Píseň písní – kapitola 8

1 Kéž bys byl bratr mé rodiny, maminkou mou odkojený.⁾Jak bych tě potkala, hned bych tě líbala. A nikdo by mě nepomluvil.

• h.: Kdo ti dá, abys mi jako byl bratr; [Netouží po incestu, jen po fyzické blízkosti – jejíž projevy však byly na veřejnosti tolerovány jen mezi členy rodiny.
• jedině tak by se dalo zařídit, aby se mohli líbat a prokazovat si něžnosti kdykoliv a kdekoliv. Podobně jako vcelku kdykoliv můžeš pohladit nebo dát pusu roztomilému bráškovi
• h.: kojenec prsů mé matky 
• h.: nalezla venku 
• Těsné spojení obou sloves (impf.) ukazuje na podmíněnost dějů, v č. „jakmile“ n. zde vloženým „jak … hned …“; srv. i násl. v. (LXX kopíruje h. vazbu, Vul. ji interpretuje účelovou větou, dosl. „abych tě našla venku a políbila a …“, odtud BKR) 
• h.: mnou nepohrdali
• jsme zřejmě již chvíli po milování

2 Jak bych se s tebou vodila, hned bych s tebou zamířila k mámě domů, ta mě učívala. Ukojila bych tě vermutem, svých granátů nektarem.

• zřejmě: jednala bych podobně jako máma; n.: ty mě budeš učit; (2. os. m. se hodí alegorickým výkladům (Vul), ale 3. os. f. se zdá pravděpodobnější vzhledem k provázání 8,1 a 2 (nápadnou gramatikou); LXX: do pokoje mé rodičky 
• h.: Dám ti napít z … 
• h.: kořeněným vínem; [Stv. vinařská technologie byla méně vyspělá a víno často nebývalo tak dobré, jak jsme zvyklí nyní. Muselo se proto dochucovat kořením. Podobná vína známe dnes jako zvl. typ: vermuty (např. Cinzano, aj.), do nichž se přidávají maceráty z bylinek.] 
• TM: ze sladkého vína mého granátového jablka; četné h. rkpp i Tg: pl.
• jako jsem se pod máminým vedením starala o malého bratříčka, tak bych se starala o tebe. Snažila bych se, stejně jako u něj, uspokojit každé tvoje přání

3 Hlavou mu na levici ležím, svou pravicí mne objímá.

• je nám spolu dobře, jsme spolu šťastní

4 Zapřísahám vás, dcery Jeruzaléma, nač budit, nač probouzet lásku, dokud nebude chtít.

• h.: co budíte, co probouzíte; (ale jde o zákaz) 
• zapřísahání je naléhavá žádost ve smyslu: Přísahej mi, že to uděláš/neuděláš
• jde již o třetí zapřísahání (naléhavou žádost) jeruzalémských žen: v prvních dvou šlo o žádost: „nebudíte, neprobouzíte lásku, dokud nebude chtít“ (2,7; 3,5)
• zde jde o lehce odlišnou formulaci, ale význam je zřejmě podobný: láska by měla být spontánní a nemá smysl ji vynucovat
• (ve třetím zapřísahání jde o něco jiného – o zdůvodnění naléhavé žádosti o pomoc při hledání ztraceného milého (5,8))
• vzhledem ke kontextu zde snad rada ženám, ať po milování nechají milého chvíli „vydechnout“?

5 Kdo it ta, jež stoupá z pouště, o milého se opírá? Pod jabloní probouzela jsem tě, tam počala tě matka tvá, tam počala i zrodila tě.

• [Mluvčí se nutně střídají. V první části v. nehovoří ani milý (h.: její milý), ani milá. Ve druhé části mluvčího neprozrazuje slso jako v č., nýbrž přivlast. zájmena – TM: m., Pš: f.]
• milenci se tedy v objetí vracejí z osamělého místa

6 Chovej mne jak pečetidlo u srdce, měj mě jako pečetítko při ruce. Vždyť láska it silná jako smrt, žárlivost jako záhrobí tvrdá, žár její žárem ohně zhrdá.

• [Slso širokého významu, ozn. umístění („vložit“ apod.). Pečetící nástroje (prsteny, válečky) se považovaly za velmi osobní cennost, dokládající identitu majitele (srv. dnes kreditní karty). Majitelé je tedy vždy nosili co nejblíže při sobě, zde okolo krku na hrudi a okolo zápěstí či na prstě. Proto č. „chovej“, tedy „schraňuj“.]
• Pečetidlo“ i „pečetítko“ je v h. jedno slovo. V č. by opakování na stejném místě ve verši znělo neuměle, tak ale h. nepůsobí. Další možný význam, „pečeť“, by zn. otisk na srdci, dokládající, komu srdce náleží. 
• h.: paži 
• n.: horlivost / zápal / řevnivost / hněv, [tedy vášnivá emoce] 
• n~: nesmlouvavá 
• pl.; n.: plameny; LXX: jiskry 
• HL; [?]. Překlady obv. dle souvislosti doplňují nějaký aspekt ohně – LXX, Vul a Pš: plameny. Uvažuje se i o „blesku / plameni Hospodinově“, pokud h. šalhevetjah lze rozložit na šalhevet Jah. (Samotné  šalhevet  se nachází v Písmu nejjasněji u Jb 15,30, kde vysušuje ratolest, a v Ez 21,3, kde zesiluje výraz „plamen“.) H. jah by mohlo znamenat i prosté zesílení významu, TM ho však takto nepunktuje.
• chovej mě jako pečetidlo, měj mě při ruce: v dnešní době snad i měj se ke mně jako ke svému mobilu. Nevzdaluj se mi, buď stále při mě, stále ve spojení, stále intimně blízko
• láska it silná jako smrt – při srovnání těchto dvou „mocností“ vychází láska jako ta silnější. Smrt se na první pohled jeví jako ta nejsilnější ze všech mocností protože nakonec vždy „bere vše“, každého jednou dostane.
• ale není tomu tak – Ježíš smrt porazil. Láska smrt porazit dokáže -ne však silou, ale tím, že smrt „vyignoruje“ a tím dokáže, že si lásky k Bohu nebo člověku cení více než vlastního života. K takovémuto postoji se Bůh přiznává a takového člověka následně z pout smrti vychvacuje. Smrt není veličina na Bohu nezávislá. Bůh má pod kontrolou i ji
• žárlivost jako záhrobí tvrdá, žár její žárem ohně zhrdá – žárlivost jde s láskou ruku v ruce. Je od lásky odvozená. Nárokuje si milovanou osobu pro sebe, není ochotná se o ni dělit
• žárlivost může být dobrá i špatná. vždyť Bůh sám je žárlivý – vůči těm, koho miluje, tedy také vůči nám křesťanům.
• patologická žárlivost je ďáblovou deformací tohoto Božího postoje. Uzavírá milovanou osobu do vězení nesvobody a je v posledku zničující
• v každém případě jde o enormně silný cit, který se jen tak něčím nedá zastrašit nebo přemoci
• síla touhy mít milovanou osobu pouze pro sebe je extrémní a dokáže jít kvůli tomu „na krev“ i na smrt
• nicméně s žárlivostí to milá v našem případě mít lehké nebude – vzala si muže, který je jedním z největších polygamistů všech dob

7 Tu lásku neuhasí velká voda,⁽odplavit ji nedokáže⁾dravý proud. Byť by kdo za lásku dával vše, ⁽co má,⁾⁽vypadal by jak prostoduchý bloud.

• h.: nemůže uhasit 
• h.: mnohé vody
• h.: neodplaví ji 
• h.: řeky; [V Izraeli je jediná stálá řeka. Ostatní „řeky“ jsou náhlé sezónní přívaly vody, které strhávají všechno v cestě. To je tu zřejmě míněno daleko spíše než vymývání zvolna tekoucí řekou.] 
• h.: jmění svého domu, tj. celý majetek; 
• h.: výsměchem se mu vysmějí / pohrdnutím pohrdnou jím n~: Jen by se naprosto zesměšnil
• láska je extrémně silná a odolná vůči překážkám a nepřátelským silám
• je nevynutitelná a nelze ji koupit
• kdo by se o to pokoušel, byl by považován za naivního hlupáka
• nevynutitelnost a nezaplatitelnost jsou velmi zajímavé aspekty lásky. Proč tomu tak vlastně je? Mohl tohle Bůh nastavit jinak? Z principu věci to zřejmě možné není – tohle nedokáže ani Bůh
• tak, jak je láska definována, ji vynutit ani koupit nelze, neboť v okamžiku vynucení nebo zaplacení láskou být přestává
• Vynutit či koupit lze náhražky či napodobeniny
• na druhé straně situace není jednoduchá a rozlišení není snadné – láska agapé je více závislá na rozhodnutí, než na citech, a nemusí být snadné ji od vynucené nebo koupené lásky odlišit.
• Bůh např. dovolil, aby ryzost Jóbovy lásky k Němu byla brutálně testována
• pěkně je tato problematika ukázána ve filmu Božský Bruce, kde hlavní hrdina dostává od Boha na přechodnou dobu Božské schopnosti. Při předávání žezla mu Bůh pouze klade na srdce, že musí respektovat lidskou svobodnou vůli.
• Bruce všechnu svou aktivitu včetně všemožných zázraků následně zaměřuje na to, aby získal lásku své milé. Příliš úspěšný ale není. Když si pak Bůh přebírá své božské pravomoci zpět, Bruce se Boha zoufale ptá: Co mám udělat, aby mě milovala? Bůh mu se smutným pousmáním odpovídá: Až na to přijdeš, dej mi vědět
• Bruce svou milou následně „pouští“, dává jí svobodu a přeje jí štěstí a to bez ohledu na to, jestli s ním nebo bez něho. Vše končí happyendem, neboť milá se k němu poté vrací
• v životě tomu ale tak zdaleka být nemusí – ani když uděláme vše správně, žádnou záruku toho, že naše vztahy dopadnou dobře, nemáme

8 Sestřičku malou máme, ani prsa ještě nemá. Co se sestřičkou uděláme, ⁽až začne být žádaná?⁾

• [Zdá se, že hovoří bratři. Jejich povinností bylo svou sestru chránit. Tím spíše v nepřítomnosti otce, který nikde v Pís nefiguruje.] 
• h.: v den, kdy se o ní bude hovořit / vyjednávat
• zodpovědnost za mladší sestru lze pojmout různě, – od přiměřené ochrany a dobrého vlastního příkladu až po scénáře téměř kuplířské. Uvidíme, jak ji pojme naše hrdinka

9 Je-li hradbou, cimbuří stříbrné postavíme na ní. Je-li však bránou deskou cedrovou ⁽musíme ji zahradit.⁾

• n.: krycí zídku; [avšak na hradbě znamená krytí vrchního ochozu, aby se dala bránit – čili cimbuří] 
• h.: dveřmi ^t32 sg.; Vul, Pš: pl.; také je možný souhrnný význam „bednění“. Někt. uvažují o mohutné závoře, ale zákl. význam je spíš „deska“; n~: Budeme ji muset zabednit 
• h. obv.: oblehneme ji; [slso zn. obklíčení obv. kvůli dobývání, zde ale kvůli obraně. Navíc bratři cítí nutnost , kterou impf. může zn. také.]
• dítě jistě potřebuje především ochranu. Vlastní obranné a ochranné schopnosti dítěte nestačí, potřebuje pomoc ostatních z rodiny. Nemůžeme předpokládat, že dítě svou ochranu zvládne samo, potřebuje naše radu a podporu

10 Já jsem hradba. A prsa mám jako věže. Už jsem se ⁽pro něj⁾ stala tou, kterou nepřemůže.

• h.: v jeho očích 
• h.: jako nalézající (f.) pokoj; [Též možno: „Však jsem našla v jeho očích uspokojení.“ Nezdá se však, že by sestra se hájila, že je dost vyspělá nebo krásná; spíše dokazuje, že je schopna své zájmy si ubránit sama. Obraz by se tedy týkal dobývání města, které se dokázalo uhájit a vyjednat si přijatelné podmínky. Děvče si získalo krále (nebo někoho jako král, nápadníka) nejen krásou, ale i ctností – tím, že není snadno dostupná.]
• zřejmě něco ve smyslu, že hrdinka se cítí dostatečně silná a zralá na to, aby obhájila bezpečí a zájmy svoje i své nezkušené sestry. Mimo jiné jistě proto, že se „vypracovala“ až na královnu

11 Vinohrad v ⁽Baal Hamon⁾ měl Šalomoun. Svěřil ten vinohrad správcům, za výnos, ať mu každý stříbrných tisíc platí. 

• [Neznámé místo. Význam jména je asi nepodstatný: Pán hojnosti / zástupu] 
• h.: hlídačům 
• n.: ovoce / plod
• zřejmě půjde o nějaký obraz – jen těžko o informaci jakou takovou

12 Vinice má⁽it jenom moje.⁾ Šalomoune, ten tisíc si nech. Dvě stě ať mají i správcové na jejích výnosech. 

• Stejné slovo, h. kerem, jako „vinohrad“ výše. Je však užito v obrazném smyslu. „Má“ je dvojnásob zdůrazněno: má vinice moje, ta přede mnou je. 
• n~: je mi k dispozici / mohu si s ní nakládat, jak chci, h.: je přede-mnou / před-mou-tváří. [Podle vyjadřování se nedá poznat, kdo hovoří, ale nejspíše pokračuje milá, neboť jinými slovy říká: má láska se nedá koupit ani najmout.]
• opravdu tedy, jak uvádí ČSP: Se svým majetkem si, Šalamoune, dělej, co uznáš za vhodné.Ale má láska se nedá koupit ani najmout.
• co ale znamená dvě stě pro správce, nechápu. Kdo by mohl být správce dívčiny vinice, netuším – někdo, kdo dívku s králem seznámil? Nějaký dohazovač?

13 Ty, která přebýváš v zahradách, přátelé naslouchají tvému hlasu. Ať slyším ho i já. 

• n.: sedíš (f.; tak i Vul., kdežto LXX oslovuje muže a Pš více mužů) 
• hlas svého milovaného rozlišíme i mezi mnoha dalšími
• zanechej kamarádky, moje milá, a pojď ke mně

14 Chvátej, můj milý, buď jako srnec, jak samec gazely na horách provoněných.

• n.: prchni, (ale zde podle smyslu spíše: pospěš ke mně) 
• kde jsi, můj milý, nemůžu se dočkat, až se objevíš
• a to je konec knihy. Zamilovaný pár se po určitých peripetiích úspěšně sešel a vše dopadlo ideálně. Přejme jim šťastnou budoucnost, i když s manželovým hyperegem a postavením to lehké mít nebudou