1 Pro vedoucího chval. Davidův žalm. Hledám útočiště v Hospodinu. Jak to, že říkáte mé duši: Uleť na tu vaši horu, ptáčku!
- K: m. pl. t2 n.: jako ptáče;
- Jde o píseň, chválu, řekli bychom dnes.
- Autor je jasný.
- David je v nouzi a jako již mnohokráte (spíše jako vždy) hledá útočiště u svého Boha.
- Jak to, že říkáte mé duši: Uleť na tu vaši horu, ptáčku! Davidovi nepřátelé se mu vysmívají – vědí, že je zoufalý a stísněný, zahnaný do kouta, že jeho duše je sevřená a vyplašená jako malý ptáček.
- A ironizují Davidovu snahu hledat bezpečí a ochranu u Boha (na hoře), ke kterému se vždy hlásil a na kterého vždy spoléhal.
2 Hle, ničemové napínají luk, k tětivě přikládají šíp, aby v přítmí stříleli na lidi přímého srdce.
- Přímí lidé nemají klidný život – ničemy dráždí a ti jim nedopřávají klidu. Úporně usilují o jejich zkázu. Kují proti ním pikle s jediným cílem – zničit je.
- Nic tak nevěřící nedráždí, jako když má někdo odpuštěné hříchy a vztah s Bohem. Lidé jsou ochotni si navzájem leccos odpustit, ale toto ne.
3 (Co . dělat spravedlivý,) když se základy hroutí?
- možno chápat i takto: Co dělá Spravedlivý (Bůh)…
- [tj. principy, na nichž stojí společnost; (opory);
- Oba překlady jsou případné:
- Co si mají počít normální lidé (či křesťané), když se hroutí základy světa? Když svět se převrací a zlo začíná nabývat vrchu? Takové situace nastávají v dějinách znovu a znovu, přičemž každá generace jistě má pocit, že to, co zažívá, je mimořádné.
- Pokud bychom brali za správný překlad Co dělá Spravedlivý (Bůh), také by to bylo odpovídající. Povzdech, kde je během dějinných zlomů Bůh, proč nezasáhne, proč něco neudělá, bývá na místě.
4 Hospodin it ve svém svatém chrámu, Hospodin it v nebesích at svém trůnu, jeho oči vidí, jeho pohled zkoumá (lidské syny.)
- h.: oční víčka;
- n~: lidi; [tento h. způsob vyjádření je v Ž hojně užíván;
- Pokračování žalmu ukazuje spíše na to, že šlo o povzdech: Kde je Bůh? David odpovídá: Neboj se, Bůh nezmizel, neukryl se ani se na svět nevykašlal: Je na svém místě a o všem, co se děje, dobře ví.
- Nikdo z lidí Jeho zraku neujde.
5 Hospodin zkoumá (spravedlivého i ničemu. Jeho duše nenávidí lidi milující násilí.)
- n.: spravedlivého. Jeho duše nenávidí ničemy a lidi milující…
- A nejen, že Nejvyšší je o všem informován – On sleduje lidské jednání a vytváří si na ně názor.
- A nezůstává neutrální – velmi rozlišuje dobro a zlo. Zlo z hloubi srdce nenávidí a také potrestá, jak uvidíme dále.
6 Na ničemy sešle řeřavé uhlí a síru; žhoucí vichr it will be jejich údělem,
- n.: Ať … sešle; h.: způsobí déšť …;
- TM pachím (past) emendováno na pachamé;
- [Toto místo připomíná soud nad Sodomou a Gomorou;
- obraz zničujícího soudu];
- h.: přiděleným kalichem;
- Zlo ničemů brutálně potrestá. Oheň a vedro jsou obrazem trestu a pekla ve všech možných podobách.
7 Neboť Hospodin it spravedlivý. Miluje (spravedlivé činy.) Upřímný spatří jeho tvář.
- h.: spravedlnosti; [tj. (dle paralelismu k „upřímný“): ty, kteří konají s. činy; ale lze také chápat jako: (miluje) konat s. činy;
- h. sg. chápán jako kolektivum;
- [Výraz „vidět či spatřovat královu tvář“ byl synonymem pro „mít volný přístup k vládci“, resp. mu sloužit;
- Bůh je just: Stejně jako potrestá zlo ničemů, odmění spravedlnost upřímných.
- Největší odměnou pro každého je moci být v Jeho přítomnosti.