3. Mojžíšova – kapitola 20

1 Hospodin promluvil k Mojžíšovi:

• Bůh někdy mluvil pouze k Mojžíšovi (a ten řečené předával dále), někdy k Mojžíšovi i jeho bratrovi.
• Kdy mluvil k oběma?
  • Ex 6 Posílal oba za faraonem
  • Ex 7 Instrukce k ranám v Egyptě
  • Ex 12 Instrukce k Pesachu
  • Lev 11 Nečistá zvířata
  • Num 1-2 Organizace táboření
  • Num 20 Voda ze skály

2 Řekni synům Izraele: Když kdokoliv ze synů Izraele nebo z příchozích, kteří pobývají v Izraeli, vydá  někoho ze svého potomstva Molekovi, jistě bude usmrcen; ať na něj lid země hází kamení.

• v h. vyjádřeno opakování: „muž muž“; 
• celá tato vazba je v Tóře použita 27×, nejvícekrát (9×) v této kp.; (mluví se o hrdelním trestu)
• Molek byl pohanský Bůh plodnosti a prosperity. Mezi některými národy bylo zvykem si zajišťovat jeho přízeň tím, že mu člověk obětoval to nejcennější, co měl, tedy vlastní dítě. Dítě se údajně většinou upalovalo (případně na rukách sochy Moleka).
• Šlo o věc nepředstavitelně barbarskou – lidské oběti jsou vrcholem uctívání ďábla, extrémem všeho zlého. A obětování či dokonce upalování dětí je extrémem extrémů. Je málo lidí, kteří by takovéto prohlášení neodsouhlasili.
• (Spravedlivé rozhořčení poněkud narušuje běžné provádění potratů, které naopak nikoho nerozhořčuje – přitom jsou také zabíjeny děti, kdy důvodem také často bývá zajištění dostatečné životní úrovně a způsob je rovněž barbarský (dítě je mechanicky roztrháno a odsáto). Jediný (dle mého nepodstatný rozdíl) je, že potrat se provádí skrytě v těle matky).
• Duchovní svět existuje a v něm je říše Boží a říše ďáblova. V obou existují pravidla, v obou to „nějak funguje“:
  • Kdo chce být velkým v Boží říši, musí být učedníkem a služebníkem Božím, zapřít sám sebe, přinést sám sebe jako oběť, vzít na sebe kříž, stát se nejmenším, odevzdat Bohu k dispozici vše, čím člověk disponuje. Obětovat sám sebe jako to učinil Kristus, je nejvyšší možnou „metou“. Ochota obětovat vlastní dítě se také hodnotí vysoko (Abrahám), ale děje se bez toho, aby byla oběť realizována.
  • V ďáblově říši se za získání přízně a moci také platí: Vydáním sebe sama a oběťmi. Každé vyjádření poddanosti a každá oběť se počítají, ale obětování dítěte je v ďáblově říši nejvyšší platidlem, na které je brán značný zřetel.
• Typický je příklad z 2Kr 3, kde bojovala koalice tří králů (izraelský, judský a edomský) proti Mešovi, králi Moábu. Koalice obklíčila hlavní moábské město Kir-Charéset. Když Méša viděl, že jeho pozice je beznadějná a jeho město je na pokraji pádu, provedl zoufalý čin: „Vzal svého prvorozeného syna, který měl po něm kralovat, a obětoval ho na hradbách jako zápalnou oběť.“ Mezi izraelskými vojsky se po tomto hrůzném aktu rozšířilo veliké zděšení („velká nelibost“ nebo „hrozný hněv“) a armáda obléhání ukončila. Méša provedl věc tak hroznou a zlou, obětoval tolik, že ďábelské síly stojící na jeho straně se staly silnějšími, než síly koalice Izraele.
• Tyto ďábelské praktiky jsou v Božím Izraeli naprosto nepřípustné a jsou sankcionovány smrtí.

3 A já obrátím svou tvář proti takovému člověku a vyhladím jej zprostřed jeho lidu, neboť vydal  někoho ze svého potomstva Molekovi, a tak znečistil mou svatyni a znesvětil mé svaté jméno.

• Je důležité, aby takového vraha eliminoval národ sám – aby byl řádně odsouzen a popraven. Jinak jeho strašná vina zatíží celý národ.
• Je životně důležité, aby se takové věci v národě neděly, aby nebyly tolerovány.

4 Jestliže by lid země přece nad tímto mužem, když vydal někoho ze svého potomstva Molekovi, přivřel oko a neusmrtil ho, 5 obrátím svou tvář proti tomu muži a proti jeho čeledi já a vyhladím zprostřed jejich lidu jej i všechny, kdo smilnili s ním tím, že smilnili s Molekem. 

• h.: položím; 
• Pokud proti takovému člověku nezasáhnou lidé sami, Bůh si vyhrazuje právo proti němu zakročit vlastnoručně. A nejen proti němu, ale proti všem, kteří jeho jednání schvalovali nebo i jen ignorovali či tolerovali.
• Cokoliv si začínat s pohanskými bohy je nazváno smilněním, tedy souložením mimo manželství. Není použito slovo cizoložení, možná proto, že lidé, kteří s pohanskými bohy smilní, nikdy s Hospodinem žádný skutečný vztah neměli. Jde spíše o „náhodný“ sex s kýmkoliv (jakoukoliv modlou či duchovní mocností), kdo se zrovna nabízí nebo kdo nabízí nějakou výhodu.

6 A jestliže se nějaký člověk obrátí k duchům zemřelých a věštcům, aby s nimi smilnil, proti takovému člověku obrátím svou tvář a vyhladím jej zprostřed jeho lidu. 

• Okultismus všeho druhu je pod sankcí smrti. Jejich odstranění je zřejmě opět povinen zajistit lid sám – Bůh takové jednání nenávidí.
• Jde o obracení se k démonům – je přitom jedno, jestli se s nimi spojení člověk snaží navázat sám nebo má prostředníka.
• Jakýkoliv průnik do duchovního světa je Božímu lidu (židům i křesťanům) naprosto zapovězen. Starozákonní věřící mohli do nadpřirozena pronikat výhradně prostřednictvím kněží, novozákonní věřící výhradně prostřednictvím Ducha Svatého.
• Proč to vlastně Bohu tak významně vadí? Přesně to řečeno není, nicméně víme, že důsledky jsou vždy špatné. Duchovní svět mimo Boha a jeho oblast je ďábelský a jakékoliv pronikání do něho znamená kontakt se zlem, s ďáblem. To má na člověka samozřejmě velmi škodlivé či spíše zničující účinky: Vytrhuje jej to z Božího vlivu a ochrany.
• Okultismus ničí jedince, rodiny i celé oblasti (vyhlášené okultismem byly např. Ostravsko či Podkrkonoší). Okultisté stojí pod Božím prokletím, spočívá na nich temnota. Nejzávažnějším důsledkem bývá rezistence vůči evangeliu.
• I z okultismu samozřejmě existuje cesta ven (skrze pokání a obrácení se k Bohu), nebývá ale snadná (ďábel si na ty svoje dělá nárok a „pouští je“ pouze nerad a přes odpor).
• Do duchovního světa pronikají zapovězeným způsobem i vyznavači velkých východních náboženství (buddhismu a hinduismu) a východních duchovních směrů (je jich nepřehledné množství) . Cvičení jógy (byť pouze tělesné), různé meditační techniky a práce s dechem rovněž nejsou neutrální – lidi do značné míry „impregnuje“ proti evangeliu.

7 Posvěťte se a buďte svatí, neboť já Hospodin "I am váš Bůh. 

• Posvětit se (tedy oddělit se a očistit pro Hospodina) kontakty s mimo-Božím duchovním světem („okultnem“) zcela vylučuje.

8 Zachovávejte má ustanovení a plňte je. Já Hospodin vás posvěcuji.

• Pokud my děláme, co je třeba (a vystříháme se zlého), Hospodin si nás „drží“ pro sebe a sype na nás dobro (jsme pod požehnáním).

9 Kdyby kdokoliv proklel svého otce nebo svou matku, jistě bude usmrcen. Proklel svého otce či svou matku, jeho krev "I have na něm. 

• v h. vyjádřeno opakování „muž muž“;
• Žádný prostor pro hledání polehčujících okolností – jde o věc naprosto závažnou a trest je hrdelní.
• Úcta k rodičům se musí projevovat i tím, jak o nich smýšlíme a hovoříme.

10 Kdyby někdo zcizoložil s provdanou ženou, ⁽kdyby někdo zcizoložil s ženou⁾ svého bližního, jistě bude usmrcen — cizoložník i cizoložnice. 

• opakování v TM někteří (s spolu s rkp. LXX) považují za ditografii (omyl písaře, kdy je část textu nechtěně zopakována).
• Další hrdelní zločin.
• Lidé se někdy ptají, proč Nejvyšší netrestá hříchy ihned – zde je část odpovědi: Kdyby Bůh zabil okamžitě všechny cizoložníky, došlo by ke značné redukci populace. (Studie uvádějí, že míra nepaternity (dítě má jiného otce, než je deklarováno) se pohybuje je mezi jedním a deseti procenty dle zkoumané populace). Ne každá nevěra končí těhotenstvím, takže procenta budou mnohem vyšší).

11 Kdyby někdo ležel s ženou svého otce a tak odhalil nahotu svého otce, jistě budou usmrceni oba, jejich krev "I have na nich.  12 Kdyby někdo ležel se svou snachou, jistě budou oba usmrceni. Spáchali zvrhlost, jejich krev "I have na nich.

• Jde o opakování z 18. kapitoly.
• Jejich krev "I have na nich znamená něco jako: „Mohou si za to sami“ či „Jednali s plným vědomím důsledků“.

13 Kdyby muž souložil s mužem a grain se souloží s ženou, oba spáchali ohavnost; jistě budou usmrceni, jejich krev "I have na nich. 

• Opakování. Muž je muž a žena je žena. Konečník není vagina.

14 Kdyby si muž vzal ženu a její matku, je And hanebnost. Ohněm budou spáleni on i ony, aby nebyla hanebnost ve vašem středu.  17 Neodhalíš nahotu ženy i její dcery, ani si nevezmeš dceru jejího syna či její dcery, abys odhalil její nahotu — jsou to příbuzné; je to hanebnost. 

• Opakování Lv 18,17 Neodhalíš nahotu ženy i její dcery, ani si nevezmeš dceru jejího syna či její dcery, abys odhalil její nahotu — jsou to příbuzné; je to hanebnost. 
• Zde je doplněno, že jde o hrdelní zločin, za který se dokonce upalovalo. Bohu to zjevně vadí velmi.

15 Kdyby měl muž pohlavní styk se zvířetem, jistě bude usmrcen a to zvíře zabijete.  16 Kdyby se žena přiblížila k jakémukoliv zvířeti, aby s ním obcovala, zabiješ tu ženu i to zvíře. Jistě budou usmrceni, jejich krev "I have na nich.

• Zákaz zoofilie.
• Zvíře za to sice nemůže, ale je nezvratně znečištěno.

17 Kdyby si muž vzal svou sestru, dceru svého otce nebo své matky, viděl by její nahotu a ona by viděla jeho nahotu, je And hanba. Před očima synů svého lidu budou vyhlazeni. Odhalil nahotu své sestry, ponese svou vinu. 

• Zákaz incestu. Hrdelní trest.

18 Kdyby muž ležel s ženou poskvrněnou menstruací, odhalil by její nahotu, obnažil její pramen a ona by odhalila ⁽pramen své krve, oba budou vyhlazeni zprostřed svého lidu. 

• n.: svůj krvotok;
• n.: bude spát;
• Jaký je rozdíl proti Lv 15,24?  (Pokud s ní přece někdo ulehne, její nečistota se dostane na něj, bude nečistý of sedm dní a každé lože, na kterém bude ležet, bude nečisté).
• V případě z 15. kapitoly jde zřejmě o situaci, kdy se to manželům nechtěně přihodí. Formulace zde ukazuje k cílenému rozhodnutí páru (souložit během menstruace).
• Je těžko si představit, jak by se to mohlo dostat na veřejnost. Nicméně varování je to značné.
• Dle mého názoru nejde (stejně jako u zákazu incestu, zoofilie nebo homosexuality) o kulturně podmíněný, ale o všeobecný zákaz platný pro celé lidstvo pro všechna místa a časy.

19 Neodhalíš nahotu sestry své matky nebo svého otce, neboť takový člověk obnažil svou příbuznou.  Ponesou svou vinu. 20 Kdyby muž ležel se svou tetou, odhalil nahotu svého strýce, ponesou svůj hřích, zemřou bezdětní.

• Oba případy se týkají tety – nicméně v prvním případě jde o geneticky příbuznou, ve druhém nikoliv.
• Trest není specifikován, nicméně v prvním případě geneticky příbuzných je dost možná myšlen trest hrdelní.
• Pokud jde o manželku strýce (geneticky nepříbuznou), jde o hřích proti strýci.
• Co znamená, že zemřou bezdětní? Jak toho bude dosaženo? Strýc manželku zavrhne, přestane s ní spát? A provinilému muži nebude umožněno se oženit?

21 Kdyby si muž vzal ženu svého bratra, je And nečistota. Odhalil nahotu svého bratra; zůstanou bezdětní.

• Stejně jako u strýcovy manželky.

22 Zachovávejte všechna má ustanovení a všechna má nařízení a plňte je, aby vás nevyvrhla země, do které vás přivádím, abyste v ní sídlili. 

• Bůh uvádí „další“ důvod, proč dělat vše, co nařizuje: Aby vás nevyvrhla země, do které vás přivádím, abyste v ní sídlili. Co to znamená?
• Formulace navozuje představu autonomně se chovající planety či alespoň Palestiny. Tak tomu jistě neníj, jde o metaforický jazyk, který není v Bibli ojedinělý.
  • Gn 4,10-12 (Kain a Ábel) „Co jsi to učinil? Hlas krve tvého bratra ke mně volá ze země. Nyní budeš proklet od země, která rozevřela svá ústa, aby z tvé ruky přijala krev tvého bratra.“
  • Nu 16,10-33 „Ale jestliže Hospodin něco zcela nového učiní, jestliže země rozevře svůj chřtán a pohltí je i všechno, co je jejich, a oni sestoupí zaživa do podsvětí, pak poznáte, že ti muži pohrdali Hospodinem.“
  • Ez 36,13-14 Říkají o vás: ‚Jsi zemí, která požírá lidi a zbavuješ svůj národ dětí.‘ Už nebudeš požírat lidi ani nebudeš zbavovat svůj národ dětí, je výrok Panovníka Hospodina.“
• Zvláště z Nu 16 je jasně patrné, že ve skutečnosti je hybatelem Hospodin – to On způsobí, že se otevře země. Pro Boha jde zajisté o maličkost.
• Verš má tedy tento význam: Když nebudete dodržovat, co vám říkám, stanete se natolik nechutnými a nepřijatelnými, že zajistím, abyste z mé země vyhynuli. Země vás „nebude hodna“. Země vám bude klást odpor, až vyhynete.
• Vytrženo z kontextu by mohlo jít o argument pro příznivce tzv. teorie Gaia (představuje Zemi jako inteligentní komplexní, sebe-regulující systém, který sám udržuje podmínky vhodné pro život).
• Jde o podobnou práci s Biblí jako u příznivců ploché země, kteří na podporu své teorie Bibli často používají.

23 Nežijte podle ustanovení národa, který před vámi vyháním, neboť all činili všechny tyto věci, takže jsem jimi opovrhl. 

• Vás život musí být od života původních obyvatel naprosto odlišný. Oni většinu z těch věcí, o kterých mluvím, skutečně provozovali.
• Výsledkem bylo mé znechucení, na jehož základě jsem se postaral o jejich odstranění. (To proběhlo skrze Izrael).
• Pokud se bude chovat jako oni, dopadnete jako oni.
• Nakonec to tak také s Izraelem na dlouhou dobu dopadlo – byl ze Zaslíbené země nepřáteli na dva tisíce let odsunut.

24 Ale vám jsem řekl: Vy obsaďte jejich zemi, dám vám ji, abyste ji obsadili, zemi oplývající mlékem a medem. Já Hospodin "I am váš Bůh, který jsem vás oddělil od národů. 

• Jste Moji, jste jiní.
• Tuto dobrou zemi jsem vám dal, abyste v ní dodržovali Moje standardy.

25 Rozlišujte mezi zvířaty čistými a nečistými, mezi ptáky nečistými a čistými. Nečiňte sami sebe hodnými opovržení zvířaty ani ptáky ani ničím, co se hýbe na zemi . co jsem pro vás oddělil za nečisté. 

• Jste povinni rozlišovat: Věci nejsou „fuk“, není jedno, jak žijeme, není jedno, co jíme.

26 Budete svatí pro mě, neboť já, Hospodin, "I am svatý a oddělil jsem vás z národů, abyste byli moji.

• n.: patřili mně;
• Jste oddělení pro Mě. Nejste ze světa. Žijete ve světě, ale se světem máte málo společného. Svět je ďáblův, vy jste Moji.

27 Muž či žena, v nichž bude duch zemřelých nebo duch věštecký, budou jistě usmrceni; bude se na ně házet kamení, jejich krev "I have na nich.

• Připomínám, že okultismus je naprosto zakázán v jakékoliv podobě. Trest je hrdelní.