Žalm 10

1 Hospodine, proč stojíš opodál? Proč se skrýváš v dobách soužení?

• Jde o naprosto „legitimní“ povzdech člověka, který prochází těžkými problémy.
• Je skoro pravidlem, že v těžkých dobách není Boží pomoc „po ruce“, že člověku připadá, že Bůh mlčí a je daleko.
• Stát opodál a skrývat se vcelku geniálně vystihují pocity souženého člověka vůči Bohu. Zdaleka není pravidlem, že by Bůh v obtížných dobách ihned „přiskočil“ s pomocí.
• Čím více člověk Boha zná, čím užší s Ním má vztah, tím více k Němu volá, tím více se upíná k Jeho zásahu. Lidé, kteří Boha neznají, od Něj ani nic neočekávají. O to větší je pak zoufalství věřícího, když se nic neděje, když Bůh „nereaguje“.
• Situaci, kdy někdo stojí opodál, asociuje situaci výprasku: Někdo je bit přesilou, leží na zemi a agresoři do něj kopou. Kousek vedle stojí obrovský muž, který by se bitého jistě mohl zastat. Ten ale nezasahuje, do situace se nevkládá, neangažuje se.
• Když se někdo skrývá, je to ještě horší: Zasáhnout by mohl, ale schválně odejde z dosahu, schválně si vypne telefon, schválně se nechá zapírat.
• David přesně toto prožívá: Je pod tlakem a ví, že Nejvyšší by mu mohl pomoci. Zoufale volá, ale nic se neděje.

2 Ničema v pýše pronásleduje chudého. Kéž by byli lapeni ⁽do piklů, které kuli!⁾

• h.: pálí;
• n.: v zlých úvahách, které vymýšlejí;
• David věci říká tak, jak je vidí – ti, kdo po něm jdou, jsou ničemové. Jsou zlí, myslí to špatně. K pronásledování Davida nemají důvod.
• Zmínka o chudobě zřejmě vyjadřuje nepoměr sil: Pronásledovatelé jsou mocnější a bohatší, než David. On je proti nim bezmocným chudákem.
• Být lapen do vlastních piklů je ideální situace. Plánované zlo se agresorům vymkne z rukou a obrátí se proti nim. Zničí se sami, David ani Bůh proti nim ani nemusejí zasahovat. Bůh takovýto scénář samozřejmě může způsobit a David mu to „nenápadně podsouvá“: Nechceš to, Bože, zařídit, aby na ně dopadlo jejich vlastní zlo? Aby do té jámy, kterou mi vykopali, spadli sami?

3 Vždyť ničema se vychloubá tužbami své duše, ⁽ten, kdo hrabe pro sebe, zlořečí⁾ a Hospodinem pohrdá.

• [sloveso (obv. překládané „chválit“) je většinou spojováno s chválením Hospodina; ničema tedy činí své tužby „bohem“;
• n.: vychvaluje loupícího; [h. sloveso barak je v StS většinou používáno pro žehnání, resp. dobrořečení, ale několikrát také v negativním významu zlořečení;
• Ničema touží po zlých věcech a vůbec se za to nestydí.
• Jde mu o nahrabání majetku za každou cenu a Božím názorem pohrdá.

4 Ničema ⁽pro svou povýšenost⁾ moc nepřemýšlí. Bůh není — toť všechno jeho uvažování.

• h.: podle vysokosti svého nosu; n~: pro svou nafoukanost
• Povýšenost, (vysokost nosu je pěkný obrat) vede k tomu, že se člověk hlouběji nezamýšlí a o Bohu už vůbec ne – má pocit, že dělá všechno správně. Hlubšího uvažování není schopen.
• h.: nehledá (?Boha); také k tomuto slovesu lze chápat Boha jako podmět: Bůh nic nevypátrá (srv. 13.15);
• Buď tedy ničema nehledá Boha, nezajímá se o Jeho názor. Nebo si říká: Je to jedno, Bůh stejně „houby“ zjistí.  
• [není tím míněno to, jestli Bůh je, nebo není (ateismus byl tehdy pro Židy neznámý), ale sebevědomé prohlášení o Boží lhostejnosti (v. 11.13!) k tomu, jak člověk žije, ve smyslu: Bůh se nestará];
• Jestli Bůh neexistuje nebo je inertní, je jedno. Výsledek je týž – není třeba se Jím zabývat.

5 Jeho cesty jsou v každém čase úspěšné, vysoko před ním jsou tvé soudy. Všichni jeho nepřátelé? Nad těmi si odfrkne.

• [tj. takže je nevidí]; 
• n~: ohrnuje nos / (na ty) kašle; h.: fouká (na ně);
• Sebejistota ničemů je neuvěřitelná – a navíc jim to opravdu vychází: Na Boha kašlou (a On je nechává) a nepřátele hravě přemůžou.

6 V srdci si říká: ⁽Z pokolení do pokolení⁾ mnou nic nepohne, vždyť neupadnu do zlého.

• n~: Nikdy; [tato vazba je v Ž použita 12×]; (členění verše dle TM připojuje tuto vazbu k druhé části verše); 
• [ničema si zde přivlastňuje jistotu spravedlivého];
• n.: neštěstí;
• Je sebejistý a přesvědčený, že jeho úspěch bude pokračovat do smrti a dokonce do dalších pokolení.

7 Jeho ústa jsou plná klení, klamu a útisku; pod jazykem skrývá trápení a nepravost.

• Postoj srdce se promítá do způsobu mluvení – mluví sprostě, hrubě, přemýšlí o tom, jak ostatní obelhat a využít. Výsledkem jsou špatné věci a utrpení druhých.
• Připomnělo mi to některé záznamy telefonních hovorů kmotrů. Z některých vzniklo dokonce divadelní představení: Ivánku, kamaráde, můžeš mluvit?

8 Sedí na číhané na ⁽uzavřených místech,⁾ v skrýších nevinného vraždí, svým okem skrytě vyhlíží ubožáka.

• h.: nádvořích / dvorcích; moderní překlady zpravidla překládají „ve vsích“, tomu však neodpovídá ani LXX, ani Vul;
• n.: nešťastníka;
• Všechno zlo dělá skrytě. Jak víme, ničemové se světla děsí, nesnášejí je. Tma jim vyhovuje.
• My víme, že nic skryto nezůstane, vše bude zveřejněno. Je proto nanejvýš žádoucí již nyní žít způsobem, který zveřejnění snese.
• Je třeba žít tak, aby nám nevadilo, kdyby byl zveřejněn obsah našeho notebooku nebo telefonu, historie prohlížení internetu a záznamy hovorů.

9 Číhá v skrýších jako lev v houští, číhá, aby se zmocnil ubohého. Zmocňuje se ubohého, táhne ho svou sítí, 10 takže je zkrušen a pokořen. Kvůli hordám ničemy bezmocní padají. 

• Stále vše zůstává skryté, (okultní).
• Cílem je zničení ubohých, jejich zkrušení, pokoření a pád.
• Všechny metody jsou k tomu dobré.
• Napadají mě v této souvislosti aféry očerňování slušných lidí, kteří chtějí vstoupit do politiky. K jejich očernění, pokoření a pádu jsou používány nevybíravé metody. Sehnat nebo vytvořit na někoho „kompro“ (tedy kompromitující materiály)¹ je ve špinavé politice běžná metoda „práce“. (Nemyslím si, že každá politika je špinavá – dá se dělat i dobrá a čestná politika).

11 V srdci si říká: Bůh zapomíná, ⁽skryl svou tvář,⁾ nikdy nic neuvidí.

• [i zde je protikladný rozdíl mezi ničemou a spravedlivým: spravedlivý se toho, že by Bůh skryl svou tvář, děsí, ničema se tím naopak utěšuje];
• Ničema počítá s tím, že Bůh se nedívá či nezajímá. Dokonce, že Bůh zapomíná – tedy, že je dementní nebo že je lhostený – nad věcmi vždy pouze mávne rukou.
• To je jednak opovážlivé jednak neracionální. Vše nasvědčuje tomu, že Bůh není neinformovaný ani lhostejný. Že zlo se Ho dotýká a řeší ho.

12 Povstaň, Hospodine! Bože, ⁽pozvedni svou ruku!⁾ Nezapomeň na zkroušené! 

• [jinde k modlitbě, k přísaze či jako projev péče; zde jako výraz nepřátelství;
• David opouští dosavadní téma – přestává s vršením nářků nad bezcharakterností a urputností svých nepřátel.
• Naléhavě vyzývá Boha, aby (už konečně) povstal a začal jednat. Aby přestal ignorovat to, že mnozí jsou z nastalé situace zoufalí a smutní (zkroušení).
• Jak hluboce tomu rozumíme – jak zoufale a naléhavě toužíme Boha pohnout k zásahu, když situace je zoufalá a jeho ovce ztrápené a deptané okolnostmi!

13 Jak to, že ničema pohrdá Bohem? Říká si v srdci: ⁽Nebudeš se tím zabývat, Bože!⁾

• n.: Ty nic nevypátráš / nevyšetříš / nebudeš volat k zodpovědnosti;
• David Boha provokuje, snaží se jej vyprovokovat k akci: Jak je to možné, že si ničemové takové pohrdání mohou dovolit? Víš, co o Tobě říkají, co si o Tobě myslí? Že jsi neschopný a lhostejný! Že jim všechno projde! To si takové urážky necháš líbit?

14 Ty však vidíš, hledíš na trápení a zášť, a vezmeš to do své ruky. Vždyť ubožák ⁽se spoléhá na tebe.⁾ Sirotkovi ⁽se staneš pomocí.⁾

• n: si všímáš;
• [dle v. 7, kde je trápení spojeno s ničemou, je zde asi pod slovem „trápení“ míněn ten, kdo trápení působí]
• n.: se svěřuje tobě; přenechává svůj spor / své trápení tobě; (srv. vazbu slovesa s výrazem „do ruky“ – v tomto v. to může navazovat na předchozí slova „vezmeš to do své ruky“);
• n.: jsi byl pomocníkem; 
• Pravý opak je pravdou: Já tě, Bože, znám a vím, že takový nejsi – že jsi informován, že se zajímáš, že si všímáš zla i dobra, že zasahuješ a jednáš.
• Uvědom si, Bože, že ubožáci a sirotci nikoho, než tebe nemají!

15 Zlom paži ničemy i zlého! Odhal jeho ničemnost, až již žádnou nenajdeš.

• n.: Vypátrej; [použití stejného h. ekv. jako je ve v. 13 zdůrazňuje odpověď na ničemovu falešnou sebejistotu]; 
• h.: nebudeš moci nalézt; [prohlášení lze vztáhnout dvojím způsobem – a) k ničemnosti v tomto v.: až už žádnou ničemnost nebudeš moci najít; b) opět k prohlášení ve v. 13: o které si myslel, že ji nenajdeš]; $
• Tak už se do věci vlož a zasáhni! Zasáhni tvrdě a razantně! Přerazit paži zlému agresorovi, který si dovoluje na bezbranné dítě nebo na nějakého slabého chudáka, je přesně to, co je třeba udělat. Se zlomenou rukou rychle ochladne.
• Youtube je plný videí s „karmou“, kde jsou „cocky“ agresoři všeho druhu po zásluze trestáni. Sledovat, jak dostávají nářez, poskytuje divákovi značnou satisfakci.

16 Hospodin je králem navěky a navždy. Pohanské národy z jeho země zmizí.

 ^a Ž 5:3; Ž 29:10; Ž 93:1v; Jr 10:10; 1Tm 1:17

• 17Hospodine, touhu^a pokorných^b jsi vyslyšel. Upevníš jim srdce, popřeješ jim sluchu, ^a Ž 21:3; Ž 119:20; Ž 145:19v; Př 10:24 ^b Ž 9:19
• 18abys zjednal právo sirotkovi^a a utlačenému.^b Člověk ze země^v26 je už nebude děsit. ^v26 Srv. Ž 17:14p ^a Ž 9:10 ^b Dt 10:18

 

1. Známá je hláška Andreje Babiše: ‚Udělejte mi podklady na toho zm**a.‘ (myšlen Lipavský) ↩︎