Ezdráš – kapitola 5

Vít Šmajstrla

Ezdráš – kapitola 5

1 Tu prorokoval prorok Ageus a Zacharjáš, syn Idův, proroci, Judejcům v Judsku a v Jeruzalémě ve jménu Boha Izraele (nad nimi.)

  • (zde jakož i jinde ve smyslu: vnuk;
  • [tj. Boha nad Judejci, nebo nad proroky]
  • po špatných zprávách následuje deprese a útlum. Práce musely být zastaveny, na neposlušnost nebylo ani pomyšlení
  • Bohu se ale situace nevykla z rukou (jak by se mohlo zdát) – pouze realita je mnohem (o mnoho „řádů“) složitější, než se jeví nám. Naše uvažování automaticky „naskočí“ na vlnu představ: Bůh se rozhodl ukončit náš exil, posílá nás zpět, nyní už tedy půjde všechno „jako po másle“
  • proč by tomu tak ale mělo být? Téměř nikdy věci nefungovaly a nefungují tímto způsobem. To, že Bůh má vše pod kontrolou, neznamená, že se věci odvíjejí prvoplánově
  • realita se tvoří „mixem“ svobodných vůlí: Boží (a andělské), lidské a ďáblovy (a démonské). Tyto spolu interferují. Bůh se rozhodl svobodnou vůli lidí i ďábla respektovat. Boží vůle se nakonec vždy prosadí, ale cesta k tomu nemusí ani nemůže být jednoduchá
  • nicméně Bůh chápe naše nastavení a přichází v případě potřeba s povzbuzením
  • proto posílá proroky, aby navrátilce povzbudili

2 Tehdy povstali Zerubábel, syn Šealtíelův, a Jéšua, syn Jósadakův, a dali se do budování domu Božího v Jeruzalémě a s nimi Boží proroci, kteří je povzbuzovali. 

  • n.: Opět (se dali do budování); nemusí to zn. úplný začátek, srv. Ag 1,14 A Hospodin vzbudil ducha judského místodržitele Zerubábela, syna Šealtíelova, a ducha velekněze Jóšuy, syna Jósadakova, i ducha celého ostatku lidu. Přišli a konali práci v domě Hospodina zástupů, svého Boha, dvacátého čtvrtého dne, šestého měsíce, ve druhém roce vlády krále Dareia.
  • aram.: posilovali / podpírali 
  • našli se lidé, kteří se povzbudit nechali
  • zřejmě se rozhodli spolehnout se na Boha a králův dopis ignorovat. Možná tím, že stavěli chrám a neopevňovali město dekret neporušovali. Možná už ostří dopisu poněkud vyšumělo.
  • jistě se pokusili o politická řešení: poslat své dopisy, ve kterých obhajovali motivy svého počínání (že nejde o přípravy na vzpouru) a své počínání králi vysvětlit.
  • nicméně, pokud se rozhodli pokračovat, šlo jim jednoznačně „o krk“
  • Zerubábel a Jéšua byli klíčovým osobami. Proroci jim stáli po boku

3 V té době k nim přišel Tatenaj, místodržitel v Zaeufratí, a Šetar-bóznaj se svými spolupracovníky a takto se jich otázali: Kdo vám dal povolení k výstavbě tohoto domu a ke shromažďování tohoto materiálu?

  • [dle Ag 1:1 a Ag 2:1. Ag 2:10. Ag 2:20 trvalo prorokování od 29. 8. do 18. 12. 520 a práce začala již 21. 9. (Ag 1:15)] 
  • aram.: nařízení 
  • Ezd 5:9; [stavební materiál na budovy či lodě, konstrukční dřevo]; Vul a tradič.: dokončení zdí / stavby / svatyně;
  • co dodat? Nedali jim pokoj. Znepokojovali je. Takoví se vždycky najdou

4 Tehdy jsme jim náležitě odpověděli, jak se jmenují muži, kteří tuto budovu stavějí. 

  • [Protože vlastně neodpovídají na otázku, mají někteří za to, že „jsme jim náležitě odpověděli“ (aram.: takto jsme řekli jim) bylo opsáno z v. Ezd 5,9 (v h. také začíná „Tehdy“). Není ale vyloučeno, že do 1. os. tu přešel pisatel. Varianta má dobrou textovou oporu, pouze LXX a Pš mají 3. os]
  • jednak je zajímavý přechod do první osoby (Ezdráš to být nemohl), jednak opravdu neodpovídají na otázku. Ta zněla: Kdo vám povolil? Oni odpovídají, kdo staví
  • může to být „obezlička“: dělají se hloupými, jakože že otázku špatně pochopili

5 A nad judskými staršími bdělo oko jejich Boha, takže je nedonutili přestat, dokud nedošlo hlášení Dareiovi a dokud potom neobdrželi dopis ohledně té věci

  • nezapomínejme, že tento Tatenajův dopis časově předcházel dopisu Rechúmovu z předcházejících kapitol

6 Text listu, který poslal Tatenaj, místodržitel v Zaeufratí, a Šetar-bóznaj se svými spolupracovníky  z  Afarseku v Zaeufratí králi Dareiovi. 

  • aram.: (n.): Afarsečany ze Zaeufratí; zcela neznámé jméno nesoucí koncovku příslušníků národa. Proto stěží „úředníci“.

7 Poslali mu sdělení a v něm se psalo toto: Králi Dareiovi veškerý pokoj. 8 Známo buď králi, že jsme přišli do judské provincie k domu velikého Boha. Staví se z hlazeného kamene a do stěn jsou vkládány trámy. Toto dílo se koná důkladně a daří se pod jejich rukama.

  • [Podle Williamsona doloženo novými aram. i akk. nálezy různých předmětů z opracovaného kamene. (Podle dřívějšího chápání „kamenné bloky“, tj. takové, které se musejí posunovat podložené kulatinou, nedají se nosit.)] 
  • n.: vedením); n~: díky jejich přičinlivosti; aram.: v jejich rukách
  • nemají pochyby o tom, že jde o velkého Boha a o Jeho dům. K Hospodinu mají respekt
  • musejí uznat, že Izraelci stavějí kvalitně a s elánem. O to je to pro Tetanaje a ostatní horší: kdyby Izraelci stavěli pouhou nekvalitní polozříceninu a práce jim neodsýpala, asi by to místní příliš nevzrušovalo
  • čím kvalitnější práce na Božím díle je, tím více provokuje. Nemluvím ale o honosných církevních budovách či chrámech, historických gigantických katedrálách nebo současných obrovských centrech křesťanských „megasborů“. Ty podle mého názoru ďáblu vrásky nedělají, spíše jejich stavbu ještě podporuje.
  • mluvím o situaci, kdy církev dělá, to co má – přináší evangelium do světa a je plna svatosti a Boží moci. Taková církev je onou důkladnou stavbou, které se daří pod rukama a je stavěna z „hlazeného kamene“. Takovouto stavu se bude ďábel bude snažit zastavit především

9 Otázali jsme se tedy oněch starších a řekli jsme jim: Kdo vám dal povolení k výstavbě tohoto domu a ke shromažďování tohoto materiálu 10 Ptali jsme se jich rovněž na jejich jména, abychom ti to oznámili a mohli napsat jména těch mužů v jejich čele. Dali nám následující odpověď: My jsme otroci Boha nebes a země a stavíme dům, jenž byl postaven již před mnoha lety; stavěl ho i dokončil jeden velký izraelský král.

  • [Šalomoun od r. 966 př. Kr. do r. 959] 
  • vypadá to, že pisatelé věrně přetlumočili odpověď stavitelů – dovedu si představit, že přesně tohle jim stavitelé odpověděli
  • našim Bohem je Stvořitel vesmíru, Jemu stavíme chrám, který tady už kdysi stál

12 Ale protože naši otcové rozhněvali Boha nebes, vydal je do ruky Chaldejce Nebúkadnesara, krále babylonského. On tento dům zničil a lid vystěhoval do Babylonu.

  • n. dráždili
  • [obyvatel jižní Mezopotámie]
  • stále mi připadá, že jde o autentický záznam slov stavitelů.
  • ti mluví pravdu a realisticky popisují, co se událo. Nezakrývají problémy, které jejich otcové měli – tedy neposlušnost a trest
  • ani my nemusíme vylepšovat historii našich církví a sborů. Není naším úkolem historii církve „lakovat na růžovo“. Můžeme být pravdiví i v popisu problémů a selhání.
  • totéž platí i pro naše anamnézy osobní – ani svoje životy není třeba (ani žádoucí) vylepšovat a vymazávat z nich problematická místa
  • pediatr prof. Zdeněk Matějček říkával: Pravdou a láskou se nedá nic pokazit. Mluvil o výchově dětí, ale jde o pěkný bonmot s obecnou platností
  • při četbě historických knih mi (možná naivně) připadá, že dříve lidé měli menší tendenci lhát, že je to mnohdy ani nenapadlo, že mluvit pravdu pro ně bylo přirozené. Říká se, že Američané podobně jednaní dodnes.
  • když se mě někdo na něco zeptá, automaticky mě napadne, jak věc nejlépe podat či přikrášlit. Do pravdy se musím někdy spíše nutit, než že by mi byla přirozená. Říká se, že jde o rys vypěstovaný v nás za komunismu, který lidé vyrostlí ve svobodě neznají. Vyloučit to nelze.
  • postupem času se to zlepšuje – člověk mimo jiné poměrně brzy pochopí, že mluvit pravdu je nejjednodušší a nejméně namáhavé

13 Nicméně v prvním roce vlády babylonského krále Kýra vydal král Kýros nařízení tento dům Boží stavět. 

  • pisatelé jsou opět až nečekaně pravdiví. Mohli přece tuto, pro ně nepohodlnou informaci, (kterou jim stavitelé naopak jistě velmi zdůraznili), nezmiňovat

14 Dokonce i zlaté a stříbrné nádoby domu Božího, které Nebúkadnesar odnesl z jeruzalémského chrámu  a zanesl do babylonského chrámu, král Kýros z babylonského chrámu odnesl a byly dány  komusi  jménem Šéšbasar, kterého ustanovil místodržitelem  15 a přikázal mu: Vezmi tyto nádoby, jdi a ulož je v jeruzalémském chrámě. Dům Boží ať se staví na svém místě

  • n.(obecněji): náčiní 
  • n.: paláce
  • možná je cílem adresátů Dareia znechutit nad Kýrovou velkorysostí. Možná věděli, že on by takové plýtvání nepodporoval

16 Tehdy onen Šéšbasar přišel a položil základy domu Božího v Jeruzalémě. Od tehdy se staví až dodnes a není dokončen.

  • konec vložené přímé řeči začínající ve v. Ezd 6,11

17 Nyní tedy, (pokud se králi zlíbí,) ať se hledá v královských archivech tam v Babyloně, zdali existuje od krále Kýra vydané nařízení, aby byl stavěn onen dům Boží v Jeruzalémě. Pak  je nám posláno královo rozhodnutí v této věci. 

  • aram.: je-li pro krále dobré
  • aram.: v domě pokladů krále . [Per. ganza je sice „poklad“, ale sotva by šlo o pokladnici v našem slova smyslu. Archeologové zjistili, že na per. dvoře byly tyto místnosti vedle sebe a propojené.
  • n.: …vůle
  • platilo tedy, že pokud Kýros rozhodnutí opravdu vydal, bylo nezvratné? Opravdu si jen ověřovali, že jim navrátilci říkají pravdu, a pokud ano, „sklapli by podpatky“? (Kýrův edikt byl vydán asi před dvaceti lety)
  • v každém případě navrátilci byli ti, kdo byli aktivní, kdo byli v ofenzívě. Na prorocké povzbuzení pokračovali ve stavbě, nepřátelé museli reagovat. Navrátilci nehleděli na názor místních, šli za svou vizí

hi SEO, s.r.o.

Přihlášení