1 V onen den se bude v judské zemi zpívat tato píseň: Máme pevné město, Bůh připravil záchranu, hradby a val.
- Zřejmě po Boží záchraně zpívají věřící tuto píseň. Je o Boží spáse, o Božím městě, případně přímo o (Novém) Jeruzalému.
- U Boha je dokonalé bezpečí.
2 Otevřete brány, ať vejde spravedlivý národ, který zachovává věrnost.
- Do Božího města jsou zváni věřící a věrní.
3 (Mysl upevněnou v tobě) budeš střežit (dokonalým pokojem, protože (tobě důvěřuje.)
- n.: Úmysl;
- n.: Toho, kdo je pevné mysli (tj. mysli pevně zaměřené jistým směrem – z kontextu vyplývá: upnuté k Bohu);
- h.: pokojem pokoje;
- n.: na tebe spoléhá;
- Krásný, obecně platný verš a obrat – jaká je Mysl upevněná k Bohu? Na Něj soustředěná, k Němu upnutá. Mající Boha stále na paměti a na Něho spoléhající. Jemu důvěřující.
- Je jasné, že takto centrovaná mysl je méně náchylná k tomu, aby ji něco rozhodilo. Není tak závislá na okolnostech života.
- Dokonalý pokoj je vědomí či pocit, že vše je v pořádku; vše je, jak má být; vše je pod dokonalou Boží kontrolou. Pokud je toto vědomí jisté, neexistují okolnosti, které by mohly tento pokoj „nabourat“, pokoj je dokonalý.
- Střežit mysl pokojem znamená, že Bůh dbá na to, aby člověk tento pokoj neztrácel.
4 Důvěřujte Hospodinu až navěky, protože v Hospodinu, v Hospodinu je skála věků.
- Bohu lze důvěřovat ohledně celé budoucnosti. On je ohledně budoucnosti jedinou jistotou.
5 Vždyť sehnul obyvatele výšiny — město, které je vyvýšené, sníží, sníží je až k zemi, srazí je až do prachu;
- n~: v samolibém bezpečí;
- Na Boha lze spolehnout – On nastoluje spravedlnost. Není pro Něj problém samolibé vykázat do patřičných mezí.
6 pošlape je noha, nohy chudého, kroky chudáků.
- Bůh nastoluje spravedlnost – k ponížení samolibých často používá nečekané skupiny, např. chudé.
7 Cestou spravedlivého je poctivost; (ó, Přímý, ty budeš urovnávat stezku spravedlivého!)
- n.: upřímnost / přímost / bezelstnost;
- n.: stezka spravedlivého je přímá, neboť ji urovnáváš;
- Spravedlivý jedná poctivě. Bohu se to líbí a následně se o jeho život stará, dohlíží, aby se mu dobře vedlo.
8 Také na cestě tvých soudů, Hospodine, očekáváme na tebe; po tvém jménu a po tvém připomenutí touží naše duše.
- n.: právních nařízení / úsudků
- n.: tvé památce; tj. to, podle čeho / jak je H. pamatován; (Qu: tvém Zákoně;) n~: kterým jsi připomínán;
- I když zrovna prožíváme nedobré období, kdy nás kázníš, kdy nás soudíš a trestáš za naše hříchy. Ani v takové situaci se neobracíme nikam jinam, než k Tobě. Neočekáváme dobro odnikud odjinud, než od Tebe. Očekáváme, že toto období zase přejde a zase bude lépe – ale zase pouze z Tvojí ruky.
- Po dobru odnikud odjinud, než od Tebe, netoužíme.
- Koneckonců jsme vděčni i za to, že nás trestáš – je to známkou našeho synovství, známkou toho, že jsi s námi ještě neskončil. Jsme rádi, že nás koriguješ, když my „ujíždíme“. Jsme rádi, že se nám připomínáš, když na Tebe zapomínáme.
9 Toužím po tobě v noci celou svou duší, hledám tě ve svém nitru celým svým duchem. Vždyť když se dějí tvé soudy na zemi, obyvatelé světa se učí spravedlnosti.
- h.: usilovně; n.: za úsvitu; („budu tě usilovně hledat“ je v h. jedno slovo – ešaharechá)
- Toužím po tobě v noci celou svou duší, hledám tě ve svém nitru celým svým duchem. Šťasten je ten, kdo tento výrok může podepsat. Toužit po Bohu tak intenzivně a naplno, že kvůli tomu nemůžu spát, není samozřejmé.
- Izajáš touží po Božích soudech – je to možnost, jak se dozvědět, jak věci vidí Nejvyšší.
10 Když se udílí milost ničemovi, nenaučí se spravedlnosti; v zemi správných způsobů bude páchat bezpráví a na Hospodinovu důstojnost nebude hledět.
- Všichni si umíme představit, jak by vypadala společnost, kde by nebyly prosazovány zákony. Kde by se nad zlým jednáním pouze mávlo rukou. Lidé v takové společnosti brzy ztratí vůči zlu zábrany.
- Je důležité, aby zlo bylo trestáno a dobro odměňováno. Vnitřní kompas svědomí se jinak brzy pokazí či překalibruje směrem dolů.
11 Hospodine, tvá ruka je pozdvižena, ale oni to nevidí; uvidí a budou zahanbeni pro (horlivost tvého lidu,) nadto tvé protivníky stráví oheň.)
- n.: tvou horlivost pro tvůj lid; $
- h.: ano, oheň tvých protivníků, stráví je. ?n.: ať oheň určený pro tvé protivníky, je stráví.
- Izajáš jako jeden z mála rozpoznává, co se ve společnosti děje. Že jde o Boží trest.
- Prorok spíše hovoří o národech vně Izraele, případně o těch národech, které si Hospodin používá jako svou trestajícím metlu. Tyto národy nechápou, že to, že Izrael má problémy, je Božím trestem. Až ale Izraelci zareagují pokáním, vše se změní – Boží lid se horlivě obrátí k Bohu a tresty pominou. Trestající národy budou smeteny.
12 Hospodine, ty nám (uchystáš pokoj;) (vždyť i všechna naše díla jsi udělal za nás.)
- n.: dáš / zajistíš mír; n.: dopřej blaho;
- někteří (+LXX) čtou [po přemístění písmene kaf: ki-gmul namísto gam kól]: tak jako jsi nám odplatil za naše skutky;
- Většina zásluh za naši prosperitu, bezpečí a prakticky cokoliv patří a i nadále bude patřit Bohu.
13 Hospodine, Bože náš, panovali nad námi páni jiní než ty; jen tvé jméno budeme připomínat.
- n.: + tobě budeme oddaní a …; (h.: + v tobě);
- n~: vyznávat / oslavovat (písněmi);
- I když jsme měli různé pány zvenčí i zevnitř, na Tebe jsme nikdy nezapomínali. Jestli tomu tak opravdu vždy bylo, těžko říci. Část věrných (např. kolem proroka) ale zachována zůstala vždy.
14 Mrtví neožijí, nebožtíci nevstanou; protože jsi je navštívil a vyhladil, ba zničil jsi každou památku na ně.
- Když se Bůh rozhodne s někým skoncovat, je to definitivní a úplné. Vymizí i z kolektivní paměti.
15 (Rozmnožil jsi národ,) Hospodine, rozmnožil jsi národ a oslavil ses, daleko jsi vzdálil všechny hranice země.
- h.: přidal jsi (k) národu;
- Národu se dařilo – rozmnožil se a rozšířilo se jeho území.
- To je k Boží slávě.
- Zrovna jsem viděl graf úbytku porodnosti v ČR (listopad 20214 – v souvislosti s diskuzí o tom, zda pokles může být způsobem očkováním proti covidu) – jako Češi máme tak nízkou natalitu, že o nějakém Božím oslavení se nad naším národem nemůže být řeči. Ostatní západní národy jsou na tom podobně.
16 Hospodine, v tísni tě hledali, (šeptali naučenou modlitbu) (kvůli tvému káznění.)
- h.: navštívili; n.: postrádali; n. (h.?): vylévali zaříkávání; n.: , když tvá kázeň byla na nich (h.: na něm; LXX: na nás); $
- Četl jsem o severokorejské rodině, která pronesla svou víru přes několik generací za pomocí jediné naučené modlitby.
17 Jako těhotná, když se přibližuje ku porodu, se svíjí a křičí v bolestech, takoví jsme byli před tebou, Hospodine.
a Iz 13:8
- 18Otěhotněli jsme,a svíjeli jsme se bolestí a jako bychom porodili vítr; nezpůsobíme záchranu zemi, ani se nezrodít23 obyvatelé světa. t23 n.: ani nepadnou a Iz 33:11
- 19Tvoji mrtví ožijí, mojet24 mrtvoly vstanou.v25 Probuďte sea a jásejte, obyvatelé prachu, protože tvoje rosav26 je rosou světlat27 úsvitu a země vyvrhnet28 nebožtíky. t24 srv. 1Te 4:16: mrtví v Kristu!; +Iz 5:10; Ř 14:8; var. (Pš + Tg): jejich v25 [::v. 14; poukaz na obnovu Izraele (Ez 37:11 – Ez 37:12), snad i vzkříšení mrtvých (srv. Iz 25:8; Da 12:2; J 11:24)] v26 [tj. Hospodin!; rosa představuje oživení; srv. Iz 18:4; Oz 14:6; Mi 5:6 t27 pl. zesilující význam; [n~: rostlin; slovo označuje také sléz okrouhlolistý (Malva rotundifolia), který je velmi citlivý na světlo a jeho plody jsou jedlé; srv. 2K 4:39] t28 n.: vrhne / zrodí / se vzdá (svých nebožtíků) a Jl 1:5
- 20Jdi, lide můj, vejdi do svých pokojů a zavři za sebou dveře;v29 ukryja se nat30 malou chvíli, dokud nepřejdeb rozhořčení.c v29 [srv. podobný princip – Gn 7:16; Ex 12:22n]; h.: + své t30 h.: jako na a Iz 2:10 b Jb 14:13 c Iz 10:5; Iz 13:5; Iz 30:27; Na 1:6
- 21Neboť hle, Hospodin vychází ze svého místa,a aby navštívilb obyvatele země za jejich vinu. Země odhalíc svou prolitou krevd a nebude již zakrývat své zavražděné. a Mi 1:3 b Iz 23:17; Iz 27:1* c Pl 4:22 d Ez 7:23; Jl 4:21; L 11:50 – L 11:51