3. Mojžíšova – kapitola 19

1 Hospodin promluvil k Mojžíšovi: 2 Promluv k celé pospolitosti synů Izraele a řekni jim: Buďte svatí, neboť já, Hospodin, váš Bůh, jsem svatý.

• Je třeba být stejný jako je Bůh, kterého jsme si zvolili – oddělený a čistý.

3 Každý ať se bojí své matky a svého otce a zachovávejte mé soboty — ⁽já Hospodin jsem váš Bůh.⁾ 4 Neobracejte se k nicotnostem a nedělejte si slité bohy. Já Hospodin jsem váš Bůh. 

• [toto spojení se vyskytuje v StS 33× (@Ex 6,7p), nejvícekrát v Lv (a z 21 míst 8× právě v této kp.)] 
• Jde o jakýsi volný „průlet“ přikázáními, vždy s připomenutím, proč je třeba tyto věci zachovávat – je to proto, že máme za Boha Hospodina.

5 Když obětujete Hospodinu obětní hod pokojné oběti, obětujte ho tak, abyste došli zalíbení. 6 Bude se jíst v den vaší oběti i druhý den, ale co zbude do třetího dne, spálí se ohněm.  7 Jestliže by přece někdo jedl třetího dne, bude to znehodnocené, nenalezne zalíbení.

• Věci je třeba dělat správně. Pokud ne, je naše snaha znehodnocena. Nesprávně přinesená oběť žádnou hodnotu v Božích očích nemá. A to se týká i obětí pokojných, které jsou nejdobrovolnější.
• Jídlo se dá uchovávat pouze dva dny.

8 Ten, kdo by ho jedl, ponese svou vinu, protože znesvětil to, co je svaté pro Hospodina. Takový člověk ať je vyhlazen ze svého lidu.

• A ve hře není pouze to, že oběť je znehodnocena – porušením pravidel člověk Boha uráží.

9 Když budete sklízet žeň své země, nevyžínej zcela rohy svého pole a nesbírej klasy po své žni. 10 Svou vinici nepaběrkuj a ⁽spadlé bobule⁾své vinice nesbírej. Nech je pro chudého a příchozího. Já Hospodin  jsem váš Bůh. 

• Pěkný a důležitý příkaz ukazující v širších souvislostech na Boží pohled na chudobu a dobročinnost.
• Je důležité nebýt přehnaně šetřivý – ohledně majetku je vyžadována určitá velkorysost.
• Není přikázáno, že majitel je povinen rozdat chudým polovinu své produkce, ale že má při sklizni postupovat velkoryse. Harpagonské lakomství, úzkostlivé šetřilství, ochota nechat si pro groš „vrtat koleno“ nejsou rysy hodné Božího lidu.
• Jedna sestra měla před tím, než se stala křesťankou, ve zvyku mít pod kontrolou každou korunu svých výdajů. Psala si úplně všechno. Po obrácení tento zvyk opustila.
• Jeden bratr na základě tohoto místa nevrací do obchodu zálohované láhve – nechává je volně ležet u popelnice, aby si je mohli vrátit bezdomovci.
• Možná do tohoto principu spadá i ochota dávat spropitné nebo nenechat si u pokladny vydat drobné do posledního haléře.
• Dcera kdysi dělal brigádu u pokladny v Makru a zmínila se, jak jí přišlo nepatřičné, když někdo platil nákup za desetitisíce a nechal si drobné vydat do poslední korunky.

11 Nekraďte, nezapírejte a nelžete jeden druhému.

• h.: muž svému druhovi;
• V rámci komunity jsou takovéto věci vyloučeny.
• Co znamená nezapírat? Snad nezapírat nalezenou věc, jak bylo zmiňováno výše, snad jde o ochotu se přiznat k vlastním chybám a pokleskům.
• Jsou tyto věci mimo vlastní komunity dovoleny? Nebo jsou alespoň Bohem vnímány méně závažně? Těžko říci – pro křesťany jsou tyto zákazy určitě univerzální, tedy vztahující se i mimo církev. Nesmí tomu samozřejmě být tak, že v církvi jsme naprosto poctiví a otevření a mimo církev krademe, zapíráme a lžeme o sto šest. Pro židy je to jistě podobné.
• Vůči vnějšímu světu jsme ostražitější, než vůči „svým“; Bůh jistě nevyžaduje, abychom vůči vnějšímu světu měli vždy srdce na dlani či byli vůči světu naivní. Krást, lhát a zapírat je ale zajisté vyloučeno.
• V historii tomu tak ne vždy bylo – jak Izraelci, tak křesťané se nezřídka chovali vůči ne-židům a ne-křesťanům neupřímně, což Bohu jistě mnoho slávy nepřidalo.

12 Nepřísahejte lživě v mém jménu, ať neznesvětíš jméno svého Boha. Já jsem Hospodin. 

• Zde není přísaha zakázána obecně, ale pouze přísaha lživá a navíc v Hospodinově jménu – mohlo by se tedy zdát, že pokud je přísaha upřímná, je to v pořádku.
• Čistě logicky by mohla být v pořádku i přísaha lživá, pokud není pronášena v Božím jménu. To je ale zjevně nesmysl.
• My víme z Kázání na hoře a z Jakubova listu, že přísaha je křesťanům zakázána úplně. V zásadě proto, že nejistota našich životů je příliš velká na to, abychom se mohli za cokoliv autoritativně zaručit. Přísahu diskutuji více v Mt 5,33-37
• Přísahu zakazuje i Jakub 5,12: Především však, bratři moji, nepřísahejte ani při nebi, ani při zemi, ani žádnou jinou přísahou. Ale vaše ‚ano‘ ať je ‚ano‘ a vaše ‚ne‘ ať je ‚ne‘, abyste nepropadli soudu.
• Zdá se tedy, že principy ohledně přísahy jsou stejné jako u jiných starozákonních příkazů: Ježíš původní starozákonní příkaz dovysvětluje, dotahuje, potažmo zpřísňuje. SZ: S přísahou opatrně, NZ: Nepřísahat vůbec

13 Neutlačuj svého bližního a neokrádej ho. Výdělek najatého ať u tebe nezůstane do rána. 

• Příkazy jsou opět vztaženy na bližní, jsou ale zjevně univerzální.
• Utlačování je poměrně široký pojem – jde o zacházení s druhými, které je nespravedlivé, omezující, násilné nebo vykořišťovatelské. Takové jednání si můžeme dovolit vůči těm, kdo jsou vůči nám slabší, zranitelnější nebo závislí. Jde o jednání fyzické, ale i psychické (ponižování, marginalizace), ekonomické nebo sociální.
• Typicky jde o znevýhodněné skupiny, např. cizince, vdovy, zaměstnance či otroky.
• Zdržování nebo zadržování mzdy je toho typickým příkladem.
• Víme, že (Ž 103,6) Hospodin zjednává spravedlnost, zjednává právo všem utlačovaným. Bůh má utlačované vždy srdce a zastává se jich. Chovat se vůči nim nehezky tedy znamená zahrávat si s Božím hněvem, stavět se proti Bohu.

14 Neproklínej hluchého a nedávej překážku před slepého, ale boj se svého Boha. Já jsem Hospodin.

• Jde o extrémní případy hnusného zákeřného jednání. Hluchý neslyší naše proklínání a slepý neví o překážce, kterou mu klademe.
• Tento zákaz ukazuje několika směry:
  • Chovat se škaredě vůči bezbranným je v Božích očích zvláště ohavné
  • Není přitom vůbec rozhodující, zda si oběti našeho jednání nebo někdo jiný naši vinu uvědomují (mohou si dokonce myslet, že jsme jejich přátelé). Bůh o ní ale ví velmi dobře a to stačí. Trest za takové jednání bude strašný.
  • Princip je jistě obecný – dělat zlo vůči bezbranným a/nebo ve skrytu je v Božích očích hrozné.
  • Jistě se tento příkaz vztahuje i na lidi méně chápavé – ve smyslu toho, že ti chytřejší nesmějí zneužívat své intelektuální převahy.

15 Při soudu nejednejte špatně: nestraň chudému ani nenadržuj vysoko postavenému. Svého druha suď spravedlivě. 

• h.: nepozvedej tvář; h.: neoslavuj tvář;
• Soud musí být nestranný – chudý i bohatý musí být souzeni podle práva ve smyslu plus i minus. Nesmí jim být nadržováno ani křivděno.
• Obojí se běžně děje: Bohatí si jistě mohou koupit dobré právníky, takže jim leccos projde. Při nedávných nepokojích v Británii (2024) byli přísněji souzení účastníci demonstrací proti- imigrantských, než demonstrací muslimských.
• Nejde ale pouze o bohatství, ale také o tělesný vzhled:
  • Pamatuji si na soud v Itálii, kde neobyčejně krásná studentka Amanda Knox byla souzena kvůli podezření ze sexuálně motivované vraždy. Bylo těžké uvěřit, že by ona mohla být vraždícím krutým monstrem. Jak to bylo ve skutečnosti, nevím, byla za vraždu odsouzena, osvobozena, znovu odsouzena a pak znovu osvobozena. Veřejné mínění ale ovlivněno bylo.
  • Naopak v USA při nepokojích po smrti George Floyda v r.2020 byl souzen Kyle Rittenhouse za to, že zastřelil tři lidi. Vzhledově naplňoval představu „veřejného mínění“ o nesympatickém rasistickém bílém „frackovi“. Ve skutečnosti takovým nebyl a zabití byla v sebeobraně.
  • Italský i americký soudce rozhodování pod tlakem veřejného mínění rozhodování jistě neměli lehké.
  • Typické také je při případech šikany ve školách, že šikanující jsou často studenti sympatičtí a šikanovaní jsou ti problémoví. Nezkušení učitelé se tím mohou nechat zmást a nad šikanou neoprávněně mávnout rukou.
• Když někdo zkrátka vypadá jako „recidivista a násilník“ nebo naopak jako „anděl“, můžeme si vůči němu v mysli vytvořit předsudek. Být tomu tak ale nemá.

Amanda Knox

16 Nechoď pomlouvat mezi svým lidem. ⁽Nestav se na krev svého bližního.⁾ Já jsem Hospodin. ^t7 n.: Nepovstávej proti krvi …; n~: Nejednej proti životu …; ?; $ ^a Jr 6:28

• 17Neměj ve svém srdci nenávist^a vůči svému bratrovi. Přísně^t8 pokárej^b svého druha, ať kvůli němu neneseš hřích. ^t8 Jb 13:10; n.: Jistě ^a Př 13:24 ^b Mt 18:15
• 18Nemsti^a se a nehněvej^t9 se na syny svého lidu, ale miluj^b svého bližního jako sebe samého. Já jsem Hospodin. ^t9 n.: nedrž hněv; srv. Na 1:2 ^a 2S 13:22; 1S 24:13; Př 20:22; Ř 12:19 ^b Lv 19:34; Mt 19:19//; Ř 13:9; Ga 5:14; Jk 2:8
• 19Zachovávej má ustanovení. Nenechej pářit svůj dobytek dvojího druhu. Neosévej^a své pole semenem dvojího druhu. Ať na tebe nepřijde^t10 oděv z dvojího druhu vlákna.^b t10 n~: Neber si na sebe ^a Dt 22:9 ^b Dt 22:11†
• 20Když muž ulehne s ženou a bude mít výron semene^a a ta otrokyně byla určena muži, nebyla ovšem ještě vykoupena ani jí nebyla dána svoboda, bude dána náhrada, ale nebudou usmrceni, protože nebyla svobodná. ^a Nu 5:13
• 21On přinese Hospodinu ke vchodu do stanu setkávání svou oběť za vinu, berana^a jako oběť za vinu. ^a Lv 5:15
• 22Kněz za něj před Hospodinem vykoná obřad smíření s beranem jako s obětí za vinu, za jeho hřích, kterým zhřešil, a jeho hřích, kterým zhřešil, mu bude odpuštěn.
• 23Až přijdete do země a vysadíte ⁽všelijaké ovocné stromoví,^)t11 (necháte jeho ovoce nesklizené,^)t12 po tři roky bude pro vás nejedlé,^t13 nebude se jíst. ^t11 h.: každý strom jídla; Dt 20:20; Neh 9:25 ^t12 h.: neobřežete jeho předkožku, jeho ovoce; jiní chápou jako: budete považovat jeho ovoce za zakázané ^t13 h.: neobřezané; n~: zakázané
• 24Čtvrtého roku bude všechno jeho ovoce ⁽svaté ke slavnosti^)t14 pro Hospodina. ^t14 n.: radostným svatým darem; ($); srv. Sd 9:27; Nu 18:12n
• 25V pátém roce budete jíst jeho ovoce. Tak vám bude dále přinášet svou úrodu. Já Hospodin jsem váš Bůh.
• 26Nejezte nic s^t15 krví.^a Nevěštěte a nezabývejte se hadačstvím.^b t15 Lv 3:4p ^a Lv 17:12 ^b 2Kr 21:6
• 27Nestříhejte si dokola skráně^a své hlavy a nekaz^t16 si skráně své brady. ^t16 SP, LXX, Pš: pl. ^a Jr 9:25::
• 28Zářezy^a kvůli mrtvému si nedávejte na tělo ani tetování^t17 si nedávejte na sebe. Já jsem Hospodin. ^t17 h.: znaky tetování; HL ^a Lv 21:5
• 29Neznesvětíš svou dceru tím, že ⁽bys z ní udělal prostitutku,^)t18 aby země nesmilnila a nenaplnila se hanebností.^a t18 n.: ji přivedl ke smilstvu ^a Lv 18:17
• 30Zachovávejte mé soboty^a a mějte^t19 v úctě mou svatyni. Já jsem Hospodin.^b t19 h.: bojte se ^a Lv 19:3 ^b Lv 26:2//
• 31Neobracejte se k duchům zemřelých a nevyhledávejte věštce,^a abyste se jimi poskvrňovali. Já Hospodin jsem váš Bůh. ^a Dt 18:11; 1S 28:3; 2Kr 23:24; Iz 8:19
• 32Před šedinami^t20 povstaň, cti^a starce a boj^b se svého Boha. Já jsem Hospodin. ^t20 tj. starým člověkem (Ž 71:18; aj.) ^a Pl 5:12; 2Pa 36:17~ ^b Lv 19:14
• 33Když bude s tebou ve tvé zemi pobývat příchozí, neutiskujte^a ho. ^a Jr 7:6v; Jr 22:3; Ez 22:7; Ez 22:29
• 34Příchozí, který s vámi pobývá jako cizinec, na tom bude jako domorodec mezi vámi. Miluj^a ho jako sebe, protože jste byli příchozími v egyptské zemi. Já Hospodin jsem váš Bůh. ^a Lv 19:18
• 35Nejednejte špatně ⁽při rozhodování míry, váhy a objemu.^)t21 t21 h.: na soudu, v míře, ve váze a v odměřování (srv. Ez 4:11)
• 36Budete mít spravedlivé váhy, spravedlivé závaží,^t22 spravedlivou míru^t23 a spravedlivý hín.^a Já Hospodin jsem váš Bůh, který vás vyvedl^b z egyptské země. ^t22 h.: kameny; Dt 25:13; Př 20:10 ^t23 h.: éfu; Dt 25:14; Am 8:5; Mi 6:10 ^a Nu 15:4 ^b Lv 22:33; Lv 23:43; Lv 25:38; Ex 29:46; Dt 5:6p
• 37Zachovávejte^a všechna má ustanovení, všechna má nařízení a plňte je. Já jsem Hospodin. ^a Lv 18:4; Lv 20:8; Dt 4:6; Dt 26:16