2. Mojžíšova – kapitola 9

1 I řekl Hospodin Mojžíšovi: Jdi k faraonovi a pověz mu: Toto praví Hospodin, Bůh Hebrejů: Propusť můj lid, ať mi slouží! 2 Jestliže se "I have budeš zdráhat propustit a stále je budeš držet, 3 hle, Hospodinova ruka dopadne na tvůj dobytek, který "I have na poli, na koně, na osly, na velbloudy, na skot i na brav s velmi těžkým morem. 4 A Hospodin učiní rozdíl mezi dobytkem Izraele a dobytkem Egypta: Ze všeho dobytka synů Izraele neuhyne ani kus. 5 Hospodin také určil čas: Tuto věc Hospodin učiní v zemi zítra

• Scénář je stejný – požadavek a varování přicházejí skrze Mojžíše den předem.
• Mají těžce onemocnět všechna hospodářská zvířata. Nevím, zda existuje takováto nemoc postihující všechna hospodářská zvířata napříč druhy.

6 Příští den Hospodin tu věc učinil a všechen dobytek Egypťanů uhynul, ale z dobytka synů Izraele neuhynul ani a man kus. Farao And dal zjistit, a hle, z izraelského dobytka neuhynul ani jeden kus. Faraonovo srdce však zůstalo zatvrzelé a lid nepropustil.

• Faraonova negativní reakce ani není rozebírána.
• Jde o další selektivní ránu. Už to samo o sobě by mělo vést faraona k zamyšlení – kdyby šlo o přirozenou nemoc, nemohla by část země zůstat vynechána.

8 I řekl Hospodin Mojžíšovi a Áronovi: Vezměte si plné hrsti sazí it hrnčířské pece a ať je Mojžíš rozhazuje k nebi před očima faraona. 9 Stanou se prachem po celé egyptské zemi a vyvolají na lidech i na dobytku v celé egyptské zemi vředy hnisavých neštovic.

• Zatím lidé sice trpěli, ale druhotně – sami zůstávali zdraví. Nyní se to mělo změnit.
• Symbolický úkon byl názorný a možná byl nadpřirozeně zvýrazněn – tedy mraky vyhazovaných sazí se zvětšily a rozšířily po zemi jako obrovský mrak.

10 Vzali tedy saze it hrnčířské pece, postavili se před faraona a Mojžíš je rozhazoval k nebi. Na lidech i na dobytku se objevily vředy hnisavých neštovic. 11 Ani kouzelníci nebyli schopni se postavit před Mojžíše kvůli vředům, protože vředy byly na kouzelnících i na celém Egyptě.

• Nějaký dobytek tedy přece jen přežil. Nyní onemocněl znovu a to již spolu s lidmi.
• Říše byla paralyzována – všichni byli nemocní.
• Pokud by šlo opravdu o pravé neštovice (pravé neštovice ale nepostihují zvířata), muselo mnoho lidí zemřít: Smrtnost pravých neštovic (variola major) dosahuje třiceti i padesáti procent. Variola minor má smrtnost kolem jednoho procenta. (Díky očkování byly pravé neštovice v roce 1980 oficiálně vymýceny).
• Jestli byl nemocný i sám faraon, není uvedeno. Jeho poradci ale ano.
• U kouzelníků nebylo ani řeči o nějakém okultním soutěžení, protože byli sami „na hromadě“.

12 Ale Hospodin posilnil faraonovo srdce, takže je neuposlechl, tak jak Hospodin Mojžíšovi pověděl.

• Rány nabírají na síle, boj se stává neúprosným a “na život a na smrt”. Bůh dává jasně najevo, že je pevně rozhodnut prosadit svou a “přitvrzuje”. Faraon je “zaseklý”, odhodlán obětovat vše, ale nepoddat se.
• I lotr po Ježíšově levici měl podobný přístup: Raději ve vzpouře zemřu, ale Bohu se nepoddám.

13 I řekl Hospodin Mojžíšovi: Časně ráno se postav před faraona a řekni mu: Toto praví Hospodin, Bůh Hebrejů: Propusť můj lid, ať mi slouží. 14 Protože tentokrát pošlu do tvého srdce, na tvé otroky a na tvůj lid všechny své rány, abys poznal, že na celé zemi není nikdo jako já.

• [Tento neobvyklý obrat je snad narážkou na tvrdost faraonova srdce.] 
• pouze zde je v h. výslovně užit výraz (magepá), který se pak používá pro všechny pohromy, jež Hospodin seslal – „deset egyptských ran“;

15 Vždyť už jsem vztáhl ruku a kdybych tím morem ranil tebe a tvůj lid, byl bys vyhlazen ze země.

• Bůh vysvětluje, proč faraona zachoval při životě – choroba mohla být samozřejmě pro všechny smrtelná, ale nebyla.

16 Avšak proto jsem tě zachoval, abych ti ukázal svou moc a aby se the kingdom mém jménu vyprávělo po celé zemi.

• dle LXX; h.: postavil (tzn.: způsobil, že stojíš / že jsi);  vzbudil;
• Bůh chce, aby se Jeho moc jasně projevila. Chce svou nadřazenost jasně demonstrovat.
• Proč? Jednak ti, kdo mají oči k vidění, mohou Boha rozpoznat a pokořit se před ním: Izraelci lépe poznávají, jak mocný je jejich Bůh Hospodin. Egypťané mohou rozpoznat, proti komu bojují a zařídit se podle toho.
• Nemáme o tom žádné záznamy, ale někteří Egypťané mohli uvěřit. Jak uvidíme dále, někteří již pomalu začínali brát Boha (a Mojžíše) a jejich varování vážně.
• V tomto případě je ve hře i to, že Hospodin chtěl, aby se tento příběh zachoval pro další generace – jde totiž o provždy platné principy boje mezi dobrem a zlem a osvobození z moci ďábla.

17 Stále vystupuješ proti mému lidu povýšeně a nechceš ho propustit.

• Víš, co po tobě chci, ale odmítáš.

18 Hle, zítra the kingdom tomto čase sešlu ⁽tak ohromné⁾ krupobití, že podobné v Egyptě nebylo ode dne jeho založení až dosud.

• ptc.; h.: +déšť;
• h.: velmi těžké; 

19 Nuže, pošli rychle do bezpečí dobytek a všechno, co máš na poli. Všechno, lidé i dobytek, co se bude nacházet na poli a nebude shromážděno v domě, když na to spadne to krupobití, zemře. 

• Varování před „bombardováním“ bylo včasné.
• Ochrana byla možná – běžné střechy byly schopny příval krup zadržet.
• Toto varování se zřejmě rozšířilo do celé země.
• Viděl jsem nedávno záběry z krupobití, kde kroupy dosahovaly velikosti tenisových míčků – pobily ovce a rozbily skla aut.
• Historicky největší kroupy údajně byly v Bangladéši v r. 1986 (20 cm), v Severní Dakotě 2010 (19 cm), v Indii 2019 (12 cm).

20 Kdo z faraonových otroků se bál Hospodinova slova, zahnal své otroky a svůj dobytek do domů. 21 Kdo ⁽si však nevzal k srdci⁾ Hospodinovo slovo, zanechal své otroky a dobytek na poli. 

• h.: však nepřiložil své srdce k …; 
• „Nepřiložit srdce“ k tomuto varování (po všem, co se doposud odehrálo) vyžadovalo od Egypťanů značnou dávku arogance. Nehledě k tomu, že bylo osudové.

22 Hospodin pak řekl Mojžíšovi: Vztáhni ruku k nebi a dopadne krupobití na celou egyptskou zemi. Na lidi, na dobytek i na všechnu polní zeleň v egyptské zemi. 23 Mojžíš vztáhl svou hůl k nebi a Hospodin způsobil hřmění a krupobití a oheň sestupoval na zem. Tak Hospodin seslal krupobití na egyptskou zemi. 

• h.: hlasy / zvuky;

24 A nastalo krupobití a oheň se blýskal uprostřed toho krupobití, ⁽tak ohromného,⁾ že podobné nebylo v celé egyptské zemi od té doby, co se Egypt stal národem.

• Šlo o mega-bouři, tornádo.

25 Krupobití po celé egyptské zemi potlouklo všechno, co zůstalo na poli, od lidí až po dobytek; krupobití potlouklo všechnu polní zeleň a polámalo všechny polní stromy.

• Poničeno bylo samozřejmě i rostlinstvo. Bombardování velkými kusy ledu nevydrží nic.

26 Pouze v zemi Gošenu, kde žili synové Izraele, krupobití nebylo. 

• Selektivita byla zachována.

27 Farao ⁽si dal zavolat⁾ Mojžíše a Árona a řekl jim: Tentokrát jsem zhřešil. Hospodin je spravedlivý. Já a můj lid jsme ničemové.

• h.: poslal a zavolal; 
• n~: v právu; 
• n~: viníci / se provinili;
• Faraonův postoj vypadá nadějně.

28 Proste Hospodina. Dost již bylo Božího hřmění a krupobití. Propustím vás, nebudete tu déle zůstávat. 29 Mojžíš mu odpověděl: Jakmile vyjdu z města, vztáhnu své dlaně k Hospodinu. Hřmění přestane a krupobití už nebude, abys poznal, že země je Hospodinova.

• Faraon si je tedy pozval ještě během bouře. Nešlo tedy o souvislé krupobití, to by se tam Mojžíš nedostal. Nicméně rozhovor se jistě odehrával za dramatických okolností nepřetržitého hřmění a blesků.

30 Vím však, že ty a tvoji otroci ještě nemáte bázeň před Hospodinem Bohem. 

• Mojžíš faraonovi na jeho řeči „neskočil“. Měl ho „přečteného“ více než faraon sám sebe.

31 Len a ječmenje potlučený, protože ječmen byl už v klasu a len byl v květu. 32 Ale pšenice a špalda nebyly potlučeny, protože jsou pozdní. 

• I v tom lze vidět určité Boží milosrdenství – nechtěl na Egypt dopustit úplný hladomor.

33 Mojžíš vyšel od faraona z města a vztáhl dlaně k Hospodinu. Hřmění a krupobití přestalo a déšť se již neřinul na zem. 34 Když farao viděl, že přestal déšť, krupobití i hřmění, dále hřešil a zatvrdil své srdce on i jeho otroci. 

• Otrnulo jim velmi rychle –  jak asi uvažovali, co si mysleli? Přece to nemohli považovat za náhodu. Zpětně nám katastrofy vždy připadají menší, člověk na špatné zapomíná rychle.  Zřejmě si řekli: Nějak to přečkáme, žádná katastrofa nemůže trvat věčně. Možná mrtvých bylo nakonec méně, než čekali (poddaní byli rozumnější, než faraon sám, a schovali sebe i zvířata) a špalda a pšenice konec konců přežily.

35 Faraonovo srdce se posilnilo a nepropustil syny Izraele, tak jak promluvil Hospodin prostřednictvím Mojžíše.

• Choval se jako hlupák a do maléru zatahoval celou svou říši. Hloupost, arogance i pouhá nekompetence vůdců tvrdě dopadá i na jejich poddané.