Mathew - Chapter 25

1 "Then the kingdom of heaven will be like ten virgins who took their lamps and went to meet the bridegroom.

• gr.: will bez compared 
• n.: flashlights; 
• var.: + and the bride; 
• It is a parable concerning the Kingdom of Heaven (Christ, God). We know that Christ's kingdom has been established since His coming and that it is possible to enter it. Christians are citizens of Christ's kingdom, living in it and serving in it.
• The mode of their citizenship and their ministry is as yet invisible - Christians live by faith, not by sight, for Christ is as yet hidden in heaven. Nevertheless, His coming is near, and at His second coming that which is as yet hidden will become visible.
• The role of virgins / bridesmaids in an ancient Jewish wedding was important and various: they assisted the bride in dressing and accompanied her to the groom's house, lighting the way. Then they attended the wedding feast.
• Here the task of the bridesmaids was to wait and be ready to light his way when the groom arrived.
• Here the bridesmaids/virgins are a picture of Christians waiting for Christ's return.
• They are definitely among the invited, but they also have certain responsibilities.

2 Five of them were foolish, and five were wise.

• or: unreasonable; 
• Among those who are invited to the wedding and serve the bridegroom (among Christians) not all are the same. Being included among the wedding guests is not everything - it does not automatically mean that one will also be included in the wedding.
• In order to actually get to the wedding, one must not behave foolishly or crazy - that is, one must use reason. Think about what the duties of the invitee include and prepare for it.
• The role of the bridesmaids was to light the bridegroom on his return - what is the role of Christians? To shine in this world. To bring the light of the good news of Christ into the darkness of night (the world lives in the darkness of the absence of God).
• That Jesus gives a one-to-one ratio of the foolish to the sane is appalling. I would have expected nine to one or eight to two. But half and half? Is there really going to be such a large percentage among Christians who don't get it? It's hard to say, but the warning should in any case be taken seriously - that some Christians will not be accepted at Christ's return is very real. It will not be something exceptional, but rather the rule.
• Jesus may have chosen the half-and-half ratio also to document that the wise will not be able to help the foolish. If only one was unreasonable, the other nine could have been able to supoort her without being left dry themselves. But five to five won't help.
• It is certainly safe to say that Christians who neglect their Christianity cannot expect the wiser ones to be able to help them at Christ's return.
• Christians help, encourage and support each other in their journey to God. Everyone experiences partial crises. It is clear from this parable, however, that one Christian will not take another to the Kingdom of Heaven on a "two-wheeled chariot." Everyone will ultimately be responsible for themselves.

3 For when the foolish ^[took^] their lamps, they took no oil with them, 4 but the wise took flasks of oil with their lamps. . .

• They all assumed that the bridegroom would come during the night, but the foolish ones, for some reason, thought it would be early - that is, within the first few hours of the night. The foolish ones did not expect a long wait. Why?
• It didn't occur to them. They didn't think about it. They lived under the misconception that "the bridegrooms come" first thing in the evening.
• Christians can also behave foolishly - they may feel that Jesus' return is imminent. They will not prepare themselves internally or factually for a long life on the planet, for a long wait.
• We all live without the manifest presence of God. God is hidden, Jesus is in heaven. The Holy Spirit is present.
• Oil tends to be an image of the Holy Spirit. Is that the case here? For the bridesmaids and for Christians, oil is a means of being able to shine in the darkness. We certainly need the Holy Spirit for that.
• It can also be a symbol a steadfast commitment to living and serving others in an exemplary manner. The Christian must not give up Christianity in any weary and long lasting phase of life. He must not resign from his task of being a light - he must live holy and serve God and men with good works. His Christianity must be visible.
• To take oil is to prepare for the Christian life to be long and sometimes tedious. Learning to draw from God - having a relationship with the Holy Spirit, being able to draw from Scripture and prayer. To be accountable, not to neglect the church gatherings.

5 As the bridegroom was delayed, they all became drowsy and slept.

• It is an interesting remark - the foolish and the sensible dozed off and then fell asleep. And Jesus doesn't see the problem with that. If nothing happens for a long time, why not take a nap.
• When the wait drags on, especially at night, sleep is irresistible. Apparently it can be inferred that The wait for Christ's return can seem long to all Christians - even the "shining" ones.
• Perhaps also that even a good Christian doesn't have to "go 100%" all the time. There may be times when a nap is in order.
• In several places in Scripture we are exhorted to (spiritual) vigilance, we are warned against sleep. This is of course true. But in this parable of Jesus, sleep is not the problem. The problem of the foolish girls, as we shall see, is elsewhere.
• Important general note: Jesus is speaking to His disciples just before His death (two days). He warns them against thinking that His return will be soon, e.g., within weeks, months, or low units of years. This expectation was apparently widespread among the disciples - It probably never occurred to anyone that they would have to live their entire lives without the physical presence of Jesus.
• Perhaps they remembered these words later, as the years and decades passed and everyone gradually died.
• There is much written in Scripture about the need to be ready for Christ's return. We may not know exactly when the return will occur, but we know that we will be able to recognize that it is coming. The signals of the imminent return are certainly stronger today than they were two thousand years ago.
• Could it be said, then, that this parable is more relevant to contemporary Christians than it was to the Christians of the early church? No. The parable is still relevant to every Christian equally. How come? Because our encounter with Christ can take place in a second way (other than at His glorious return) - namely, at our death.
• Although we are probably living in the end times, most (especially older of us) Christians are much more likely to meet the Bridegroom at their death than at His glorious return.¹
• In short, Christians must keep their lamps burning throughout their lives. To be a Christian for ten, twenty, thirty or even fifty years requires perseverance - there are inevitably times of crisis when our Christian lives are "dragging on", when nothing special is happening and death is not coming.
• For decades the Czech Church has been living in a "nocturnal" decline - the congregations are small, miracles are rare, revival is not in sight. It is easy to fall asleep and let the lamps burn out.

6 But at midnight there was a cry, 'Here is the bridegroom! Come out to meet him.' 

• However, the wait is not endless. The bridegroom will indeed arrive one day.
• Whether the trumpets of the angels sound and Christ comes in glory on the Mount of Olives or whether God calls us to Himself (we die) - it will come one day.
• The glorious meeting we have been looking forward to and preparing for all our lives will be here.

7 Then all those virgins rose and trimmed their lamps. 

• or: woke up;
• Waking up from sleep is not easy. One must first find out where one is and what one is doing there. It can be a kind of brief panic.
• The bridesmaids all slept together - sleep itself is not a problem.
• The girls got their bearings, remembered what they were there for, and began to prepare for the climax of a long night.
• Their job was to greet the groom with light - so they started checking their lamps. They all found that while they slept, the lamps had used up a significant amount of oil.
• The bridesmaids could switch off their lamps during their sleep to save oil. They didn't, probably because they didn't anticipate such a long wait - they thought the groom would be here any minute. Maybe because they fell asleep suddenly - slumber overtook them. It wasn't that they had planned to go to sleep, but rather they waited and waited, and in the process sleep overcame them.
• They might even have been worried that they wouldn't be able to light the lamps quickly - what did they have available? Maybe flints?
• This is also instructive for us: no Christian plans to go to "Christian sleep" in the sense of: I'm going to take a break from Christianity, live my own life for a while - and I'll get myself in order just before the Lord comes. Sleep comes imperceptibly, stealthily, unexpectedly and unwillingly at the time when the waiting is most drawn out. One is not even aware of one's situation.

8 And the foolish said to the wise, 'Give us some of your oil, for our lamps are going out.'

• My first thought was: I mean, other girls have enough oil, so they could share with us.

9 But the wise answered, saying, 'Since there will not be enough for us and for you, go rather to the dealers and buy for yourselves.'

• Unfortunately, this is not how it works - the wise are unable to remedy the deficits of the foolish.
• Sensible bridesmaids did not have oil to spare, only "just enough" to prevent themselves become "dry".
• Christians who are zealous and Spirit-filled unfortunately do not have the ability to provide these things to those who do not seek them themselves.
• Wasn't that selfish of the wise bridesmaids? Certainly not - they were under no obligation to share their oil.
• And wasn't that "unchristian" of them? Shouldn't they have sacrificially given their oil to others and gone to the store to get new oil themselves? Jesus does not seem to have considered this option - there are obviously situations and areas where sacrifice and charity are not possible. It seems that in the area of salvation, "it's every man for himself".
• Something else might be indicated by the apostle Paul's statement in Rom. 9:3: "For I wish that I myself were rejected, separated from Christ, instead of my brethren, my kinsmen according to the flesh." Here Paul so loves his Jewish brethren that he says he would be willing to lay down his own salvation for them. The question is whether this is possible. It is probably more of a theoretical sigh, and giving up one's own salvation for someone else's is probably not possible (and Paul knew it).
• The wise virgins (correctly) assessed that this was not the way to go - that sharing the oil would do no good, and the groom would end up with no one to shine.
• On the one hand, the Holy Spirit is not limited and there is enough of Him for everyone. On the other hand, we read in Nu 11 that when the Lord gave the Spirit to the elders of Israel, He also took away from the Spirit that was on Moses.
• We know that the Holy Spirit never imposes Himself - He comes to dwell only where He is invited. And if the foolish virgins did not seek His presence (did not care for it), He was simply not with them. The Holy Spirit is willing to come to anyone who is willing and willing.
• The Holy Spirit is God, a person of the Trinity - not a "commodity" to be traded or passed around at will in meaning: Hey brother, I'm full of the Spirit right now, so I'm going to give you some of it so you can have some too. He who does not seek the fullness of the Spirit does not have it.

10 And while they were going to buy, to buy,the bridegroom came, and those who were ready went in with him to the marriage feast, and the door was shut.

• Where were the foolish bridesmaids at that time? They were fixing themselves up. Getting their spiritual lives in order. They were filling themselves with the Spirit. Confessing their sins. Sobered up from alcohol, hungry from overeating. Getting their marriages and relationships in order. They read their Bibles, they prayed. Turning off the TV and unplugging from social media. They sought out ministry. Fasting.
• That's all well and good, only this time it was too late. They should have done all this before.
• By the time the Bridegroom arrives, it'll be too late to fix things.
• Let us not forget that we are still talking about Christians. The bridesmaids are Christians - they are invited to the wedding of the Lamb and they have a job to do.
• The window of opportunity to enter Christ's kingdom is still open, just as the door of Noah's Ark was open for many decades of building. When it began to rain, God closed the door and the chance for salvation ended.
• If we stay with the image of Noah's Ark, there are foolish bridesmaids a members of Noah's family who were occasionally involved in the construction but were not around at the critical moment of the onset of the flood.

11 Afterward the other virgins came also, saying, 'Lord, lord, open to us.' 

• Why does God close the door to enter the feast? Why doesn't He leave it open for longer periods of time even for latecomers?
• Because everyone wants to be in a wedding. But there's a price to pay to get in - and that price is: Being invited, godly living, and service.

12 But he answered, 'Truly, I say to you, I do not know you.'

• The groom's response is harsh and highlighted: Amen always underlines what is said.
• When we realize that Jesus is saying "I don't know you" to Christians (foolish though they may be), a sense of dread comes over one. The bridesmaids knew the groom (otherwise they would not have been invited to the wedding) and were invited to the wedding. Their problem was that they didn't do what they were supposed to do before the wedding.

13 Watch therefore, for you know neither the day nor the hour.

• var.: [+ , in which the Son of Man will come];
• Jesus gives an immediate interpretation to the story - it is a warning to every disciple of Christ: one must always be prepared for the Bridegroom's coming (or for one's own death - as we know, it comes out the same).
• The fact that we know neither the day nor the hour. is profoundly true - when we leave home, we never know if we'll be back tonight. When we go to sleep, we never know if we will wake up in the morning. Our mortality hangs over us like the sword of Damocles².
• Denně např. v Česku zemře přes tři sta lidí, z toho několik tragicky.

14 „"For that it will be like a man going on a journey, who called his servants and entrusted to them his property.

• Jesus continues to develop the theme of what Christians (His followers) are to do in the time until His return (His death).
• The parable will again be about waiting.
• The main character this time is a rich and powerful man, the owner of slaves and considerable wealth.
• The rich man or ruler is of course Jesus - He has everything on this earth: All the resources, but also many slaves (or servants).³ and all authority.
• He is also not physically available since his ascension.
• Jesus makes it clear to the disciples that he is going to "go away" - that he will not be available for a while. He will not be available to handle matters on his own.
• This person does not want to preserve things in any case - he does not only want his things to be stored somewhere safe. He has possessions and wants them to "work" in his absence.

15 To one he gave five talents, to another two, to another one, to each according to his ability. Then he went away. 

• or: to those... to those 
• [the talent was worth the wages of more than 20 years of work as a laborer]; 
• [the current use of the term talent for giftedness is derived from this parable]; The usage in our common understanding is very correct in this respect, quite in keeping with the meaning of the parable.
• The differences in the money allocated are marked and uneven.
• The remark to each according to his ability. shows that the owner thought his actions through carefully. He knew his servants well and treated them individually.
• He rated the differences in their abilities as significant, up to five times. This corresponds to reality - I know people who are extremely intelligent and at the same time athletically and musically gifted and also handsome. They have this cumulaton of talents
• Didn't the one who got two or one sin feel stupid? Didn't he feel envious? It's hard to say. It's better to be healthy and rich than poor and sick. When one sees someone who is better off, one can fight envy. But envy leads to nothing.
• Every man can compare "up and down" - There are always people who are better off, but also those who are significantly worse off.
• Our world is routinely attuned to the reality of different endowments - each of us acts in this sense, whether as an employer (we assign people to jobs according to their abilities) or as an employee (I choose the job I can do that fits me).
• Moreover, even for the most gifted, God puts brakes on our lives, called "Paul's spikes," whose job it is to keep us grounded.
• Summarized: When God distributed the talents, He did not make mistakes. Living in wickedness is devastating.

• Svěřené částky jsou značné.
• In the Czech Republic in 2025, the minimum wage is CZK 20 800 per month and the average wage is CZK 49 233 per month.
• The Czech Study Translation is noted that talent is the equivalent of 20 years' wages - if we were to base this on average wages, one talent would be worth about five million crowns in today's money. Even if it were minimum wage, we're still at something like two million.
• I služebník s jedním talentem tedy dostal do správy nižší jednotky milionů korun a ten „nejtalentovanější“ milionů dostal svěřeno snad až pětadvacet.
• Vypadá to jako nesmírně mnoho, ale zcela to odpovídá hodnotě lidského života a lidské práce. I ten nejméně obdarovaný z nás vyprodukuje velké hodnoty.
• Pro zajímavost: Podle metodiky Ministerstva dopravy ČR se hodnota jednoho zachráněného lidského života v rámci analýz dopravních projektů pohybuje v řádu desítek milionů korun. Z hlediska statistiky se cena lidského života odhaduje na 35 milionů Kč.
• Pokud bychom vycházeli z ceny stříbra, byla by částka menší: Talent vážil asi 35 kg a cena stříbra k lednu 2024 byla 24 340 Kč za kilogram. Dostáváme se tedy na 850 000 Kč za talent, za pět talentů k asi čtyřem milionům.

• Pán dal otrokům absolutní míru autonomie. Měli volný prostor pro tvořivost, pro nápady a iniciativu.
• Svěřil jim peníze a zbytek nechal zcela na nich. Jen cíl by jasný: Zisk.
• Neřekl jim: Budete od rána do večera „makat“ na poli. Bude vám přidělována práce. Nebude žádný prostor pro přemýšlení nebo pro iniciativu.
• Co je ziskem, který od nás očekává nás Pán? Dobré skutky: Využití našich obdarování pro dobro ostatních. Podpora Božích věcí. Podpora církve. Získávání duší pro Krista.

16 He who had received the five talents went at once and traded with them, and he made five talents more.

• Buď začal podnikat, „rozjel“ obchodní firmu nebo peníze dobře investoval.
• V každém případě byl výnos stoprocentní, což je velmi slušné.
• Služebník byl iniciativní a pracovitý, přestože založená firma mu nepatřila – vše zůstávalo v rukou majitele.
• Co ze své snahy služebník vlastně měl? Co získal?
  • Především pochvalu a odměnu od Pána (jak uvidíme dále)
  • Odpočinek (důchod), jak uvidíme dále
  • V založené firmě měl jistě významné postavení, byl vrcholným manažérem, byl CEO (Chief Executive Officer, výkonný ředitel).
  • Byl respektován i jako služebník uznávaného majitele či krále.
  • Měl ze své práce živobytí pro sebe a pro svou rodinu.
  • Práce ho zřejmě bavila – oblast podnikání si ostatně vybral sám.
  • Měl pocit, že dělá smysluplnou věc

17 Stejně . So also he who had the two talents made two talents more.

• Od toho, kdo dostal dva, se neočekává, že získá pět. Jde o relativní počty, o využití svěřeného potenciálu. Samozřejmě někdo může překvapit – ten se dvěma získá deset nebo naopak ten se dvěma nezíská nic.
• Četl jsem kdysi o velmi dívce⁴, která „mnoho rozumu nepobrala“ – pracovala jako služba v domě bohatých komunistů. Znala ale Boha a znala nazpaměť jednu modlitbu. Tato prostá dívka obrátila k Bohu celou komunistickou rodinu.
• Naopak jsem poslouchal rozhovor s křesťanem, který uměl pět jazyků a byl výborným matematikem. Bůh ho postavil do služby, kde všechny tyto své hřivny mohl využít.
• V tomto příběhu ten se dvěma vykázal zisk stejný jako ten s pěti – tedy dvojnásobný.

18 Ale ten, který dostal jeden, odešel, vykopal ⁽v zemi jámu⁾ a ukryl peníze svého pána. 

• ř.: zem;  ř.: stříbro;
• Tento služebník nebyl nepoctivý – ani v nejmenším neměl v úmyslu pánový peníze ukrást nebo zpronevěřit.
• Jak uvidíme dále, spíše naopak – byl až příliš úzkostlivý.

19 Po dlouhé době pak přišel pán oněch otroků a začal s nimi účtovat.

• Trvalo to dlouho. Co všechno se mezitím muselo v životech otroků odehrát – v jejich životech osobních i pracovních.
• Ježíš zdůrazňuje, že pán si s návratem opravdu dával na čas. Kolik museli za tu dobu služebníci zažít krizí, úspěchů a neúspěchů, vrcholů a hlubin – jak už to v životě bývá.
• Jistě si otroci museli někdy říkat, že pán už asi ani nepřijde. Museli být v pokušení se na všechno vykašlat – vždyť proč by se měli dřít kvůli někomu, kdo je tak dlouho nedostupný? Kdo ví, jestli se vůbec ještě vrátí. Kdo ví, jak to všechno bude.

20 Přistoupil ten, který dostal pět talentů, přinesl jiných pět talentů a řekl: ‚Pane, pět talentů jsi mi svěřil; hle, jiných pět talentů jsem jimi získal.‘

• „Hle“ ukazuje, že otrok talenty přinesl. Spíše tedy přivezl na voze – deset talentů stříbra vážilo 350 kg.

21 Jeho pán mu řekl: ‚Dobře, otroku dobrý a věrný, byl jsi věrný nad málem, ustanovím tě nad mnohým; vejdi v radost svého pána.‘ 

• Pán byl spokojen. Neměl dalších připomínek. Neptal se, proč talentů nepřivezl patnáct nebo dvacet.
• Pochvala je jednoznačná a výrazná: Nazývá otroka dobrým a věrným – svou práci vykonával kvalitně a vytrval v tom po celou dobu.
• Překvapivě pán dále konstatuje, že to, co doposud proběhlo, bylo pouze „málem„. Svěřené miliony byly pouhou „rozcvičkou“ a testem schopností a věrnosti.
• Pět talentů pro pána nebyla osudová částka. Nesvěřil otroku podstatnou část svého majetku, ale pouhý zlomek.
• Pánovy možnosti a plány jsou mnohem mnohem větší. Doposud šlo o miliony, nyní půjde o miliardy. Doposud služebník měl malou ordinaci (pokud zůstanu v mi známé oblasti), nyní bude ředitelem fakultní nemocnice nebo ministrem zdravotnictví. Měl malou firmu, nyní povede korporát (nebo dokonce město nebo stát).
• Vejdi v radost svého pána ukazuje, že pán nyní chystá oslavu. Těžké období jeho nepřítomnosti, kdy byli služebníci ponecháni sami sobě, skončilo. Bude následovat oslava a odpočinek. Zodpovědnost je z ramen služebníků sňata.
• Připomíná mi to scénu z filmu Greyhound, kde Tom Hanks hraje kapitána válečné lodi, která během WW2 chrání transportní konvoj plující přes Atlantik. Bez spánku a v extrémním stresu prožije několik dní, kdy na konvoj útočí německé ponorky. Pak dopluje do bezpečných vod – zodpovědnost za velení přejímá někdo jiný a kapitán si může jít lehnout a vyspat se.

22 Přistoupil také ten, also he who had the two dva talenty a řekl: ‚Pane, dva talenty jsi mi svěřil; hle, jiné dva talenty jsem získal.‘ 23 Jeho pán mu řekl: ‚Dobře, otroku dobrý a věrný, byl jsi věrný nad málem, ustanovím tě nad mnohým; vejdi v radost svého pána.‘

• Princip je naprosto analogický. Pán zohledňuje služebníkovy „startovací pozice“ – sto procent zisku vyhodnocuje jako dobrou a věrnou službu. Služebník se osvědčil a bude povýšen. Je pozván k odpočinku a na oslavu.

24 Přistoupil pak i ten, který dostal jeden talent, a řekl: ‚Pane, poznal jsem, že jsi tvrdý člověk; sklízíš, kde jsi nezasel, a shromažďuješ, kde jsi nerozsypal.

• Zatím vše probíhalo podle pánových představ.
• Proč se ukázal být problematickým ten s „nejmenšími“ talenty? Zřejmě v tom není nějaké zvláštní sdělení – velké, střední i malé obdarování má svá rizika. Nejobdarovanější zase může na množství svých talentů spoléhat a dostatečně se nesnažit; středně obdarovanému hrozí rizika z obou stran.
• Snažit se musí všichni.
• Možná by v tom mohlo být sdělení: I když ti toho nebylo svěřeno mnoho, na snahu nesmíš nikdy rezignovat. Malá obdarování neomlouvají.
• Pán nebude mít v tomto směru soucit (Tys toho., chudáčku, ode mě moc nepobral, tak škoda není tak velká. Nebudu se na tebe proto zlobit).
• Jednak proto, že i to nejmenší obdarování bylo obrovské.

• Služebníkovo sdělení je nesmírně zajímavé: Pane, poznal jsem, že jsi tvrdý člověk; sklízíš, kde jsi nezasel, a shromažďuješ, kde jsi nerozsypal. Služebník si vlastně okamžitě začíná stěžovat a pána obviňovat.
• Obviňuje jej jednak z tvrdosti. Říká, že pána zná natolik dobře, že ví, že se s věcmi „nemaže“ a nemá problém lidi trestat.
• Protože víme, že jde o obraz Boha, musíme uznat, že tento rys Boží povahy služebník rozpoznal správně. Bůh v určitých směrech tvrdým je – v tom smyslu, že lidi v případě potřeby opravdu trestá.
• Někteří lidé tento Boží charakterový rys pomíjejí – považují Hospodina za toho, kdo se vlastně ani nedokáže zlobit, kdo nakonec nad vším mávne rukou, kdo vše odpustí, uhladí a zamete pod koberec. To je ale naprosté nepochopení. Bůh opravdu je v mnohých směrech „drsňák“ – vždyť hrozné smrti neušetřil ani svého vlastního Syna.
• Takže tento pánův rys služebník rozpoznal správně. Vyvodil z něho ale chybné důsledky: Nepochopil, že pánovi až tak nejde o ty peníze. Talenty služebníkům nesvěřoval proto, že by potřeboval jejich zisky, ale proto, aby jim dal možnost se zapojit a osvědčit.
• Služebník vůbec nepochopil, že pánovi nešlo o to, aby se zase setkal se svými penězi, ale o to, aby služebníkovi dal možnost vyvinout snahu.
• Služebník dále konstatuje, že jeho pán sklízí, kde nezasel, a shromažďuje, kde nerozsypal. Jde také o (přinejmenším skrytou) výčitku. Co služebník rozpoznal? Že pán pro sebe očekává zisky z práce druhých. Byla to pravda – talent mu sice svěřil, ale jeho práci a snahu opravdu očekával.
• Bůh takový je – On je středem všeho a výsledky veškeré práce a námahy Jeho služebníků směřuje k ziskům pro Jeho království.
• Služebník opravdu věc vyhodnotil správně, ale vyvodil z ní špatné závěry.

25 Dostal jsem strach, odešel jsem a ukryl tvůj talent v zemi. Hle, zde máš, co je tvoje.‘ 

• Otrok mluví zcela upřímně. Dalo by se říci, že pánu vyznává své pocit, své strachy, že vylévá své srdce. Ano, bál jsem se tě.
• Jak uvidíme, ani naprostá upřímnost jej od pánova hněvu neuchrání.
• Navíc je pozoruhodné, že otrokovi ani na mysl nepřišlo, že by pánův talent ukradl nebo si nějakým způsobem přivlastnil. Takto vůbec neuvažoval – možná proto, že věděl, že to by mu neprošlo, ale možná zkrátka proto, že byl poctivý.
• Ani to jej ale neuchránilo pánova hněvu.

26 Jeho pán mu odpověděl: ‚Zlý a lenivý otroku, věděl jsi, že sklízím, kde jsem nezasel, a shromažďuji, kde jsem nerozsypal?

 ^. Mt 18:32 ^b Př 10:26; Př 15:19

• 27Měl jsi tedy mé peníze dát směnárníkům,^v13 a já ^sbych ^ssi ⁽po návratu^)t14 svzal, ^sco ^sit ^smoje, . s úrokem. ^v13 HL; [ř. trapezités je odvozeno od trapeza „stůl“, protože seděli u stolů (Mt 21:12); příbuzný výraz se dnes používá pro banku (srv. L 19:23)] ^t14 ř.: přišed
• 28Vezměte tedy od něho ten talent a dejte tomu, který má deset talentů!
• 29Neboť každému, kdo má, bude dáno a ^sit will be ^smít ^shojnost. Tomu, kdo nemá, však bude odňato i to, co má.^. . Mt 13:12
• 30A toho neužitečného^t15 otroka vyhoďte do nejzazší temnoty. Tam bude pláč a skřípění zubů.‘“^. t15 gr.: achreios (‚neužitečný‘); L 17:10†. ^. Mt 8:12!
• 31„Až přijde Syn člověka ve své slávě^. a všichni svatí^b andělé s ním, tehdy se posadí na trůn své slávy;^c . Mt 16:27 ^b Za 14:5 ^c Mt 19:28
• 32a budou před něj shromážděny všecky národy. A ^foddělí jedny od druhých, jako pastýř odděluje^. ovce od kozlů.^b . Mt 3:12~; Ez 20:38~; Mal 3:18~ ^b Ez 34:17; Ez 34:20
• 33Ovce ^fpostaví po své pravici,^. kozly po levici. ^. 1Kr 2:19srv; Ž 45:10; Kaz 10:2
• 34Potom ^fřekne Král těm po své pravici: ‚Pojďte, ^ppožehnaní mého Otce, ^spřijměte ^sHe ^sinheritance^. království,^b které je pro vás ^ppřipraveno od založení světa.^c . Mt 19:29p ^b 1K 6:9; 1K 15:50; Ga 5:21; Jk 2:5 ^c Mt 13:35; J 17:24; Ef 1:4; Žd 4:3; 1P 1:20; Zj 13:8; Zj 17:8
• 35Neboť jsem hladověl a dali jste mi najíst, žíznil jsem a dali jste mi napít, byl jsem cizincem^t16 a ujali jste se mě, ^t16 ř.: cizí (/-ho); Ř 16:23; Žd 13:2
• 36byl jsem nahý a oblékli jste mě, byl jsem nemocen a navštívili jste mě, byl jsem ve vězení a přišli jste za mnou.‘^. . Iz 58:7; Jb 31:16n; Ez 18:7; Ez 18:16
• 37Tehdy mu spravedliví ^fodpovědí: ‚Pane, kdy^. jsme tě spatřili hladového a dali jsme ti najíst, nebo žíznivého a dali jsme ti napít? ^. Mt 6:3
• 38Kdy jsme tě spatřili studded cizince^t16 a ujali jsme se tě, nebo nahého a oblékli jsme tě? ^t16 ř.: cizí (/-ho); Ř 16:23; Žd 13:2
• 39Kdy jsme tě spatřili nemocného nebo ve vězení a přišli jsme za tebou?‘
• 40Král jim odpoví: ‚Amen, pravím vám, cokoliv jste učinili jednomu z těchto mých nejmenších^. bratří,^b mně jste učinili.‘“ ^. Mt 10:42 ^b Mt 12:50
• 41„Potom ^fřekne i těm po levici: ‚Jděte ode mne, ^pprokletí, do věčného ohně,^. který je ^ppřipraven pro Ďábla^b a jeho anděly!^c . Mt 18:8 ^b Mt 4:1! ^c Zj 14:10; Zj 19:20; Zj 20:10; Zj 20:14n; Zj 21:8
• 42Neboť jsem hladověl, a nedali jste mi najíst, žíznil jsem, a nedali jste mi napít,
• 43byl jsem cizincem,^t16 a neujali jste se mne, byl jsem nahý, a neoblékli jste mne, byl jsem nemocný a ve vězení, a nenavštívili jste mne.‘ ^t16 ř.: cizí (/-ho); Ř 16:23; Žd 13:2
• 44Tu He ^fodpovědí i oni: ‚Pane, kdy jsme tě spatřili hladového, žíznivého, studded cizince,^t16 nahého, nemocného nebo ve vězení, a neposloužili jsme ti?‘ ^t16 ř.: cizí (/-ho); Ř 16:23; Žd 13:2
• 45Pak jim ^fodpoví: ‚Amen, pravím vám, cokoliv jste neučinili jednomu z těchto nejmenších, ani mně jste neučinili.‘
• 46A tito ^fpůjdou do věčného trápení,^t17 ale spravedliví do věčného života.^.“ ^t17 gr.: kolasis (‚trápení‘); 1J 4:18†. ^. J 5:29; Da 12:2

1. Pro zajímavost uvádím úmrtnostní tabulky Českého statistického úřadu z let 2018–2022. Údaje jsou ve formě věk, pravděpodobnost, že se dožije dalšího roku života v procentech muž a totéž žena:
   0 let: 99,74 | 99,82
   1 rok: 99,93 | 99,94
   5 let: 99,99 | 99,99
   10 let: 99,99 | 99,99
   20 let: 99,97 | 99,98
   30 let: | 99,95 | 99,97
   40 let: 99,88 | 99,94
   50 let: 99,65 | 99,85
   60 let: 99,14 | 99,55
   65 let: 98,45 | 99,09
   70 let: 97,30 | 98,28
   80 let: 92,88 | 95,19
   90 let: 80,00 | 86,00
   V rozvojových zemích jsou čísla velmi jiná: např. v Nigérii je pro chlapce věku nula pravděpodobnost dožití jednoho roku 93% a pro věk 80 let 60% ↩︎
2. Damoklův meč pochází z antické legendy a symbolizuje trvalou „vznášející se“ hrozbu smrti.
   Příběh pochází z díla Cicera (Tusculanae disputationes). Dvořán Damokléš žil u dvora syrakuského tyrana Diónýsia Staršího. Damoklés obdivoval Diónýsiovu moc a bohatství, a tvrdil, že být tyranem je největší štěstí. Diónýsios mu nabídl, že si mohou na jeden den vyměnit místo a Damoklés tak může okusit život v přepychu a moci. Když Damoklés usedl ke stolu na místě tyrana, spatřil nad sebou meč zavěšený pouze na tenkém koňském vlasu. Meč symbolizoval neustálé nebezpečí, které mocný člověk musí snášet. I přes všechno bohatství a pocty se Damoklés kvůli hrozbě meče cítil nesmírně nekomfortně. Nakonec prosil Diónýsia, aby ho z této situace osvobodil. ↩︎
3. Slovo otrok má v dnešní době mnoho negativních konotací. Vícekráte jsme již ale probírali, že být Ježíšovým otrokem je pro křesťana postavením snů. ↩︎
4. Snad to bylo v nějaké Wurmbrandtově knížce ↩︎