Žd 6,1-3 Proto opusťme počáteční učení o Kristu a nesme se k zralosti; neklaďme znovu základy z pokání z mrtvých skutků a z víry v Boha, z učení o křtech, subsequent vzkládání rukou, subsequent vzkříšení mrtvých a subsequent věčném soudu. A to učiníme, jestliže has Bůh dovolí.
- Možná překvapivě podle pisatele dopisu Židům patří učení o vzkládání rukou mezi úplné základy křesťanského poznání a víry.
Mk 16:18: budou brát hady do rukou a vypijí-li něco smrtelného, nijak jim to neublíží. Na nemocné budou vzkládat ruce a budou se mít dobře.“
- Jde o zaslíbení pro křesťany po Kristově odchodu – nemocným bude skrze vzkladání rukou pomoženo.
1Tm 4:14: Nezanedbávej v sobě dar milosti, který ti byl dán skrze proroctví se vzkládáním rukou staršovstva.
- Timoteus přijal skrze vzkl. rukou nějaký duchovní dar.
2Tm 1:6: Z toho důvodu ti připomínám, abys rozněcoval Boží dar, který je v tobě skrze vzkládání mých rukou.
- A také skrze vzkl. Pavlových rukou (zřejmě šlo o dvě různá vzkládání – jednou staršovstvo sboru, jednou Pavel)
Žd 6:2: z učení o křtech, o vzkládání rukou, o vzkříšení mrtvých a o věčném soudu.
- Je překvapující, že vzkl. rukou je jmenováno mezi základními učeními. Nejde o nic nadstavbového.
Gn 48:18: Josef otci řekl: Ne tak, otče, vždyť tento je prvorozený. Vlož pravici na jeho hlavu.
- Žehnání dětem či vnoučatům také bývá provázeno vložením rukou.
Nu 8:10: Přiveď Lévijce před Hospodina a synové Izraele na Lévijce vloží ruce.
- Národ si ustanovuje zástupce pro Boží službu. Děje se tak vložením rukou.
Nu 8:12: Lévijci ať vloží ruce na hlavy býčků a ty připrav jednoho jako oběť za hřích a druhého jako zápalnou oběť pro Hospodina, abys vykonal obřad smíření za Lévijce.
2Pa 29:23: Pak přivedli před krále a shromáždění kozly jako oběť za hřích a vložili na ně ruce.
- Vložením rukou se přenáší vina.
.
Nu 27:18: Hospodin řekl Mojžíšovi: Vezmi si Jozua, syna Núnova, muže, v němž je duch, a vlož na něj ruku.
Nu 27:20: Vlož na něj ze své důstojnosti, aby ho poslouchala celá pospolitost synů Izraele.
Nu 27:23: vložil na něj ruce a ustanovil ho, jak promluvil Hospodin prostřednictvím Mojžíše.
- Nástupnictví ve vedení; důstojnost.
Ez 39:21: Svou slávu uvedu mezi národy. Všechny národy uvidí můj soud, který jsem vykonal, a mou ruku, kterou jsem na ně vložil.
- V tomto případě vložení Boží ruky znamená příchod Božího soudu.
Mt 9:18: Když jim to říkal, hle, přišel jeden z představených synagogy, klaněl se mu a řekl: „Má dcera právě zemřela; ale pojď, vlož na ni svou ruku, a bude žít.“
Mk 5:23: a velmi ho prosil: „Má dceruška umírá! Pojď a vlož na ni ruce, aby byla zachráněna a ožila.“
- Jairos věděl, že skrze Ježíšovu ruku může přijít na jeho dceru život.
Mt 19:13: Tehdy k němu přinesli děti, aby na ně vložil ruce a pomodlil se; ale učedníci je pokárali. 15 A vložil na ně ruce a šel odtamtud.
- Ježíš vkládal ruce na děti.
Mk 6:5: A nemohl tam učinit žádný mocný skutek, jen na několik neduživých vložil ruce a uzdravil je.
Mk 7:32: Přivedli k němu hluchého a špatně mluvícího člověka a prosili ho, aby na něho vložil ruku.
Mk 8:23: Ježíš uchopil ruku toho slepého, vyvedl ho z vesnice, a když plivl do jeho očí a vložil na něho ruce, tázal se ho: „Vidíš něco?“
L 13:13: a vložil na ni ruce. Ona se ihned narovnala a oslavovala Boha.
- Uzdravování probíhalo skrze vkládání Ježíšových rukou.
Mk 7:33: Vzal si ho stranou od zástupu, vložil své prsty do jeho uší, plivnul a dotkl se jeho jazyka,
Mk 8:25: Pak opět vložil ruce na jeho oči a on prohlédl, jeho zrak byl obnoven a viděl všechno zřetelně.
- Vložení rukou probíhalo někdy i na konkrétní nemocná místa těla.
Sk 6:6: Postavili je před apoštoly, ti se pomodlili a vložili na ně ruce.
Sk 13:3: Potom, po postu a modlitbách, na ně vložili ruce a propustili je.
- Předání autority, resp. postavení do úřadu.
Sk 8:19: a řekl: „Dejte i mně tuto pravomoc, aby každý, na koho vložím ruce, dostal Ducha Svatého.“
- Viděl, jak se předávání Ducha Svatého děje.
Sk 9:12: a uviděl ve vidění muže jménem Ananiáš, který vešel a vložil na něho ruce, aby opět viděl.“
Sk 9:17: Ananiáš odešel, vstoupil do toho domu, vložil na něho ruce a řekl: „Bratře Saule, Pán, Ježíš, který se ti ukázal na cestě, kterou jsi sem šel, mě poslal, abys opět viděl a byl naplněn Duchem Svatým.“
- Ananiáš dostal moc k tomuto konkrétnímu uzdravení.
Sk 19:6: A když na ně Pavel vložil ruce, přišel na ně Duch Svatý a oni mluvili jazyky a prorokovali.
- Křest Duchem Svatým.
Sk 28:8: I stalo se, že Publiův otec ležel a byl sužován horečkou a úplavicí. Pavel k němu vešel, s modlitbou na něho vložil ruce a uzdravil ho.
- Uzdravení apoštolem
1Tn 5,22 Nevzkládej na nikoho ukvapeně ruce. Neměj účast na cizích hříších. Uchovávej se čistý.)
- Není to bez rizik, je možno to dělat ukvapeně.
- Mohou se tak přenést hříchy.
Shrnuto je v(z)kládání rukou spojeno s těmito oblastmi (Podle https://www.obohu.cz/bible/):
- Žehnání
- Jákob žehná svým dvěma vnukům, Efrajimovi a Manasesovi. Položil jim každému ruku na hlavu (ale překřížil je).
- Žehnání Božích služebníků však často nebylo jen prostým „otcovským“ přáním, ale prorockým prohlášením.
- Žehnání spojené se vzkládání rukou není záležitostí pouze Staré smlouvy, můžeme jej vidět např. i u Pána Ježíše – dětem.
- Oběti a zasvěcení
- Starozákonním rituálem „očištění od hříchu“ bylo vložení rukou na hlavu zvířete, které mělo být obětováno. Tímto způsobem obětující vložil své hříchy na obětované zvíře a to bylo následně zabito.
- Podobný postup byl používán i pro očištění a zasvěcení Lévijců a kněží do služby.
- V případě, že někdo proklínal Boha nebo se rouhal jeho jménu, měl být vyveden ven z tábora, všichni, kteří jej slyšeli, měli položit ruce na jeho hlavu a celá pospolitost jej měla ukamenovat.
- Příklady oddělení pro nějakou službu spojené se vzkládáním rukou najdeme i v Nové smlouvě, např. v Sk 13,2-4 a Sk 6,6
- Předávání Ducha svatého a různých obdarování
- Vzkládáním rukou je možné předávat Božího ducha nebo jiné konkrétní Boží obdarování (zmocnění) (Mojžíš a Jozue)
- Křest Duchem svatým.
- Uzdravování
- uzdravování nemocných Pánem Ježíšem, apoštoly, sedmdesáti a posléze všemi věřícími
Na závěr: Je velmi pravděpodobné, že skrze vzkládání rukou lze předat i negativní věci, např. démona.
Platí pravidlo: „Nenechte na sebe neuváženě vkládat ruce někoho, kdo není dobrý křesťan, koho skutečně dobře neznáte a komu plně nedůvěřujete!“