Vít Šmajstrla

Ezdráš – kapitola 4

Vít Šmajstrla

Ezdráš – kapitola 4

1 Když se protivníci Judy a Benjamína doslechli, že navrátilí vyhnanci stavějí chrám Hospodinu, Bohu Izraele, 

  • h.: synové vyhnanců (výraz „synové“ chápáno jako určení příslušnosti ke skupině)
  • taková akce se samozřejmě nemohla utajit, ani to nebylo cílem
  • tím, že byla „posvěcená“ z nejvyšších míst, případný odpor protivníků nemohl být oficiální.
  • že se protivníci vyskytli, není překvapující. Vztah světa a věřících není nikdy harmonický. Tím, že věřící „nejsou ze světa1„, jsou pro svět nepochopitelní a dráždí jej
  • zde mohly být kromě duchovních ve hře i pohnutky mocenské – církev a stát tehdy nebyly odloučené jako je tomu u nás dnes
  • mohlo jít o potomky pozůstalých Izraelců již smíšené s místními obyvateli a ovlivněné jejich pohanskými kulty. Pravá bohoslužba byla po mnoha generacích a vlivech z okolí již zdeformována a pošpiněna. Dle dalšího verše i oni sami ale byli odněkud přivedeni

2 přistoupili k Zerubábelovi a k předákům rodů a řekli jim: Budeme stavět s vámi, vždyť hledám vašeho Boha tak jako vy a obětujeme mu ode dnů asyrského krále Esarchadóna, který nás sem přivedl. 

  • n~: uctíváme
  • jde o poměrně náročný svod. Nabídka byla lákavá. Mít podporu místních by bylo v situaci navrátilců „k nezaplacení“. Vše by šlo snadněji
  • Zerubábel ale není naivní, jak uvidíme dále.
  • nelze vyloučit, že nabídka byla míněná upřímně. Problém byl zřejmě v tom, že místní chtěli být ve stavbě partnery, nechtěli se poddat Zerubábelově autoritě, což při deformacích jejich bohoslužby bylo nemožné
  • je také možné, že místní provozovali nějaké nečisté kultické praktiky, např. sexuální
  • poučení pro nás je jasné: Nelze spolupracovat s každým. Církve nesmějí opustit zdravé učení ani za účelem „získání duší“. Ochrana svatosti je zásadní

3 Zerubábel, Jéšua a ostatní předáci izraelských rodů jim řekli: Neexistuje, abychom společně stavěli dům našemu Bohu. My sami budeme stavět Hospodinu, Bohu Izraele, jak přikázal král Kýros, král perský. 

  • h.: Není vám a nám; n~: Nespojuje nás nic; 
  • neexistuje ze pěkný překlad. No way. Ani omylem, řekli bychom dnes. To vůbec nepřipadá v úvahu.
  • partnerství nepřichází v úvahu.
  • kdyby místní opravdu chtěli stavbu podporovat, jistě mohli – iniciativě se meze nekladou nikdy.
  • že jejich motivy nebyly čisté a upřímné se zřejmě ukázalo brzy. Do hry se také dostala uražená ješitnost – odmítnut vždycky zabolí či dokonce urazí
  • Zerubábel se odvolal na královský výnos. Je v pořádku využívat práva, která jsou církvi dána. V dnešní době je proto zcela legitimní odvolávat se v pronásledování na svobodu vyznání či slova. Je v pořádku využívat všechny dostupné právní normy

4 I stalo se, že lid země oslaboval ruce judského lidu a zastrašoval je, aby nestavěli. 

  • Zerubábelovo negativní zhodnocení předcházející nabídky „ke spolupráci“ se brzy ukázalo jako správné
  • místní se brzy demaskovali – o žádnou spolupráci jim ve skutečnosti nešlo, chtěli pouze práci rozvracet zevnitř
  • způsobů, jak Judejce mohli oslabovat, je mnoho – od otevřeně nepřátelských (od vojenského napadnutí je ale brzdil Kýrův výnos) po lákavé konkurenční nabídky nahlodávající odhodlání či odvádějící od práce
  • vždy když je budováno Boží dílo, zlého to nesmírně dráždí. Jeho nenávist ke křesťanům a k církvi je absolutní
  • nejde o nic nového – křesťané jsou vždy vystavení zcela analogickému tlaku světa a ďábla.. V některých zemích je perzekuce křesťanů otevřená, ale většinou jde „pouze“ o snahu rozvrátit církve zevnitř, nahlodat odhodlání či skrze svody „vytáhnout“ věřící zpět do světa
  • křesťané nejsou „povinni“ být naivní či hloupí. Je legitimní používat rozum „na maximum“. Pronásledovaná církev vždy byla ve způsobech nalézání obrany velmi vynalézavá
  • zastrašování je v tomto jednou z častých ďáblových metod: dobře si to pamatuji z dob komunismu. Perzekuce nebyla (alespoň v mém okolí) nijak zásadní (v tom smyslu, že většinou nešlo o život ani o vězení), přesto jsme se všichni báli. Byli jsme přestrašení jaksi „preventivně“ – pokud člověk sebral odvahu a něco odvážného udělal, většinou žádné pronásledování nenásledovalo2
  • většinou má ďábel Bohem zakázáno církve napadat přímo, ale možnost oslabovat a zastrašovat mu ponechána je

5 Podpláceli proti nim i rádce, aby mařili jejich plán po všechny dny perského krále Kýra až do kralování perského krále Dareia.

  • otevřeně navrátilcům v jejich díle škodit nemohli. Existuje ale tisíce způsobů, jak házet klacky pod nohy skrytě
  • podplácení k maření plánů je jeden z nich. Ty si připravíš plán, jak chceš postupovat. Někdo, kdo tě nemá rád, kdo ti chce škodit zaplatí jinému za to, aby ti do tvých plánů „házel vidle“
  • tím, že se tak děje přes další osobu, je škození nenápadné a těžko prokazatelné. Dokonce na přímý dotaz může škůdce odpovědět, že se ničeho nedopustil. Otevřeně proti Kýrově výnosu nikdo jít nemohl, cest ke skrytému škození ale stále bylo nesčetně
  • tento skrytý odpor trval dlouho
  • udělejme si „pořádek“ v králích:
    • Kýros, 559-530, dobyl Babylón, povolil návrat Židů, vyslal Zerubábela
    • Dareios, 522-486, zastavil stavbu chrámu
    • Xerxes = Achašveroš, cca 486 – 465, vzal si Ester, pokus o genocidu Židů
    • Artaxerxes, 465-424, Nehemjáš byl jeho číšníkem, povolil Ezdrášovi a Nehemjášovi návrat do Jeruzaléma


6 A za kralování Achašvéroše, na počátku jeho kralování, napsali žalobu proti obyvatelům Judska a Jeruzaléma. 

  • dle Slova na cestu patří tento verš mezi kapitolu 6 a 7
  • vypadá to tedy, že po dobu kralování Kýra a Dareia podpláceli a mařili
  • za Xerxa napsali denunciační dopis


7 Ve dnech Artaxerxa napsal Bišlám, Mitredat, Tabel a ostatní jejich spolupracovníci perskému králi Artaxerxovi. List byl psán aramejsky a překládán. Aramejsky zní:

  • verše 7-23 mluví o událostech mezi Ezd7 a Neh 1
  • [Da 2,4, kde výraz „aramejsky“ podobně signalizuje, že jazyk přechází z h. do aram. Sotva se lze domnívat, že dopis psaný aramejsky by byl překládán aramejsky. Byl jistě překládán do hebrejštiny. (Aramejština tedy nebyla v té době v židovstvu ještě tak rozšířená.)]
  • co tedy Bišlám, Mitredat, Tabel a další „vyplodili?
  • dopis je citován celý, zřejmě aby byla dokumentována zákeřnost jejich počínání

8 Kancléř Rechúm a sekretář Šimšaj píší králi Artaxerxovi list ohledně Jeruzaléma, (jak uvedeno) níže, 

  • aram.: pán příkazu; [nějaký vysoký úředník, patrně civilní, nikoli vojenský];
  • aram.: písař, ale jde o vyššího státního úředníka, snad o tajemníka kancléře]
  • pf., zde zřejmě epistolární pf. „(tímto) píší“ spíše než „napsali“. Pokud však citovaný text začíná až ve  Ezd 4,11 (viz), pak lépe „napsali“ (i tehdy by však vv. 8-10 byly ovlivněny úředním stylem dopisu). v
  • aram.: Artachšastovi; [patrně Artaxerxes I., 464-424 př. Kr.]; 
  • aram.: jeden dopis, funkce neurčitého členu; zde snad jakoby „jistý, níže uvedený dopis“
  • aram.: knémá, [?]

9 potažmo kancléř Rechúm, sekretář Šimšaj a ostatní jejich spolupracovníci  z  Dínu,  Afarsatku,  Tarpelu,  Afarsu,  z Erechu, z Babylonu a ze Sús neboli Elamu 

  • n.: takto / vlastně / respektive
  • př. soudci vyžaduje změnu samohlásky. Výraz má zřetelný tvar jména národa (koncovku -ájjé) t15 někteří přizpůsobují perskému výrazu: vyslanci 

10 a z jiných národů, které veliký a vznešený Osnappar přestěhoval a usadil v samařských městech a ostatním Zaeufratí. Nuže

  • tj. Aššurbanipal (668-627 př. Kr.). Dle některých ř. rkpp a zdrojů Salmanassarés (Theodotion; Jos., Starož. 11,2,1) tj. Salmanassar V. (726-722 př. Kr.). 
  • aram.: za řekou; [z pohledu Mezopotámie, tedy Izrael, Fénicie, aj. (nikoli Zaeufratí z pohledu Izraele, tedy Mezopotámie
  • aram.: a tedy (typické pro dopisy, označuje přechod k jinému tématu)

11 toto je text listu, který poslali králi Artaxerxovi: Tví otroci, obyvatelé Zaeufratí. A sice:

  • ukazuje, že aram. paršegen u Ezd neznamená „kopie“, nýbrž „text“ nebo „obsah dokumentu“ (vlastně „vzorek textu“, což může být i originál, nemusí jít nutně o kopii nebo opis). Srv. h. verzi tohoto pův. perského výrazu: patšegen 
  • patří-lili toto do citovaného textu, pak je pf. epistolární: posílají  Lze vykládat i tak, že je vynechána pozdravná formule: „S pozdravem tví služebníci, …“ (spíše než „od tvých služebníků, …“, což by asi vynecháno nebylo) 
  • snad se nyní po „nekonečných“ a nejasných protokolárních úvodech (v zásadě kdo píše a komu a že se považují za královy otroky) dostaneme k tématu
  • autory byli zástupci ostatních obyvatel okolí Jeruzaléma. Psali vysoce postavení hodnostář– kancléř, sekretář a spolupracovníci

12 Známo budiž králi, že ti Judejci, kteří od tebe dorazili k nám, přišli do Jeruzaléma. Stavějí to odbojné a zlé město, hodlají dokončit hradby a  položili základy.

  • aram.: ze tvé blízkosti; (velmi uctivé, cosi jako „od Vaší výsosti“) 
  • informace jsou: vyšli od tebe – dorazili sem – stavějí město – nebude to k ničemu dobrému, ale vzbouří se proti tobě

13 Známo tedy budiž králi, že bude-li toto město vystavěno a jeho hradby dokončeny, daně, dávky ani poplatky odvádět nebudou, což bude nakonec ke škodě (královské pokladně.)

  • n.: zajisté / tudíž; [?] 
  • pl. zn. snad obecně „královské“ anebo pl. majest.; n.: samému králi
  • je prakticky jisté, že jakmile město opevní, vzbouří se a přestanou odvádět daně
  • byla to pravda? Těžko. Izraelci neměli důvod – to, že vůbec mohli stavět, bylo z královy libovůle. Na nějaký odboj nemohli ani pomýšlet. Šlo tedy o ryzí pomluvu

14 Nyní tedy poněvadž (užíváme dobrodiní paláce) a znevažování krále se nám nesluší přihlížet, proto vzkazujeme a oznamujeme to králi. 

  • aram.: solíme palácovou solí (snad: „jsme paláci zavázáni“, odkaz na slib stvrzený solí? / na král. monopol?) 
  • aram.: nahotě 
  • píší servilně: jsme vděční poddaní, máme se pod tvou vládou dobře. Jde o nám o dobro říše, atd
  • v každém případě je pro vládce těžké se zorientovat, co je správné a jaké jsou čí motivy

15 Nechť se hledá v archivech tvých otců. V archivech nalezneš a dozvíš se, že to město bývalo město odbojné a působilo škodu králům i státům a ke vzbouřením uvnitř něho docházelo od starodávna. Proto bylo to město zničeno. 

  • 3. sg. neosobní (spíše než „nechť hledá“) 
  • aram.: v knize záznamů, avšak s významem pl.
  • n.: provinciím 
  • aram.: ode dnů věčnosti
  • ověř si, králi, sám, že s Izraelci byly vždycky jen potíže
  • koneckonců je to pravda – Izraelci nebyli nikdy „bezproblémový poddajný národ“ pro ty, kdo jim vládli
  • (a o peníze jde ostatně vždy „až v první řadě“)

16 Oznamujeme králi, že pakli to město bude vystavěno a hradby budou dokončeny, tedy podíl v Zaeufratí již mít nebudeš. 

  • pokud to oni dokončí, tvá vláda tady, králi, skončila
  • otázkou je, jak se Ezdráš k dopisu dostal – těžko mu byla poslána kopie

17 Odpověď posílá král kancléři Rechúmovi, sekretáři Šimšajovi a ostatním jejich spolupracovníkům bydlícím v Samaří a ostatním Zaeufratí: Pokoj. Nuže: 18 Dopis, který jste nám poslali, byl (přede mnou) čten (slovo za slovem.)

  • n~: v mé přítomnosti 
  • n.: přečten 
  • (jiní výrazu odvozenému od ‚rozdělovat‘ rozumějí jako: překládán); n.: po oddílech
  • dopis jsem dostal a věnoval mu pozornost

19 Vydal jsem tedy nařízení, i hledali a nalezli, že to město od starodávna povstává proti králům a dochází v něm ke vzpourám a vzbouřením. 

  • aram.: Ode mne bylo položeno [královský formální odstup]
  • udělal jsem, co jste mi radili a musím vám dát za pravdu
  • existovaly tedy historické knihy zachycující historii jednotlivých částí říše

20 Avšak nad Jeruzalémem bývali mocní králové a panovali po celém Zaeufratí a byly jim odváděny daně, dávky i poplatky. 

  • [Spojka (aram. a) umožňuje dvojí výklad: (1) že izraelští / judští králové takto panovali, což ale je poněkud nadnesené (Šalomoun je příliš dávný) a navíc by to v král. análech takto asi nebylo; (2) že královi předchůdci již nad Jeruzalémem panovali, a když se platilo jim, proč ne jemu? To lze od král. análů čekat spíš.]
  • první možnost komentáře ČSP se mi laicky taky jeví nepravděpodobný

21 Vydejte proto nařízení, aby ti muži přestali a to město se nestavělo, dokud nevydám nařízení. 22 Varujte se být v konání této věci nedbalí. Proč by se měla zvětšovat škoda utrpěná královstvím?

  • škůdcům záměr vyšel dokonale. Král udělal přesně to, co si přáli – vydal předběžné opatření k okamžitému zastavení stavby
  • přistoupil na jejich předpoklad, že dokončení stavby rovná se konec placení dan

23 Hned, jakmile byl text dopisu krále Artaxerxe přečten před Rechúmem i sekretářem Šimšajem a jejich spolupracovníky, odjeli rychle do Jeruzaléma k Judejcům a (s veškerou mocí) je donutili přestat. 

  • aram.: silou a mocí, snad „násilím a ozbrojenou mocí“ 
  • museli si „mnout ruce“ a spěchali si užít vítěznou chvíli

24 Práce na domě Božím v Jeruzalémě tehdy ustala a stála až do druhého roku kralování perského krále Dareia.

  • h.: Darjaveš; [Dareios I. (521-486 př. Kr.), druhý rok byl od 3. 4. 520 do 21. 2. 519 př. Kr.]
  • to je matoucí prohlášení, neboť Dareios kraloval dávno před Artaxerxem. Vysvětlení podává svým překladem Slovo na cestu: Podobně byla přerušena práce na stavbě chrámu až do druhé roku vlády perského krále Dareia

  1. J 15,19 ↩︎
  2. vůbec nezlehčuji komunistickou perzekuci – ale určitá zbytečná „předstrašenost“ byla v mých kruzích zřetelná ↩︎

hi SEO, s.r.o.

Přihlášení