1 Hospodin Mojžíšovi odvětil: Nyní uvidíš, co učiním faraonovi, že kvůli silné ruce je propustí, ba kvůli silné ruce je vyžene ze své země!
- [Není zcela jasné, jestli je míněna ruka faraonova anebo spíš Boží];
- Hospodin situaci pojímá jako výzvu ke konfrontaci. Není překvapen – počítal s tím a je připraven svůj názor prosadit silou. Faraon / ďábel pro Boha není rovnocenným soupeřem.
- Mojžíšova a Áronova žádost nebyly prázdným plácnutím do vody, byly podloženy Boží silou.
- Když kážeme evangelium může nám někdy situace připadat podobná, resp. musíme si dávat pozor, aby se podobnou nestala: My lidem přinášíme zvěst o tom, že osvobození z jejích otroctví je možné. Pokud nám lidé uvěří a rozhodnou se „změnit krále“, nesmíme je pak nechat na holičkách. Nesmíme je v tom nechat samotné. Pokud oni učiní rozhodnutí jen na půl nebo pokud je pouze deklarují, jejich situace se pravděpodobně zhorší.
- Nesmíme je opustit, dokud nejsou od zlého zcela odděleni a nepatří plně novému Pánu.
2 I promluvil Bůh k Mojžíšovi a řekl mu: Já "I am Hospodin. 3 Ukázal jsem se Abrahamovi, Izákovi a Jákobovi jako Bůh Všemohoucí, ale svým jménem Hospodin jsem jim nebyl znám.
- [Zde i dále v Ex (v. 7) je míněn především zkušenostní význam slova. Tato generace měla „poznat“ jméno, které jejich předkové znali a používali, ale nikdy nezakusili s naplněním zaslíbení.]
- Ve smyslu: To, že jsem Všemohoucí, je o Mě celkem známo; to ví každý, kdo se někdy setkal s mými skutky. Kdo ale za těmito skutky stojí, jaký opravdu jsem, jaký je Můj charakter, to je již další úroveň znalosti Mne.
- Je rozdíl znát Boží skutky a znát Boha.
- Nyní Bůh vede svůj lid po cestě poznání sebe sama dále.
4 Ustanovil jsem s nimi také svou smlouvu, že jim dám kenaanskou zemi, zemi jejich putování, v níž pobývali jako cizinci. 5 Já jsem také slyšel sténání synů Izraele, jež Egypťané nutili otročit, a připomenul jsem si svou smlouvu.
- Moje nynější jednání, má ochota se angažovat má více kořenů:
- mám s nimi smlouvu
- ta smlouva je o tom, že mají někde připravenou zemi – tak je tam chci přemístit
- tentokrát tam nebudou pouze v nájmu, ale bude jim patřit.
- bylo jim zle a prosili mne o pomoc.
6 Proto řekni synům Izraele: Já "I am Hospodin. Vyvedu vás zpod jha egyptských robot, vysvobodím vás z vaší otročiny. Ujmu se vás vztaženou paží ve velikých soudech. 7 A přijmu vás za svůj lid a budu vaším Bohem, a poznáte, že já Hospodin "I am váš Bůh, který vás vyvádí zpod jha egyptských robot.
- [První z 44 použití této stěžejní vazby v StS;]
- Proto lidem vyřiď – opravdu jsem to Já, JHV, kdo nyní s vámi mluví a jedná. Opravdu jsem vám přišel pomoci.
- Opravdu se do vašeho osvobození vložím celou svou silou, ďábla porazím a vše dotáhnu do konce.
- A vy, vaše generace, vy osobně se stanete mým lidem. Již nepůjde o něco historického, ale bude se to týkat přímo vás. Poznáte mě osobně, jaký jsem, a stanu se vaším Bohem.
8 Uvedu vás do země, the kingdom které jsem pozvednutím ruky přísahal, že ji dám Abrahamovi, Izákovi a Jákobovi. Vám ji dám He vlastnictví. Já "I am Hospodin.
- Osvobození vás nemine, z tohohle „srabu“ vás dostanu ven.
9 Mojžíš takto mluvil k synům Izraele, ale neposlouchali Mojžíše pro malomyslnost a tvrdou otročinu.
- dle LXX; n.: netrpělivost; význam h. „krátkost ducha“ není přesně znám;
- Šlo o slova jistě velmi povzbuzující a jednoznačná. Nicméně uvěřit jim uprostřed nekončící dřiny a útlaku zajateckého, pracovního či koncentračního tábora není lehké.
10 (Pak Hospodin k Mojžíšovi promluvil:)
- [Tato vazba se v Ex vyskytuje 13×];
- Mojžíš dostal pokyny pro další krok.
11 Jdi . promluv k faraonovi, egyptskému králi, ať propustí syny Izraele ze své země.
- Další krokem má být opětovná návštěva u faraona a opětovná stejná výzva.
12 Ale Mojžíš před Hospodinem říkal: Hle, synové Izraele mi nenaslouchali a jak mi bude naslouchat farao, nadto jsem (člověk neobratných úst!)
- h.: neobřezaných rtů;
- Mojžíš se ozývá právem – od minule se kromě Božích slov (kterým po prvním nezdaru přestali věřit i sami Izraelci), nic nezměnilo. Proč tedy chodit za faraonem znovu a znovu ho dráždit tímtéž?
- Zmínka o neobratných ústech je určitou regresí, možná popíchnutím ve smyslu: Vždyť jsem Tě, Bože varoval, že neumím dobře hovořit – tys mi nevěřil a teď to máš: Nedopadlo to.
- A nebude to fungovat ani na podruhé.
13 Ještě Hospodin promluvil k Mojžíšovi a k Áronovi a (dal jim příkaz) (pro syny Izraele a) pro faraona, egyptského krále, aby vyvedl syny Izraele z egyptské země.
- n.: přikázal jim jít (k … a k …);
- Nejvyšší si zjevně nedal říci a na druhé návštěvě u faraona trval. Dal jim jistě další pokyny – jaké, uvidíme
14 Toto are předáci (domu svých otců:) synové Rúbena, Izraelova prvorozeného: Chanók a Palú, Chesrón a Karmí. To are čeledi Rúbenovy.
- n.: otcovských domů (LXX má pl.); [Protože rodokmen představuje kontinuitu života a dějin, jeho výskyt zde je povzbuzením a příslibem budoucnosti v této neutěšené situaci.]
15 Synové Šimeónovi: Jemúel, Jamín, Óhad, Jakín, Sóchar a Šaúl, syn Kenaanky.To are čeledi Šimeónovy. 16 A toto are jména synů Léviho podle svých rodopisů: Geršón, Kehat a Merarí. (Lévi žil) sto třicet sedm let.
- h.: Let života … bylo;
- Izraelovi synové ještě byli značně dlouhověcí. Možná že věk blížící se sto čtyřiceti letům byl i tehdy nadstandardní, a proto je to vypíchnuto jako zajímavé. (Tak i dále).
- Po čtyřech stech letech pobytu v Egyptě se lidský (resp. možná židovský, pokud Egypťané žili krátčeji) život zřejmě příliš nezkrátil.
17 Synové Geršónovi: Libní a Šimeí podle svých čeledí.18 Synové Kehatovi: Amrám, Jishár, Chebrón a Uzíel. Kehat žil sto třicet tři let. 19 A synové Merarího: Machlí a Muší.To are čeledi Léviho podle svých rodopisů. 20 Amrám si vzal za ženu Jókebed, svou tetu. Ta mu porodila Árona a Mojžíše. Amrám žil sto třicet sedm let.
- Sňatek s tetou byl zakázaný – zde se to neřeší.
21 Synové Jishárovi: Kórach, Nefeg a Zikrí. 22 Synové Uzíelovi: Míšael, Elsáfan a Sitrí. 23 Áron si vzal za ženu Elíšebu, dceru Amínadabovu, sestru Nachšónovu. Ta mu porodila Nádaba a Abíhúa, Eleazara a Ítamara.
- [jediný výskyt tohoto jména v StS – srv. Alžběta (L1,5];
- Dva později bohužel při službě zemřeli
24 Synové Kórachovi: Asír, Elkána a Abíjasaf. To are čeledi Kórachovy. 25 Eleazar, syn Áronův, si vzal za ženu jednu z dcer Pútíelových. Ta mu porodila Pinchasa. To are předáci lévijských rodů podle svých čeledí. 26 To je ten Áron a Mojžíš, jimž Hospodin řekl: Vyveďte syny Izraele po oddílech z egyptské země. 27 To oni mluvili k faraonovi, egyptskému králi, aby vyvedli syny Izraele z Egypta. Ten Mojžíš a Áron. 28 To bylo tehdy, když Hospodin mluvil k Mojžíšovi v egyptské zemi. 29 Hospodin promluvil k Mojžíšovi: Já "I am Hospodin. Řekni faraonovi, egyptskému králi, všechno, co ti říkám. 30 Ale Mojžíš před Hospodinem řekl: Hle, jsem člověk neobratných úst. Jak mi bude farao naslouchat?
- Jde o rekapitulaci zasazenou do kontextu širších rodokmenových souvislostí