1 Tiše mi naslouchejte, ostrovy, a národy ať obnoví svou sílu. Ať se přiblíží, pak ať promluví. Přistupme spolu k soudu.
- Bůh vyzývá jednotlivé národy (i ty nejvzdálenější), aby se “sebraly” a přišly k Bohu “k soudu”. Bůh tedy s nimi hodlá “účtovat”, probrat s nimi jejich situaci, říci jim, co je a co není v pořádku.
2 Kdo vzbudil vítěze od východu? Kdo ho řádně povolá do své služby? Vydá mu národy a nechá ho pošlapat krále, dá je jako prach jeho meči, jako odvívané stéblo jeho luku.
- [jak ukazuje další text (v. 25nn; 13,17; Jr 51,11), mělo by jít o perského dobyvatele Kýra (559-530 př. Kr.), který dobyl Babylon r. 539]
- n.: jehož spravedlnost povolává do své služby (h.: … ke své noze); n.(jiné pochopení):
- toho, jehož potkává úspěch na každém kroku; $
- h.: jeho tváři;
- [Peršané byli vyhlášení lukostřelci];
- O kom Hospodin hovoří? Kdo je „vítězem od východu“.
- Mohl by to být Kýros Veliký, perský král – Bůh ho povolává do své služby, aby svrhl babylonskou říši a umožnil Izraelitům návrat z exilu. (Babylon dobyl v r. 539 př. Kr.)
- Izajáš prorokuje 150 až 200 let dopředu. Ve 44. kapitole přímo uvádí Kýrovo jméno (“Říkám o Kýrovi: ‘On je můj pastýř a vykoná vše, co si přeji.’“ (To samozřejmě skeptiky dráždí a Izajášovo autorství zpochybňují).
- Samozřejmě Izajáš může mluvit také o Kristu (přináší vítězství nad hříchem a smrtí, pošlapal ďábla), klidně ale o obojím – některá proroctví se naplňují opakovaně na více úrovních.
3 Bude je pronásledovat, bude táhnout v pokoji, na stezku nohama nevstoupí.
- n~: bez překážek;
- tzn. bude postupovat velice rychle; n.: stezkou, kterou nohama nikdy neprošel; (tzn. do nových území);
- n.: jeho nohám se nenaskytne překážka (význam ekv. ze staroaramejštiny)
- Dozvídáme se další detaily o Vítězi od východu:
- Bude je pronásledovat – bude nad královstvími a králi drtivě vítězit.
- Bude táhnout v pokoji – pokud jde o Kýra, mohlo by to znamenat, že jeho síla bude tak veliká, že bude vítězit bez odporu.
- Na stezku nohama nevstoupí – snad že se král nebude tažení osobně účastnit nebo že jeho vojsko bude tak mocné, že si prostě prošlape svou cestu.
- Pokud bychom proroctví chápali mesiánsky, mohlo by jít o něco ve smyslu:
- Kristus bude postupovat jinak (jinými stezkami), než jiní králové (nenásilně a nepoliticky, na oslu a ne na koni). Ve smyslu Iz 55,8 „Mé myšlenky nejsou vaše myšlenky a vaše cesty nejsou mé cesty.“
4 Kdo to udělal a způsobil? Ten, kdo povolává generace od počátku. Já, Hospodin, jsem první, a také u posledních já budu.
- LXX: jsem; h.: jsem on;
- Kdo způsobil co? Povolání Kýra či příchod Mesiáše. Bůh samozřejmě.
- Bůh povolává generace od počátku: Bůh stvořil člověka a udržuje jej od generace ke generaci.
- Já, Hospodin, jsem první,a také u posledních já budu: Bůh byl u počátku a bude i u konce, byl u Gn a bude u Zjevení. Rovněž Ježíš je alfa i omega, A i Z dějin.
5 Ostrovy to viděly a bály se, končiny země se budou třást, přiblíží se a přijdou.
- Tato skutečnost (Boží řízení dějin) se týká všech národů a je pro všechny národy stejně hrozivá.
6 Jeden bude pomáhat druhému a řekne svému bratru: Buď silný! 7 Tak posiluje řemeslník zlatníka, ten, kdo vyhlazuje kladivem, toho, kdo buší do kovadliny, říkaje o spoji: Je to dobré. A upevní to hřebíky, takže se to nepohne
- [popis horečného a marného úsilí];
- (r. 546 př. Kr. Kýros dobyl záp. pobřeží Malé Asie, když jeho hlavním oponentem byl Croesus, král Lydie);
- Jak je v poznámce ČSP: Řemeslníci dávají hlavy dohromady a v horečnatém úsilí vyrábějí modlu, která jim má pomoci. Podaří se jim vyrobit ji kvalitně.
- Jde ale o naprosto nesmyslné úsilí – i kdyby vzývali všechny satanské síly světa, je to marné.
8 Ale ty, Izraeli, můj otroku, Jákobe, kterého jsem vyvolil, semeno (mého přítele Abrahama,)
- n~: potomku / potomstvo;
- var.: Abrahama, jehož jsem si zamiloval;
- Pohané ať si dělají ohledně model, co chtějí – u vás, můj lide to ale má být naprosto odlišné.
- Vás jsem si vybral pro sebe, a to již před generacemi, kdy jsem se „spřátelil“ s vaším praotcem Abrahamem.
9 ty, kterého jsem uchopil z končin země a povolal z jejích odlehlých míst — tobě jsem řekl: Ty jsi můj otrok! Vyvolil jsem tě a nezavrhl jsem tě.
- Bůh pokračuje ve velmi vstřícné charakteristice svého lidu: Byl povolán „odnikud“ a Bůh si jej vyvolil pro sebe.
10 Neboj se, protože já jsem s tebou, nehleď ustrašeně, protože já jsem tvůj Bůh. Budu tě posilovat, ano, budu ti pomáhat a držet tě svou spravedlivou pravicí;
- n~: spásnou / záchranu přinášející;
- To, že patříme (Izrael patří) Bohu jako Jeho otroci, je nanejvýš povzbuzující – patřím-li Všemocnému, není důvod se bát.
- Není důvod hledět ustrašeně, tedy kráčet životem s postojem vystrašeného králíka.
- Bůh hodlá pro svůj lid dělat mnoho: Posilovat jej, pomáhat mu, držet ho v ruce.
11 Hle, budou se stydět a budou zahanbeni všichni, kteří proti tobě planou hněvem, stanou se ničím a zahynou tvoji odpůrci.
- Jednou se ukáže pravda – ukáže se jasně, kdo měl pravdu a kdo ne; kdo sloužil Bohu a kdo ďáblu.
- A až Boží nepřátelé zjistí, jak se věci měly, že úporně bojovali proti Božím vyvoleným, bude to pro ně hrozné a zahanbující zjištění. A budou za to potrestáni.
12 Budeš je hledat a nenalezneš ty, kdo se s tebou hádají. Stanou se ničím a nebudou ti, kdo s tebou válčí.
- Já sám se postarám o jejich úplnou porážku a eliminaci, zmizí. Tvůj problém bude vyřešen.
13 Protože já jsem Hospodin, tvůj Bůh, který drží tvoji pravici a říká ti: Neboj se, já ti budu pomáhat.
- Jde o sled nesmírně povzbudivých a útěšných veršů: Všemohoucí Hospodin drží člověka za ruku a uklidňuje ho, že mu bude pomáhat.
14 Neboj se, červíčku Jákobův, hrstko Izraelova, já ti budu pomáhat, (je Hospodinův výrok. Tvůj vykupitel je Svatý Izraele.)
- srv. Rt 2,20; první ze 13 míst, kde se v Iz vyskytuje tento výraz jako titul pro Hospodina (srv. u Jr pouze 1×);
- n.: je výrok Hospodina a tvého vykupitele, Svatého Izraele.
- Bůh svůj národ oslovuje velmi láskyplně (možná bychom řekli „broučku“) – na jedné straně připomíná jeho malost, na druhé straně zdůrazňuje, že to nevadí.
- Že Izrael je Jeho a že se o něj postará.
- Slovo „Vykupitel“ ukazuje, že získat pro sebe lid nebylo jen tak – Bůh za to zaplatil.
15 Hle, učinil jsem tě novým oboustranným mláticím smykem. Budeš mlátit hory a rozdrtíš je a návrší proměníš v plevy.
- n.: majícím dvojí hrany / ostří;
- Jak přesně takový smyk vypadá, nechápu, nicméně je zjevně účinnější, než smyk běžný, normální. Mlátící smyk přejíždí přes obilí a odstraňuje z něho hrubou silou plevy.
- V kontrastu s malostí izraelského národa Bůh způsobí, že bude schopen hrubou silou porážet své nepřátele.
- Přitom se mj. oddělí zrno od plev.
16 Prověješ je a vítr je odnese, vichřice je rozptýlí. Ty však budeš jásat v Hospodinu, budeš se chlubit Svatým Izraele.
- Prorok zůstává u obrazu mlácení obilí – to, které již bylo přejeto smykem, je vyhazováno do vzduchu a oddělené lehké plevy odlétají pryč.
- Tak tomu bude s nepřáteli Izraele. Ten naopak zůstane nepohnutelně na místě.
17 Nuzní a chudí hledají vodu, ale žádná není. Jejich jazyk je vyprahlý žízní. Já, Hospodin, jim odpovím, já, Bůh Izraele, je neopustím.
- Ať už jde o žízeň (nouzi) tělesnou nebo duchovní, Bůh se chystá pomoci. V nouzi člověka neopustí.
- Ježíš také slíbil, že uhasí žízeň duchovně vyprahlých.
18 Otevřu na holých návrších řeky a uprostřed plání prameny; proměním pustinu v jezerovod a zemi bezvodou ve vodní zdroje.
- Je vcelku jedno, o jak velkou nouzi jde – pro Boha není problém pomoci i v nejbeznadějnějších situacích.
19 Dám vyrůst v pustině cedru a akácii, myrtoví a plané olivě, v Arabě vysadím cypřiš a jilm spolu se zimostrázem.
- [tyto stromy ozdobí pustinu;]
- h.: strom oleje;
- I nejnehostinnější poušť se zazelená rostlinami a přinese plody.
20 Aby viděli a poznali, zvážili a společně pochopili, že ruka Hospodinova to učinila a Svatý Izraele to stvořil.
- Kontrast mezi původní pustinou a pozdější přívětivou úrodností je tak markantní, že bije do očí. Všechny národy by to měli vyhodnotit a pochopit, že to není jen tak, že za tím musí být nadpřirozený Boží zásah.
- Typická je tato situace v současném Izraeli, který se obyvatelům postupně podařilo proměnit z pouště v zelený a úrodný „ráj na zemi“.
- V duchovním smyslu by Boží nadpřirozený zásah měl udeřit do očí všechny, kdo vidí lidi obracející se ke Kristu – kontrast jejich původní vyprahlosti a pozdějším naplněním, radostí a úrodností.
21 Předložte svůj spor, praví Hospodin, přineste své pádné argumenty, praví král Jákobův.
- Vidíte věci jinak? Máte jiné názory? Sem s nimi! Pokud si myslíte, že máte pravdu a Bůh se mýlí, nyní máte prostor.
22 Ať je přinesou a oznámí nám, co se má přihodit. Oznamte, co jsou ty dřívější věci, ať si to vezmeme k srdci a poznáme jejich konec, nebo nám zvěstujte věci přicházející.
- tj. budoucí;
- Jde o ironizaci těch, kdo by se chtěli s Nejvyšším pouštět do diskuze nebo dokonce do soudní pře – co máte relevantního? Co o věcech víte? Co víte o minulosti, natož o budoucnosti?
- Jde samozřejmě o řečnické otázky, kde odpověď je jasná – oproti Bohu Stvořiteli nevíte vůbec nic.
- Možná bychom mohli říci: Víte úplné houby.
- Jak se tedy s takovým deficitem informací a intelektuálního výkonu chcete s Bohem pouštět do diskuze?
23 Oznamte, co má přijít potom, a poznáme, že jste bohové. Také vykonejte něco dobrého nebo zlého, ať na to s hrůzou hledíme a společně to spatříme.
- Hrajete si na bohy, ale nevíte nic a nemůžete nic. Nevíte nic o budoucnosti, nedokážete učinit nic významného.
24 Hle, nejste nic a vaše skutky nejsou na nic. Ohavností je ten, kdo si vyvolí vás.
- Vybrat si za boha takové neschopné nýmandy je hanba a Bohu se to hnusí.
- Nemohu nesrovnat s manželem, který si na místo své krásné ženy vybere za partnerku nafukovací pannu.
25 Vzbudil jsem vítěze od severu a přišel — od východu slunce ten, kdo (bude vzývat mé jméno.) (Podupe správce jako hlínu,) jako hrnčíř bude šlapat bláto.
- [Kýros používal H. jméno ve svých dekretech, ale neuznal ho skutečně]; [var.: bude povolán svým jménem];
- var; TM: přijde na správce jako na hlínu;
- Opět jsme u vítěze z východu, kterého v budoucnosti Bůh použije jako svou trestající metlu vůči Izraeli.
- Kýros nějaké povědomí o Hospodinu měl, jak je napsáno i v poznámce ČSP.
- Jeho vítězství mělo být drtivé.
26 Kdo to oznámil od počátku, abychom to věděli, a odedávna, abychom se ptali: Má pravdu? Avšak nikdo nic neoznámil, ano, nikdo nic nezvěstoval a nikdo neslyšel vaše řeči.
- Hospodin vyzývá národy, aby předložily důkaz, že jejich bohové jsou skuteční a mají moc předpovídat budoucnost nebo řídit dějiny.
- „Kdo to oznámil od počátku, abychom to věděli…?“ Jinými slovy: Existuje někdo, kdo předpověděl budoucnost tak jako Já? Má snad někdo pravdu kromě Mne?
- Bůh si sám odpovídá: Samozřejmě nikdo nic neoznámil, protože kromě Mě nikdo nic neví a o ničem nerozhoduje.
27 Já jsem první, kdo mluvil k Sijónu, a hle, zde jsou. Jeruzalému dám svého zvěstovatele.
- snad slova o budoucnosti; $
- Kromě mne, Hospodina nikdo nic relevantního mému lidu není schopen sdělit.
- A já ke svému lidi hovořím, věci jim sděluji a vysvětluji.
28 Podíval jsem se a není nikdo, není mezi nimi rádce, aby odpověděli, když se jich zeptám.
- Opravdu není nikdo, kdo by věcem rozuměl; kdo by chápal mMé jednání se svým lidem.
- Já jsem svrchovaný, Já se rozhoduji sám – nikdo mi neradí; nikdo mi do mých rozhodnutí nemluví.
29 Hle, jsou samá špatnost, jejich díla jsou nicota, jejich modly jsou větrem a marností.
- Všichni, kdo spoléhají na modly, jsou naprosto marní. Ignorovat Boha je špatnost.