5. Mojžíšova – kapitola 27

Vít Šmajstrla

5. Mojžíšova – kapitola 27

1 Mojžíš s izraelskými staršími lidu přikázal: Zachovávejte každý příkaz, který vám dnes přikazuji.

  • v1 [začíná třetí Mojžíšova řeč (kpp. 27-31/33/)]
  • Mojžíš měl několik zásadních promluv k lidu. K ruce mu byli starší, které tedy s jejich obsahem musel seznámit předem.
  • Oni jejich obsah museli přijmout za své.

2 V den, kdy projdete Jordánem do země, kterou ti Hospodin, tvůj Bůh, dává, postav si velké kameny a nabíli je vápnem.

  • h.: + I stane se, že;
  • Jde o přelomovou chvíli, okamžik je to nového začátku, chvíle navýsost důležitá a slavnostní. Jde o přelom v historii národa.
  • Po tolika tolika letech čekání a příprav je to konečně zde. Nová generace je připravena. generace atd.
  • Začíná nový život podle nových pravidel.
  • Bůh často ustanovuje milníky, místa, na která se můžeme vracet, která připomínají důležité chvíle našich životů.
  • Podobně se vracel David Wilkerson, autor Dýky a kříže na místa, kde prožil významná setkání s Bohem.
  • Jde o kameny, tedy obyčejný materiál, který se stává speciálním díky účelu, ke kterému je použit. Vnějšně jsou odlišeny nabílením, což je jasná známka lidského zásahu. Jejich vzhled nezůstává přírodní. Už to nejsou pouhé kameny, jde o stavbu.

3 Až projdeš, napiš na ně všechna slova tohoto zákona, abys vešel do země, kterou ti Hospodin, tvůj Bůh, dává, do země oplývající mlékem a medem, jak ti řekl Hospodin, Bůh tvých otců.

  • Účelem bílého nátěru tedy bylo vytvořit povrch vhodný k psaní.
  • Musely tedy být velké, hladké.
  • Napsat na ně celý Zákon není maličkost, ať už je rozsah jakýkoliv, jde o hodně textu. O pouhé Desatero asi nešlo.
  • Jsou zmíněny další přídatné informace: že země je dobrá, že je darovaná, že dárcem je Hospodin, ten Bůh, ke kterému se národ generačně vztahuje. Že jde o naplnění slibu.
  • Dosti dalších důležitých připomenutí vtěsnaných dojedné věty.
  • Je třeba nikdy nezapomenout, že nejde o lidskou zásluhu, že nejde o odměnu za kvality.
  • Jak ty kameny vypadaly po roce, po pěti, padesáti a jak vypadají dnes? Objeveny asi nebyly. Na hřbitovech jsou i vytesaná písmena po stu a více letech částečně vyhlazená.

4 Až projdete Jordánem, postavte tyto kameny, o kterých vám dnes dávám příkaz, na hoře Ébalu a nabíli je vápnem.

  • Opakování pokynů plus doplnění konkrétního místa.

5 Postav tam oltář Hospodinu, svému Bohu, oltář z kamenů. (Neopracovávej je železným nástrojem.)

  • h.: Nebudeš nad nimi mávat železem;
  • Další doplnění: půjde o oltář. Má oltář nějaká specifika, např. tvar? Je z dvanácti kamenů?
  • Jak mají být velké? Třicet, padesát, sto kilogramů?
  • Pod Lysou horou v Beskydech stojí památník popravených skautů Ivančena. Jde o mohylu z kamenů, kam se jednou v roce vynášely kameny – někdo vynesl oblázek, někdo tříkilový „šutrák“, některé skautské oddíly na nosítkách vynášely třeba padesátikilové balvany. Některé kameny si lidé podepisovali a datovali je.
  • Kdyby některý kmen na oltář dodal pouze malý kámen, bylo by to asi trapné.
  • Proč vlastně mají být neopracované? Přírodniny jsou krásné, často krásnější, než lidské artefakty. Když s jej stavitelé nemohli přitesat, museli jistě často dlouho hledat, než vhodný kámen našli.

6 Postav oltář Hospodina, svého Boha, z neporušených kamenů a přines na něm zápalné oběti Hospodinu, svému Bohu.

  • h.: celých; n.: neotesaných;
  • Opět opakování a další doplňující informace: půjde o opravdový plnohodnotný oltář „se vším všudy“, tedy i s tím, že se na něm bude obětovat.
  • Zápalná oběť je terminus technicus. Má svá složitá pravidla, která budeme probírat jinde. Princip je ale v zásadě prostý – něco na oltáři spálíš a tím to „předáš“ Hospodinu.

7 Obětuj také pokojné oběti, jez je tam a raduj se před Hospodinem, svým Bohem.

  • Oběti jsou vážná a krvavá věc – někoho stojí život, ty se musíš něčeho vzdát.
  • Ale to není celý příběh obětí – existují i oběti pokojné, radostné. Půjde o příležitost se z nového života radovat. Užít si to, že na novém začátku můžeme mít podíl.

8 Napiš na ty kameny všechna slova tohoto zákona jasně a správně.

  • Oltář byl tedy zřejmě multifunkční: památník, oltář k oběti a tabule k zapsání Zákona.
  • A bylo důležité, aby vše bylo zapsáno přesně a čitelně.

9 Mojžíš s lévijskými kněžími promluvil k celému Izraeli: Zmlkni a slyš, Izraeli! Stal ses dnes lidem Hospodina, svého Boha.

  • Před „chvílí“ Mojžíš hovořil po boku se staršími. Nyní jsou s ním kněží.
  • Zmlkni a slyš, Izraeli! Klid prosím, poslouchejte. přestaňte se bavit, přestaňte hlučet.
  • Stal ses dnes lidem Hospodina, svého Boha. Dnešek je důležitý přelomový den.
  • Do té chvíle Hospodinovým lidem nebyli? Byli, ale nebyli ještě doma, byli na cestě. Teď doputovali domů. Toto bylo jejich Boží království, země, kde měl vládnout Bůh, kde se mělo žít podle jeho představ.

10 Uposlechni Hospodina, svého Boha, a plň jeho příkazy a ustanovení, která ti dnes přikazuji.

  • Uposlechnout a plnit není nikdy samozřejmé. Vyžaduje to především ochotu poslechnout, dále věnování pozornosti, pak realizaci rozhodnutí.

11 V onen den Mojžíš přikázal lidu: 12 Až projdete Jordánem, tito ať se postaví na hoře Gerizímu a žehnají lidu: Šimeón, Lévi, Juda, Isachar, Josef a Benjamín. 13 A tito ať se postaví na hoře Ébalu k proklínání: Rúben, Gád, Ašer, Zabulón, Dan a Neftalí.

  • Dodržování Zákona je „jištěno“ ze dvou stran: kladně i záporně, ze strany ano i ze strany ne. Motivace je kladná i záporná.
  • Rozložení je symetrické – kladná i záporná motivace jsou v rovnováze.

14 Lévité ať promluví a zvýšeným hlasem řeknou všem izraelským mužům:

  • Vše musí být zřetelné, všem dostupné a srozumitelné. Žádné výmluvy ve stylu: Já jsem to přeslechl.

15 Proklet buď muž, který si učiní tesanou či litou modlu, ohavnost pro Hospodina, dílo řemeslníkových rukou, a tajně si ji uloží. A všechen lid ať odpoví: Amen.

  • h.: + a řeknou; [výraz fungující často místo české dvojtečky;
  • tj. Staň se!
  • Je jedno, o jaký artefakt jde, jestli jde o obraz, sochu či cokoliv jiného. Modlou je cokoliv, čemu je vzdávána božská pocta.1
  • Nerozhoduje nejen druh modly, ale ani to, zda je uctívána veřejně nebo tajně.
  • Hospodinu se takové věci hnusí a člověka, který je uctívá stíhá prokletím (bdí nad ním ke zlému, přeje mu zlé).
  • Mojžíš vlastně začíná probírat Desatero.

16 Proklet buď ten, kdo znevažuje / zlehčuje / opovrhuje svého otce a svou matku. A všechen lid ať řekne: Amen.

  • Je zajímavé, jak silně se Bůh zastává rodičů. Jde zřejmě o velmi základní věc, která je zřejmě univerzální, platí i pro pohany.
  • Neúcta k rodičům automaticky člověka staví pod prokletí.
  • Když se podíváme, jak se dnes někteří lidé chovají ke svým rodičům, není se co divit, že se jim v životě nedaří.
  • A všechen lid ať řekne: Amen. Lid má nahlas vyjádřit svůj souhlas, ztotožnění se, akceptaci řečeného.

17 Proklet buď ten, kdo posouvá mezník svého bližního. A všechen lid ať řekne: Amen.

  • Kdo neoprávněně zvětšuje své území, krade druhému půdu padá pod prokletí.
  • Týká se to pouze půdy nebo tě pod prokletí staví každá krádež? Těžko říci – půda měla speciální postavení. Univerzální platnost ale vyloučit nelze.
  • Posouvání mezníku má zřejmě ještě to specifikum, že se dá dělat tajně, nepozorovaně. Soused si toho ani nevšimne, že v noci někdo přesunul hraniční kámen, že jeho pole je o pět metrů menší.
  • Pozor tedy na manipulace v „katastru“, na posouvání plotů apod. praktiky. Pozor ale na všechny krádeže. To, že někomu člověk něco zcizí nepozorovaně, na věci nic nemění – Bůh o tom ví a člověka staví pod prokletí.
  • Lidé mají před ďáble určitou přirozenou imunitu – když ale dělají něco podobného, otvírají zlému dveře.

18 Proklet buď ten, kdo zavádí slepého (z cesty.) A všechen lid ať řekne: Amen.

  • n.: svádí;
  • n.: na jeho cestě;
  • Nemusí jít pouze o tento konkrétní případ – ten snad není až tak častý, lidé vůči slepým mají přirozenou značnou ohleduplnost.
  • Jde o princip: Zneužiješ toho, že je proti tobě někdo znevýhodněn a podvedeš ho. Může jít o dítě, někoho, kdo ti intelektuálně nestačí, bezbranného seniora apod. případy.
  • Pokud toto prokletí pojmeme takto šířeji, stává se ještě více děsivým – kolik lidí zneužívá hlouposti druhých ke svému obohacení? Co jiného byla nemovitostní bublina, kdy bankéři bezskurpulózně zneužívali důvěřivosti klientů? Existuje tisíce „šmejdských“ způsobů, jak vylákat peníze z důvěřivých lidí. Okrást seniora nebo prostého důvěřivého člověka patří jistě do této kategorie zvláště odporných zločinů.

19 Proklet buď ten, kdo převrací právo příchozího, sirotka a vdovy. A všechen lid ať řekne: Amen.

  • Znevýhodněné skupiny Boží mají speciální ochranu. Znepřátelit si Boha nikdo nechce. Tak je třeba se vůči nim chovat se zvláštní opatrností.

20 Proklet buď ten, kdo spí s ženou svého otce, neboť odhalil cíp roucha svého otce. A všechen lid ať řekne: Amen.

  • Existuje dosti věcí, které Hospodin opravdu nesnáší a kterými na sebe člověk vrhá prokletí.
  • Všichni neobrácení lidé žijí pod Božím prokletím, ale tyhle vyjmenované skutky jsou ještě na jiné úrovni.
  • Sex je ve více směrech speciální a posvátnou záležitostí. Je třeba zde být značně opatrný, neboť je poměrně snadné se zde dostat do temných vod.
  • Zde jde jistě o nevlastní matku, ne tedy o incest v „genetickém“ slova. Na naprosté jeho nepřijatelnosti to nic nemění – sňatek člověka „zpříbuzňuje“ bez ohledu na geny.

21Proklet buď ten, kdo obcuje s jakýmkoliv zvířetem. A všechen lid ať řekne: Amen.

  • h.: leží / spí; n~: se dopouští sodomie;
  • Nejsou některé zákazy spíše návodné? Napadlo by to vůbec lidi, kdyby o tom Hospodin „nezačal“?
  • Ale jistěže napadlo – lidi automaticky napadají všechny možné i nemožné zvrácenosti. Neexistuje perverze, kterou by lidé neprovozovali.
  • Bůh se jim pouze snaží nastavit alespoň elementární hranice.

22 Proklet buď ten, kdo spí se svou sestrou, dcerou svého otce či své matky. A všechen lid ať řekne: Amen.

  • Několik proti-krvesmilných přikázání.
  • Nevlastní sourozenci mají sice méně společných genů, než sourozenci přes oba rodiče, ale mají je.

23 Proklet buď ten, kdo spí se svou tchýní. A všechen lid ať řekne: Amen.

  • S tchýní žádné společné geny člověk nemá, je ale blízkou příbuznou.
  • To, že máš za manželku tchýninu dceru, tě s ní „zpříbuzňuje“.

24 Proklet buď ten, kdo tajně ubije svého bližního. A všechen lid ať řekne: Amen.

  • Pokračujeme v rekapitulaci Desatera. Po rozvedení příkazů o zákazu modloslužby, důležitostí úcty k rodičům, nepokradeš a nesesmilníš se dostáváme k nezabiješ.
  • Ochrana lidského života je vtištěná do samé podstaty našeho bytí. Nebo ne? Existují kultury, kde zabití člověka mimo vlastní komunitu jako špatné vnímáno není. I zde se hovoří o bližním.
  • Dále se hovoří o tajném ubití – zřejmě jde opět o zdůraznění toho, že není podstatné, zda se hřích podaří utajit – Bůh o něm ví v každém případě a prokletí na člověka padne tak jako tak.

25 Proklet buď ten, kdo vezme úplatek, aby zabil (člověka a prolil nevinnou krev.) A všechen lid ať řekne: Amen.

  • n.: bere;
  • n.: nevinného člověka; h.: duši nevinné krve;
  • Tedy odsouzení nájemné vraždy, resp. nájemného vraha.

6 Proklet buď ten, kdo nenaplní slova tohoto zákona a nesplní je. A všechen lid ať řekne: Amen.

  • Nejen tedy jednotlivosti, ale vše, co je uvedeno v Zákoně, je chráněno prokletím, které dopadne na toho, kdo jej nedodržuje.
  • Je třeba jej dodržovat komplexně a do detailů.
  • Židovský přístup je tedy svým způsobem správný – je správné nad Zákonem rozvažovat, rozpracovávat ho a co nejpečlivěji plnit. Od Ježíše sice víme, že farizeům, někdy unikala podstata, že „cedili komáry“, to ale na věci nic nemění – Zákon je třeba brát vážně.
  • Víme, že Ježíš nezrušil ani to nejmenší písmenko ze Zákona, pouze poukazoval na jeho podstatu.

.

.

  1. Andrej Babiš se někde zmínil, že nosí v kapse sošku Jezulátka. Pražské Jezulátko je významná a značně nechutná modla. ↩︎

hi SEO, s.r.o.

Přihlášení