„smrt“ 94 výskytů, vybírám některé
Dt 30:15 : CSP Pohleď, předložil jsem ti dnes život a dobro i smrt a zlo.
Dt 30:19 : CSP Povolávám dnes proti vám za svědky nebesa i zemi. Předložil jsem ti život a smrt, požehnání a kletbu. Zvol si život, abys zůstal naživu ty i tvé potomstvo,
- Opakem smrti je samozřejmě život. Život je dávám na roveň dobru, smrt zlu, požehnání a prokletí.
- Život je dobrý, smrt je zlá; život je požehnání, smrt je prokletí.
- Tvářit se, že smrt je fajn, je nesmysl.
- Ani smíření se se smrtí není zcela v pořádku. Smrt je něco, co nemělo být, smrt je prohra, smrt je důsledek hříchu. Smrt je trest. Vítězství smrti je špatné.
- My se smrti neumíme vyhnout, ale to neznamená, že z ní budeme nadšení a a dokonce ani, že s ní budeme smíření. Bůh nabízí život.
Sd 5:18 : CSP Zabulón je lid, který vydal svou duši na smrt. Rovněž Neftalí na výšinách krajiny.
- Nasadit život, riskovat život je někdy správné.
- Chránit si život za každou cenu je špatné.
Rt 1:17 : CSP Kde zemřeš, zemřu já a tam budu pohřbena. Ať mi tak učiní Hospodin a ještě přidá, že jedině smrt mě od tebe oddělí.
- Loajalita až na smrt se cení.
1S 15:32 : CSP Pak Samuel řekl: Přiveďte ke mně amáleckého krále Agaga. Agag k němu šel v poutech. Řekl si: Jistě ustoupila hořká smrt.
- Smrt je zajisté hořká.
2Kr 2:21 : CSP Odešel ke zdroji vody, hodil tam sůl a řekl: Toto praví Hospodin: Uzdravuji tuto vodu. Ať již odtud nevzejde smrt ani potrat.
2Kr 4:40 CSP Pak to nalévali mužům k jídlu. I stalo se, když jedli to jídlo, že začali křičet: Muži Boží, v hrnci je smrt. A nemohli to jíst.
- Voda i jídlo mají přinášet život a ne smrt. Pokud tomu tak není, něco není v pořádku. Boží zásah situaci normalizuje.
- Potrat je také smrtí, také je patologií.
2Pa 32:24 : CSP V oněch dnech Chizkijáš na smrt onemocněl. Modlil se k Hospodinu a ten k němu promluvil a dal mu znamení.
- Chizkijáš se se situací smrtelné nemoci nechtěl smířit, chtěl ji zvrátit
Jb 3:21 : CSP těm, kteří čekají na smrt, a ona nepřichází, ač po ní slídili více než po skrytých pokladech,
Jb 7:15 : CSP Tu si má duše zvolila zardoušení, ano, smrt, raději než mé kosti.
- existují situace tak špatné, že smrt se jeví jako vysvobození
Ž 49:15 : CSP Do podsvětí směřují jako ovce, smrt je pase, přímí je opanují hned za jitra. Jejich výtvory pohltí podsvětí, daleko od jejich příbytků. 18 vždyť při své smrti si nevezme nic, jeho sláva za ním nesestoupí.
- mluví se o těch, kteří spoléhají sami na sebe – ti nemají žádnou naději, že by smrt mohla minout. V jejich případech smrt zhltne všechno jejich úsilí.
- Do kontrastu jsou stavěni ti, kdo spoléhají na Hospodina: 16 Bůh jistě vykoupí mou duši z moci podsvětí — vždyť mě přijme!
Ž 55:16 : CSP Ať je převeze smrt, ať zaživa sestoupí do podsvětí, protože se v jejich nitru uhostilo zlo.
- být zlý je jistá cesta k smrti
Ž 89:49 : CSP Který člověk kdy žil a nespatřil smrt? Kdo zachránil svou duši z moci podsvětí? Sela.
- jde o řečnickou otázku. Odpověď zní: Nikdo. Smrt je univerzální zkušeností všech lidí.
Ž 116:15 : CSP Vzácná je v očích Hospodinových smrt jeho věrných.
- Bůh si cení, když je někdo pro Něho nasadit či obětovat svůj život. Nic cennějšího nemáme.
Př 8:36 : CSP Ale kdo proti mně hřeší, činí násilí své duši, všichni, kdo mě nenávidí, milují smrt.
- jediná cesta, která může vést k odvrácení smrti, je vztah k Bohu. Vše ostatní je cestou do pekel.
Př 12:28 : CSP Na cestě spravedlnosti je život, na její stezce není smrt.
- Pokud člověk usiluje o spravedlnost, najde Boha.
- Méně obecně: kdo se chová nespravedlivě, většinou na to doplatí.
Př 18:21 : CSP V moci jazyka je smrt i život, kdo ho miluje, nají se jeho ovoce.
- Slovo má ohromnou moc. To, co říkáme, nakonec rozhodne o našem konci (buď vyznáme Krista nebo odmítneme pravdu a dopadneme zle).
Př 21:6 : CSP Poklady získané lživým jazykem jsou pomíjivou nicotou těch, kdo usilují o smrt.
- Získáš-li něco pomocí lhaní, k ničemu ti to nebude a nakonec skončíš špatně.
- Hnát se za použití lži za majetkem je sebevražda.
Př 24:11 : CSP Vysvoboď vedené na smrt a zadrž potácející se na popravu!
- Nesmíme být lhostejní a snažit se navzájem si pomáhat, jak to jen jde.
Kaz 7:26 : CSP A nalézám něco trpčího než smrt: ženu, která je pastí, jejíž srdce jsou sítě a její ruce pouta. Kdo se líbí Bohu, zachrání se před ní, kdo však hřeší, bude jí polapen.
- Svádící žena je nesmírně nebezpečná. Nevěra vede ke katastrofám.
- Je lépe umřít, než si s takovou něco začít. Proč? Protože to přinese mnoho utrpení.
Pís 8:6 : CSP Chovej mne jak pečetidlo u srdce, měj mě jako pečetítko při ruce. Vždyť láska je silná jako smrt, žárlivost jako záhrobí tvrdá, žár její žárem ohně zhrdá.
- Srovnání lásky a smrti vychází vítězně pro lásku. U Krista vidíme, že jeho láska k lidem nakonec dosáhla toho, že smrt byla poražena.
Iz 25:8 : CSP Navždy pohltí smrt a Panovník Hospodin setře slzy z každé tváře; potupu svého lidu odstraní na celé zemi, neboť Hospodin promluvil.
- na konci bude smrt poražena definitivně. Bude odstraněna.
Iz 38:1 : CSP V oněch dnech Chizkijáš na smrt onemocněl. Přišel k němu prorok Izajáš, syn Amósův, a řekl mu: Toto praví Hospodin: Dej příkazy ohledně svého domu, protože zemřeš; nezotavíš se.
- Vedu se diskuze o tom, jestli v tomto případě nebylo pro Chizkijáše lépe zemřít, poněvadž během přidaných let stihl dost věcí pokazit. Je to ale velmi sporné.
- Spíše zkrátka Bůh vstřícně zareagoval na jeho modlitbu.
Iz 38:18 : CSP Protože podsvětí ti nebude vzdávat chválu, smrt tě nebude chválit; tvou pravdu nebudou vyhlížet ti, kdo sestupují do jámy.
- SZ představa byla, že smrtí vše končí. Pouze živí mohou mít vztah k Bohu. Je to pravda jen částečně. Nicméně pravdou je, že tento život je jedinečnou šancí. Mnoho věcí už na druhém břehu udělat či napravit nepůjde.
Iz 53:12 : CSP Proto mu dám podíl ve velikých zástupech a s nespočetnými bude dělit kořist, protože vylil na smrt svou duši a byl započten mezi vzpurné. On odnesl hřích mnohých a je přímluvcem za vzpurné.
- Obětování života je Bohem oceňováno
Jr 8:3 : CSP Celý ostatek pozůstalých z této zlé čeledi na každém místě, kam jsem ty pozůstalé zahnal, si raději vyvolí smrt nežli život, je výrok Hospodina zástupů.
- V životě nastávají situace, kdy stojíme před rozhodnutími, který mohou mít fatální důsledky. Někdy jsme tak blázniví, že si volíme ta špatná.
Jr 9:20 : CSP protože do našich oken vystoupila smrt. Přišla do našich paláců, aby vyhladila děti z ulic i mládence z náměstí.
Jr 18:21 : CSP Proto vydej jejich syny hladu. Uvrhni je v moc meče, jejich ženy ať se stanou bezdětnými a vdovami, jejich muže ať skosí smrt, jejich mládence ať ve válce pobije meč.
- Zde jde o Boží trest.
Jr 15:2 : CSP Až se tě zeptají: Kam půjdeme? odpověz jim: Toto praví Hospodin: Kdo je určen k smrti, na smrt, kdo pro meč, pod meč, kdo pro hlad, do hladu a kdo pro zajetí, do zajetí.
Jr 43:11 : CSP Přitáhne a bude bít egyptskou zemi: Kdo je určen k smrti, půjde na smrt, kdo pro zajetí, do zajetí a kdo pro meč, pod meč.
- V tomto případě už bylo rozhodnuto, kdo a jak bude potrestán.
Ez 18:23 : CSP Copak si opravdu přeji smrt ničemy, je výrok Panovníka Hospodina? Nemám snad v oblibě, když se odvrátí od svých cest a bude žít?
Ez 33:11 : CSP Řekni jim: Jakože jsem živ, je výrok Panovníka Hospodina, cožpak si přeji smrt ničemy? Vždyť jestliže se ničema odvrátí od své cesty, zůstane naživu. Odvraťte se, odvraťte se od svých zlých cest. Proč byste měli zemřít, dome izraelský?
- Smrt je odplatou za hřích. Bůh se z toho ale neraduje – je raději, když se jí odsouzený pokáním vyhne.
Jon 4:9 : CSP Nato se Bůh Jonáše zeptal: Je to dobře, že ses tak rozzlobil kvůli ricinovníku? Ten odpověděl: Je to dobře, že jsem se rozzlobil až na smrt!
- Existuje hněv až na smrt.
Abk 2:5 : CSP Ano, víno podvede pyšného muže, nemá stání; otvírá svůj chřtán jako podsvětí, je nenasytný jako smrt; posbíral k sobě všechny národy, shromáždil k sobě všechny lidi.
- Smrt je nenasytná. Nedá si pokoj, dokud nedostane úplně každého.
Mt 10:21, Mk 13:12 : CSP Vydá na smrt bratr bratra a otec dítě, povstanou děti proti rodičům a usmrtí je.
- Nastanou situace, kdy lidé budou ochotni nechat zabít členy vlastní rodiny.
L 2:26 : CSP Jemu bylo Duchem Svatým zjeveno, že nespatří smrt, dokud neuvidí Pánova Mesiáše.
- Dobu naší smrti má pod kontrolou výlučně Bůh. On jediný může v této oblasti cokoliv garantovat.
L 7:2 : CSP Otrok nějakého setníka, který byl setníkovi vzácný, byl na smrt nemocen.
- Jsou nemoci, jejichž „smrtelnost“, je zcela zjevná.
L 22:33 : CSP On mu řekl: „Pane, s tebou jsem hotov jít i do vězení a na smrt.“
- Jak jsme říkali, ochota obětovat život je Bohem oceňována. Nejde ale o maličkost a není lehké tomu dostát.
L 23:15 : CSP Ale ani Herodes ne, neboť ho poslal zpět k nám. A hle, neučinil nic, za co by zasluhoval smrt.
- Existují hrdelní zločiny. Určitě ale nešlo o Ježíšův případ.
J 8:51 : CSP Amen, amen, pravím vám, kdo by zachoval mé slovo, nespatří smrt na věčnost. “
- Zásadní slovo s nekonečným významem. Ježíš garantuje vítězství nad smrtí.
- Podmínky jsou jasně dané.
Sk 22:4 : CSP A pronásledoval jsem tu Cestu až na smrt; muže i ženy jsem spoutával a dával do vězení,
- Nenávist ďábla vůči věřícím je absolutní – nespokojí se s ničím menším, než se smrtí věřících.
Ř 5:7 : CSP Sotva kdo podstoupí smrt za spravedlivého, i když za dobrého by se snad někdo i odvážil zemřít.
- Dát za druhého život je velmi cenné, ale velmi obtížné a velmi vzácné.
- Jisté také je, že když už se odhodlám za někoho svůj život obětovat, chci, aby to byl někdo, u koho to bude stát za to. Za dobrého člověka snad v sobě lze sílu k sebeoběti ještě nalézt.
- Kdyby ale takto uvažoval Kristus, byli jsme všichni „v háji“.
Ř 5:12 : CSP Proto jako skrze jednoho člověka vešel do světa hřích a skrze hřích smrt, tak se také smrt rozšířila na všechny lidi, protože všichni zhřešili.
- Na sebe navazující důsledky činů jsou jasné: hřích implikuje smrt. Před hříchem smrt neexistovala. Jakmile byl hřích vpuštěn na scénu, vnikla na ni i smrt.
- A nešlo pouze o jednorázovou záležitost týkající se jednoho člověka. Tzv. dědičný hřích spočívá v tom, že všichni lidé všech věků v sobě mají tendenci se rozhodovat analogicky jako Adam, tedy pro ďábla a proti Bohu. A na každého z nich se pak sekvence důsledků končící vztahuje také.
Ř 5:14 : CSP Přesto smrt vládla od Adama až po Mojžíše i nad těmi, kdo nezhřešili podobným přestoupením jako Adam; ten je předobrazem toho budoucího.
Ř 5:17 : CSP Jestliže proviněním jednoho člověka smrt vládla skrze toho jednoho, tím spíše ti, kteří přijímají hojnost milosti a dar spravedlnosti, budou vládnout v životě skrze toho jednoho, Ježíše Krista.
- Život je silnější než smrt. Jestliže jeden člověk dokázal za sebou strhnout ostatní ke zlému, tím spíše to Kristus dokáže k dobrému.
Ř 6:3 : CSP Což nevíte, že my všichni, kteří jsme byli pokřtěni v Krista Ježíše, jsme byli pokřtěni v jeho smrt? 4 : Skrze křest jsme byli spolu s ním pohřbeni ve smrt, abychom i my, tak jako byl Kristus skrze slávu Otce vzkříšen z mrtvých, vstoupili na cestu nového života.
- Křest je „smrt nanečisto“, virtuální či symbolická smrt. Člověk je nereformovatelný, nelze jej vylepšit. Jedinou možností je jej zlikvidovat a stvořit znovu.
- Následujeme-li Krista ve smrti, budeme jej následovat i v životě.
Ř 6:9 : CSP A víme, že Kristus, když byl vzkříšen z mrtvých, už neumírá; smrt nad ním už nepanuje.
- Jednou a dost. Každý umře jen jednou. Když to „nevyjde“, podruhé už to smrt zkoušet nesmí.
- Je to podobné jako s trestem smrti – kdo přežije svou popravu už podruhé být popraven nesmí
Ř 6:21 : CSP Jaký jste tehdy měli užitek z těch věcí, za něž se nyní stydíte? Neboť jejich konec je smrt.
- uvědomíme-li si konečné důsledky svých činů, můžeme ještě zvážit, zda nám za to ty činy stojí: Nejen, že nás přivedly k smrti, ale ještě se za ně musíme stydět.
Ř 6:23 : CSP Mzdou hříchu je smrt, ale darem Boží milosti je život věčný v Kristu Ježíši, našem Pánu.
- Tou příčinou, proč se vůbec na planetě objevila smrt, je hřích. Nebýt něho, šlo by to bez smrti.
Ř 7:8 Hřích využil příležitosti, které se mu dostalo skrze to přikázání, a probudil ve mně veškerou žádostivost; bez Zákona je totiž hřích mrtev. 9 Já jsem kdysi žil bez Zákona; když však přišlo přikázání, hřích ožil, 10 a já jsem zemřel. I ukázalo se, že přikázání, které mělo být k životu, bylo mi k smrti. 11 Neboť hřích využil příležitosti, které se mu skrze přikázání dostalo, oklamal mě a skrze ně mě zabil. 12 A tak Zákon je svatý i přikázání je svaté, spravedlivé a dobré. 13 : CSP Tedy to dobré mi způsobilo smrt? Naprosto ne! Ale hřích, aby se ukázal jako hřích, působil mi tím dobrým smrt, aby se hřích skrze přikázání stal nadmíru hříšným.
- Mluví se o souvislosti hříchu a smrti – ta je nadmíru úzká. Hřích se stává hříchem v okamžiku, kdy je jako hřích definován. Podrobněji v Římanům.
Ř 8:6 : CSP Myšlení těla znamená smrt, myšlení Ducha život a pokoj.
- Pokud se necháme řídit tělem, je to další cesta ke smrti.
Ř 8:36 : CSP Jak je napsáno: ‚Celý den jsme pro tebe vydáváni na smrt, pokládají nás za ovce určené na porážku.‘
- Křesťané jsou neustále pod tlakem a stále na hraně smrti. Tento svět je odmítá akceptovat
Ř 8:38 : CSP Jsem přesvědčen, že ani smrt ani život, ani andělé ani mocnosti, ani přítomnost ani budoucnost, ani moci,
- Smrt není katastrofou, která by křesťana mohla zbavit spásy.
- Okolnosti (ani ty nejtěžší) v tomto nehrají roli.
1K 3:22 : CSP ať Pavel nebo Apollos nebo Kéfas, ať svět nebo život nebo smrt, ať věci přítomné nebo budoucí — všechno je vaše,
- Křesťané se pohybují v jiné realitě. Okolnosti pro ně nejsou určující, nemají schopnost ovlivnit to hlavní.
1K 4:9 : CSP Zdá se mi, že nás, apoštoly, Bůh postavil jako poslední, jako odsouzené na smrt, neboť jsme se stali divadlem světu, andělům i lidem.
- Odsouzenci na smrti jsou vděčným objektem pozorování. To lidi přitahuje a zajímá.
1K 11:26 : CSP Neboť kdykoliv byste jedli tento chléb a pili tento kalich, zvěstujete smrt Páně, dokud on nepřijde.
- Večeře Páně je připomínkou Kristovy smrti. To, že Kristus zemřel, prošel smrtí je nesmírně důležitá dějinná skutečnost.
1K 15:21 : CSP Když tedy přišla skrze člověka smrt, přišlo skrze člověka také vzkříšení mrtvých.
- Smrt a vzkříšení stojí proti sobě. Obojí do reality někdo „vtáhl“ – nebýt Adama a Evy, nemuseli jsme smrt vůbec řešit. Nebýt Ježíše, smrt nás všechny definitivně dostala.
1K 15:26 : CSP Jako poslední nepřítel bude zahlazena smrt.
- Smrt je nejúpornější nepřítel ze všech. Ale nakonec i ona bude definitivně zlikvidována.
2K 4:11 : CSP Neboť my, kteří žijeme, jsme pro Ježíše stále vydáváni na smrt, aby i život Ježíšův byl zjeven na našem smrtelném těle.
- Život křesťanů je stále na hraně. Tím, že do tohoto světa nepatří, nejsou oblíbeni a jsou stále v ohrožení. Ježíš to měl také tak – a nakonec to vedlo k Jeho vítězství nad smrtí
2K 4:12 : CSP Takže v nás působí smrt, kdežto ve vás život.
- Jde o ironii.
2K 7:10 : CSP Zármutek, který je podle Boha, působí pokání k záchraně, jehož nelze litovat, kdežto zármutek světa působí smrt.
- S Bohem věci mají řešení. Uvědomíme-li si svou hříšnost a beznadějnost a přineseme je Bohu, Bůh nám může pomoci.
- Přineseme-li je ďáblu nebo očekáváme pomoc od světa, budeme zklamání. Můžeme skončit sebevraždou nebo v pekle.
Ko 1:22 : CSP nyní smířil ve svém lidském těle skrze svou smrt, aby vás před sebou postavil svaté, bez poskvrny a bez úhony,
- Ježíšova smrt lidi smířila s Bohem a posvětila je.
2Tm 1:10 : CSP a která se nyní ukázala zjevením našeho Zachránce Krista Ježíše. On zničil smrt a skrze evangelium vyvedl na světlo život a neporušitelnost.
- Ježíš zničil smrt a zavedl život.
Žd 2:14 : CSP Protože děti mají účast na krvi a těle, podobně i on se jich stal účastným, aby skrze smrt zahladil toho, kdo má vládu nad smrtí, totiž Ďábla,
- Ježíš ďábla porazil svou smrtí..
Žd 7:23 : CSP A jich se mnoho stalo kněžími, protože smrt bránila, aby jimi zůstávali.
- Židovští kněží museli být obměňováni, protože byli smrtelní jako každý jiný člověk.
Žd 11:5 CSP Vírou byl Henoch přenesen, aby nespatřil smrt. A nebyl nalezen, protože ho Bůh přenesl, neboť předtím, než byl přenesen, měl svědectví, že se líbil Bohu.
- Jeden z mála lidí, kteří se smrti vyhnuli.
Jk 1:15 : CSP Žádostivost pak počne a rodí hřích, a dokonaný hřích plodí smrt.
- Známá sekvence: žádostivost – touha po hříchu – dokonaný hřích – smrt.
Zj 2:10 CSP Neboj se toho, co máš trpět. Hle, Ďábel se chystá některé z vás dávat do vězení, abyste byli vyzkoušeni, a budete mít soužení po deset dní. Buď věrný až na smrt, a dám ti věnec života.
Zj 12:11 : CSP Oni nad ním zvítězili pro krev Beránkovu a pro slovo svého svědectví; a nemilovali svou duši až na smrt.
- Je třeba nezapřít Krista ani tváří tvář smrti.
Zj 2:11 : CSP Kdo má uši, slyš, co Duch praví sborům: Kdo vítězí, tomu druhá smrt neublíží.‘
Zj 20:6 : CSP Blahoslavený a svatý, kdo má podíl na prvním vzkříšení; nad těmi druhá smrt nemá pravomoc, nýbrž budou kněžími Božími a Kristovými a budou s ním kralovat tisíc let.
Zj 20:14 : CSP A Smrt a Hádes byli uvrženi do ohnivého jezera. To je ta druhá smrt: ohnivé jezero.
Zj 21:8 : CSP Avšak bázliví, nevěřící, ti, kdo propadli modlářské ohavnosti, vrahové, smilníci, kouzelníci, modloslužebníci a všichni lháři mají svůj díl v jezeře, které hoří ohněm a sírou, což je smrt druhá.“
- Po fyzické smrti bude následovat ještě další, v ohnivém jezeře. Ta už je definitivní. Je nanejvýš důležité se jí vyhnout.
- Vyhnou se jí vzkříšení věřící.
- Ostatní pohltí.
Zj 6:8 : CSP A uviděl jsem, a hle, kůň plavý; a jméno toho, který na něm seděl, bylo Smrt, a Hádes ho doprovázel. Byla jim dána moc nad čtvrtinou země, aby zabíjeli mečem, hladem, smrtí a šelmami země.
- Existují duchovní bytosti rozsévající smrt.
Zj 9:6 : CSP V oněch dnech lidé budou hledat smrt, a nenaleznou ji, budou si přát umřít, ale smrt od nich uteče.
- Jsou tak hrozné životní situace, že smrt je v nich atraktivnější alternativou.
Zj 18:8 CSP Proto v jednom dni přijdou její rány: smrt, žal a hlad, a bude spálena ohněm. Protože silný je Pán Bůh, který ji soudí.“
- Smrt je jednou z hrozných Božích ran.
Zj 20:13 :CSP A moře vydalo mrtvé, kteří v něm byli, i Smrt a Hádes vydali mrtvé, kteří v nich byli, a každý byl souzen podle svých skutků.
- Fyzická smrt není definitivní. Existuje druhá, která definitivní je.
„zemř“ 559 veršů, 608 výskytů
Gn 2:17: ale ze stromu poznání dobrého a zlého, z toho nejez. Neboť v den, kdy bys z něho jedl, jistě zemřeš.
Gn 3:3: Ale o ovoci stromu, který je uprostřed zahrady, Bůh řekl: Nejezte z něho, ani se ho nedotýkejte, jinak zemřete.
- Tady to začalo. Boží varování bylo jasné. Důsledky byly definovány a naplnily se.
- Nebýt hříchu, smrt být nemusela.
- Možná pro Adama a Evu bylo nečekané, že se hrozba nenaplnila ihned. Kdyby si kousli a svalili se na zem mrtví (nebo jen první z nich), vše by bylo jinak.
Gn 3:4: Had ženě řekl: Jistě nezemřete,
- Slovo proti slovu. Na člověku je, komu uvěří.
- Uvěřili lháři a všechno tím pokazili. Nevyčítám jim to, každý z nás by jednal stejně
Gn 5:5: Všech dnů, kdy Adam žil, bylo devět set třicet let, a zemřel.
- Takže Bůh nekecal. Trvalo to, ale nekecal.
- Nebýt jablka, nemusel.
Gn 7:22: Všechno, co mělo ve svém chřípí dech života, všechno, co bylo na souši, zemřelo.
- Potopa byla opravdovou katastrofou. Smrt byla univerzální.
Gn 9:29: Všech dnů Noeho bylo devět set padesát let, a zemřel.
- I Noeho, který smrti při potopě unikl, nakonec smrt „dostala“
Gn 20:3: K Abímelekovi přišel v noci ve snu Bůh a řekl mu: Hle, zemřeš kvůli ženě, kterou sis vzal. Je provdaná. Gn 20:7: A teď navrať ženu toho muže, neboť je to prorok. Bude se za tebe modlit, a budeš žít. Jestliže ji však nenavrátíš, věz, že jistě zemřeš ty i všichni, kdo ti patří.
- Poněkud jiný pohled na nevěru, než je dnes obvyklé: I za nechtěnou nevěru byl trest smrti a to pro celou rodinu.
Gn 23:2: Sára zemřela v Kirjat-arbě, což je Chebrón v kenaanské zemi, a Abraham přišel, aby pro Sáru naříkal a oplakával ji.
Gn 25:8: A dokonal Abraham a zemřel v utěšených šedinách, starý, sytý dnů, a byl připojen ke svému lidu.
Gn 35:29: I dokonal Izák a zemřel a byl připojen ke svému lidu, starý a sytý dnů. Jeho synové Ezau a Jákob ho pohřbili.
- Umřou i ti nejvěrnější a nejlepší z nás.
- I časově omezený život může být prožit dobře a člověk může zesnout spokojeně.
Gn 23:4: Jsem u vás cizinec a příchozí. Prodejte mi u sebe do vlastnictví hrob, abych pohřbil svou zemřelou.
- Smrt má své zvyklosti. S mrtvým tělem je třeba nějak naložit. Tak to musí být.
Gn 27:4: Pak mi připrav lahůdku, jakou miluji, a přines mi ji k jídlu, abych ti požehnal, dříve než zemřu.
Gn 27:10: Pak ji odneseš otci k jídlu, aby ti požehnal, dříve než zemře.
- Před smrtí je třeba udělat pořádek ve věcech. Některé věci je třeba stihnout.
Gn 30:1: Když Ráchel viděla, že Jákobovi neporodila děti, záviděla své sestře a řekla Jákobovi: Dej mi děti, nebo zemřu!
- Touhy bývají silnější než smrt. Touha po dětech je jednou z nich.
Gn 42:2: A řekl: Hle, slyšel jsem, že v Egyptě je obilí. Sestupte tam a nakupte tam pro nás obilí, abychom zůstali naživu a nezemřeli.
- Přežít v tomto světě je prioritou.
Gn 44:22: Odpověděli jsme mému pánu, že chlapec nemůže opustit svého otce. Kdyby opustil svého otce, on by zemřel.
Gn 44:31: když otec uvidí, že s námi chlapec není, zemře. Tak tvoji otroci přivedou šediny tvého otroka, našeho otce, s žalem dolů do podsvětí.
- Každý člověk unese pouze nějakou míru utrpení.
Gn 45:28: Izrael zvolal: Stačí! Můj syn Josef ještě žije! Půjdu a uvidím ho, dříve než zemřu!
Gn 46:30: Izrael řekl Josefovi: Teď můžu zemřít, potom, co jsem viděl tvoji tvář, protože jsi dosud živ.
- Jaká milost stihnout zažít něco takového .
Ex 4:19: Pak Hospodin v Midjánu Mojžíšovi řekl: Jdi, navrať se do Egypta, protože již zemřeli všichni lidé, kteří ti usilovali o život.
- Žádný strom neroste do nebe. I ti největší diktátoři a zlosynové nakonec zemřou a půjdou před soud.
Ex 11:5: a všechno prvorozené v egyptské zemi zemře. Od prvorozeného syna faraona, který sedí na svém trůnu, až do prvorozeného syna služky, která je za ručním mlýnkem; také všechno prvorozené z dobytka.
- Smrt může být strašným Božím trestem.
14:11: Říkali Mojžíšovi: Což nebyly v Egyptě hroby, žes nás vzal zemřít do pustiny? Cos nám to udělal, žes nás vyvedl z Egypta?
Ex 14:12: Zdali to není to, co jsme ti říkali v Egyptě: Nech nás, ať otročíme Egypťanům, protože je pro nás lepší otročit Egypťanům, nežli zemřít v pustině.
Ex 16:3: Synové Izraele jim říkali: Kéž bychom zemřeli Hospodinovou rukou v egyptské zemi, když jsme sedávali nad hrnci masa a jídali jsme chléb do sytosti! Protože jste nás vyvedli do této pustiny, abyste celé toto shromáždění nechali zemřít hlady.
Ex 14:12: Zdali to není to, co jsme ti říkali v Egyptě: Nech nás, ať otročíme Egypťanům, protože je pro nás lepší otročit Egypťanům, nežli zemřít v pustině.
Ex 16:3: Synové Izraele jim říkali: Kéž bychom zemřeli Hospodinovou rukou v egyptské zemi, když jsme sedávali nad hrnci masa a jídali jsme chléb do sytosti! Protože jste nás vyvedli do této pustiny, abyste celé toto shromáždění nechali zemřít hlady.
Ex 17:3: Ale lid tam žíznil po vodě a reptal proti Mojžíšovi. Říkali: Proč jsi nás vyvedl z Egypta? Abys nás, naše syny i náš dobytek nechal zemřít žízní?
- Jedny z nejošklivějších hlášek – podsouvají Bohu zlé motivy, stěžují si.
- Bůh Izraelcům pomáhal, ne je hubil.
Ex 21:12: Kdokoliv by někoho udeřil, takže by zemřel, jistě bude usmrcen.
Ex 21:14: Jestliže by však někdo jednal zlostně proti svému bližnímu a úkladně ho zabil, odtrhni ho od mého oltáře, aby zemřel.
Ex 21:20: Když někdo udeří svého otroka či otrokyni holí, takže zemře pod jeho rukou, jistě bude pomstěn.
Ex 21:28: Když býk potrká muže či ženu, takže zemře, musí být býk ukamenován a jeho maso se nebude jíst. Majitel býka bude nevinný.
- Smrt člověka nemůže zůstat bez trestu.
Ex 21:35: Když něčí býk potrká sousedova býka, takže zemře, živého býka prodají a cenu za něj si rozdělí a také mrtvého si rozdělí.
Ex 22:9: Když někdo dá svému bližnímu do úschovy osla, býka, ovci či jakékoliv zvíře a to zemře, bude zraněno či odvlečeno a nikdo to neviděl,
Ex 22:13: Když si někdo vyžádá dobytče od svého bližního, to bude zraněno nebo zemře a majitel u toho nebude, musí ztrátu plně nahradit.
- Ani smrti zvířete není nevinná a je třeba se nad ní zamyslet a řešit ji.
Ex 22:1: Jestliže bude dopaden zloděj při vloupání a bude bit, takže zemře, nebude za něj prolita krev.
- Je smrt, za kterou si člověk může sám – taková je beztrestná. Hněv majitele může být jakkoliv velký a zůstává beztrestným.
Ex 28:35: Plášť bude na Áronovi, když bude sloužit, aby byl slyšet jeho zvuk, když bude vcházet do svatyně před Hospodina a když bude vycházet, aby nezemřel.
Ex 28:43: Budou na Áronovi a na jeho synech, když budou vcházet do stanu setkávání nebo přistupovat k oltáři, aby sloužili ve svatyni, tak aby nenesli vinu a nezemřeli. To je věčné ustanovení pro něj a pro jeho potomstvo po něm.
Ex 30:20: Když budou vcházet do stanu setkávání, umyjí se vodou, aby nezemřeli; nebo když budou přistupovat k oltáři, aby sloužili a pálili ohnivou oběť Hospodinu,
Ex 30:21: umyjí si ruce a nohy, aby nezemřeli. Bude to pro ně věčné ustanovení, pro něj i pro jeho potomky, po všechny jejich generace.
Lv 8:35: U vchodu do stanu setkávání zůstanete ve dne v noci po sedm dní a budete konat Hospodinovu službu, abyste nezemřeli, neboť tak mi bylo přikázáno.
Lv 10:7: Neodcházejte od vchodu do stanu setkávání, jinak zemřete, neboť je na vás Hospodinův olej pomazání. I udělali podle Mojžíšova slova.
Lv 10:9: Nebudeš pít víno ani pivo, ty ani tví synové s tebou, když budete přicházet do stanu setkávání, abyste nezemřeli. To je věčné ustanovení pro vaše potomky.
Lv 15:31: Oddělíte syny Izraele od jejich nečistoty, aby nezemřeli kvůli své nečistotě, když by znečistili můj příbytek, který je uprostřed nich.
Lv 16:1: Hospodin promluvil k Mojžíšovi po smrti dvou synů Áronových, kteří zemřeli, když předstoupili před Hospodina.
Lv 16:2: Hospodin řekl Mojžíšovi: Promluv ke svému bratru Áronovi, ať nevchází kdykoli se mu zachce do svatyně za oponu před slitovnici, která je na truhle, aby nezemřel, neboť se ukazuji v oblaku nad slitovnicí.
Lv 16:13: Kadidlo dá na oheň před Hospodinem a oblak z kadidla zakryje slitovnici, která je na svědectví, takže nezemře.
Lv 22:9: Ať zachovávají můj řád, aby na sobě nenesli hřích a nezemřeli kvůli němu, protože by to znesvětili. Já jsem Hospodin, který je posvěcuji.
Nu 4:15: Když Áron a jeho synové dokončí přikrývání svatyně a všech předmětů svatyně, když bude mít tábor vyrazit na cestu, potom přijdou synové Kehatovi, aby to nesli. Nedotknou se svatých věcí, aby nezemřeli. Toto budou nosit synové Kehatovi ve stanu setkávání.
Nu 4:20: Kehatovci však ať nevejdou, aby se dívali během přikrývání svatých věcí, jinak zemřou.
- Práce při Stanu setkávání byla velmi riziková, přímo smrtelně nebezpečná. Bylo třeba velmi pečlivě dodržovat všechny „technologické postupy“.
Lv 10:2: I vyšlehl oheň od Hospodina a strávil je; zemřeli před Hospodinem.
- Bůh neváhá usmrtit lidi, kteří ho provokují. Zvláště v nebezpečí jsou ti ve vyšších funkcích.
Lv 10:6: Pak řekl Mojžíš Áronovi a jeho synům Eleazarovi a Ítamarovi: Nerozpouštějte si vlasy na hlavě a netrhejte své roucho, abyste nezemřeli a Hospodin se nerozhněval na celou pospolitost. Vaši bratři, celý dům Izraele, budou oplakávat spálené ohněm, který Hospodin zapálil.
- Truchlení nad smrtí může být v některých situacích hříchem.
Lv 19:31: Neobracejte se k duchům zemřelých a nevyhledávejte věštce, abyste se jimi poskvrňovali. Já Hospodin jsem váš Bůh.
Lv 20:6: A jestliže se nějaký člověk obrátí k duchům zemřelých a věštcům, aby s nimi smilnil, proti takovému člověku obrátím svou tvář a vyhladím jej zprostřed jeho lidu.
Lv 20:27: Muž či žena, v nichž bude duch zemřelých nebo duch věštecký, budou jistě usmrceni; bude se na ně házet kamení, jejich krev je na nich.
- Duchové zemřelých jsou pravděpodobně zástupní démoni.
Nu 6:9: Když by v okamžiku a náhle vedle něj zemřel mrtvý a znečistil by tak jeho posvěcenou hlavu, oholí si hlavu v den svého očišťování; oholí si ji v sedmý den.
Nu 19:13: Kdokoliv by se dotkl těla mrtvého člověka, který zemřel, a neočistil by se od hříchu, znečistí Hospodinův příbytek. Takový člověk ať je z Izraele vyhlazen, neboť nebyl pokropen očistnou vodou. Bude nečistý, jeho nečistota bude stále na něm.
Nu 19:14: Toto je zákon o člověku, který zemře ve stanu: Každý, kdo přijde do stanu, a každý, kdo je ve stanu, bude po sedm dní nečistý.
- Kontakt s mrtvým znesvěcuje. Proč tomu tak je? Na mrtvole je něco, co v Božích očích znečišťuje.
- Rozhodně to ukazuje, že smrt není dobrá ani žádoucí. Nejde o žádný vrchol života ani vítězství, ale o něco v Božích očích problematického.
Nu 14:35: Já Hospodin jsem promluvil: Takto naložím s celou touto zlou pospolitostí těch, kteří se proti mně smluvili: Zahynou v této pustině, tady zemřou.
Nu 14:37: ti muži, kteří zle pomlouvali zemi, zemřeli ranou od Hospodina.
Nu 15:36: Celá pospolitost ho vyvedla ven za tábor, házeli na něj kamení, takže zemřel, jak přikázal Hospodin Mojžíšovi.
Nu 17:14: Mrtvých při té ráně bylo čtrnáct tisíc sedm set, kromě těch kdo zemřeli kvůli Kórachově záležitosti.
- Smrt může být časným trestem od Boha
Nu 16:29: Jestliže tito zemřou smrtí všech lidí a postihne je úděl všech lidí, neposlal mě Hospodin.
- Existuje smrt přirozená a nepřirozená, neplánovaná či předčasná.
Nu 17:25: Hospodin řekl Mojžíšovi: Vrať Áronovu hůl před svědectví, aby se zachovala jako znamení synům vzpoury, aby přestalo jejich reptání přede mnou a nezemřeli.
Nu 17:28: Každý, kdo by se jen přiblížil k Hospodinovu příbytku, zemře. Což opravdu dočista zahyneme?
Nu 18:3: Budou konat službu pro tebe a službu celého stanu. Avšak k předmětům svatyně a k oltáři se nepřiblíží, aby nezemřeli ani oni ani vy.
Nu 18:22: Synové Izraele se již nepřiblíží ke stanu setkávání, aby nenesli trest za hřích a nezemřeli.
Nu 18:32: Neponesete za to hřích, když z toho přinesete to nejlepší. Tak neznesvětíte svaté dary synů Izraele a nezemřete.
- Jednání s Božími věcmi vyžaduje dodržování pravidel. Porušení může být smrtelné.
Nu 20:1: Prvního měsíce přišli synové Izraele, celá ta pospolitost, na pustinu Sin a lid pobýval v Kádeši. Tam zemřela Mirjam a byla tam pohřbena.
Nu 20:26: Svlékni Áronovi jeho roucho a oblékni jej jeho synu Eleazarovi. Áron bude připojen ke svému lidu, zemře tam.
Nu 20:28: Mojžíš svlékl Áronovi jeho roucho a oblékl jej jeho synu Eleazarovi. Áron tam zemřel na vrcholu hory. Mojžíš pak s Eleazarem sestoupil z hory.
- I ti nejlepší z nás zemřou. I ti nejlepší věřící zemřou. Štěstím je, pokud člověk svůj život naplnil plněním Boží vůle.
Nu 21:5: Lid mluvil proti Bohu a proti Mojžíšovi: Proč jste nás vyvedli z Egypta, abychom zemřeli v pustině? Vždyť tu není chléb ani voda. Znechutili jsme si tuto mizernou stravu.
- Jde o zvláště nechutné rouhání. Bůh dělá, co může pro zachování jejich života – nařknout Jej z pravého opaku je rána pod pás.
Nu 23:10: Kdo spočítá Jákobův prach, kdo sečte čtvrtinu Izraele? Kéž by zemřela má duše smrtí přímých a můj konec ať je jako jeho!
- Dobrá smrt po naplněném životě může být zdrojem závisti či touhy.
Nu 26:19: Synové Judovi: Ér a Ónan. Ér i Ónan zemřeli v kenaanské zemi.
Nu 26:61: Nádab a Abíhú však zemřeli, když přinesli před Hospodina cizí oheň.
Nu 26:65: neboť Hospodin o nich řekl: Jistě zemřou v této pustině. Nezůstal z nich nikdo, kromě Káleba, syna Jefunova, a Jozua, syna Núnova.
Nu 27:3: Náš otec zemřel v pustině, ale nebyl v pospolitosti, která se smluvila proti Hospodinu, v pospolitosti Kórachově, nýbrž zemřel za svůj hřích. Neměl však syny.
- Existují způsoby jednání proti Bohu, které jsou trestány smrtí. Někdy i okamžitou.
Nu 19:14: Toto je zákon o člověku, který zemře ve stanu: Každý, kdo přijde do stanu, a každý, kdo je ve stanu, bude po sedm dní nečistý.
Nu 35:16: Jestliže ho udeří železným předmětem, takže zemře, je vrahem; ten vrah bude jistě usmrcen.
Nu 35:17: Jestliže ho udeří kamenem, kterým je možno usmrtit, a on skutečně zemře, je vrahem; ten vrah bude jistě usmrcen.
Nu 35:18: Anebo jestliže ho udeří dřevěným předmětem, kterým je možno usmrtit, a on skutečně zemře, je vrahem; ten vrah bude jistě usmrcen.
Nu 35:20: Jestliže někdo srazí někoho z nenávisti či na něj hodí něco se zlým úmyslem, takže zemře,
Nu 35:21: anebo jej z nepřátelství udeří rukou, takže zemře, ten, kdo zabil, bude jistě usmrcen, je vrahem. Krevní mstitel toho vraha usmrtí, jakmile ho potká.
Nu 35:23: anebo na něj nechá z nepozornosti padnout jakýkoliv kámen, kterým je možno usmrtit, takže zemře, ačkoliv nebyl jeho nepřítelem a neusiloval o jeho zlo,
- Znovu: je zásadní rozdíl mezi neúmyslným zabitím a jakýmkoliv stupněm vraždy. Je třeba to bedlivě odlišovat.
Dt 13:11: Ukamenuj ho, ať zemře, protože tě chtěl svést od Hospodina, tvého Boha, který tě vyvedl z egyptské země, z domu otroctví.
Dt 17:12: Člověk, který by jednal domýšlivě, a neposlechl kněze, jenž tam stojí a slouží Hospodinu, tvému Bohu, či soudce, takový člověk ať zemře. Tak vyhlaď zlo z Izraele.
Dt 18:11: ani zaklínač ani ten, kdo se doptává ducha zemřelého, ani věštec ani ten, kdo se dotazuje mrtvých.
Dt 18:20: Ovšem prorok, který by jednal povýšeně a mluvil v mém jménu slovo, které jsem mu promluvit nepřikázal, anebo by mluvil ve jménu jiných bohů, takový prorok zemře.
- Odvádět od Hospodina je jedním ze základních smrtelných hříchů.
- Duchovních smrtelných přestoupení je ale mnoho – neposlušnost kněží, okultismus, falešné prorokování
Dt 17:6: Ten, kdo má zemřít, ať je usmrcen podle svědectví dvou nebo tří svědků. Ať není usmrcen podle svědectví jediného svědka.
- Hrdelní trest je nejzávažnější a vyžaduje pečlivé vyšetření a co nejvíce pojistek proti chybám.
Dt 20:5: Potom nechť správcové promluví k lidu takto: Postavil někdo nový dům, ale nezasvětil ho? Ať jde a vrátí se domů, jinak by mohl zemřít v boji a zasvětil by ho někdo jiný.
Dt 20:6: Vysadil někdo vinici, ale neužíval ji? Ať jde a vrátí se domů, jinak by mohl zemřít v boji a užíval by ji někdo jiný.
Dt 20:7: Zasnoubil se někdo s ženou, ale nevzal si ji? Ať jde a vrátí se domů, jinak by mohl zemřít v boji a vzal by si ji někdo jiný.
- Byť je válka legitimní, je riziko smrti v ní reálné.
- Pokud se někdo riziku smrti vystavuje, má se zvažovat jeho osobní situace
Dt 21:21: Všichni muži jeho města nechť na něj házejí kamení, aby zemřel. Tak vyhlaď zlo ze svého středu. Všichni Izraelci o tom uslyší a budou se bát.
Dt 22:21: pak ať vyvedou dívku ke vchodu do domu jejího otce, muži jejího města ji ukamenují a zemře, protože spáchala hanebnost v Izraeli, když smilnila v domě svého otce. Tak vyhlaď zlo ze svého středu.
- Hrdelní tresty existují a jsou za přiměřených okolností správné.
- Jde o natolik závažnou věc, že ji nelze plně delegovat na soudce. Pokud je komunita přesvědčena o správnosti hrdelního trestu, musí být jejich přesvědčení natolik silné, aby byli ochotni se zapojit i do jeho vykonávání.
- Zde nefunguje přístup: Mě se to netýká, to rozhodli jiní
Dt 22:22: Když bude muž dopaden, jak spí s provdanou ženou, ať oba zemřou — muž, který spal s ženou, i ta žena. Tak vyhlaď zlo z Izraele.
Dt 22:24: vyveďte oba do brány onoho města, ukamenujte je, ať zemřou; dívka proto, že ve městě nekřičela a muž proto, že znásilnil ženu svého bližního. Tak vyhlaď zlo ze svého středu.
Dt 22:25: Jestliže však potká muž zasnoubenou dívku na poli, ten muž se jí zmocní a bude s ní spát, ať zemře jenom ten muž, který s ní spal.
- Pro nás nepředstavitelné nastavení hrdelních trestů za sexuální delikty.
- V každém případě nás musí vést ke zpozornění a ptaní se na Boží pohled na tyto věci
- Rovněž závažné zpozornění pro ty, kdo se snaží rozšířit definici znásilnění
Dt 24:7: Jestliže bude někdo dopaden, že ukradl někoho ze svých bratří, ze synů Izraele, krutě s ním zacházel nebo ho prodal, takový zloděj ať zemře. Tak vyhlaď zlo ze svého středu.
- Zotročování a krutost jsou hrdelní zločiny
Dt 25:5:
Když budou bratři bydlet pospolu, jeden z nich zemře a nemá syna, ať se žena zemřelého nevdá mimo rodinu, za cizího muže. Ať k ní vejde její švagr, vezme si ji za ženu a splní vůči ní švagrovskou povinnost.
Dt 25:6: I stane se, že prvorozený, kterého porodí, dá povstat jménu jeho zemřelého bratra, aby nebylo vymazáno jeho jméno z Izraele.
- Se smrtí je třeba počítat a být připraven řešit komplikace, které přináší
Dt 32:39: Nyní pohleďte, že já, já jsem to, a není Bůh mimo mě. Já nechávám zemřít a oživuji, zdeptal jsem, já i uzdravím; není, kdo by vysvobodil z mé ruky.
Dt 34:5: Mojžíš, otrok Hospodinův, tam v moábské zemi zemřel podle Hospodinova příkazu.
- Zcela zásadní verš – vládu nad životem a smrtí si Bůh naprosto ponechává ve své ruce. Nikdo nežije a nikdo nemůže zemřít, bez Božího souhlasu.
Dt 34:7: Mojžíšovi bylo sto dvacet let, když zemřel; jeho zrak nezeslábl a síla ho neopustila.
- Ne nutně smrt souvisí s degenerativními změnami organismu.
- Odpovídá to i mé lékařské zkušenosti: někdy žijí ti, kdo podle lékařské vědy měli zemřít, a umírají ti, kdo měli žít.
Joz 2:14: Nato jí ti muži odpověděli: Nechť naše duše zemře namísto vás. Pokud nevyzradíte tuto naši úmluvu a stane se, že nám Hospodin dá zemi, prokážeme ti milosrdenství a věrnost.
- Zavazovali se vlastní smrtí k dodržení úmluvy o zachování Rachabina života
Joz 10:11: I stalo se při jejich útěku před Izraelem, když byli na svahu u Bét-chorónu, že na ně Hospodin svrhl z nebes velké kameny až do Azeky, a umírali. Těch, kteří zemřeli prostřednictvím kamenného krupobití, bylo více než těch, jež zabili synové Izraele mečem.
- Naprosto suverénní a nadpřirozený Boží smrtelný zásah
Sd 4:21: Jáel, žena Cheberova, vzala stanový kolík a do ruky uchopila kladivo. Přišla potají k němu a vrazila mu ten kolík do spánku, až proniknul do země. On tvrdě spal, byl totiž unavený; tak zemřel.
- Vypadá to jako vražda, ale v Božích očích zjevně nebyla.
Sd 6:23: Hospodin mu však odpověděl: Pokoj tobě, neboj se, nezemřeš.
Sd 13:22: Tu Manóach řekl své ženě: Jistě zemřeme, protože jsme viděli Boha.
- Kontakt s andělem (či Kristem) smrtelný být může i nemusí
Sd 8:32: Nakonec Gedeón, syn Jóášův, zemřel v utěšených šedinách a byl pohřben do hrobu svého otce Jóaše v Abíezerské Ofře.
- Další zajímavý obrat ukazující, že někdo může zemřít „s dobrým pocitem“? sytý dnů
Sd 9:54: Rychle zavolal na služebníka, svého zbrojnoše, a řekl mu: Vytáhni svůj meč a usmrť mě. Jinak o mně budou říkat: Zabila jej žena. Jeho služebník jej tedy probodnul a on zemřel.
- Z hlediska cti či mužské nebo válečnické hrdosti není každá smrt stejně důstojná
Sd 16:30: Samson řekl: Ať má duše zemře s Pelištejci. Napnul sílu a ten dům spadl na vladaře a na všechen lid, který v něm byl. Mrtvých, které usmrtil při svém skonu, bylo více, než těch, které usmrtil za svého života.
- Naplnil svůj úkol, ale stálo jej to život.
Rt 1:17: Kde zemřeš, zemřu já a tam budu pohřbena. Ať mi tak učiní Hospodin a ještě přidá, že jedině smrt mě od tebe oddělí.
- Být s někým až do smrti je známkou velké věrnosti
1S 2:33: Nevyhladím ti od svého oltáře každého, abych skoncoval s tvýma očima a utrápil tvou duši, a všechen přírůstek tvého domu zemře v mužném věku.
- Zemřít na vrcholu sil není „normální“.
1S 14:39: Neboť jakože je živ Hospodin, který zachraňuje Izrael, i kdyby to bylo kvůli mému synu Jónatanovi, jistě zemře. Nikdo ze všeho lidu mu neodpověděl.
1S 14:43: Nato řekl Saul Jónatanovi: Oznam mi, co jsi udělal. Jónatan mu oznámil: Ano, koncem hole, kterou jsem měl v ruce, okusil jsem trochu medu. Ať tedy zemřu.
1S 14:44: Saul řekl: Ať tak Bůh učiní i mně a ještě přidá, jestliže nezemřeš, Jónatane.
1S 14:45: Lid však řekl Saulovi: Cožpak zemře Jónatan, který způsobil tuto velkou záchranu v Izraeli? Ať je to od tebe vzdáleno. Jakože živ je Hospodin, ať nespadne ani vlas z jeho hlavy na zem, neboť to dnes učinil s pomocí Boží. Tak lid vykoupil Jónatana, a nezemřel.
- Zapřísahat se životem svých dětí je totální nesmysl. Lidé to instinktivně věděli,
1S 28:8: Saul se přestrojil a oblékl si jiné šaty. Pak se vydal na cestu spolu s dvěma muži a přišli v noci k té ženě. Řekl: Věšti mi skrze ducha zemřelého a vyvolej mi, koho ti řeknu.
1S 28:9: Žena mu řekla: Podívej, ty víš, co udělal Saul, jak vyhladil ze země ty, kdo vyvolávají duchy zemřelých, a věštce. Proč mě chceš chytit do pasti a usmrtit mě?
- S kým Saul vlastně mluvil, není jasné. V každém případě tento druh okultismu byl pod trestem smrti zakázán.
1S 31:5: Když zbrojnoš viděl, že Saul je mrtev, také on padl na svůj meč a zemřel s ním.
- Sebevražda ze cti a loajality.
2S 3:27: Když se Abnér vrátil do Chebrónu, vtáhl ho Jóab do brány, aby s ním v soukromí promluvil. Udeřil ho tam do břicha, takže zemřel za prolitou krev jeho bratra Asáela.
- Krevní msta v praxi.
2S 6:7: Hospodinův hněv vzplál proti Uzovi a Bůh ho tam pro neúctu zabil. Zemřel tam u Boží truhly.
- Těžko pochopitelné místo. Šlo o neúctu. Snad jako nepozornost a nedostatek respektu vůči radiaci při transportu radioaktivního materiálu. Motivy nerozhodují, radioaktivita je radioaktivita.
2S 11:15: Do dopisu napsal toto: Dejte Urijáše do přední linie nejprudšího boje a pak od něj ustupte, aby byl zabit a zemřel.
- Ze všech hledisek jedna z nejhnusnějších vražd v dějinách.
2S 12:13: David řekl Nátanovi: Zhřešil jsem proti Hospodinu. Nátan Davidovi odpověděl: Hospodin také odňal tvůj hřích, nezemřeš.
- Hřích hodný smrti – pokání – okamžité odpuštění
2S 12:14: Ovšem protože jsi touto věcí tolik znevážil Hospodina, syn, který se ti narodí, jistě zemře.
2S 12:18: Sedmého dne se stalo, že dítě zemřelo. Davidovi otroci se báli mu oznámit, že dítě zemřelo. Říkali: Když bylo dítě naživu, přemlouvali jsme ho, a neuposlechl nás. Jak bychom mu mohli říct, že dítě zemřelo? Mohl by učinit něco zlého.
- Odpuštění neznamená či nemusí znamenat zahlazení všech důsledků hříchu.
- Naše hříchy mohou zahubit naše děti.
2S 14:14: Jistě zemřeme a budeme jako na zem vylitá voda, kterou nelze sebrat. Bůh však neodejme život, má v úmyslu nezapudit od sebe zapuzeného.
- Pěkné přirovnání – v okamžiku smrti vítězí entropie stejně jako ve chvíli, kdy se vylije voda z nádoby.
2S 19:24: Pak řekl král Šimeímu: Nezemřeš. A král mu přísahal.
- Nevykonat oprávněný trest může být hříchem.
2S 19:38: Dovol, ať se tvůj otrok vrátí, abych zemřel ve svém městě, kde je hrob mého otce a mé matky. Ale zde je tvůj otrok Kimhám. Ať jde s mým pánem a králem. Pro něj učiň, co je ti libo.
- Není jedno, kde člověk zemře. Zemřít v cizině je horší.
1Kr 2:1: Když se přiblížily dny, kdy měl David zemřít, vydal svému synu Šalomounovi příkaz:
- Blížící se smrt lze odhadnout.
- Dát si do pořádku věci je zodpovědné
1Kr 13:31: I stalo se poté, co ho pohřbil, že řekl svým synům: Až zemřu, pohřběte mě do hrobu, ve kterém je pohřben muž Boží, vedle jeho kostí položte mé kosti.
1Kr 14:11: Toho, kdo zemře Jarobeámovi ve městě, sežerou psi, a toho, kdo zemře na poli, pohltí nebeské ptactvo, neboť Hospodin promluvil.
- Není jedno, kde a jak jsme pohřbení. Jsou lepší a horší místa.
- Nemít ani pohřeb je špatné- může to být součástí Hospodinova trestu.
1Kr 14:12: Ty vstaň a jdi domů. Až vstoupí tvoje noha do města, chlapec zemře.
1Kr 14:17: Jarobeámova žena vstala, šla a vešla do Tirsy. Když vcházela přes práh domu, chlapec zemřel.
- Hospodin suverénně rozhoduje o okamžiku smrti každého člověka.
1Kr 19:4: Sám pak šel do pustiny na den cesty. Přišel, posadil se pod jeden janovec a přál si zemřít: Už dost, Hospodine, vezmi mou duši, neboť nejsem lepší nežli moji otcové.
- Deprese až na smrt zajisté existují.
1Kr 21:13: Přišli dva muži ničemníci a posadili se naproti němu. Ničemníci svědčili před lidem proti Nábotovi slovy: Nábot zlořečil Bohu i králi. Pak ho vyvedli ven za město, ukamenovali ho a zemřel.
1Kr 21:14: Jezábele potom vzkázali: Nábot byl ukamenován a zemřel.
1Kr 21:15: I stalo se, když Jezábel uslyšela, že Nábot byl ukamenován a zemřel, řekla Jezábel Achabovi: Vstaň a obsaď vinici Nábota Jizreelského, kterou ti nechtěl dát za stříbro, protože Nábot nežije, ale zemřel.
1Kr 21:16: I stalo se, když Achab uslyšel, že Nábot zemřel, vstal, aby sestoupil na vinici Nábota Jizreelského a obsadil ji.
- Typický příklad úkladné neomluvitelné vraždy nejhrubšího zrna.
- To, že z toho manželé měli radosti z „dobře vykonané práce,“ je příkladem, jak moc mohou být lidé zvrácení
1Kr 21:24: Toho, kdo zemře Achabovi ve městě, sežerou psi, a toho, kdo zemře na poli, pohltí nebeské ptactvo.
- Bůh se nicméně velmi hněvá a tvrdě odplácí
2Kr 1:4: Proto takto praví Hospodin: Z postele, na kterou jsi vylezl, neslezeš, ale jistě zemřeš. A Elijáš šel.
- Někdy je smrt Boží vůlí.
2Kr 1:16: a řekl mu: Toto praví Hospodin: Protože jsi poslal posly dotázat se Baal-zebúba, boha Ekrónu, jako by nebyl Bůh v Izraeli, aby ses dotázal na jeho slovo, proto z postele, na kterou jsi vylezl, neslezeš, ale jistě zemřeš. 17: A zemřel podle Hospodinova slova, které promluvil Elijáš. Po něm se stal králem Jóram ve druhém roce vlády judského krále Jórama, syna Jóšafatova, protože neměl syna.
- Hledat pomoc ohledně našeho života a smrti u kohokoliv jiného, než u Boha, je bláznovství. Někdy vyloženě kontraproduktiví.
2Kr 4:20: Ten ho vzal a přinesl ho jeho matce. Zůstal na jejích kolenou až do poledne a pak zemřel.
- Co může být horšího, než dítě zemřivší na matčiných kolenou?
2Kr 7:3: U vchodu do brány byli čtyři malomocní muži. Řekli jeden druhému: Co tady sedíme, dokud nezemřeme? 2Kr 7:4: Kdybychom si řekli: Pojďme do města, ve městě je hlad a zemřeme tam. Jestliže zůstaneme tady, také zemřeme. Nuže pojďme, přeběhneme do aramejského tábora. Jestliže nás nechají při životě, budeme žít; jestliže nás usmrtí, zemřeme.
- Kdyby zůstali pasivní, zemřeli by
2Kr 7:17: Král ustanovil kapitána, o jehož ruku se opíral, nad bránou, ale lid ho v bráně ušlapal a zemřel, podle toho, co pověděl muž Boží, když promluvil, jakmile k němu přišel král. 2Kr 7:20: A stalo se mu tak: Lid ho ušlapal v bráně a zemřel.
- Nevíra se nevyplácí. Může být fatální chybou.
2Kr 8:10: Elíša mu odpověděl: Jdi, řekni mu: Určitě se zotavíš, ale Hospodin mi ukázal, že jistě zemře.
- Bůh rozhoduje o našich životech. Někdy může rozhodnout, že nemoc je smrtelná
2Kr 13:14: Elíša onemocněl nemocí, na kterou měl zemřít. Přišel k němu izraelský král Jóaš a rozplakal se nad ním. Řekl: Můj otče, můj otče! Vozbo Izraele a jeho jezdci.
2Kr 20:1: V oněch dnech Chizkijáš na smrt onemocněl. Přišel k němu prorok Izajáš, syn Amósův, a řekl mu: Toto praví Hospodin: Dej příkaz ohledně svého domu, protože zemřeš, nebudeš žít.
- Může to potkat i Božího služebníka
1Pa 10:6: Tak zemřel Saul i jeho tři synové, všichni z jeho domu zemřeli společně.
1Pa 10:13: Saul zemřel pro svou věrolomnost, když se zpronevěřil Hospodinu, Hospodinovu slovu, které nezachoval, a také se doptával ducha zemřelého, aby se dotázal na radu,
- Vymření celé rodiny v jeden den bylo Hospodinovým trestem
1Pa 13:10:Hospodinův hněv vzplál proti Uzovi a zabil ho, protože vztáhl ruku na truhlu; zemřel tam před Bohem.
- Jedna z těžko pochopitelných smrtí – zřejmě od Úzy šlo o neúctu a „nedodržení bezpečnostních předpisů“.
1Pa 29:28: I zemřel v utěšených šedinách, sytý dnů, bohatství a slávy. Po něm se stal králem jeho syn Šalomoun.
2Pa 24:15: Jójada zestárl, byl sytý dnů a zemřel. Bylo mu sto třicet let, když zemřel.
- Pěkné formulace pro smrt po naplněném životě.
- Délka lidského života se postupně zkracuje.
2Pa 25:4: Ale jejich syny neusmrtil, jak je napsáno v zákoně, v knize Mojžíšově, že přikázal Hospodin: Ať nezemřou otcové kvůli synům ani synové ať nezemřou kvůli otcům, ale každý ať zemře za svůj hřích.
Ez 18:4: Vždyť mně patří všechny duše, patří mi jak duše otcova, tak i duše synova. Duše, která hřeší, ta zemře.
Ez 18:17 neublížil chudému — lichvu ani úrok nevybíral, plnil má nařízení, chodil podle mých ustanovení; takový nezemře pro zvrácenost svého otce, určitě bude žít.
Ez 18:18:Jeho otec, protože se dopouštěl útlaku, oloupil bratra a činil uprostřed svého lidu to, co není dobré, hle, zemřel pro svou zvrácenost.
Ez 18:20: Duše, která hřeší, ta zemře. Syn neponese trest za zvrácenost otce ani otec neponese trest za zvrácenost syna. Spravedlnost spravedlivého zůstane na něm a rovněž ničemnost ničemy zůstane na něm.
- Hrdelní tresty se nemají přenášet přes generace
Jb 2:9: jeho žena mu řekla: Ty se stále držíš své bezúhonnosti? Zlořeč Bohu a zemři!
- Nejhorší výzva, které se člověku může v životě dostat. V jednom okamžiku ztratíš život časný i věčný
Jb 3:11: Proč jsem nezemřel vycházeje z lůna matky, nevyšel z nitra a nevydechl naposled?
- Jób otázku, zda než takový život, bylo lepší se raději nenarodit, řeší často
Jb 14:10: Avšak muž zemře a bezvládně leží; člověk vydechl naposled a kde je mu konec?
- Mrtvý člověk je opravdu bez reakce
Jb 14:14: Zemře-li muž, ožije snad opět? Všechny dny mé povinné služby budu očekávat, dokud nepřijde mé vystřídání.
- Jób chápe život jako povinnou službu a dychtivě očekává, až bude moci odejít a převezme to někdo další,
Jb 21:23: Jeden zemře ve své naprosté bezúhonnosti, je úplně bezstarostný a spokojený.
Jb 21:25: Jiný pak zemře s hořkostí v duši aniž se nasytil dobrem.
- Zjevnou nespravedlnost a nerovnováhu v životních osudech řeší Jób i mnozí další
Jb 36:14: Jejich duše zemře v mládí, mezi chrámovými smilníky skončí jejich život.
- Žit a zemřít jako chrámový prostitut opravdu není nic atraktivního
Jb 42:17:I zemřel Jób starý a sytý dnů.
- Nakonec i s Jóbovým životem to vzalo dobrý obrat.
Ž 41:6: Moji nepřátelé o mně mluví zle: Kdy zemře? Kdy vymizí jeho jméno?
- Najdou se lidé, kteří druhým přejí smrt.
Ž 118:17: Nezemřu, budu žít a vypravovat o Hospodinových skutcích.
- Ale rozhoduje o tom Bůh a ten je na mé straně
Př 5:23: Zemře, protože neměl kázeň, pro velikost své hlouposti bude vrávorat.
Př 10:21: Rty spravedlivého budou pást mnohé, ale hlupáci zemřou na nedostatek rozumu.
Př 15:10: Kázeň je zlem pro toho, kdo opouští stezku, kdo nenávidí pokárání, zemře.
Př 19:16: Kdo zachovává příkaz, chrání svou duši, kdo opovrhuje svými cestami, zemře.
- Ignorance a hloupost, neochota dát si poradit mohou být
Př 30:7: Dvojí od tebe žádám; neodpírej mi to, dříve nežli zemřu:
- Je dobré si promyslet, co člověk chce na světe stihnout, priority, které předloží Bohu
Kaz 2:16: Vždyť památka na moudrého stejně jako na hlupáka nezůstává navěky. To všechno bude dávno zapomenuto v přicházejících dnech. Jak to, že moudrý zemře stejně jako hlupák?
- Z lidského pohledu je to pravda – smrt vše nivelizuje.
Kaz 4:2: A chvalořečil jsem mrtvé, kteří dávno zemřeli, více než živé, kteří jsou ještě naživu.
- Jsou situace tak hrozné, že je lépe se jich nedožít.
Kaz 7:17: Nejednej příliš ničemně a nebuď blázen. Proč bys měl zemřít mimo svůj čas?
- Některé způsoby jednání vedou k předčasné smrti.
Kaz 9:5: Neboť živí vědí, že zemřou; mrtví, ti však nevědí nic, ani už nemají odměnu, protože jejich památka byla zapomenuta.
- Kazatelovo depresivní povzdechnutí. Nemusí nutně odpovídat realitě
Iz 8:19: A jestliže vám řeknou: Dotazujte se těch, kdo vyvolávají duchy zemřelých, a věštců, kteří piští a mumlají … Což se lid nemá dotazovat svého Boha? Kvůli živým má hledat mrtvé?
Iz 19:3: Duch Egypta v něm bude rozrušen a jeho plán zmatu. Budou se dotazovat nicotností, zaklínačů mrtvých, těch, kdo vyvolávají duchy zemřelých, a věštců.
- Ať je to s mrtvými jakkoliv, jakákoliv komunikace s nimi je zakázána
Iz 22:13: A hle! Veselí a radost, zabíjení skotu a porážení ovcí, požírání masa a pití vína: Jezme a pijme, neboť zítra zemřeme.
- Tento přístup nic neřeší. Smrt totiž není konec.
Iz 22:14: Hospodin zástupů zjevil mému sluchu: Tato vina vám nebude vymazána, dokud nezemřete, praví Panovník, Hospodin zástupů.
- Existují i neodpustitelné hříchy.
Iz 38:1: V oněch dnech Chizkijáš na smrt onemocněl. Přišel k němu prorok Izajáš, syn Amósův, a řekl mu: Toto praví Hospodin: Dej příkazy ohledně svého domu, protože zemřeš; nezotavíš se.
- Nemoc k smrti podle Boží vůle. Přesto nebyla neodvratná.
Iz 51:6: Pozvedněte své oči k nebesům a pohleďte na zemi dole, neboť nebesa se rozplynou jako kouř a země zvetší jako oděv a její obyvatelé právě tak zemřou; moje záchrana však zůstane navěky a moje spravedlnost nepomine.
- Boží plány jsou větší než dějiny, než stvoření, než životy lidí.
Iz 65:20: Nebude tam již miminko živé jen několik dnů a stařec, který nenaplní své dny. Neboť mládenec zemře ve věku sta let a ten, kdo nedosáhne sta let, bude považován za zlořečeného.
- Požehnání souvisí s dlouhověkostí.
Jr 11:22: proto takto praví Hospodin zástupů: Hle, navštívím je s trestem. Mládenci zemřou mečem a jejich synové a jejich dcery zemřou hladem;
Jr 16:4: Zemřou na smrtelné nemoci. Nebudou oplakáváni ani pohřbeni. Budou jako hnůj na povrchu země, zajdou mečem a hladem. Jejich mrtvoly se stanou potravou nebeského ptactva a zemské zvěře.
Jr 16:6: V této zemi zemřou velcí i malí, nebudou pohřbeni, ani je nebudou oplakávat, nikdo si kvůli nim nebude zasazovat rány, ani vyholovat hlavu. 7: Na smutečním obřadu nebudou lámat chléb, aby poskytli útěchu nad zemřelým, nedají jim napít z kalicha útěchy nad jejich otcem či matkou.
Jr 21:6: a pobiji obyvatele tohoto města, lidi i zvěř. Zemřou velkým morem.
- Strašné tresty za Jeremjáše
Jr 21:9: Ten, kdo zůstane v tomto městě, zemře mečem, hladem a morem; ale ten, kdo vyjde a přeběhne ke Chaldejcům, kteří vás obléhají, bude žít, kořistí se mu stane jeho duše.
Jr 38:2: Toto praví Hospodin: Ten, kdo zůstane v tomto městě, zemře mečem, hladem a morem, ale ten, kdo vyjde ke Chaldejcům, bude žít; kořistí se mu stane jeho duše a bude žít.
- Někdy je cesta k záchraně života netypická a nečekaná
Jr 22:10: Neplačte nad zemřelým a nenaříkejte nad ním! Plačte raději nad tím, kdo odchází, protože se už nenavrátí a neuvidí svou rodnou zemi.
- Někdy je mrtvým lépe než živým
Jr 22:12: protože na tom místě, kam ho odvedli, zemře, a už tuto zemi nikdy neuvidí.
Jr 22:26: Vyvrhnu tebe i tvou matku, která tě porodila, do jiné země, kde jste se nenarodili a tam zemřete.
Jr 27:13: Proč byste měli zemřít ty a tvůj lid mečem, hladem a morem, jak promluvil Hospodin o národu, který nebude sloužit babylonskému králi?
- Zemřít v cizině je špatné.
Jr 26:8: Stalo se, že když Jeremjáš domluvil všechno, co Hospodin přikázal, aby mluvil ke všemu lidu, kněží, proroci a všechen lid ho chytili a řekli: Jistě zemřeš!
- Když člověk přináší Boží slovo, jde o život.
Jr 28:16: Proto toto praví Hospodin: Hle, odstraním tě z povrchu země. Tento rok zemřeš, protože jsi naváděl ke vzpouře proti Hospodinu.
- Někdy jsou Boží tresty poměrně rychlé.
Jr 31:30: ale každý zemře za svou vinu. Každému člověku, který jí trpké hrozny, budou trnout jeho zuby.
- Každý před Bohem nese zodpovědnost sám za sebe.
Jr 34:4: Jenom slyš Hospodinovo slovo, judský králi Sidkijáši! Toto o tobě praví Hospodin: Nezemřeš mečem. Jr 34:5: Zemřeš v pokoji. Jako pálili ohně pro tvé otce, dřívější krále, kteří byli před tebou, tak budou pálit oheň pro tebe a oplakávat tě: Ach, pane! protože já jsem promluvil slovo, je Hospodinův výrok.
- Bůh rozhoduje o okolnostech naší smrti.
Jr 42:16: jak se stane, že meč, kterého se bojíte, vás tam v egyptské zemi dostihne a hlad, kterého se obáváte, na vás tam v Egyptě dolehne a zemřete tam.
Jr 42:17: Stane se, že všichni muži, kteří jsou rozhodnuti jít do Egypta, aby tam pobývali jako cizinci, zemřou mečem, hladem a morem. Nikdo z nich nepřežije ani neunikne před zlem, které na ně přivedu.
Jr 42:22: A nyní s jistotou vězte, že mečem, hladem a morem zemřete na tom místě, kam se vám zalíbilo jít, abyste tam pobývali jako cizinci.
Jr 44:12: Vezmu ostatek Judy, ty, kteří se rozhodli jít do egyptské země pobývat tam jako cizinci. V egyptské zemi všichni zahynou, padnou mečem a hladem. Zahynou od nejmenšího do největšího, zemřou mečem a hladem. Stanou se prokletím, předmětem hrůzy, kletbou a potupou.
- Někdy je cesta života nečekaná až paradoxní.
Pl 3:6: Způsobil, že bydlím v temnotách jako dávno zemřelí.
- Zemřelí bydlí v temnotách
Ez 3:18: Když řeknu o ničemovi: Jistě zemřeš, a ty bys mu nepředal výstrahu a nepromluvil, abys ničemu varoval před jeho ničemnou cestou, abys mu daroval život; onen ničema zemře kvůli své zvrácenosti; jeho krev však vyhledám z tvé ruky.
Ez 3:19: Ale pokud ty bys ničemu varoval a ten ničema by se neodvrátil od své ničemnosti a od své cesty, on pro svou zvrácenost zemře, zatímco ty jsi vysvobodil svou duši.
Ez 3:20: A když se odvrátí spravedlivý od své spravedlnosti, provede špatnost a položím před něho pohoršení, on zemře, protože jsi ho nevaroval. Zemře ve svém hříchu a nebude připomínána jeho spravedlnost, kterou vykonal, a jeho krev vyhledám z tvé ruky.
- Existuje osobní zodpovědnost i zodpovědnost zvěstovatele
Ez 13:19: Znesvětily jste mě před mým lidem za hrst ječmene a za kus chleba, abyste usmrtily duše, které nemají zemřít, a abyste darovaly život duším, které nemají žít, když obelháváte můj lid, který poslouchá lež.
- Lidský hřích může narušit Boží plány ohledně lidských životů.
Ez 18:21: Pokud se však ničema odvrátí od všech svých hříchů, které spáchal, bude zachovávat všechna má ustanovení a bude konat právo a spravedlnost, určitě bude žít, nezemře.
Ez 18:24: Když se ale spravedlivý odvrátí od své spravedlnosti a spáchá špatnost, bude jednat podle všech ohavností, které spáchal ten ničema, bude žít? Žádné jeho spravedlivé činy, které konal, nebudou připomínány. Zemře ve své věrolomnosti, kterou se zpronevěřil, a ve svém hříchu, kterým zhřešil.
Ez 18:26: Když se spravedlivý odvrátí od své spravedlnosti a spáchá špatnost, zemře kvůli ní. Zemře pro svou špatnost, kterou spáchal.
Ez 18:28: Prohlédl a odvrátil se od všech svých přestoupení, kterých se dopustil; určitě bude žít, nezemře.
Ez 33:11: Řekni jim: Jakože jsem živ, je výrok Panovníka Hospodina, cožpak si přeji smrt ničemy? Vždyť jestliže se ničema odvrátí od své cesty, zůstane naživu. Odvraťte se, odvraťte se od svých zlých cest. Proč byste měli zemřít, dome izraelský?
Ez 33:13: Když řeknu o spravedlivém: Určitě bude žít, a on by spoléhal na svou spravedlnost, ale provedl by špatnost, žádné jeho spravedlivé činy nebudou připomínány a pro svou špatnost, kterou provedl, pro tu zemře.
Ez 33:14: Když dále řeknu o ničemovi: Jistě zemřeš, ale on se odvrátí od svého hříchu a bude konat právo a spravedlnost,
Ez 33:15: vrátí zástavu, a pokud ten ničema nahradí lup — pokud by žil podle ustanovení života, aby nepáchal špatnost — určitě bude žít, nezemře.
Ez 33:18: Když se spravedlivý odvrátí od své spravedlnosti a bude páchat špatnost, zemře pro ni.
- Existuje možnost pokání i možnost odpadnutí
Ez 18:31: Odvrhněte od sebe všechna svá přestoupení, jimiž jste se vzepřeli a získejte nové srdce a nového ducha. Proč máte zemřít, dome izraelský?
- Proč nečinit pokání? Proč?
Ez 24:18: Ráno jsem tedy promluvil k lidu a večer zemřela moje žena. Ráno jsem pak jednal, jak mi bylo přikázáno.
- Proroci to nemají jednoduché.
Ez 33:8: Když řeknu o ničemovi: Ničemo, jistě zemřeš, a ty bys nepromluvil, abys ničemu varoval před jeho cestou, onen ničema zemře pro svou zvrácenost, ale jeho krev vyhledám z tvé ruky.
Ez 33:9: Pokud bys však ty ničemu varoval před jeho cestou, aby se od ní odvrátil, ale on by se od své cesty neodvrátil, zemře pro svou zvrácenost, zatímco ty jsi vysvobodil svou duši.
- Máme spoluzodpovědnost – jsme povinni hříšníky varovat.
Am 9:10: Mečem zemřou všichni hříšníci z mého lidu, kteří říkají: Nepřiblíží se ani nás nepotká to zlo.
- Podceňovat či ignorovat Boží slovo může být fatální.
Jon 4:3: Nyní, Hospodine, vezmi ode mě prosím můj život. Je pro mě lepší, abych zemřel, než abych žil.
Jon 4:8: I stalo se, že když vyšlo slunce, připravil Bůh horký východní vítr a slunce bilo na Jonášovu hlavu, takže omdléval. Přál si zemřít a řekl: Je pro mě lepší, abych zemřel, než abych žil.
- Další prorok s totální depresí.
Za 11:9: Řekl jsem: Nebudu vás pást. Ta, která má zemřít, ať zemře, a ta, která má být vyhlazena, ať je vyhlazena a ty, které zůstanou, ať sežerou maso jedna druhé.
- Má význam snažit se zachraňovat lidi.
Mt 9:18: Když jim to říkal, hle, přišel jeden z představených synagogy, klaněl se mu a řekl: „Má dcera právě zemřela; ale pojď, vlož na ni svou ruku, a bude žít.“
Mk 5:35: Zatímco ještě mluvil, přišli z domu představeného synagogy a říkali: „Tvá dcera zemřela; proč ještě obtěžuješ Učitele?“
- Ježíš je pánem nad smrtí
Mt 26:35: Petr mu řekl: „I kdybych měl s tebou zemřít, určitě tě nezapřu.“ Podobně mluvili i ostatní učedníci.
- Je to oceněníhodné být ochoten obětovat svůj život pro Krista. Ale obtížné.
Mk 15:44: Pilát se podivil, že by byl již mrtev. Zavolal si setníka a otázal se ho, je-li to dlouho, co zemřel.
- Lidská smrt se dá do určité míry predikovat. Ježíšova smrt je dějinnou událostí bez jakéhokoliv srovnání.
L 16:22: Stalo se, že ten chudák zemřel a byl anděly odnesen do klína Abrahamova; zemřel pak i boháč a byl pohřben.
- Zemřou chudí i bohatí.
- Destinace lidí se ale liší
L 20:36: Vždyť již nebudou moci ani zemřít, neboť budou jako andělé a budou synové Boží, jsouce syny zmrtvýchvstání.
- Po zmrtvýchvstání již další smrt nehrozí.
J 6:49: Vaši otcové jedli v pustině manu, a zemřeli.
- Ani něco tak nadpřirozeného jako je nebeská strava neřeší problém smrti.
- (Natož diety či zdravé stravování)
J 6:50: Toto je chléb, který sestupuje z nebe, aby ten, kdo z něho jí, nezemřel.
J 6:58: Toto je ten chléb, který sestoupil z nebe; ne jako vaši otcové jedli manu, a zemřeli. Kdo jí tento chléb, bude žít na věčnost. “
- Účast na Kristově těle, to je ovšem jiný level – ta problém smrti naopak řeší.
J 8:21: Ježíš jim opět řekl: „Já odcházím; budete mne hledat, ale zemřete ve svém hříchu. Kam já odcházím, tam vy přijít nemůžete.“
- Hledat Ježíše na zemi v současné době již ke spáse nepomůže.
- Zemřít ve vlastních hříších je největší katastrofou života
J 8:24: Proto jsem vám řekl, že zemřete ve svých hříších. Jestliže neuvěříte, že Já jsem, zemřete ve svých hříších.“
- Je jen jediná cesta k tomu, abychom ve svých hříších nezemřeli.
J 8:52: Židé mu řekli: „Teď jsme poznali, že máš démona. Abraham zemřel, i proroci, a ty říkáš: ‚Kdo by zachoval mé slovo, neokusí smrti na věčnost. ‘ J 8:53: Jsi snad větší než náš otec Abraham, který zemřel? Také proroci zemřeli. Co ze sebe děláš?“
- Ježíš zvítězil nad smrtí. Tím překonal všechny předchůdce.
J 11:14: Tehdy jim Ježíš řekl otevřeně: „Lazar zemřel.
J 11:21: Marta Ježíšovi řekla: „Pane, kdybys byl zde, můj bratr by nezemřel.
J 11:25: Ježíš jí řekl: „Já jsem vzkříšení i život. Kdo věří ve mne, i kdyby zemřel, bude žít.
J 11:32: Jakmile Marie přišla tam, kde byl Ježíš, a uviděla ho, padla mu k nohám a říkala: „Pane, kdybys byl zde, můj bratr by nezemřel.“
J 11:37: Někteří z nich však řekli: „Nemohl ten, který otevřel oči slepého, způsobit také, aby tento člověk nezemřel?“
- To, že někdo zemře, pro Boha vcelku nic neznamená. Pro Něj nejde o neřešitelný problém.
J 11:16: Tomáš, řečený Didymos, řekl svým spoluučedníkům: „Pojďme i my, ať spolu s ním zemřeme!“
- Je lepší zemřít s přítelem, než žít za každou cenu. Lehké to ale není.
J 11:26: A každý, kdo žije a věří ve mne, jistě nezemře na věčnost. Věříš tomu?“
- Zde je vše ohledně smrti shrnuto.
J 11:50: ani nemyslíte na to, že je pro vás lépe, aby jeden člověk zemřel za lid, než aby zahynul celý národ.“ J 11:51: Toto však neřekl sám ze sebe, ale jako velekněz onoho roku vyslovil proroctví, že Ježíš má zemřít za národ,
J 18:14: Byl to právě Kaifáš, který poradil Židům, že je prospěšné, aby jeden člověk zemřel za národ.
- Čistě teoreticky to asi lepší je. Někdy je třeba „vyvažovat ztráty“
J 12:24: Amen, amen, pravím vám: Jestliže pšeničné zrno, které padlo do země, nezemře, zůstává samo. Zemře-li však, přináší mnohý užitek.
- Někdy je smrt nutnou podmínkou přinesení ovoce. Nelpět na životě za každou cenu je někdy potřebné
J 12:33: Těmito slovy naznačoval, jakou smrtí má zemřít.
J 18:32: Tak se mělo naplnit Ježíšovo slovo, které řekl, aby naznačil, jakou smrtí má zemřít.
- Ježíš měl o své smrti jasno.
J 19:7: Židé mu odpověděli: „My máme zákon, a podle toho zákona musí zemřít, protože se vydával za Syna Božího. “
- Měli by pravdu, kdyby tím Božím synem nebyl.
J 21:23: A tak se mezi bratry rozšířilo to slovo, že onen učedník nezemře. Ježíš mu však neřekl, že nezemře, nýbrž: ‚Jestliže chci, aby tu zůstal, dokud nepřijdu, co je ti po tom?‘
- Janův osud není jasný
Sk 2:29: „Muži bratři, o patriarchovi Davidovi vám mohu směle říci, že zemřel a byl pohřben a jeho hrob je mezi námi až do dnešního dne.
- Judaismus i křesťanství jsou pevně zakotveny v historické realitě.
Sk 5:5: Když Ananiáš slyšel tato slova, padl a zemřel; a na všechny, kteří to slyšeli, padl veliký strach.
Sk 5:10: A hned padla k jeho nohám a zemřela. Když ti mladíci vstoupili, našli ji mrtvou. Vynesli ji a pohřbili k jejímu muži.
- Lhaní Bohu je katastrofou.
Sk 12:23: A ihned jej udeřil Pánův anděl za to, že nevzdal slávu Bohu: byl rozežrán červy a zemřel.
- Zpupnost je katastrofou.
Ř 5:6: Vždyť když jsme ještě byli bezmocní, zemřel Kristus v určený čas za bezbožné.
Ř 5:7: Sotva kdo podstoupí smrt za spravedlivého, i když za dobrého by se snad někdo i odvážil zemřít.
Ř 5:8: Bůh však projevuje svou lásku k nám tím, že Kristus za nás zemřel, když jsme ještě byli hříšní.
- Ano, iniciativa vzešla od Něho. A na nás nebylo nic atraktivního.
Ř 5:15: Avšak s darem milosti tomu není tak jako s proviněním. Jestliže proviněním jednoho člověka mnozí zemřeli, mnohem více se na mnohé rozhojnila Boží milost a dar spravedlnosti v milosti toho jednoho člověka, Ježíše Krista.
- Původ smrti byl v Adamově pádu
Ř 6:2: Naprosto ne! Jak bychom my, kteří jsme hříchu zemřeli, v něm ještě mohli žít?
Ř 6:7: Vždyť ten, kdo zemřel, je zproštěn hříchu.
Ř 6:10: Neboť smrtí, kterou zemřel, zemřel hříchu jednou provždy; a život, který žije, žije Bohu.
- Pro hřích jsme mrtvolami. Vůči němu jsme inertní.
Ř 6:8: Jestliže jsme s Kristem zemřeli, věříme, že spolu s ním budeme také žít.
- Následujeme svého Mistra do smrti a budeme jej následovat i do vzkříšení
Ř 7:2: Vdaná žena je zákonem vázána k žijícímu muži; jestliže však její muž zemře, je tohoto zákona zproštěna.
Ř 7:3: Nuže tedy, pokud je její muž naživu, oddá-li se jinému muži, bude prohlášena za cizoložnici. Jestliže však její muž zemře, je od toho zákona svobodná, takže nebude cizoložnicí, když se oddá jinému muži.
Ř 7:4: Právě tak, moji bratři, jste i vy zemřeli Zákonu skrze tělo Kristovo, abyste se oddali jinému, tomu, který byl vzkříšen z mrtvých, abychom přinesli ovoce Bohu.
Ř 7:6: Nyní však jsme byli zproštěni Zákona, když jsme zemřeli tomu, čím jsme byli pevně drženi, takže sloužíme v novotě Ducha, a ne ve zvetšelosti litery.
- My jsme Zákonu zemřeli, netýká se nás
Ř 7:10: a já jsem zemřel. I ukázalo se, že přikázání, které mělo být k životu, bylo mi k smrti.
Ř 8:13: Jestliže žijete podle těla, je vám souzeno zemřít; jestliže však Duchem usmrcujete činy těla, budete žít.
- Snaha dodržovat Zákon k ničemu nevede – jen ke smrti.
Ř 8:34: Kdo je ten, který je odsoudí? Vždyť Kristus Ježíš, který zemřel a byl i vzkříšen z mrtvých, je na pravici Boží a přimlouvá se za nás!
Ř 14:9: Vždyť proto Kristus zemřel a ožil, aby se stal Pánem mrtvých i živých.
- Kristu je živý a jedná i v současnosti
Ř 14:15: Zarmucuje-li se tvůj bratr kvůli pokrmu, nejednáš již podle lásky. Neuváděj svým pokrmem do záhuby toho, za nějž Kristus zemřel!
1K 8:11: A tak tvým poznáním hyne ten, který je slabý — bratr, pro kterého Kristus zemřel.
- To, co nás spojuje, je Kristova smrt. Každý je nesmírně cenný, když za něj Boží Syn zemřel. Jak bychom se tedy mohli navzájem zlehčovat!
1K 7:39: Žena je vázána zákonem po dobu, kdy žije její muž. Když její muž zemře, je svobodná a může se vdát, za koho chce, ale jen v Pánu.
- Smrt maže i manželskou krevní smlouvu.
1K 9:15: Já jsem však nic z toho nevyužil. A toto jsem nenapsal, aby se tak stalo při mně; neboť pro mne by bylo lepší zemřít, než aby někdo zmařil mou chloubu.
- Pavlovi na jeho chloubě (nebral oprávněnou mzdu) velmi velmi záleželo
1K 15:3: Předal jsem vám především to, co jsem také sám přijal, že Kristus zemřel za naše hříchy podle Písem,
- Nepochybně. Bylo to tak i předpovězeno
1K 15:18: Pak tedy zahynuli i ti, kteří v Kristu zemřeli.
1K 15:20: Avšak Kristus vstal z mrtvých, prvotina těch, kdo zemřeli.
- Bez vzkříšení by Ježíšova smrt pro nás takový význam neměla.
1K 15:32: Jestliže, po lidsku řečeno, jsem v Efesu bojoval s šelmami, co mi to prospěje? Jestliže mrtví nevstávají, ‚jezme a pijme, neboť zítra zemřeme.‘
- Není-li vzkříšení, nic nedává smysl. Všechno je jedno.
1K 15:51: Hle, říkám vám tajemství: Ne všichni zemřeme, ale všichni budeme proměněni,
- Někteří se dožijí Kristova návratu. Ti nezemřou
2K 5:14: Neboť Kristova láska nás váže, když jsme usoudili toto: Protože jeden zemřel za všechny, tedy všichni zemřeli.
2K 5:15: A on zemřel za všechny, aby ti, kteří žijí, nežili už sami sobě, nýbrž tomu, kdo za ně zemřel a vstal z mrtvých.
- Po získání věčného života již nežijeme sami sobě
2K 7:3: Neříkám to k vašemu odsouzení. Vždyť jsem již dříve řekl, že jste v našich srdcích, abyste s námi zemřeli i žili.
- Loajalita a věrnost až do smrti i do vzkříšení
Ga 2:21: Neodmítám milost Boží, neboť jestliže spravedlnost je ze Zákona, potom Kristus zemřel nadarmo.
- Jednoznačně. Kdyby se šlo zachránit jinak, šlo by o zbytečnou marnou smrt.
Fp 1:21: Vždyť žít pro mne znamená Kristus a zemřít zisk.
- Když žiju, je to stejně pouze proto, abych dělal Kristovu vůli.
- A kdybych umřel, nic se nestane – budu s Bohem
Ko 2:20: Jestliže jste s Kristem zemřeli živlům světa, proč si dáváte předpisovat, jako byste žili ve světě:
- Zákon se na nás jakožto na zemřelé už nevztahuje
Ko 3:3: Neboť jste zemřeli a váš život je ukryt s Kristem v Bohu.
- Virtuální smrti křesťanů skrze křest způsobí, že nový život je již plně pod Boží ochranou
1Te 4:14: Jestliže však věříme, že Ježíš zemřel a vstal z mrtvých, tak Bůh také ty, kdo zemřeli skrze Ježíše, přivede s ním.
1Te 5:10: který za nás zemřel, abychom my, ať bdíme nebo spíme, žili spolu s ním.
2Tm 2:11: Věrohodné je to slovo: Jestliže jsme s ním zemřeli, budeme s ním také žít.
- Ježíš byl naším předskokanem ve smrti i ve vzkříšení a věčném životě
Žd 9:27: A jako je lidem uloženo jednou zemřít a potom bude soud,
- Tak je to každému určené
Žd 11:4: Vírou přinesl Ábel Bohu lepší oběť než Kain. Skrze ni se mu dostalo svědectví, že je spravedlivý, když Bůh vydával svědectví při jeho darech, a skrze tu víru ještě mluví, i když zemřel.
- Některé naše činy překonají svým významem i naši smrtelnost.
Žd 11:13: Tito všichni zemřeli podle víry, aniž v plnosti přijali ta zaslíbení; jen zdaleka je zahlédli a pozdravili, a vyznali, že jsou cizinci a příchozí na zemi.
- Zdaleka ne všichni věřící za svého života zažijí naplnění svých slibů.
Žd 11:37: byli ukamenováni, rozřezáni pilou, pokoušeni, zemřeli rozsekáni mečem, toulali se v ovčích rounech, v kozích kůžích, trpěli nedostatkem, zakoušeli útisk a zlé jednání.
- Věřící umírali mnoha, často hroznými způsoby
1P 2:24: On sám ve svém těle vynesl naše hříchy na dřevo kříže, abychom zemřeli hříchům a byli živi spravedlnosti. Jeho zraněním jste byli uzdraveni.
- Ježíš nám svou smrtí umožnil hříchům zemřít
Zj 8:11: Jméno té hvězdy je Pelyněk. Třetina vod se změnila v pelyněk a mnoho lidí zemřelo z těch vod, protože zhořkly.
Zj 16:3: Druhý anděl vylil svou misku do moře, a změnilo se v krev jako krev mrtvého a všechna živá duše, která byla v moři, zemřela.
- Poslední časy budou drsné. Ani voda nebude pitelná.