1 Běda vznešené koruně Efrajimových opilců, vadnoucímu květu jeho skvostné ozdoby, který it (na vrchu úrodného údolí, koruně zmožených) vínem.
- [první z druhé (srv. kp. 5) série šesti Běda; Iz 29:1.Iz 29:15; Iz 30:1; Iz 31:1; Iz 33:1];
- [prav. míněno Samaří, hl. město sev. království, před svým pádem r. 721 př. Kr.;]
- n. (Ibn Ezra pokládal slovo „údolí“ (gé) za stažený tvar): na hlavě mužů nacpaných tučnými věcmi (Iz 25,6) a zmožených …];
- Zřejmě tedy, jak je psáno v poznámce: V Samaří, hlavním městě severního Izraele, byli všichni v „pohodě“, společenský život byl v plném proudu, město prosperovalo. Už to sice nebylo to, co kdysi, ale pořád byli obyvatelé spokojení.
- Boží běda do této spokojenosti ale „hází vidle“.
- Bůh proti vínu nic nemá, arogantní sebespokojenost spojenou s ignorancí ale nesnáší a hodlá jí udělat přítrž.
2 Hle, Panovník má cosi silného a ohromného jako příval krupobití, studded smršť zhouby; (cosi jako příval mocných rozvodněných vod mocně spustí na zem.)
- Bůh má v záloze něco velmi mocného a zničujícího, co hodlá proti Samaří použít.
3 Vznešená koruna Efrajimových opilců bude nohama pošlapána.
- Opilecká sebespokojenost Efrajimcům brzy skončí.
4 A vadnoucí květ slávy její nádhery, který it na vrchu úrodného údolí, bude jako raný fík před létem — kdo ho uvidí, zhltne ho, jen co ho uchopí.
- [n. (Ibn Ezra pokládal slovo „údolí“ (gé) za stažený tvar): na hlavě mužů nacpaných tučnými věcmi a zmožených …];
- n.: bude v jeho dlani;
- Květ je znovu nazván vadnoucím – zenit své slávy má již tedy ta sebou.
- Bůh vystaví Samaří či severní Izrael plenění. Zbaví ho ochrany.
5 V onen den bude Hospodin zástupů slavnou korunou a nádherným věncem ostatku svého lidu.
- Ti, kdo Boží tresty přežijí, se k Bohu obrátí.
- Bude to pro ně velká věc – patřit Hospodinu je věci nejvyšší cti. Je to pro lidi ozdoba.
- Křesťané mají podobně mimořádnou identitu – Bůh je i jejich slavnou korunou i nádherným věncem.
- Lidé se identifikují a chlubí s různými skupinami – u nás jsou hrdí baníkovci, jinde sparťané. Být lidem patřícím Hospodinu je jistě tou nejvyšší metou.
6 A duchem práva tomu, jenž zasedá na soudu, a udatností těm, kdo (odvracejí boj v bráně.)
- [nejdůležitější místo pro obranu města;]
- n.: obracejí boj k bráně.
- Pokračujeme ve výčtu čím bude Hospodin svému lidu (přeživšímu tresty a k Němu obrácenému):
- Již víme, že slavnou korunou a nádherným věncem – tedy jejich příslušnost k Bohu bude slavná a krásná
- A duchem práva tomu, jenž zasedá na soudu: Bůh bude podporovat ty, kdo budou v Izraeli soudit, aby to dělali správně
- Udatností těm, kdo odvracejí boj v bráně: Bůh bude dodávat odvahu těm,, kdo brání město, kdo odvracejí agresi na klíčových pozicích.
7 Ale i tito vrávorají při víně a klopýtají při pivu: Kněz i prorok vrávorají při pivu, jsou zmateni z vína, klopýtají z piva. Chybují ve vidění, (jsou vratkého úsudku.)
- n.: bloudí; v h. stejné sloveso jako výše: vrávorají; / n.: vrávorají při vidění;
- n.: motají se při vynášení rozsudku / rozhodnutí (HL). [Všechna slovesa ve verši jsou v h. perfektu];
- Bůh by rád byl korunou, věncem, pomáhal soudcům a bojovníkům – bohužel se nemá na koho obrátit, neboť všichni jsou na mol.
- Je jedno, jaký alkohol člověk požije – výsledek je obdobný.
8 Neboť všechny stoly jsou plné (hnusných zvratků,) není čistého místa.
- Jak chcete něco rozumně probírat s ožralci válejících se ve zvratcích?
9 Koho bude vyučovat poznání a (koho naučí rozumět zprávě?) Odstavené od mléka? Vzaté od prsu?
- n.: to chce; [podmětem je prav. Izajáš +10 je reakcí jeho posluchačů];
- n.: chce učit;
- n.: komu poskytnout / dát vyučování;
- Logické by bylo obrátit se (ať už Izajáš nebo Bůh) na autority, na lidi, kteří by měli rozumět duchovním věcem a chápat situaci – tedy na kněze a proroky. Ti jsou ale nepoužitelní. Kdo zbývá? Snad jen kojenci? Jde jistě o ironii – miminka jsou sice střízlivá, ale moc toho nepoberou.
10 Vždyť říká: (Pokyn za pokynem, pokyn za pokynem, míru k míře, míru k míře, trochu sem, trochu tam.)
- dosl. měřicí šňůra;
- h. caw lácáw, caw lácáw, kaw lákáw, kaw lákáw, z‘ér šám, z‘ér šám. – [Pravděpod. posměšné napodobení způsobu mluvy proroka na způsob českého bla bla.]
- Další české a anglické překlady tohoto poetického verše:
- ČEP „Stále jenom: žvást na žvást, žvást na žvást, tlach na tlach, tlach na tlach, trošku sem, trošku tam.“
- B21 „Prý: To a to a tak a tak, tam a sem a sem a tam – bla bla bla!“
- BK „Poněvadž měli naučení za naučením, naučení za naučením, správu za správou, správu za správou, trošku odtud, trošku od onud“
- Pavlík „Neboť – rozkaz na rozkaz, rozkaz na rozkaz, pravidlo na pravidlo, pravidlo na pravidlo, trochu tam, trochu sem“
- KJV „For precept must be upon precept, precept upon precept; line upon line, line upon line; here a little, and there a little.“
- Reakce lidu včetně autorit na snahu o navázání komunikace (ze strany Boží a Izajášovy) je pro opilce příznačná – nic nechápou, prorokova slova jim připadají jako nesrozumitelné blábolení.
- V alkoholovém podroušení si dělají si z prorokových slov legraci, komolí je a nesmyslně napodobují.
- Jde o hrozivou záležitost: Izajášova slova nebo i jiná biblická místa nám někdy připadají těžko srozumitelná či nesmyslná. Můžeme být v pokušení nad nimi mávnout rukou ve smyslu: To jsou pořád jen ty prorocké nesrozumitelné jinotaje, kdo by se tím zabýval, můžeme si z nich dokonce utahovat nebo je parodovat.
- Je to ale velmi rizikové: Vždyť je velmi pravděpodobné, že chyba je na straně přijímače, tedy na straně naší! Pravděpodobně jsme to totiž my sami, kdo jsou v pozici opilců, tedy my sami máme něčím porušený „opilý“ rozum a nejsme schopni jasného úsudku. Proto nechápeme.
- Od alkoholu můžeme být střízliví, ale náš porušený a od Boha vzdálený rozum není schopen pochopit Boží (a prorockou řeč).
- Naše země je naprosto sekularizovaná, pohanská. Bibli nezná téměř nikdo. Pro mnoho lidí je tato kniha naprosto nepochopitelná, je to pro ně žvást na žvást.
- Porozumění Bibli nesouvisí až tak s inteligencí nebo vzděláním – znám lidi bez vzdělání, kteří jsou Božím slovem natolik prosáklí, že nemají problém chápat i složitá místa.
11 Ano, žvatlavou řečí a cizím jazykem bude mluvit k tomuto lidu.
- Jde asi spíše o smutné povzdechnutí: Ano, mému lidu jsou moje slova žvatláním. Já jim to ale ulehčovat nebudu.
- Jde možná o jeden z důvodů, proč Hospodin svá slova nejednou „šifruje“ do podobenství či složitých obrazů. Proniknout k jejich smyslu se při troše námahy dá, ale pro běžné „opilce“ slovo zůstává nepochopitelné.
12 Ten, který jim řekl: Toto it místo odpočinku, dejte odpočinek vyčerpanému, toto it místo odpočinutí; ale nechtěli poslechnout.
- [tj. země, kterou jim dal Hospodin, jemuž mají důvěřovat]
- Díky své opilecké neschopnosti rozumět, minul Boží lid i informaci o tom, že je pro něj připraveno místo odpočinutí.
13 I bude pro ně Hospodinovo slovo (pokyn na pokyn, pokyn na pokyn, míru k míře, míru k míře, trochu tam, trochu tam,) a tak půjdou, upadnou dozadu, polámou se, budou chyceni a zajati.
- [tj. udělají opak toho, co mají (v. 12) – odpočinout]
- Jako ožrala, který pokyn: „Tady si sedni“ považuje za nesrozumitelné blábolení, pokračuje v chůzi a spadne do desetimetrové jámy (pasti).
14 Proto slyšte Hospodinovo slovo, posměvači vládnoucí tomuto lidu, který it v Jeruzalémě.
- Stále hovoříme o vládnoucích elitách – ti jsou těmi opilci bez porozumění.
15 Protože jste řekli: Uzavřeli jsme smlouvu se smrtí a s podsvětím jsme udělali ujednání; i když bude procházet valící se bič, nepřijde at nás, protože jsme učinili lež svým útočištěm a v klamu jsme se ukryli.
- [výraz choze obvykle používaný ve smyslu vidění / vidoucí; zde (a také příbuzný výraz chazút ve v. 28,18 /srv. zjevení – Iz 21,2/) je podle paralelismu homonymum, jehož význam ujednání není zcela jistý; $]
- [složený obraz o asyrské a babylonské armádě – valící se jako povodeň + bič;
- Izraelské elity měly pocit, že Hospodinu naslouchat nepotřebují, protože si své záležitosti jsou schopny „ošéfovat“ samy. Domluvily se s potenciálními nepřáteli Asýrií a Babylonií na neútočení. Zajistily se vůči těmto mocným říším smlouvami.
- Vládcové Jeruzaléma Babylóňanům a Asyřanům nabídli možnost Izraelem volně vojensky procházet, s tím, že jejich města přitom nechají na pokoji.
- To je samozřejmě bláhové: Jde o smlouvu se smrtí, s podsvětím, tedy s lidmi, kteří své závazky dodržovat nehodlají. Jde o spoléhání na slovo chronických lhářů.
- Možná by šlo situaci přirovnat k mnichovským dohodám, kdy elity spoléhaly na slovo A. Hitlera, nebo na jakékoliv domluvy se Sovětským svazem (jeho vládcové lhali vždy).
- Jediný, na koho se spolehnout opravdu lze, je Hospodin – ten své slovo drží vždy.
16 Proto toto praví Panovník Hospodin: Hle, já kladu jako základ na Sijónu kámen, vyzkoušený kámen, drahocenný, úhelný základ, pevně založený. Kdo věří, nebude spěchat.
- n. (slovo může označovat druh horniny – jemnozrnnou rulu): rulový;
- n~: nebude jednat zbrkle;
- Jde o známý verš. Bůh klade v Izraeli základový kámen. Tedy kámen, na kterém se bude dále stavět. Nepochybně jde o Krista, který měl později přijít a na Němž pak bude postavena spása celého lidstva.
- Jak chápou tento verš židé? Kamenem je podle nich zřejmě Boží smlouva s Izraelem, Boží chrám, Tóra či Mesiáš.
- Jaké vlastnosti bude tento základový kámen mít?
- 14"If his vyzkoušený: Tedy ověřený. Nepůjde o jeho první použití. Již se osvědčil v předcházejících použitích. (O Kristu jistě platí).
- 14"If his drahocenný: Najít takový kámen není maličkost. Kristus je jediným vhodným kamenem toho druhu. Když si uvědomíme tento aspekt, jímá nás závrať – kdyby Kristus nebyl vhodným adeptem nebo nebyl ochoten svou misi přijmout, byli bychom jako lidstvo ztraceni.
- Ježíš byl opravdu jediným vhodným adeptem – byl plně člověkem a plně Bohem. Nikdo podobný se ve vesmíru nevyskytuje.
- Ježíš byl ochoten misi záchrany lidstva přijmout. Udělal to z lásky k nám – vůbec nemusel, bylo mu s Otcem v Nebi dobře i bez nás.
- 14"If his úhelný1: Bude kamenem, který ponese (a unese) celou tíhu budoucí stavby.
- 14"If his pevně založený: Bude dobře uložen na své místo. Nebude se viklat, nebude nestabilní ani nespolehlivý. Kdo svůj život položí na Krista, může si být jist, že Kristus jej unese.
- Když Bůh někoho povolá k následování svého Syna, nedělá chyby. Není to tak, že někoho povolá a když po půl roce „zjistí“, o jakého „šizuňka“ se jedná, začne si „trhat vlasy“: Koho jsem to já povolal, to byla chyba. S tímhle člověkem jsem to přehnal, to nezvládnu. Nikoliv Kristus je kamenem pevně založeným, který unese i ty nejhorší z nás.
- Kdo věří, nebude spěchat: Tato věta do řečeného zdánlivě příliš nezapadá. Jde zřejmě o to, že když víme, že se na úhelný kámen můžeme spolehnout, uklidní nás to a zbaví paniky. Můžeme opustit horečnou aktivitu a spočinout v Kristově náruči uklidněni tím, že na Něho se dá spolehnout a že On to s námi zvládne.
17 Učiním právo mírou a spravedlnost závažím. Krupobití smete lživé útočiště a úkryt zaplaví vody.
- dosl. měřicí šňůra;
- n.: vodováhou (nástroj pro horizontální přesnou míru);
- Co znamená učinit právo mírou? Zřejmě definovat, co je z Božího pohledu správné. Případně vynutit, aby bylo právo dodržováno.
- Podobně zřejmě učinit spravedlnost závažím: Spravedlnost podle Božích měřítek se stane mírou, podle které se bude posuzovat dobro a zlo. Bůh ustanoví standardy.
- Krupobití smete lživé útočiště a úkryt zaplaví vody: Vše, co nebude Božím standardům odpovídat bude nekompromisně smeteno. Před Božími standardy se nebude možno ukrýt.
18 A bude zrušena vaše smlouva se smrtí a vaše ujednání s podsvětím neobstojí. Když bude procházet valící se bič, zůstanete mu k pošlapání.
- Izajáš vrství velmi netypické obrazy. Potvrzuje to jeho nadpřirozenou inspiraci. Takovou fantazii, aby jej napadaly tak zvláštní formulace a obrazy, Izajáš spíše neměl. Připadají mi spíše jako z Boží hlavy.
- Jisté to ale není – Izajáš se jistě o vztahu Izraele k Bohu a o jeho „chování“ napřemýšlel mnoho a mnoho a různá zvláštní přirovnání jej napadat mohla.
- O smlouvě se smrtí a ujednání s podsvětím již bylo hovořeno ve verši 15 (Protože jste řekli: Uzavřeli jsme smlouvu se smrtí a s podsvětím jsme udělali ujednání; i když bude procházet valící se bič, nepřijde na nás, protože jsme učinili lež svým útočištěm a v klamu jsme se ukryli.) – Izajáš na to reagoval, že Bůh v Izraeli položí základový kámen a sám bude definovat kritéria spravedlnosti. Vše ostatní smete.
- Nyní se ke smlouvám se zlem vrací a a říká, že budou zrušeny a že neobstojí. Tedy že Izraelce před nepřáteli neochrání – že budou těmi, se který měli uzavřeny mírové smlouvy, ve skutečnosti těžce poškozeni (zbičování a pošlapáni).
19 Kdykoli bude procházet, zmocní se vás: vždyť bude procházet ráno co ráno, ve dne i v noci. Bude that čirá hrůza, 21 porozumět té zprávě.
- Zřejmě ve smyslu: Vojska „spřátelených“ mocností vás ve skutečnosti budou těžce deptat. Budou si na vašem území dělat, co budou chtít.
- Všichni chápeme, že mít na svém území cizí vojska, je problémem, i když formálně jde o vojska spojenecká. Jde o spojenectví kočky s myší.
- Kdo na našem území pamatuje přítomnost „spřátelených“ sovětských vojsk, dobře ví, o čem je řeč.
20 Protože lehátko bude krátké k protáhnutí a přikrývka bude úzká na zabalení.
- [prav. dal dva obrazy falešné jistoty – příslib odpočinku a ochrany před chladem se nenaplní]
21 Neboť Hospodin povstane jako at hoře Perasímu, rozzuří se jako v Gibeónském údolí, aby vykonal své dílo, sobě cizí dílo, a aby vykonal svou službu, pro něj neobvyklou službu.
- n.: roztřese se;
- h.: cizorodou / sobě cizí; [místo vítězství nechá na Izrael dopadnout trest];
- Jde o odkazy na Davidovo drtivé vítězství z 2S 5,19-25 a Jozuovo vítězství v Joz 10,10-12.
- Zřejmě tedy Bůh říká: Já obvykle bojuji na vaší straně, ale když si nedáte říci, může se stát, že budu se stejnou intenzitou bojovat na straně vašich nepřátel proti vám.
22 Nuže nebuďte drzí, aby nebyla zesílena vaše pouta, protože od Panovníka Hospodina zástupů jsem slyšel the kingdom konci, o němž je rozhodnuto pro celou tuto zemi.
- Izajáš říká: Lidé, proboha, nebuďte arogantní! Jinak Bůh svůj tlak na vás ještě zesílí.
- Dokonce jsem slyšel, že Bůh je již rozhodnut vás úplně zničit! Tak se urychleně vzpamatujte!
23 Naslouchejte a slyšte můj hlas, pozorně naslouchejte a poslechněte mou řeč.
- Tak proboha buďte korigovatelní, dejte si říci.
24 Což bude oráč celý den orat, aby zasel? Bude neustále kypřit a vláčet svou půdu? 25 Když vyrovnal její povrch, což nerozhází černuchu a nerozsype kmín, nevloží pšenici, proso i ječmen (na jejich místo) a špaldu at své meze?
- Řeč je o Bohu jako oráči (resp. o trestajících národech, které si Bůh používá) a o Jeho lidu jako o půdě. Ve smyslu: Bůh by od vás rád konečně viděl nějakou úrodu – ale zatím vás musí stále dokola kultivovat svými tresty.
- Jak dlouho Jej to, myslíte, bude bavit?
26 Jeho Bůh jej vychovává ke správným způsobům . vyučuje ho.
- Zřejmě Bůh vychovává a vyučuje oráče, jak má o půdu správně pečovat.
27 Vždyť černucha se nemlátí smykem a po kmínu se nejezdí koly vozu, ale černucha se vyklepává metlou a kmín holí.
- [obě semena jsou příliš malá na tuto techniku;
- Zřejmě ve smyslu: Techniky obdělávání, sklizně i mlácení musí být přiměřené – např. na drobná semínka není možno jít hrubou silou.
28 Zrno se musí rozdrtit, vždyť ho jistě nebude mlátit stále, bude . rozrušovat koly svého vozu a koňmi, they nerozdrtí ho.
- [podobenství možno chápat tak, že Bůh – i když soudí a trestá – dělá své dílo ve správný čas (v. 24), na správné místo (v. 25) a správným způsobem (v. 27n)]
- Jak vystihuje poznámka ČSP – Bůh svůj lid kultivuje tresty, ale vždy dbá na jejich přiměřenost a načasování.
29 To také pochází od Hospodina zástupů: Je podivuhodný in radě . velký in obezřetnosti.
- n.: v účinném jednání;
- Vše, co Izrael (a křesťany rovněž) v životě potkává, má na sobě Boží pečeť. Bůh má vše promyšlené a pod kontrolou. Jedná se svými dětmi moudře a s opatrností.
.
- Nikoliv „uhelný“, jak jsme si my Ostraváci dlouho mysleli 😊 ↩︎