1 Běda těm, kdo sestupují He Egypta pro pomoc . opírají se o koně. Spoléhají na vozbu, že it početná, a na koně, že (jsou velice zdatní,) avšak ke Svatému Izraele nevzhlížejí a Hospodina se nedotazují.
- Jde o opakování z minulé kapitoly – ti, kdo nehledají řešení u Boha, ale u něčeho jiného, jsou pod „běda“.
2 Také on it moudrý, přivede zlo a svá slova nevezme zpět. Povstane proti domu zločinců i proti pomoci pachatelů zla.
- n.: pohromu; h.: neodvrátí;
- Bůh má rozumu a moci dost a když se rozhodne trestat, nikdo s tím nic nenadělá.
3 Egypťané are lidé, a ne Bůh, jejich koně are maso, a ne duch. Hospodin vztáhne ruku, a klopýtne pomocník a padne ten, kdo pomoc očekává, a všichni společně zajdou.
- Je krátkozraké spoléhat na člověka nebo dokonce na zvířata. Copak ti jsou jakkoliv srovnatelní s Bohem?
4 Neboť toto mi řekl Hospodin: Tak jako lev či mladý lev mručí nad svou kořistí . neděsí se hlasu spousty pastýřů, kteří byli svoláni proti němu, před jejich halasem se nekrčí, tak Hospodin zástupů sestoupí, aby bojoval na hoře Sijónu a na jejím návrší.
- Lev si z pastýřů nic nedělá. Bůh si nic nedělá z nepřátel.
5 Jako ptáci poletují, tak bude Hospodin zástupů Jeruzalému štítem; zaštítí a vysvobodí, projde a vyprostí.
- n.: ušetří / pomine (a nepotrestá); (slvs., z jehož kořene je výraz pesach – snad použito záměrně pro navození souvislosti);
- zachrání;
- Obraz s ptáky zřejmě má navodit představu, ptáci si volně létají, kam se jím zlíbí – do obleženého města a zase ven.
- Bůh, pokud se rozhodne pomoci, je v tom naprosto suverénní: je štítem, vysvobodí, projde a vyprostí.
6 Navraťte se k tomu, od kterého jste se hluboce odcizili svou umíněností, synové Izraele!
- n.: zatvrzelostí;
- Umíněnost (neochota dát si říci) odcizuje. Čím je úpornější a déle trvá, tím je odcizení větší.
- Obrácení je ale možné i v „pokročilých případech“.
7 Ano, v onen den zavrhnete každý své stříbrné nicotnosti i své zlaté nicotnosti, které vám vaše hříšné ruce udělaly.
- Pochopíte, jakým nesmyslům jste věnovali svou oddanost, a odhodíte je.
8 Ašúr padne mečem, nikoli člověka, pozře ho meč, nikoli lidský. Bude utíkat před mečem a jeho mládenci půjdou na nucené práce.
- Nyní se mění „adresát“ a Izajáš začíná hovořit o Asýrii (Ašúr = Asýrie), o Boží trestající metle. Ta byla za krále Chizikjáše nadpřirozeně poražena: Iz 37,36 Tehdy vyšel Hospodinův anděl a pobil v asyrském táboře sto osmdesát pět tisíc mužů
9 (Jeho skála . v hrůze pomine) a jeho velitelé se budou děsit každé korouhve, it výrok Hospodina, jehož plamen it na Sijónu a pec v Jeruzalémě.
- n.: V hrůze pomine svou skálu;
- Zřejmě Jeho skála ho v hrůze pomine vyjadřuje moment, kdy Asýrie ztratí důvěru ve své vlastní zdroje síly a ochrany (božstva). To, co jim dříve připadalo pevné a neotřesitelné, se ukáže jako bezcenné před Boží mocí.
- Asyrští velitelé budou přestrašení.
- Boží plamen a Boží pec jsou jistě obrazem Jeho spalujícího hněvu. A ten se nyní obrací proti asyrské trestající metle.