Autor: Nepochybně apoštol Pavel.
Vznik: pravděpodobně v letech 57–58 n. l., v Korintu, během třetí misijní cesty
Pavel adresáty osobně neznal: V Římě doposud nebyl. Ale pro návštěvu si připravoval půdu
Jde o teologický text, sumu Pavlovy teologie.
Církev v Římě byla pravděpodobně smíšená (Židé i pohané), ve velkém městě nebyla významná. Císař Claudius kolem roku 49 n. l. nařídil vyhnání Židů z Říma.
Styl je formální a propracovaný.
Jde o nejdelší Pavlův dopis. Zřejmě jej diktoval písaři Tertiovi.
1 Pavel, otrok Krista Ježíše, povolaný apoštol, oddělený pro Boží evangelium,
c t1 ř. doulos; Ř 6:22; Dt 34:5p; L 17:10; J 13:16; Sk 20:19; 1K 9:19; Ga 1:10; Ko 4:12; 2Tm 2:24; Tit 1:1; [Pavel o sobě též používá výraz „služebník“ – diakonos (1K 3:5!) a leiturgos (Ř 15:16p)] t2 var.: Ježíše Krista a Ř 11:13; L 6:13!; 1K 1:1; Ga 1:1; Ga 1:19; Ef 1:1; Ko 1:1; 1Tm 1:1; 1P 1:1 b Sk 13:2 c Ř 15:16; Mk 1:14; 2K 11:7; 1Te 2:2!
2které Bůh spředem szaslíbila skrze své prorokyb ve svatých Písmech,c a Ř 4:21; Tit 1:2 b Ř 16:26; L 1:70 c J 7:15; Sk 18:24
3evangelium o jeho Synu, jenž povstal podle xtělaa z potomstvat3 Davidovab t3 ř.: ze semene a Ř 4:1; Ř 9:3; 1K 10:18 b Mt 1:1
4a podle Ducha svatosti byl vzkříšením z mrtvých ustanoven za Syna Božíhoa vt4 moci, evangelium o Ježíši Kristu, našem Pánu.b t4 n.: ve výkonu a Mt 4:3 b Ř 5:21; Ř 7:25; 1K 1:9
5Skrze něho jsme přijali (milost a sapoštolské sposlání)t5 k poslušnostia víryb pro jeho jméno mezi všemi národy,c t5 n.: milost apoštolského poslání / apoštolství (Sk 1:25) a Ř 15:18 b Ř 16:26; Sk 6:7 c Sk 9:15
6mezi nimiž jste i vy, povolanía Ježíše Krista. a Zj 17:14
7Všem těm, skdo sjsou v Římě, milovanýma Božím, povolanýmt6 svatým:b Milostc vám a pokojv7 od Boha Otce našeho a Pána Ježíše Krista. t6 tj. p. do B. království; v. Ř 1:1; Ř 8:28; 1K 1:2; Ju 1:1 v7 Ř 5:1!; [tímto pozdravem začíná deset Pavlových dopisů a Zj (Zj 1:4)] a Ř 12:19p; Ř 16:5; Sk 15:25 b Ř 8:27; Ř 12:13; Ř 15:25; Ř 16:2; Sk 9:13 c Ř 3:24; Ř 5:15; Ř 11:5n; Ř 15:15; L 2:40; 1K 3:10!
8Předevšímt8 děkujiv9 svému cBohu skrze Ježíše Krista za vás všechny, že sse szvěst o vaší vířea sšíří po celém světě.b t8 n.: Nejprve v9 [Pavel často začíná své dopisy díkůvzdáním; 1K 1:4; Ef 1:15; aj.] a Ř 1:12; Ř 1:17; Ef 1:5! b Ř 16:19~; 1Te 1:8~
9cBůh, jemuž sloužímt10 ve svém cduchu v evangeliu jeho Syna, je mi svědkem,a že se o vás stáleb zmiňujit11c t10 n.: konám bohoslužbu; Ř 12:1; Sk 24:14!; Fp 3:3 t11 ř.: činím zmínku a 1S 12:5; 2K 1:23; Fp 1:8; 1Te 2:5; Ga 1:20~ b 1Te 1:3! c Ef 1:16; 1Te 1:2; 2Tm 1:3; Fm 1:4
10a vždy na svých modlitbách prosím, zda by se mi konečně jednou nepodařilo z cBoží vůlea přijít k vám. a Ř 12:2; Ř 15:32; Mk 3:35; 2K 8:5; Ef 6:6; Žd 10:36; 1P 2:15
11Toužíma vás spatřit, abych vám smohl sudělit nějaký duchovní darb k vaší posile,c a Ř 1:15; Ř 15:23; Sk 19:21; 2K 9:14; Fp 1:8; 2Tm 1:4 b Ř 12:6n; 1P 4:10 c L 22:32; Sk 18:23
12to jest sabychom sbyli, až budu mezi vámi, snavzájem spovzbuzenia každý víroub toho druhého — já vaší a vy mou. a Sk 11:23; Ř 15:24~; Ř 15:32~ b 2P 1:1
13Nechci však, bratři,a sabyste snevěděli,b že jsem se často rozhodl přijít k vám, ale až dosud mi bylo zabráněno, abych i mezi vámi sklidil nějaké ovoce jako mezi ostatními národy. a Ř 7:1; Ř 8:12; Ř 10:1; Ř 12:1; Sk 1:15p b Ř 11:25; 1K 10:1; 1K 12:1; 2K 1:8; 1Te 4:13
14Jsem dlužníkema Řeků i barbarů,b moudrýchc i nevědomých,t12 t12 n.: nerozumných; L 24:25; Ga 3:1; Tit 3:3 a Ř 8:12; Ř 15:27; 1K 9:16~ b Sk 28:1p; Ko 3:11 c Ř 1:22; Mt 11:25; 1K 1:20,26; 1K 3:18
15a tak, pokud to záleží na mně,a toužím (posloužit evangeliem)t13 i vám, kteří jste v Římě. t13 ř. euangelizein – ap. Pavel zřejmě pojímal tento výraz šířeji než jen ‚zvěstovat radostnou zvěst‘;15,20; Sk 8:4 a Ř 12:18
16Nestydím sea za evangelium,t14 neboť je to Boží mocb k záchraněc pro každého,d kdo věří, předně pro Žida, ale i pro Řeka.e t14 var.: + Kristovo a Ž 119:46; Mk 8:38; 2Tm 1:8 b 1K 1:18 c Ř 10:10; Ř 11:11; Ř 13:11; Ef 1:13; 1P 1:5! d Sk 3:26 e Ř 2:9; Ř 10:12::; J 7:35; Sk 14:1!
17V něm se zjevuje Boží spravedlnost z vírya k víře, jak je pnapsáno: ‚Spravedlivý z víry bude živ.‘b a Ř 3:22p b Abk 2:4//; Ga 3:11; Žd 10:38
18Boží hněvt15 se zjevuje z nebe proti každé bezbožnostia a nepravostib lidí, kteří v nepravosti potlačují cpravdu, t15 ř. orgé; Ř 2:8; Ř 3:5; Ř 5:9; Ř 9:22; Ř 12:19; Dt 6:15; Ž 78:31; Mt 3:7; J 3:36; 1Te 1:10 a Ř 11:26; Tit 2:12; Ju 1:15; Ju 1:18 b Ř 1:29; Ř 2:8; Ř 6:13; J 7:18; Sk 8:23; 2Te 2:10; 2Te 2:12; 1J 1:9; 1J 5:17
19protože to, sco slze so cBohu spoznat, je jim zřejmé;a cBůh jim to zjevil.t16 t16 n.: ukázal a J 1:9~; Sk 14:17~
20Jeho věčnoua mocb a božství,c ačkoli jsou neviditelné,d slze totiž od stvoření světa sjasně svidět,e skdyž lidé spřemýšlejít17 o jeho díle, (takže jsou)t18 sbez svýmluvy.f t17 n.: rozumí ; Žd 11:3 t18 ř.: aby byli a Ř 16:26; Ž 90:2 b Iz 40:26 c Jb 12:7 – Jb 12:9; Ž 19:1 d J 1:18; Ko 1:15; 1Tm 1:17; 1Tm 6:16; Žd 11:27 e Ž 8:4~; Ž 33:6 – Ž 33:9~ f Ř 2:1
21sAčkoli spoznali cBoha, neoslavilia ho jako Boha ani mu sneprojevili svděčnost,b nýbrž supadli ve svých myšlenkáchc sdo smarnostid a jejich nerozumnét19 srdce (sse socitlo sve stmě).t20 t19 n.: nechápavé; Mt 15:16 t20 ř.: bylo zatemněno; Ef 4:18 a Zj 15:4 b Žd 12:28; Zj 7:12; Oz 2:10~ c Gn 6:5 d Jr 2:5; Ef 4:17n; 1P 1:18
22Tvrdí, sže sjsou moudří,a ale sstali sse sblázny.b a Jr 10:14 b Jr 10:14; 1K 1:20
23Zaměnilia slávu neporušitelného cBoha za zpodobeníb obrazu porušitelného člověka, ptáků, čtvernožců a plazů. a Jr 2:11 b Dt 4:16 – Dt 4:18; Ž 106:20; Sk 17:29~
24Proto je cBůh skrzet21 žádostia jejich srdcí vydal do nečistoty,b saby navzájemt22 szneuctívali svá mtěla; t21 ř.: v … t22 ř.: mezi (en) sebou a Ř 6:12; Ga 5:24; Ef 2:3; 1P 1:14! b Ř 6:19; 2K 12:21; Ga 5:19; Ef 4:19; 1Te 4:7
25vyměnili cBoží cpravdu za lež,a kořili se a sloužilib tvorstvu více než Stvořiteli,c jenž je požehnaný na věky.d Amen.e a Iz 44:20 b Ez 20:32; Sk 7:42 c 1P 4:19 d Ř 9:5; 2K 11:31 e Ř 11:36; Ř 15:33; Ř 16:27; Dt 27:15; 1K 16:24; Ga 1:5; Ef 3:21; Fp 4:20!
26Proto je cBůh vydal do potupných vášní. Jejich ženy vyměnily přirozený styk za nepřirozenýt23 t23 ř.: ten proti přirozenosti
27a stejně i muži zanechali přirozeného styku s ženou a ve své touze se rozpálili jeden k druhému, muži s mužia páchají hanebnost a sami na sobě dostávají zaslouženou odplatu za svoje poblouzení. a Lv 18:22; 1K 6:9
28Právě tak, jako neuznali za dobré poznávatt24 cBoha, vydal je cBůh jejich neosvědčenét25 mysli, saby sdělali, co se nesluší: t24 ř.: mít v spravé sznámosti; ::12,2 t25 v ř. je zde souvislost mezi ‚neuznali‘ a ‚neosvědčené‘ (dokimazó – adokimon)
29pJsou naplněni veškerou nepravostí, smilstvem,a ničemností, chamtivostí,b špatností, jsou plni závisti,c vraždy, sváru,d lsti,e zlomyslnosti, jsou donašeči,f a Mk 7:22~; 1K 5:1!; Ko 3:5 b Jr 6:13; L 12:15; Ef 5:3; 2P 2:3; 2P 2:14 c Ga 5:21~; 1Tm 6:4; Tit 3:3 d Ř 13:13 e Sk 13:10 f 2K 12:20
30pomlouvači,a (Bohu odporní),t26 zpupní,t27 domýšliví,t28 chlubiví.b Vymýšlejít29 zlé věci, neposlouchají rodiče,c t26 toto slovo zde snad může zn. také: nenávidící Boha t27 n.: násilní; 1Tm 1:13 t28 n.: pyšní; L 1:51; 1P 5:5 t29 ř.: Vymýšleči / Strůjci …; HL; 2Mak 7,31 a Př 16:28; 1P 2:1 b 2Tm 3:2† c 2Tm 3:2
31jsou nerozumní,a věrolomní,t30 bezcitnít31 a nemilosrdní. t30 n.: nedodržující smlouvy; Iz 33:8 t31 2Tm 3:3†; var.: + nesmířliví a Ř 1:21; Jr 4:22
32sAčkoliv spoznali cBoží ustanovení, že ti, kdo dělají stakové svěci, jsou hodni smrti, nejenže je sami činí, ale dokonce to schvalujía i jiným, kteří je dělají. a Sk 8:1