Boží odměna, poklad v nebi

Gn 15:1: Po těchto událostech se stalo k Abramovi ve vidění Hospodinovo slovo: Neboj se, Abrame, já jsem tvůj štít, tvá přehojná odměna.

• Nedej se deprimovat tím, že věci nejdou tak, jak by sis představoval. To, že znáš Boha je odměnou nade všechny odměny. Žádnou lepší odměnu si nelze představit.

Gn 30:18: Lea řekla: Bůh mi dal odměnu, že jsem dala svou služku svému muži. A dala mu jméno Isachar.

• To, že Leu neplodnost přinutila, aby přistoupila na to, že její muž bude mít „milenku“, bylo pro Leu velmi pokořující. Brala to jako oběť, kterou udělala pro Boha. Když pak sama začala mít děti, brala jako Boží odměnu za tuto oběť.
• Dost možná to tak opravdu bylo.

Rt 2:12: Ať Hospodin odplatí tvůj skutek a ať je dovršená tvá odměna od Hospodina, Boha Izraele, pod jehož křídla jsi přišla najít útočiště.

• Rútina neochvějná věrnost vůči Noemi a jejímu národu byla Bohem oceněna.

2S 22:21: Hospodin mi odplatil podle mé spravedlnosti, odměnil mi podle čistoty mých rukou.

Ž 18:21: Hospodin mi odplatil podle mé spravedlnosti, podle čistoty mých rukou mě odměnil.

Ž 18:25: Hospodin mě odměnil podle mé spravedlnosti, podle čistoty mých rukou před jeho zrakem.

• Bůh odměňuje nevinnost a nezáludnost. Jak jsme mnohokráte probírali, u Davida je tato sebejistota překvapující – nicméně po pokání a přijetí odpuštění už si dával pozor.

Ž 19:12: Ano, tvůj otrok se jimi nechává varovat, dbát na ně přináší hojnou odměnu.

• Myslí se dbát na Boží příkazy.

Ž 109:20:  To ať je odměnou od Hospodina těm, kdo mě obviňují, těm, kdo svolávají zlo na mou duši.

• Odměnou za obviňování nevinného je Boží prokletí.

Kaz 9:5: Neboť živí vědí, že zemřou; mrtví, ti však nevědí nic, ani už nemají odměnu, protože jejich památka byla zapomenuta.

• Kazatel se domnívá, že smrt všechno maže – ale mýlí se.

Iz 40:10: Hle, Panovník Hospodin přichází s mocí a jeho paže pro něj vládne. Hle, jeho mzda s ním a jeho odměna před ním.

• Bůh trestá i odměňuje.

Iz 49:4: Já jsem však řekl: Zbytečně jsem se namáhal, pro marnost a nicotnost jsem vyplýtval svou sílu, avšak mé právo je u Hospodina a má odměna u mého Boha.

• Opravdovou odměnu nelze očekávat odnikud jinud, než od Hospodina.

Iz 61:8: Neboť já, Hospodin, miluji právo a nenávidím podlou loupež. Dám jim věrně jejich odměnu a uzavřu s nimi věčnou smlouvu.

Iz 62:11: Hle, Hospodin rozhlásil do končin země: Řekněte dceři sijónské, hle, tvůj zachránce přichází! Hle, jeho mzda je s ním a jeho odměna před ním.

• Na Hospodinovu odměnu se lze spolehnout.

Iz 65:7: za provinění vaše stejně jako za provinění vašich otců, kteří pálili oběti na horách a hanobili mě na návrších, praví Hospodin. Plně odměřím jejich odměnu do jejich klína.

Ez 29:20: Jako jeho odměnu, za niž sloužil, jsem mu dal egyptskou zemi, neboť pracovali pro mě, je výrok Panovníka Hospodina.

• Babylónský král Nebúkadnezar dostal od Boha Egypt jako odměnu.

Mt 5:46: Jestliže si zamilujete ty, kteří vás milují, jakou máte odměnu? Což i celníci nečiní totéž?

• Chceme-li odměnu od Boha, musíme dělat mnohem více, než je běžný standard ve světě.

Mt 6:1: „ Dávejte si pozor, abyste nekonali svou spravedlnost před lidmi, jim na odiv; jinak nemáte odměnu u svého Otce, který je v nebesích.“

Mt 6:2: „Když tedy dáváš almužnu, nevytrubuj to před sebou, jak to činí pokrytci v synagogách a na ulicích, aby je lidé pochválili. Amen, pravím vám: Mají už svou odměnu.

Mt 6:5: „A když se modlíte, nebuďte jako pokrytci; neboť ti se rádi modlí, stojíce v synagogách a na rozích ulic, aby je viděli lidé. Amen, pravím vám: Mají už svou odměnu.

Mt 6:16: „Když se postíte, nebývejte zasmušilí jako pokrytci; ti se totiž tváří ztrápeně, aby lidem ukázali, že se postí. Amen, pravím vám: Mají už svou odměnu.

• Za dobré věci odměna následuje – ale jen jednou. Pokud si ji „vyzvedneme“ od lidí, Bůh nám ji již podruhé nedá.

Mt 10:41: Kdo přijímá proroka proto, že je to prorok, obdrží odměnu proroka; a kdo přijímá spravedlivého proto, že je to spravedlivý, obdrží odměnu spravedlivého. 42 A kdo by jednomu z těchto maličkých dal napít proto, že je učedník, i kdyby mu dal jen pohár studené vody, amen, pravím vám, jistě nepřijde o svou odměnu.“

Mk 9:41: Neboť kdo by vám dal napít číši vody proto, že jste Kristovi, amen, pravím vám, že určitě nepřijde o svou odměnu.“

• Boží odměna za vstřícné chování vůči jeho služebníkům.

L 6:23:  Radujte se v onen den a jásejte; neboť hle, hojná je vaše odměna v nebi. Vždyť totéž dělali jejich otcové prorokům.

• Boží odměna za pronásledování při vykonávání Božích příkazů je hojná a radost z jejího zisku velká.

L 6:35:  Ale milujte své nepřátele a čiňte dobře, půjčujte a neočekávejte něco na oplátku. A vaše odměna bude hojná a budete syny Nejvyššího, protože on je dobrotivý k nevděčným i zlým.

• Děláme-li věci bez očekávání odměny na zemi, zvláště věci vysoce nadstandardní, dostane se nám odměny v nebi.

J 4:36:  Žnec již bere odměnu a shromažďuje úrodu k věčnému životu, aby se společně radovali rozsévač i žnec.

• Všichni Boží služebníci spolupracují na Jeho díle podle svých možností. Každý dělá něco, ale jejich odměna je pak společná.

1K 3:14:   Jestliže někdo na tomto základě vystaví dílo a ono mu zůstane, dostane odměnu,

• Toto místo hovoří o Božím hodnocení životů křesťanů. Ne všechno, co křesťané za svých životů dělali, se ukáže jako trvalé a bude odměněno.

1K 9:17: Pokud to činím z vlastního popudu, mám odměnu, pokud ne, je mi svěřeno správcovství. 18 Co je mi tedy odměnou? To, abych při službě předkládal evangelium zdarma, abych nevyužil svého práva, které mám v evangeliu.

• Pavel neočekává od Boha odměnu za to, že káže evangelium. To považuje za svou povinnost, za „standard“. Proto se snaží dělat něco nadstandardního, za co by odměnu očekávat mohl – a to je jeho odmítání zasloužené mzdy.

Ef 6:8:   Víte, že každý, kdo vykoná něco dobrého, vezme za to odměnu od Pána, ať je to otrok nebo svobodný.

• Odměna od Boha je jistý a nezávislá na světském postavení.

Ko 3:24:  Vždyť víte, že od Pána dostanete za odměnu dědictví. Pánu Kristu služte!

• Sloužit Bohu se vyplatí – odměnou je dokonce dědictví, tedy přímý podíl na Božím „majetku“.

2J 1:8:   Dávejte si pozor, abyste nepřišli o to, na čem jsme pracovali, ale abyste dostali plnou odměnu.

• I člověk, který má dobře našlápnuto a odměnu může oprávněně od Boha očekávat, se o ni může připravit.

Mt 6,19–21 Neshromažďujte si poklady na zemi, kde je ničí mol a rez a kde se zloději vloupávají a kradou. Shromažďujte si poklady v nebi, kde je neničí mol ani rez a kde se zloději nevloupávají ani nekradou. Neboť kde je tvůj poklad, tam bude i tvé srdce.

• Shromažďování čehokoliv na zemi je marná činnost. Na světě neexistuje opravdová trvanlivost a pozemské poklady se do věčnosti nepřenášejí.
• A pozemské poklad navíc příliš zabírají naši pozornost

Mt 19,21 a paralelní místa Chceš-li být dokonalý, jdi, prodej svůj majetek a rozdej chudým – a budeš mít poklad v nebi. Pak přijď a následuj mě.

• Vzdání se majetku zde je spolehlivý způsob získání pokladu v nebi.

Lk 12,33-34 Prodejte, co máte, a dejte almužnu. Opatřete si měšce, které se neobnosí, poklad nevyčerpatelný v nebi, kam se zloděj nedostane a kde mol nekazí. Neboť kde je váš poklad, tam bude i vaše srdce.

• Podrobnější návod na poklady a shrnutí:
  • Almužny jsou spolehlivým způsobem
  • Nebe je spolehlivou „bankou“
  • Když se vnitřně zaměříme na získání pokladů nebeských, budeme i vnitřně orientovaní na Boha

1 Tim 6,17-19 Těm, kdo jsou bohatí v tomto věku, přikazuj, ať nejsou povýšení ani nedoufají v nejisté bohatství, ale v Boha, který nám všechno štědře poskytuje k užívání. Ať dělají dobro, bohatnou v dobrých skutcích, jsou štědří a ochotní se dělit, aby si nashromáždili dobrý základ pro budoucnost a získali opravdový život.

• Instrukce pro bohaté:
  • Nebýt povýšený
  • Nespoléhat na peníze, ale na Boha
  • Používat své peníze ke konání dobrých skutků, čímž si zajišťují nebeský poklad

Žd 10,34 Vždyť jste měli soucit s vězni a s radostí jste přijali, že vám byla uloupena vaše majetnost, neboť víte, že máte lepší a trvalý majetek.

• Křesťané „přivítali“ násilnou ztrátu majetku při vědomí toho, že jim bude v nebi vykompenzován.

1 Pt 1,3-4 Požehnaný Bůh a Otec našeho Pána Ježíše Krista, který nás podle svého velikého milosrdenství znovuzrodil k živé naději skrze vzkříšení Ježíše Krista z mrtvých, k dědictví neporušitelnému, neposkvrněnému a nevadnoucímu, které je zachováno v nebesích pro vás.

• Máme díky Ježíši naději nejen na vzkříšení, ale i na podíl na Božím dědictví v nebi.
• Je trvanlivé a pro nás v nebi bezpečně deponováno.

Zj 2,9 Vzkaz církvi ve Smyrně) Vím o tvém soužení i o tvé chudobě – avšak jsi bohatý.

• Opět je Kristem zdůrazněno, že pozemská chudoba a obtíže nijak nesouvisejí se skutečným bohatstvím nebeským. Může mezi nimi být i nepřímá úměra.

Mt 20,26 Mezi vámi tomu tak nebude; ale kdo by se chtěl mezi vámi stát velkým, bude vaším služebníkem; 27 a kdo by chtěl být mezi vámi první, bude vaším otrokem.

Mt 23,11–12 Největší z vás bude vaším služebníkem. Kdo se povyšuje, bude ponížen, a kdo se ponižuje, bude povýšen.

• S nebeským pokladem a Boží odměnou souvisí i postavení věřících v Božím království.
• V Jeho, Kristově království věci fungují zcela odlišně, než ve světě: I v něm je principiálně možné, že si někdo bude dělat zálusk na vysokou pozici, ale kritéria pro její dosažení jsou naprosto odlišná od světa.
• Kritéria jsou dokonce paradoxní – čím výše cílíte, tím více se musíte ponížit a pokořit.

Mt 18,1-4 V té hodině přišli učedníci k Ježíšovi s otázkou: ‚Kdo je tedy největší v království Nebes?‘ Ježíš zavolal dítě, postavil je doprostřed nich a řekl: ‚Amen, pravím vám, neobrátíte-li se a nebudete jako děti, nevejdete do království Nebes. Kdo se tedy pokoří jako toto dítě, ten je největší v království Nebes.‘

• Důležitý je „dětský“ postoj ve smyslu přímosti, prostoty, pokory, apod.

Lk 22,25–27 Králové národů nad nimi panují a ti, kdo mají nad nimi moc, si dávají říkat Dobrodinci. Avšak vy ne tak! Kdo je mezi vámi největší, ať je jako nejmenší, a kdo je vůdcem, ať je jako ten, kdo slouží. Vždyť kdo je větší – ten, kdo sedí u stolu, nebo ten, kdo obsluhuje? Není to ten, kdo sedí u stolu? Já jsem mezi vámi jako ten, kdo slouží.

Fp 2,5–9 Mějte tedy v sobě to smýšlení, které bylo i v Kristu Ježíši: Ačkoli byl ve způsobu Božím, nelpěl na tom, že je roven Bohu, nýbrž sám sebe zmařil, vzal na sebe způsob otroka a stal se podobným lidem. … Proto ho také Bůh povýšil nade vše a dal mu jméno nad každé jméno.

• Ježíš si vydobyl pozici nejvyšší. Zde nám je řečeno jím i Pavlem, jak to Kristus udělal.

Mt 25,20–21 aj. (Podobenství o hřivnách) Dobře, služebníku dobrý a věrný, nad málem jsi byl věrný, ustanovím tě nad mnohým; vejdi v radost svého pána.

• Formou odměny je i důležitost pozice a svěřené zodpovědnosti v Kristově království

Zj 2,26–27 Kdo vítězí a až do konce zachovává má skutky, tomu dám moc nad národy – bude je pást železnou berlou jako hliněné nádoby, které se roztříští – tak jako jsem ji i já přijal od svého Otce.

2. Tim 2,12 Budeme-li vytrvalí, budeme s ním i kralovat. Zapřeme-li ho, i on nás zapře.

• Formou odměny pro věrné a vytrvalé křesťany bude vláda nad národy.

Mt 5,19 Kdo by tedy zrušil jedno z těchto nejmenších přikázání a učil by tak lidi, bude nazván nejmenším v království Nebes. Kdo by je však činil a učil, ten bude nazván velkým v království Nebes.

• Učením a dodržováním Kristových přikázání si můžeme pozici hodně vylepšit. Opakem hodně pokazit.

Mt 25,34–40 (Podobenství o ovcích a kozlech) Pak řekne král těm po své pravici: ‚Pojďte, požehnaní mého Otce, přijměte jako dědictví království, které je vám připraveno od založení světa. Neboť jsem hladověl, a dali jste mi jíst; žíznil jsem, a dali jste mi pít; byl jsem cizincem, a ujali jste se mě; byl jsem nahý, a oblékli jste mě; byl jsem nemocný, a navštívili jste mě; byl jsem ve vězení, a přišli jste za mnou.‘

• Služba lidem otevírá přístup k dědictví království.

Mt 19,28–30 Ježíš jim řekl: ‚Amen, pravím vám, že vy, kdo jste mě následovali, při znovuzrození, kdy Syn člověka usedne na trůn své slávy, také usednete na dvanáct trůnů a budete soudit dvanáct kmenů Izraele. A každý, kdo opustil domy, bratry, sestry, otce, matku, děti nebo pole kvůli mému jménu, dostane stokrát víc a obdrží dědičně život věčný. Mnozí první však budou poslední a poslední první.‘

• Čím více člověk opustí či obětuje, tím větší pak kompenzace.

2 Kor 4,17 Neboť naše lehké soužení, které trvá jen chvilku, působí přenesmírně veliké a věčné bohatství slávy

• Nebeská „kompenzace“ je tak velká, že každé utrpení či oběť ve srovnání s ní blednou.
• Jde o jednu z největších Božích záhad.