1. Samuelova – kapitola 17

Vít Šmajstrla

1. Samuelova – kapitola 17

1 Pelištejci shromáždili svá vojska k boji. Shromáždili se v Sóku, které je v Judsku, a utábořili se u Efes-damímu mezi Sókem a Azekou. 

2Také Saul a Izraelci se shromáždili, utábořili se v údolí Éla a sešikovali se k boji proti Pelištejcům. 3Pelištejci stáli na hoře z jedné strany a Izraelci stáli na hoře z druhé strany. Mezi nimi bylo údolí. 4Z pelištejských vojsk vycházel soubojový zápasník jménem Goliáš z Gatu, vysoký šest loket a jednu píď. 5Na hlavě měl bronzovou přilbu a oblékal si šupinový pancíř. Pancíř vážil pět tisíc šekelů bronzu. 6Na nohou měl bronzové holenice a na ramenou bronzový srpáč. 7Násada jeho kopí byla jako tkalcovské vratidlo a hrot jeho kopí vážil šest set šekelů železa. Před ním šel štítonoš. 8Stál a volal na izraelské řady. Říkal jim: Proč vycházíte a šikujete se k boji? Cožpak nejsem já Pelištejec a vy otroci Saulovi? Pověřte někoho, ať ke mně sestoupí. 9Jestliže se mnou dokáže bojovat a zabije mě, budeme vašimi otroky. Jestliže já přemohu jeho a zabiju jej, budete našimi otroky a budete nám sloužit. 10Pak ten Pelištejec řekl: Dnes potupím izraelské řady. Vydejte mi někoho, ať spolu bojujeme. 11Když Saul a celý Izrael uslyšeli tato Pelištejcova slova, třásli se a hrozně se báli. 12David byl synem Efratejce z judského Betléma jménem Jišaj, který měl osm synů. Za dnů Saulových byl ten muž již pokročilého věku. 13Tři nejstarší Jišajovi synové šli se Saulem do boje. Jména tří synů, kteří šli do boje, byla: Prvorozený Elíab, druhý po něm Abínádab a třetí Šama. 14David byl nejmladší. Tři nejstarší šli se Saulem. 15David odcházel od Saula a vracel se, aby v Betlémě pásl ovce svého otce. 16Mezitím Pelištejec přistupoval ráno i večer a takto se stavěl po čtyřicet dní. 

17 Jišaj řekl svému synu Davidovi: Vezmi svým bratrům éfu tohoto praženého zrní a těchto deset chlebů a rychle jim to zanes do tábora.

  • David byl opakovaně odmítán – když Jišaj předváděl své syny Samuelovi, Davida ani nepřizval.
  • Zde ho neuzná za hodna poslat do armády a používá ho pouze jako poslíčka, pohůnka.
  • Za chvíli jím pohrdne král a potom Goliáš.
  • Musel být velmi odolný, že si nenechal ubít svou identitu.

 18Těchto deset kusů sýra odnes veliteli nad tisícem. Zjisti, jak se daří tvým bratrům, a vezmi od nich znamení. 19Saul, oni a všichni Izraelci jsou v údolí Éla a vedou válku s Pelištejci. 20David časně ráno vstal, zanechal ovce hlídači, naložil zásoby a šel, jak mu Jišaj přikázal. Když přišel k ležení, vojsko vycházelo do řad a spustilo válečný křik. 21Izraelci a Pelištejci se sešikovali řada proti řadě. 22David zanechal věci u strážce výstroje a běžel k řadě. Když přišel, vyptával se svých bratrů, jak se jim daří. 23Zatímco s nimi mluvil, zrovna vystoupil z pelištejských řad soubojový zápasník jménem Goliáš, Pelištejec z Gatu, a říkal stejná slova jako předtím. David to slyšel. 24Když všichni Izraelci uviděli toho muže, utekli před ním a hrozně se báli. 25Izraelci říkali: Viděli jste toho muže, který vystoupil? Vystupuje, aby hanobil Izrael. Stane se proto, že toho, kdo ho zabije, král odmění velikým bohatstvím, dá mu svou dceru a dům jeho otce učiní v Izraeli svobodným. 26David se zeptal mužů, kteří stáli u něj: Cože získá ten, kdo zabije tohoto Pelištejce a odstraní potupu od Izraele? Vždyť kdo je ten neobřezaný Pelištejec, že tupí řady živého Boha? 27Lid mu odpověděl stejnými slovy jako předtím: Toto získá ten, kdo ho zabije. 28Když jeho nejstarší bratr Elíab slyšel, jak mluví s muži, vzplál proti Davidovi hněvem a řekl: Proč jsi přišel? Komu jsi zanechal těch několik ovcí v pustině? Znám tvou domýšlivost a zkaženost tvého srdce. Přišel jsi totiž, aby ses díval na bitvu. 29David řekl: Co jsem teď udělal? Vždyť jsem se jen ptal. 30Obrátil se od něj k někomu jinému a zeptal se stejnými slovy jako předtím. Lid mu odpověděl stejnými slovy jako poprvé. 31Když se proslechla slova, která David promluvil, oznámili to Saulovi a ten si ho nechal přivést. 32David řekl Saulovi: Ať kvůli němu nikdo neklesá na mysli. Tvůj otrok půjde a bude bojovat s tímto Pelištejcem. 33Saul řekl Davidovi: Nemůžeš jít proti tomu Pelištejci a bojovat s ním. Vždyť jsi jen chlapec, a on je bojovníkem od svého mládí. 34Nato David řekl Saulovi: Tvůj otrok byl pastýřem ovcí svého otce. Když přišel lev či medvěd a odnesl ovci ze stáda, 35vyrazil jsem za ním, bil jsem ho a vysvobodil jsem ji z jeho tlamy. Když proti mně povstal, chytil jsem ho za čelist a bil jsem ho, až jsem ho usmrtil. 36Tvůj otrok zabil jak lva, tak i medvěda a tento neobřezaný Pelištejec dopadne jako jeden z nich, protože tupil řady živého Boha. 37David dále řekl: Hospodin, který mě vysvobodil z moci lva i z moci medvěda, ten mě vysvobodí z ruky tohoto Pelištejce. Saul tedy řekl Davidovi: Jdi a Hospodin buď s tebou. 38Pak Saul oblékl Davida do svého odění, na hlavu mu dal bronzovou přilbu a oblékl mu pancíř. 39David si připásal na odění jeho meč a zkoušel chodit, protože na to nebyl zvyklý. David řekl Saulovi: Nemohu v tom chodit, protože na to nejsem zvyklý. Proto si to David ze sebe sundal. 40Do ruky si vzal hůl, z potoka si vybral pět oblázků, uložil je do pastýřské brašny, kterou měl, a v ní do váčku; v ruce měl prak. Tak se blížil k Pelištejci. 41Mezitím Pelištejec postupoval a stále se blížil k Davidovi. Před ním šel štítonoš. 42Když se Pelištejec podíval a uviděl Davida, pohrdl jím, protože to byl jen chlapec, ryšavý, krásného vzhledu. 43Pelištejec řekl Davidovi: Cožpak jsem pes, že jdeš proti mně s holí? Nato Pelištejec Davida proklel při svých bozích. 44Pak řekl Pelištejec Davidovi: Pojď ke mně a vydám tvé tělo nebeskému ptactvu a polní zvěři. 45David Pelištejci odpověděl: Ty jdeš proti mně s mečem, kopím a srpáčem, ale já jdu proti tobě ve jménu Hospodina zástupů, Boha izraelských řad, kterého jsi tupil. 46Dnes tě Hospodin vydá do mé ruky. Zabiju tě a srazím ti hlavu. Dnes vydám mrtvoly pelištejského vojska nebeskému ptactvu a zemské zvěři. A tak celý svět pozná, že s Izraelem je Bůh. 47A celé toto shromáždění pozná, že Hospodin nezachraňuje mečem ani kopím. Neboť tento boj je Hospodinův a on vás vydá do naší ruky. 48Pak se stalo, že když Pelištejec dále postupoval a blížil se proti Davidovi, David rychle běžel na bojiště proti Pelištejci. 49David sáhl rukou do brašny, vzal odtamtud kámen, vrhl jej z praku a udeřil Pelištejce do čela. Kámen mu prorazil čelo, takže padl tváří k zemi. 50Tak David přemohl Pelištejce prakem a kamenem, ubil Pelištejce a usmrtil ho. David neměl v ruce meč. 51Potom David přiběhl, postavil se nad Pelištejcem, vzal jeho meč, vytáhl ho z pochvy, usmrtil jej a usekl mu s ním hlavu. Když Pelištejci viděli, že je jejich hrdina mrtev, utíkali. 52Izraelci a Judejci vstali, křičeli a pronásledovali Pelištejce až do Gatu, až k branám Ekrónu. Pobití Pelištejci padali cestou z Šaarajimu až do Gatu a Ekrónu. 53Pak se Izraelci vrátili z pronásledování Pelištejců a vyplenili jejich tábor. 54David vzal hlavu toho Pelištejce a přinesl ji do Jeruzaléma, ale jeho zbraně uložil ve svém stanu. 55Když Saul viděl Davida, jak jde proti tomu Pelištejci, řekl veliteli armády Abnérovi: Čí syn je tento chlapec, Abnére? Abnér odpověděl: Jakože jsi živ, králi, nevím. 56Král řekl: Zeptej se, čí syn je ten mladík. 57Proto když se vracel David z boje proti Pelištejci, Abnér ho vzal a přivedl ho před Saula. Hlavu toho Pelištejce měl ještě v ruce. 58Saul se ho zeptal: Čí jsi syn, chlapče? David odpověděl: Syn tvého otroka Jišaje Betlémského.

hi SEO, s.r.o.

Přihlášení