Píseň písní – kapitola 7

1 Tanči, tanči, Šulamít, tanči, tanči, chcem tě zřít! Co uzříte na Šulamít, že má v tanci sólo mít?

• opět obsáhlé komentáře ČSP [Dvojverší a snad i připojenou odpověď skanduje sbor. Slova jsou zvukomalebná a rytmická (h. šúví, šúví, ha-Šúlamít, šúví, šúví, wne?eze bách!), č. se to pokouší imitovat. H. šúví (f.) je nejen „vrať se,“ ale i „otoč se“, zde tedy cosi jako „Toč se, toč se!“] 
• Oslovená dívka je ozn. přídomkem zn. „ze Šúlamu“, které se podobá jmému Šalomoun ve f., (dle střv. rabín. komentáře záměrně), třebaže f. od Šlómó, „Šalomoun“, by spíše bylo Šlómít (skrytě to naznačuje rým „sólo mít“). „Z města Šúnemu“ by v h. bylo Šúnamít (tak část rkpp LXX), ale l a n mohla alternovat (a u Šúnemu / Šúlemu je to doloženo). Význam může být „pokojná“ či „upokojená“ (st. círk. i předkřest. tradice), ale i „bezvadná“ (Midraš Rabba, rabín. výkl. ze 12 st.). Může také souviset s tím, co se arab. nazývá salama, dar nevěstě po svatební noci 
• [V milostné literatuře stv. Blízkého východu může pl. ozn. i jedince.] 
• n.: jako tanec mezi sbory. [Výraz „tanec“ zn. obv. kruhový, v tomto spojení dosl. „tanec dvou táborů“ snad mezi dvěma řadami či skupinami tanečníků. Slovo „tábor“, ač i civilní, nese často vojenské konotace (Vul) a může zn. i „šik / posádka“ (LXX). Zde komentátoři poukazují na tanec s meči, tančený nevěstami v Sýrii (Segert), resp. na tanec prý dodnes provozovaný nejen při svatbách. Za povšimnutí stojí, že násl. popis začíná od nohou (::5,11-15). ČSP volí pro „tanec dvou sborů“ takový ekv., aby zachoval konkrétní představu a spojil ji s násl. vv.]
• možná se do hledání zapojil celý dav, hledání přešlo v jakousi noční celo-jeruzalémskou slavnost. Přivezli oblíbeného krále k milé nebo dívku za králem a ta nyní před ním tančí za všeobecného hlaholu a tance

2 Jaká je krása tvých kroků v opáncích, dívko ty šlechetná! ⁽Klenotem it křivka tvých boků,⁾ rukama umělce vykroužená.

• h.: Jak jsou krásné
• h.: sandálech; 
• n.: dcero knížecí; [Týž výraz jako v 6,12 h. nádíb: ochoten / šlechtic (jehož charakteristikou je štědrost a ochota přispívat). Zde může zaznívat obojí, též „ušlechtilost.“ Že netančila bosa snad naznačuje vyšší třídu nebo povýšení.]; LXX: Nádabova 
• HL; tj. cosi oblého 
• h.: Křivky tvých beder / boků jsou jako klenoty; LXX: rytmy (tj. pravidelné pohyby) tvých stehen jsou jako náhrdelníky; n~: vlníš se jako náhrdelník 
• h: dílo; 
• na tančící dívce muž vždy „nechá oči“, zvláště je-li jeho milou.
• krásná žena je uměleckým Božím dílem

3 Tvůj klín se jak mísa klene.  Ať ⁽víno mísit⁾ nepřestane. Tvé bříško pšenice navršená, liliemi obroubená. 

• H. šórer je HL, patrně příbuzné s h. šór, „pupek / pupeční šňůra“. Někt. však rozumějí „vulva“, která by lépe odpovídala pořadí popisu byla by příbuzná arab. sirr. Důraz je na opojnosti, ne tvaru. V poezii mohou být míněny oba objekty současně, nebo „pupek“ by dokonce mohl (?) symbolicky zastupovat vulvu (srv. erotiku orientálního tance s jejím důrazem na břicho); tím by vzestupné pořadí popisu bylo zachováno. 
• h.: je okrouhlá; [doširoka rozevřená velká dvojuchá mísa na mísení silného vína (jako ř. krátér, tak i LXX a Vul)] 
• h.: „mísené víno“. Nejde o řecko-římské ředění vína vodou, ale o mísení různých vín k zesílení opojného účinku (starověk neznal destiláty). Vzdálenou obdobou by dnes mohla být vína dezertní (sherry, madeira, marsala apod.), kde se však pracuje s destiláty. 
• [Barva a poněkud i tvar, ale neméně tu jde o nasycení a symbol úrodnosti. Podobně jako k silnému vínu se zde přirovnává spodní partie ženina trupu k život udržující zásobárně.] 
• při dožínkách se obilí zdobívalo kvítím]
• raději bez dalších komentářů. Verše jsou dostatečně explicitní.
• mnoho tanců všech národů kopíruje či naznačuje milostné pohyby¹

4 Dva koloušci dvojice prsů tvých, dvojčátka gazelí. 5 Šíje tvá věži ze slonoviny se podobá. Tvé oči ⁽batrabimskou bránu zračí jak v chešbónských nádržích.⁾ Tvůj nos jako věž Libanonu si Damašek prohlíží.

• p; [zbytky nádrží a kanálů při wádí Chesbán jsou dosud patrné]
• h.: rybníky v Chešbónu při bráně Bat-Rabbím. [Místo Bat-Rabbím není známo.] LXX i Vul překl. dle významu: dcera mnohých 
• [Segert (1958, str. 47) píše: „Přirovnání nosu k věži nechce zdůrazňovat jeho velikost – staří obyvatelé Palestiny nikterak velkými nosy nevynikali, měli naopak jemné rovné nosy jako dnešní Arabové -, nýbrž poukazuje na jeho půvab a pravidelnost.“] 

6 Hlava na tobě jako Karmelvyjímá se . ⁽v plášti tvých vlasů šarlatovém⁾ král kvůli té kučeravé kráse  zajatcem je rázem.

• [Výrazné pohoří v sev. Izraeli (od Haify k Megidu), čnící nad mořem, původně zalesněné. Jm. zn. „Sad“.];
• h.: rozpuštěné vlasy tvé hlavy jako purpurový plášť. [Slovo pro „rozpuštěné vlasy“ může zn. i volně splývající prameny neutkané osnovy). Šarlatem“ se tu míní drahé purpurové barvivo, typické pro královské pláště, jehož představa se tu navozuje.] 
• Výraz jinde zn.: napajedlo (Vul); $; ? – termín tkalcovský / stuhy / kožené proužky vetkané do vlasů n. spletené vrkoče.

7 Jak krásná jsi, jak líbezná, lásko přerozkošná.

• h.: v rozkoších, avšak pl. zde patrně zn. velkou míru. Někt. h. rkpp píší bat ta‘núgím  (místo  batta‘núgím), „dcero rozkoší“ (tak i Aquila a Pš). Význ. je prakticky totožný. Výraz zn. nejen potěšení z milování, ale i královské požitky
• je samozřejmě možné, že si král dívku představu při milování

8 Neseš se tak, že připomínáš palmu a tvé prsy ⁽vzdouvají se datlemi.⁾

• h.: Ta tvá výška, [jde o vznosnou eleganci];
• h.: je podobná palmě;; [datlová palma, Phoenix dactyliferia, vysoká a štíhlá, příslovečná svou plodností a krásou] 
• h.: jsou jako hrozny / bobule, [ale míní se datlové laty, tj. trsy datlí. ČSP se snaží naznačit oblou plnost.]
• elegantní vzpřímená chůze orientálních a afrických žen je příslovečná

9 Chci vylézt na palmu, říkám si, datlové trsy popadnu. Nebo ať jsou tvé prsy bobulová réva, ať po jablkách ti voní dech 

• koh.; [Přestože laty datlí mívají téměř 10 kg, po dozrání nepadají, nutno pro ně šplhat do výše až 25 m. Pěstitelé už od starověku do koruny šplhají, také aby samičí palmy opylovali ze samčích. 
• atmosféra při tanci houstne. Milý už to nemůže vydržet

10 a in ústech — jako bys to nejlepší víno měla. Pro mého milého kane! Hladce of rtech starců klouzá,

• h.: a tvé patro je jako nejlepší víno; „Tvé (patro)“ je stále f., ještě mluví milý. 
• [Již hovoří milá. Nikde v Pís není užito h. dódí (můj milý) pro milou, třeba ve význ. miláček.] 
• h.: jde; [Podmětem je jistě „víno“ v předch. větě. Milá na ni navazuje.] 
• h. cosi jako: na rovinu (pl.) [- zde patrně o snadném pohybu, jinde o spravedlivém či hladkém provedení n. o přímosti a pravdivosti.] 
• n.: spících; H. sifté j^ešéním „jako rty těch, kdo spí“ má většina překl. Rty „starých“ jen výjimečně, třebaže dávají dobrý kontrastní smysl. Někt. velmi volně, mnozí dle LXX a dalších ř. překl. mají: rty mé a zuby, jako by jejich předloha zněla h. sfátaj w^ešéním, což by se h. zapsalo stejně až na velmi podobné písmeno w místo j. 
• HL. Jde-li o tekutinu, možná: kane / kape / řine se. Protože může jít o polibek, snad i „sune se / klouže.“
• oba milenci svorně opěvují líbání i milování

11 můj milý má mne. Po mně prahne jeho touha.

• LXX a Vul: na mne jeho obracení (patrně záměnou písmene v h. rkp.)
• milá vidí, že milý se už „chvěje touhou“ a nechce znovu „přepnout strunu“

12 Jen pojď, můj milý, pojďme ven do polí, ať venku přespíme. 

• H. bakk^efárím, může mít dva konkrétnější významy: (1) ve vesnicích [kfar je dnes často užívaný výraz]) / (2) v keřících henny . ČSP je obecný, blíže však možnosti
• můj milý, tak už pojď – půjdeme někam, kde nikdo není

13 Podíváme se ráno na vinice, réva jestli vyraší, zda její květ rozvírá se . rozkvetly už granáty. Tam ti dám své milování.

• H. pro č. „ráno“ užívá slso, pokud nejde o přesnou denní dobu, ale o počátek činnosti. (Nemusí to nutně být „časně ráno“ / „přivstat si“ apod.) Č. to nerozlišuje a „ráno dne“ i „ráno člověka“ ozn. stejně.

14 Laskavec vůni už přivání a nad našimi dveřmi dozrály lahůdky, nové i staré. Pro tebe, můj milý, schovala jsem je.

• pl.; n.: Jablíčka lásky; h.: mandragora; [Ze šesti druhů je nejzn. Mandragora officinarum, pokřín obecný (zlatá jablíčka lásky aj.). Hojně se užívala v magii a od starověku i jako narkotikum, anestetikum a lék. Na Blízkém východě a v Egyptě platívala za afrodisiakum. Zde spíše než její domnělé magické účinky (milí se nepotřebují uspávat, léčit ani povzbuzovat k lásce) vyvstává její význam symbolický a daleko spíše jazykový: h. dúdáím zní a ještě více se píše velmi podobně jako „milování“, h. dódím, v ve. 13. Jde o laskání, ne čarování, proto ČSP nahrazuje za rostlinu s vhodnějším názvem: laskavec,  Amaranthus] 
• h.: dala
• h.: všechny / samé lahůdky; n~: sušené ovoce [Výraz „všechny / samé“ opisuje v č. „dozrály“, aby se přiblížil aspoň základní smysl: Nade dveřmi se sušívalo ovoce. Tím se uchovalo a jeho sladkost se koncentrovala. Jako to ovoce uchovala milá poklady své lásky jen pro milého. Čas dozrál.]
• dosti bylo peripetií a oddalování
• dalo by se říci, že prožité „nedorozumění“, prodělaný stres a přestálé odloučení mohly ještě více vyburcovat vzájemnou touhu?

1. když nás v Jižním Súdánu děti v křesťanské škole vítaly lidovým tance kmene Acholi, byli jsme překvapeni explicitností tanečních pohybů. Klasické, moderní ani národní lidové tance ale na tom nejsou zásadně jinak ↩︎