Vít Šmajstrla

Píseň písní – kapitola 4

Vít Šmajstrla

Píseň písní – kapitola 4

1 Jak jsi krásná, lásko má, jak jsi krásná. Oči máš studded holoubky, that lies zpod závoje hledí. Vlasy tvé co  ve  stádu kozičky s pohoří Gileád sbíhají.

  • [nevěsta bývala přiváděna k ženichovi zahalená]; LXX: mimo tvých závojů;
  • pf.; h.: daly se do shopkávání; [výraz nejspíš popisuje, jak se stádo vlní a poskakuje při sestupu do údolí, takže to připomíná prameny (černých) rozpuštěných vlasů]; LXX: objevily se (asi z podob. h. slova); Vul: vyskakují / stoupají 
  • následuje nadšený popis nevěsty ženichem. Velmi podobný je v kap. 6

2 Tvé zuby — (ovečky čerstvě umyté, když stádo ke střiži stoupá) z koupele. Každá z nich po dvou rodí a neplodné mezi nimi není. 

  • h.: jako stádo ovcí na stříhání, když stoupají; [ovce se před stříháním koupají, takže září bělostnou čistotou]

3 Karmínová stuha are tvé rty, tvá ústa nádherná. Jak z rozpuklého jablka granáty zpod závoje skráň hledí tvá.t

  • h.: Jako k. provázek; 
  • h.: Jako kus / řez /(zde asi: prasklina) granátového jablka; (Punica granatum; [Míní se snad lesklá dužina zráním rozpuklého či rozříznutého plodu. V č. lesk a třpyt se snaží navodit „granáty“. Mají také rudou barvu. V plodu však z tmavočervené dužiny prosvítají bílá jádra; také skráň může zpod závoje tu a tam jen prohlédat.] 

4 Jako věž Davidova je tvá šíje ztepilá. Na tisíc zavěšeno na ní štítů, výstroj samých to hrdinů. 

  • Spojení nejasného významu: postavena jako / do + h. talpijot (HL). Zdá se, že jde o představu vznosnosti a souměrnosti, která přitahuje statečné obránce dojmem dokonalé architektury, bezpečí a krásy. Největší podporu lexikografů má domněnka, že jde o zdivo kladené v uspořádaných vrstvách (a ne kameny v nepravidelné struktuře). To může poeticky asociovat i druhý význam: uspořádané řady štítů, které zavěšovali obránci na cimbuří buďto na znamení oddanosti, n. v bojovém postavení. Básnický obraz může reflektovat šíji obtočenou řadami náhrdelníků pravidelné struktury;
  • Trad. se překl. „štít“ (zejm. vlivem tohoto místa), ale zdá se, že šlo o jinou součást výstroje: toulec nebo kombinované pouzdro na luk a šípy;

5 Dva koloušci it dvojice prsů tvých, dvojčátka gazelí, jež pasou se v liliích.

  • [Ženy si patrně neholily podpaží a bylo to vnímáno pozitivně. (Egypťanky se holily.)]
  • vnímání krásy se ve společnostech liší a různě vyvíjí. Je ro rozhodně zajímavé. Jen za svého života jsem zažil podobný posun v paradigmatu krásy – to, co bylo za socialismu běžné, se postupně stalo „nepřijatelným“. Píseň písní nicméně zřejmě poskytuje určitý „objektivní“ pohled a neuděláme chybu, když se jejím pohledem na krásu budeme kultivovat

6 Než zavane den a prchnou stíny, vyjdu si k té hoře myrhy, k pahorku (vonných pryskyřic.)

  • milý říká (ve svatební den): Ještě dnes se budeme milovat

7 Celá jsi krásná, lásko má, není na tobě poskvrna.

8 Nevěsto, se mnout z Libanonu, se mnou z Libanonu sestup dolů. Shlédneš z vrcholu Amány, z vrcholu Seníru a Chermónu, ze lvích doupat, z hor leopardů.

  • LXX, Pš a Vul vybízejí k pohybu, což by mohlo zn., že četli ’etí místo TM ’ittí (se mnou) 
  • [Patrně Antilibanon. (Dnes je Amanus pohoří více na sever. Amána / Abána je nynější řeka Barada, tekoucí z Antilibanonu Damaškem.) 
  • [Oba názvy, :9p) a h., ozn. nejvyšší horu Antilibanonu, 2814 m. Pokud se tu nemíní dva různé vrcholy téže hory (může být), mohl by Senír ozn. jižní část Antilibanonu nebo i celý Antilibanon
  • [Že by ekvivalent č. „kde dávají lišky dobrou noc“? Jde o místa vzdálená a těžko přístupná.]
  • proč ji tam milý zve? Zřejmě na svatební cestu, kde budou mít klid?

9 (Srdce jsi mi odjala,) (nevěsto má nejdražší,) srdce jsi mi odjala očkem svým jediným, zákrutem  jediným svého náhrdelníku. 

  • Sloveso odvoz. od léb (srdce); význam pravděp. „odejmout srdce“ (tedy „připravit o rozum“ nebo o smysly). 
  • h.: sestro má, nevěsto;. [Oslovení „sestro“ se o milence, samozřejmě nepokrevní, užívalo k vyjádření něhy a zvláštní blízkosti. Se sestrou se nelze rozvést a sdílí stejnou rodinu, týž původ. Takové ozn. staví vztah k milence na vyšší rovinu.
  • Nejspíš oko, ale vzhledem k násl. by se mohla mínit i ozdoba náhrdelníku; h.: jedním ze svých očí 
  • Ne zcela jasné, snad řetízek, kroužek, kámen coby „oko“, n. dokonce obrazně „kadeř“ (tak Segert / Seifert, 1958). LXX: jediným ornamentem svého hrdla (podob. Pš).

10 Jak je krásné milování tvé, nevěsto má nejdražší, oč lepší je nad víno tvé milování. Nade všechny balzámy tvé oleje voní.

  • [Produkt balzámovníku (polotekutý olej), ale v širším smyslu i parfémy a vonné látky vůbec. Jde-li v užším smyslu o balzámovník, v Izraeli běžně roste Astragalus tragacantha, příbuzný našich kozinců, avšak trnitý, a Cistus incanus creticus, cistus krétský, produkující pryskyřici ladanum, aromatickou (do kadidla), ale zejména léčivou. Za draho se však z jižní Arábie dovážela pryskyřice Commiphora opobalsamum; ta připadá v úvahu spíše. Anebo v širším smyslu vzácné vonné látky.]; 
  • „srovnávání“ rozkoší viz kp. 1

11 Tvé rty, nevěsto, medem kanou, mléko a med máš pod jazykem, (roucho tvé vůní Libanonu voní.)

  • zvl. výraz pro med samovolně odkapaný (tzv. panenský);
  • h.: med a mléko;
  • h.: a vůně tvých plášťů je jako vůně Libanonu
  • líbat se je fajn

12 Zahrada zavřená jsi, nevěsto má nejdražší, valem zahrazená, pramen zapečetěný. 

  • [Ačkoli u branky jde nejspíš o závoru, výraz může asociovat i zavázání (jako u sandálů), což tu není zcela nepřípadné (srv. „roucho“ v 4,11). Zahrady tam bývaly a dosud jsou intenzivně kultivovaným uzavřeným místem.] 
  • Výraz gal (hromada kamení / mohyla) byl patrně užit ozvěnou ke gan (zahrada). Tuto paronomázii imituje v č. „zahrazená“ místo „zavřená“.
  • kontrast mezi nedostupností manželky pro všechny kromě manžela nepřestává pro muže být záhadou a zdrojem štěstí. Cudnost a odtažitost vůči všem ostatním kontrastuje se vstřícnosti a otevřeností vůči mně.
  • (krásně to popisuje C.S. Lewis v radách zkušeného ďábla, kde takovéto chování zbožných žen démony přivádělo k nepříčetnému vzteku)

13 Tvé údy královská je obora, granátovníky s lahodným ovocem, hennou a nardem,

  • [?]; trad.: výhonky; (zn. cosi, co směrem ven se pohybuje, roste nebo proudí);
  • [obora uzavřená veřejnosti, obv. královská, park nebo les];
  • h.: vzácným n~: nejlepším

14 nardem a šafránem, citronelou a skořicí, (k tomu) všemožné (vonné dřeviny,) myrha i aloe a ty nejvzácnější balzámy.

  • h. obv.: třtina, ale též: vonné koření [zde snad Cymbopogon citratus, tj. voňatka citronová neboli citronová tráva, anebo v č. tradičně puškvorec, Acorus calamus. „Puškvorec“ však zní rušivě domácky, zde mají rostliny působit exoticky.] 
  • h.: stromy kadidla / kadidlové  [Spíše strom orličín indický, Aquilaria agallochum (tzv. aloové či orlí dřevo) než keř, jako je známé Aloe vera.];
  • ženy mužům voní dobře a nepotřebují ani ty nejvzácnější parfémy

15 Pramenem zahrad jsi, studnou vody živé,  z Libanonu tekoucí. 

  • tj. pramen, který napájí zahrady / v zahradě; 
  • tj. tekoucí / pramenitá [čistší, zdravější a chutnější než stojatá];
  • pokud milostnou touhu přirovnáme k žízni, je milovaná dokonalým pramenem k jejímu uhašení

16 Zvedni se, od severu větře, přijď, větře od jihu, prověj mou zahrádku, ať vlastní vůní orosí se. Ať do své zahrady přijde můj milý a její ovoce lahodné okusí. 

  • h.: Probuď 
  • [Severní vítr (z hor) bývá chladivý, jižní vítr přichází z pouště.] 
  • h.: ať plynou / prýští její balzámy, tj. ať kanou aromatické látky
  • „těžce“ erotické. Milá rozhodně není „proti“

hi SEO, s.r.o.

Přihlášení