Matouš – kapitola 13

1 Toho dne vyšel Ježíš z domu a sedl si u moře. 

• Ježíš se ráno probudil, posnídal a vyšel z domu.
• Buď očekával, co se bude dít, nebo šel k moři cíleně s tím, že tam bude vyučovat.
• Nějakou dobu tam musel sedět a čekat, než se jeho přítomnost rozkřikla a lidé se shromáždili.

2 I shromáždily se k němu velké zástupy. Proto vstoupil na loď a posadil se. Celý ten zástup stál na břehu. 

• Zájem byl obrovský, prakticky nezvládnutelný. Možnost něco přítomným předat byla omezená.
• Pokud bylo přítomni třeba tisíc nebo několik tisíc lidí, kolik z nich (kromě učedníků) mělo šanci Ježíše srozumitelně slyšet? Pokud křičel a jasně artikuloval, možná sto nebo dvě stě přítomných?
• Záleželo také ta konfiguraci břehu – pokud byl plochý, již druhá nebo třetí řada moc šancí neměla. Pokud svažitý, bylo to lepší. Záleželo také, jestli foukal vítr a/nebo šuměly vlny.
• Loď Ježíše od davu oddělila alespoň v tom smyslu, že se na Něj nemohli tlačit.
• V seriálu The Chosen při kázání pěti tisícům byli učedníci rozmístěni mezi zástup a Ježíšova slova reprodukovali, předávali dále. Při kázání na hoře Ježíš hovořil z pódia.

3 A pověděl jim mnoho v podobenstvích: „Hle, vyšel rozsévač, ⁽aby rozséval⁾.

• Když se pokusíme vmyslet do role jednoho člověka z davu: Přišel jsme si poslechnout kazatele, o jehož vyučování a nadpřirozené moci, se hodně mluví. Napjatě očekávám, co bude považovat za natolik závažné, aby to veřejně přinesl. Obtížně chytám každé Jeho slovo.
• Začíná hovořit. Nemluví ale přímo. Mluví v obrazech. Začíná rozsévačem.
• Co si přítomní pomysleli? Rozsévač byl všeobecně přítomný a známý. Šlo o zemědělskou společnost, každý měl možnost rozsévačem někdy být nebo nějakého vidět. Nešlo o příliš těžkou práci – rozsévač měl na hrudi zavěšené obilí a rozhazoval ho systematicky na zem.
• Představivost všech přítomných se „sepnula“, nikdo neměl problém si situaci představit.

4 A jak rozséval, padla některá zrna podél cesty; i přiletěli ptáci a sezobali je.

• Zjišťujeme, že nepůjde o osobu rozsévače, ale o setbu.
• Všichni věděli, že při nejlepší vůli rozsévač nemá stoprocentní účinnost. Není v jeho moci zajistit, aby každé semeno bylo umístěno ideálně. Zvláště, pokud rozsévá u okraje pole, část setby padne mimo pole, tedy „špatně“.
• To jsou zrna podél cesty. Podél jaké cesty? Spíše na cestě. Kolem pole nutně vede přístupová cesta a část setby se dostala k ní nebo spíše na ni. Tam není vůbec humus, semeno je nechráněno, nemá kam zapadnout, kam se schovat a je snadno a rychle zkonzumováno, tedy zlikvidováno. Nemá vůbec možnost se projevit. Možná je také v blízkosti cest ještě větší koncentrace ptáků, než jinde.

5 Jiná padla na skalnatá místa, kde neměla mnoho země, a hned vzešla, protože neměla hlubokou zem.

• Pole mělo své skalnaté úseky, kde byla vrstva humusu velmi tenká. Ne nulová, ale tenká. Semeno sice vyrašilo, ale bez možnosti zapustit kořeny do větší hloubky. Všechny kořeny zůstaly pouze povrchové, závislé na tenké vrstvičce půdy.

6 Když vyšlo slunce, spálilo je; a protože neměla kořen, uschla. 

• Bez kořenů zapuštěných do hlubších vrstev, nemá v horku rostlinka odkud brát vláhu. Povrchová vrstvička humusu v sobě nemá dostatek vody a rychle vyschne. V situaci zvýšené potřeby nevyhnutelně hyne „žízní“.

7 Jiná padla do trní; a trní vzešlo a udusilo je. 

• Půdy bylo dosti, ale zároveň bylo hodně konkurence v boji o světlo, živiny a vláhu. A konkurence byla významně silnější a agresivnější, než rostlinka sama.

8 Jiná padla do dobré země a vydávala úrodu, některá stonásobnou, jiná šedesátinásobnou, jiná třicetinásobnou. 

• Jedno ze čtyř zrn dopadlo (v původním i přeneseném smyslu slova) dobře. Spadlo do půdy, kde bylo chráněné a zároveň mělo dostatek všeho potřebného k životu.
• Mohlo tak dojít k procesu proměny zrna v klas s mnohanásobným potomstvem.
• Počet zrn v klasu je různý (Ježíš musel mít představu, někdy si je pro zajímavost, např. v dětství spočítal) – u pšenice a ječmene údajně od 30 do 60 zrn, u kukuřice údajně 500-800, snad i tisíc.

9 Kdo má uši k slyšení, ať poslouchá!“

• Co si doposud mohli posluchači z příběhu vzít? Šlo o banalitu, o konstatování chronicky známých skutečností: Efektivita procesu plošného setí je nízká, ne všechna zrn se ujmou.
• Nicméně výzva Kdo má uši k slyšení, ať poslouchá! jasně ukazuje, že Ježíš očekává, že posluchači budou v Jeho slovech hledat významy hlubší.
• Uši fyzicky samozřejmě máme všichni, takže Ježíš chce říci: Koho z vás hlubší význam řečeného zajímá a kdo jste ochotni a schopni se nad ním zamyslet, udělejte to! Něco dalšího se v tom skrývá.

10 Tu přistoupili učedníci a řekli mu: „Proč k nim mluvíš v podobenstvích?“

• Může se zdát, že učedníci podobenství „hravě“ pochopili a pouze se podivují, proč je Ježíš nevysvětlí také ostatním.
• Spíše si ale myslím, že na tom s pochopením o mnoho lépe, než ostatní nebyli. Že se pouze styděli přiznat, že také nevědí, o čem je řeč, a maskovali to starostí o ostatní. Místo Proč k nám mluvíš v podobenstvích, říkají Proč mluvíš k nim.
• Anebo smysl příběhu pochopili a zajímá je, proč Ježíš smysl skrývá v jinotajích.
• Nicméně – jak moc učedníci i ostatní posluchači podobenství pochopit mohli? Bylo to vůbec reálné? Rozsévač a čtyři druhy půdy jsou v prvním plánu. Ale co tím Ježíš chce říci? Půjde o úrodu a o překážky v její produkci.
• Pro nás, kteří výklad známe, je těžko si tuto informaci odmyslet s snažit se „řešení“ vymyslet nezaujatě.

11 On jim odpověděl: „Vám je dáno poznat tajemství království Nebes, ale jim to dáno není. 

• Ježíš jejich rozdělování na oni a my nerozporuje. Souhlasí s tím, že mezi učedníky a ostatními posluchači rozdíl v pochopení je.
• Věta Vám je dáno poznat tajemství království Nebes, ale jim to dáno není navozuje mnoho otázek:
  • Opravdu Bůh chce, aby ostatní lidé smysl řečeného nepochopili a informace o tom, jak to chodí v Kristově království, se nedozvěděli?
  • Pokud ano, nebylo by jednodušší jim nic nevykládat?
  • Ježíš ale přece posluchače vítal a hovořil k nim ochotně. Což je v rozporu. Proč někomu vykládat něco, co nechci, aby pochopil?
  • Opravdu si Ježíš či Bůh přeje, aby to posluchači nepochopili? Šlo by to chápat až extrémně kalvinisticky ve smyslu: Oni jsou Bohem předurčeni k zavržení a proto ať mluvím jakkoliv, stejně to nepochopí, protože Bůh jim chápání neodblokuje.
  • Případně jemněji formulované: Nezlobte se na ně a nedivte se jim, že nic nechápou. Nemají do doposud zjeveno, tak ani nemůžou.
  • Já rozhazuji informace – v myslích posluchačů pak spontánně dochází k selekci na ty, kterým je dáno a tedy pochopí, a na ty, který dáno není a tudíž nepochopí nic.
• Jisté je, že k tomu, aby člověk pochopil smysl Kristových slov potřebuje zjevení. Jinak řečeno potřebuje, aby se Duch Svatý dotkl jeho mysli a odstranil závoj nepochopení (lidská mysl je vůči Božím věcem vinou hříchu přirozeně tupá či natvrdlá). Učedníkům se tohoto dotyku mysli dostalo a byli tedy chápavější, než ostatní. Ježíš tedy říká: Vaše mysl už je odblokovaná, jejich doposud ne.
• Obecně platí, že Ježíš mluvil v podobenstvích ze dvou důvodů:
  • Používá podobenství jako názorné přirovnání v situaci, kdy chce, aby posluchači věc lépe pochopili (to není tento případ).
  • Naopak používá podobenství jako filtr, jeho cílem je zabránit pochopení povrchním posluchačům. Smysl podobenství je dostupný těm, kdo po pochopení touží, kdo jsou ochotni mu věnovat úsilí a čas.
  • Podobně jako se žena s krvotokem musela ke Kristu prodrat zástupem, musí se ten, kdo chce pochopit, prodrat ke smyslu slov prodrat úskalími podobenství.

12 Neboť kdo má, tomu bude dáno a bude mít nadbytek; avšak tomu, kdo nemá, bude odňato i to, co má. 

• Jde o známou a „divnou“ zásadu či zákonitost. Ježíš nám sděluje, jak to chodí v Jeho království.
• Není řečeno, o jaké „komoditě“ či bohatství se hovoří – co jeden má a druhý nikoliv. Z kontextu víme, že jde o schopnost porozumět Božím věcem včetně těch, které nejsou jasné na první pohled (tajemství).
• V čem spočívá její divnost? Vypadá to nespravedlivě. Ale je to opravdu nespravedlivé? Alternativou je nivelizace, případně solidární systém.
  • Nivelizace znamená, že „někdo“ (Bůh) zařídí, aby měli všichni stejně. To může udělat více způsoby: Jsou-li zdroje neomezené, může všem dát na úroveň toho nejbohatšího. Jsou-li zdroje omezené, vezme „bohatým“ a dá „chudým“
• Jaká je alternativa?
• Je to na první pohled nespravedlivé – my jsme

^a Mt 25:29
13Proto k nim mluvím v podobenstvích, protože hledíce nevidí^a a naslouchajíce neslyší ani nechápou.^b a Jr 5:21 ^b Dt 29:4
14Naplňuje se^t6 na nich Izaiášovo proroctví, které říká: ‚Vskutku^t7 budete ^fslyšet, a jistě nepochopíte, budete ustavičně^t8 fhledět, a určitě neuvidíte.^a t6 ř. anaplérún „naplňovat (míru) / vyplnit (mezeru)“; 1K 14:16; 1K 16:17; Fp 2:30; Ga 6:2; 1Te 2:16†; 1Te 1:22p ^t7 ř.: Slyšením ^t8 ř.: hledíce ^a Sk 28:26//
15Neboť srdce tohoto lidu ztučnělo, ušima ^szačali ^sslyšet ztěžka a své oči zavřeli, aby očima neuviděli a ušima neuslyšeli, srdcem nepochopili a neobrátili se, a já je ^fneuzdravil.‘^a a Iz 6:9n// LXX; J 12:40
16Blahoslavené^a jsou vaše oči, že vidí, a vaše uši, že slyší. ^a Mt 16:17; L 10:23; J 20:29
17Amen, pravím vám, že mnozí proroci a spravedliví toužili spatřit,^a co vidíte vy, ale nespatřili, a slyšet, co vy slyšíte, ale neslyšeli. ^a J 8:56; Žd 11:13; 1P 1:10 – 1P 1:12~
18Vy tedy poslyšte ⁽podobenství o rozsévači⁾.^t9 t9 ř.: podobenství rozsévače
19Ke každému, ^skdo ^sslyší ^cslovo o království^a a nerozumí, přichází ten Zlý^b a uchvacuje to, co ^pbylo zaseto v jeho srdci; to je ten, který byl zaset podél cesty. ^a Mt 4:23 ^b Mt 5:37
20Zasetý na ^sskalnatá ^smísta, to je ten, kdo ^cSlovo slyší a hned je s radostí^a přijímá,^b a L 19:6; J 5:35; Sk 2:41; 1Te 1:6 ^b Sk 8:14!; 1K 15:1; 2K 11:4
21nemá však v sobě kořen,^a ale je nestálý.^t10 sKdyž pak ^snastane soužení^b nebo pronásledování^c pro ^cSlovo, ihned odpadá.^t11 t10 ř.: dočasný ^t11 n.: ^sse ^spohoršuje a ^sodpadá (ř. skandalizetai); v. Mt 13:57; Mt 11:6; Mt 26:31 ^a Př 12:3; Ef 3:17 ^b Mt 24:9; J 16:33; Sk 14:22; 2K 1:4!; 1Te 1:6; 2Te 1:4; Žd 10:33; Zj 7:14 ^c Mk 10:30; Sk 8:1; Ř 8:35; 2Tm 3:11
22Zasetý do trní, to je ten, kdo ^cSlovo slyší, ale starost^a [tohoto^] věku^b a svod bohatství^c cSlovo dusí, a tak se stává neplodným.^d a Mt 6:25; L 10:41; L 21:34; 1K 7:32; Fp 4:6; 1P 5:7 ^b Mt 12:32! ^c Mt 19:23; 1Tm 6:9 ^d 2P 1:8::
23Zasetý na dobrou půdu, to je ten, kdo ^cSlovo slyší a rozumí mu; ten pak ^snese ^súrodu,^t12 jeden stonásobnou, druhý šedesátinásobnou, jiný třicetinásobnou.“ ^t12 ř.: + a činí
24Předložil jim jiné podobenství: „Království Nebes ⁽je podobné^)t13 člověku, ^skterý na svém poli ^szasel dobré semeno. ^t13 ř.: bylo připodobněno
25^sZatímco lidé ^sspali, přišel jeho nepřítel, rozesel^t14 mezi pšenici plevel^v15 a odešel. ^t14 ř.: přisel ^v15 ř. zizanion – plevel podobný pšenici, pravděpod. jílek mámivý
26Když pak osení vyrostlo a ⁽nasadilo na klas⁾,^t16 ukázal se i plevel. ^t16 ř.: učinilo plod
27Přišli otroci toho hospodáře a řekli mu: ‚Pane, cožpak jsi nezasel na svém poli dobré semeno? Odkud ⁽se tedy vzal^)t17 plevel?‘ ^t17 ř.: tedy má
28On jim odpověděl:^t18 ‚Nepřítel člověk to udělal.‘ A otroci mu ^hřekli: ‚Chceš tedy, ^sabychom šli a ^sposbírali jej?‘ ^t18 ř.: říkal
29On však ^hřekl: ‚Ne, abyste snad při sbírání plevele ^snevytrhli ^sz ^skořenů spolu s ním i pšenici.
30Nechte, ať obojí roste spolu až do žně; a v čas žně řeknu žencům: Nejprve posbírejte plevel a svažte ho do otýpek, abyste jej ^szcela ^sspálili, ale pšenici shromážděte^a do mé stodoly.‘“ ^a Mt 3:12
31Předložil^t19 jim jiné podobenství: „Království Nebes je podobné zrnu hořčice,^a které člověk vzal a zasel na svém poli. ^t19 var.: [Řekl]; //Mk 4:30 – Mk 4:32; L 13:18 – L 13:21 ^a Mt 17:20; L 17:6
32Je sice menší než všecka semena,^v20 ale když vyroste, je větší než ostatní ^szahradní ^sbyliny a ⁽je z něho^)t21 strom, takže přilétají^t22 nebeští ptáci^a a hnízdí v jeho větvích.“ ^v20 [není myšleno absolutně, ale bylo nejmenším semenem používaným zemědělci] ^t21 ř.: stává se ^t22 ř.: přicházejí ^a Ez 17:23; Da 4:21
33Pověděl jim jiné podobenství: „Království Nebes je podobné kvasu,^a který žena vzala a skryla do tří měřic^v23 mouky, dokud to všecko nezkvasilo.“ ^v23 měřice je asi 13 l; Gn 18:6; 1S 1:24 ^a Mk 8:15; 1K 5:6; Ga 5:9
34To všechno mluvil Ježíš k zástupům v podobenstvích^a a bez podobenství k nim ^[vůbec^] nemluvil, ^a J 16:25
35aby se naplnilo,^aco bylo řečeno skrze proroka Izaiáše: ‚^fOtevřu svá ústa v podobenstvích, ^fvypovím, co bylo ^psskryté od založení ^[světa^].‘^b a Mt 1:22p ^b Mt 25:34!; Ž 78:2//; 1K 2:7
36Potom opustil Ježíš zástupy a vešel do domu. I přistoupili k němu jeho učedníci a řekli: „Vylož^a nám to podobenství o plevelu na poli.“ ^a Mt 15:15
37On jim odpověděl: „Rozsévač dobrého semena je Syn člověka^a a Mt 8:20
38a pole je svět. Dobré semeno, to jsou synové království,^a plevel jsou synové toho Zlého;^b a Mt 8:12 ^b Mt 5:37; J 8:44~; 1J 3:10~
39nepřítel,^a který je zasel, je Ďábel.^b Žeň^c je skonání věku^d a ženci jsou andělé. ^a L 10:19 ^b Mt 4:1! ^c Jl 4:13; Zj 14:15 ^d Mt 28:20; 1K 10:11
40Jako se tedy sbírá plevel a ⁽pálí se v ohni⁾,^t24 tak bude při skonání tohoto věku. ^t24 ř.: spaluje se ([var.: pálí se]) ohněm
41Syn člověka ^fpošle své anděly, i ^fseberou z jeho království všechna pohoršení a ty, kdo činí nepravost,^t25 t25 ř.: bezzákonnost
42a ^fhodí je do ohnivé pece;^a tam bude pláč a skřípění zubů.^b a Da 3:6srv ^b Mt 8:12
43Tehdy se spravedliví ^frozzáří^a jako slunce v království svého Otce. Kdo má uši k slyšení, ať poslouchá!^b“ ^a Da 12:3 ^b Mt 11:15p
44„Království Nebes je podobné pokladu ^pskrytému v poli, který člověk nalezl a skryl; a z radosti nad ním jde a prodává^a všechno, co má, a kupuje^b ono pole. ^a Mt 19:21; Fp 3:7 – Fp 3:9~ ^b Zj 3:18
45Království Nebes je dále podobné člověku kupci, hledajícímu krásné perly.
46^sKdyž ^snašel jednu drahocennou perlu, odešel a ^pprodal vše, co měl, a koupil ji.
47Dále je království Nebes podobné síti,^v26 skterá ^sbyla ^sspuštěna do moře a shromáždila všechny druhy^t27 ryb. ^v26 Jedná se o vlečnou síť, která se rozprostírala mezi dva čluny nebo byla rozprostřena pomocí jednoho člunu a pak pomocí dlouhých provazů vytažena na břeh. ^t27 ř.: z každého druhu
48Když se naplnila, vytáhli ji na břeh, posadili se, dobré sebrali do nádob a špatné vyhodili ven.
49Tak tomu bude při skonání věku: ^fVyjdou andělé, ^foddělí zlé zprostředka spravedlivých
50a ^fhodí je do ohnivé pece; tam bude pláč a skřípění zubů.^a“ ^a Mt 8:12
51Ježíš jim řekl: „Rozuměli jste tomu všemu?“ ^hŘekli mu: „Ano, ^[Pane^].“
52On jim řekl: „Proto se každý ^sučitel ^sZákona,^t28 (skterý ^sse ^sstal ^sučedníkem^)t29 království Nebes, podobá člověku hospodáři, který ze svého pokladu vynáší nové i staré.“ ^t28 n.: znalec Písma / písmák, srv. Mt 2:4p; Mt 8:19; Mt 23:34 ^t29 var.: vyučený pro
53Když^t30 Ježíš dokončil tato podobenství, odešel odtamtud. ^t30 ř.: A stalo se, když
54Přišel^a do svého ^sdomovského ^směsta^b a učil je v jejich synagoze,^c takže ohromeni^d říkali: „Odkud se u něj vzala taková moudrost a ^smocné ^sčiny? ^a Mk 6:1 – Mk 6:6//; L 4:16 ^b Mt 2:23 ^c Mt 4:23 ^d Mt 7:28
55Není to ten syn tesařův? Nejmenuje se jeho matka^a Marie a jeho bratři Jakub, Josef, Šimon a Juda? ^a Mt 12:46
56A nejsou všechny jeho sestry u nás? Odkud tedy má toto všechno?“
57A pohoršovali^a se nad ním. Ale Ježíš jim řekl: „Prorok není ^sbeze ^scti, leda ve své vlasti a ve svém domě.“^b a Mt 13:21p; Mt 11:6 ^b L 4:24; J 6:44
58A pro jejich nevěru^a tam neučinil mnoho ^smocných ^sčinů. ^a Mk 16:14; 1Tm 1:13; Žd 3:19