dětí vč. synů, potenciálních následníků trůnu. Muselo jít ještě o miminka a malé děti. Jen opravdový ďáblův služebník dokáže dát rozkaz k zabíjení dětí.
- Osud Davidovy rodové linie (a tím i Boží sliby o mesiáši z něho vzešlého) visel „na vlásku“. My se můžeme třást, Hospodin se však „směje“.
- (Jak čteme ve 2. Žalmu: Srocují se králové světa a mocnáři se spolu radí proti Hospodinu a proti jeho pomazanému. Zpřetrhejme jejich pouta, odvrhněme jejich provazy. Ten, jenž trůní na nebesích, se směje. Panovník se jim vysmívá.)
11 Ale Jóšeba, královská dcera, vzala Jóaše, syna Achazjášova, ukradla ho zprostřed královských synů, kteří byli usmrcováni, a dala jej i jeho kojnou do ložnice. Jóšeba, dcera krále Jórama, manželka kněze Jójady, ho skryla před Ataljou, protože byla Achazjášovou sestrou, takže nebyl usmrcen. 12 Byl s nimi ukryt v Božím domě po šest let, zatímco Atalja kralovala nad zemí.
- Sebelepší plán nemá naději na úspěch, pokud Hospodin nechce. Bojovat s Bohem nemá smysl – je to jako „kopání proti bodcům“.
- Jóšeba se musela třást strachy, šlo jí bezpochyby o život. Stála ale na správné straně, dělala správnou věc. Bůh byl s ní.
- Jóšeba byla Achazjášovou sestrou. Vzal si ji za ženu kněz Jójada. Schovávala před svou vraždící matkou Ataljou svého malého synovce po dobu plných šesti let.
- Schovávala jej v Božím domě, tedy někde v oblasti chrámu – jistě s vědomím svého manžela – po celou dobu Ataljiny hrůzovlády.
- Šlo o hrdinský čin plně srovnatelný s ukrýváním Židů nebo odbojářů v době fašistické okupace Československa – v případě prozrazení hrozila smrt celé rodině.