Ezdráš – kapitola 7

Vít Šmajstrla

Ezdráš – kapitola 7

1 Po těchto událostech, za kralování perského krále Artaxerxa, Ezdráš, syn Serajáše, syna Azarjáše, syna Chilkijáše, 2 syna Šalúma, syna Sádoka, syna Achítúba, 3 syna Amarjáše, syna Azarjáše, syna Merajóta, 4 syna Zerachjáše, syna Uzího, syna Bukího, 5 syna Abíšúy, syna Pinchase, syna Eleazara, syna Árona, vrchního kněze, 

  • h.: Ezra; [snad zkrácený tvar z obv. h. jména Azarjáš; ponecháváme zažité ř. jméno] 
  • je jasné, proč Ezdráš uvádí svůj rodokmen šestnáct generací zpátky – dokládá svůj původ od Árona, tedy, že je pravoplatným knězem
  • pokud bychom zůstali u našeho datování (sloužícímu pouze k lepší představě), kdy rok 1900 = rok 586 př.nl.l., tedy rok dobytí Jeruzaléma Babylóňany a zboření chrámu, Áron potom žil kolem roku 1200 (ve 13. století před Kristem). Málokdo z nás zná svůj rodokmen do takové hloubky

6 tento Ezdráš vyšel z Babylonu. Byl písařem, zběhlým v Mojžíšově zákoně, který vydal Hospodin, Bůh Izraele. Protože ruka Hospodina, jeho Boha, byla nad ním, král mu dal vše, o co jej žádal. 

  • n~: učitelem zákona;
  • Ezdráš představuje sám sebe – jako písaře a znalce Zákona
  • je si jasně vědom, že přízeň, které se mu dostalo od Artaxerxa, byla Boží milostí a ne např. výsledkem jeho diplomatických schopností

7 Také někteří ze synů Izraele, z kněží, lévitů, zpěváků, vrátných a chrámových nevolníků vyšli do Jeruzaléma v sedmém roce vlády krále Artaxerxa.

  • jsme o mnoho mnoho let dále – v roce 458 př. Kr., (tedy 128 let od zničení Šalamounova chrámu, či 58 let od dokončení druhé chrámu navrátilci pod vedením Zerubábela)
  • Ezdráš již jistě není nejmladší
  • Ezdráš vede další výpravu, opět se našla řada dobrovolníků ochotných se k němu přidat

8 Do Jeruzaléma přišel v pátém měsíci sedmého roku vlády krále. 9 Prvního dne prvního měsíce určil vyjít z Babylonu a prvního dne pátého měsíce přišel do Jeruzaléma, protože dobrotivá ruka jeho Boha byla nad ním. 

  • [tj. 8. 4. 458 př. Kr.] 
  • čteno TM jesud – založení (odtud někteří: začal cestu) jako jissad – určil 
  • [tj. 4. 8. 458; urazili asi 1450 km, tedy mnohem více nežli je přímá cesta mezi Babylonem a Jeruzalémem (cca 800 km)] 
  • cesta jim tedy trvala necelé čtyři měsíce, což rozhodně není maličkost.
  • denní porce kilometrů pouhým vydělením vychází na 12,6 km, ale pravděpodobně neputovali každý den, např. v soboty určitě ne. Při odečtení sobot jsme na necelých patnácti kilometrech denně

10 Ezdráš (zaměřil své srdce) na to, aby zkoumal Hospodinův zákon a plnil jej a aby učil v Izraeli ustanovení a nařízení.

  • n~: se oddal (tomu);
  • zaměřit srdce i oddat se jsou pěkné termíny. Plně se tomu věnoval; rozhodl se tím zabývat; učinil z toho náplň svého života.
  • každý z nás se něčemu oddal, na něco zaměřil své srdce. Běžně se používají fráze: byl oddaný práci, byl oddaný své rodině, byl oddaný sportu či rybaření. Lidé mohou být oddaní i jídlu nebo alkoholu, sexu, cestování či zábavě. Tyto věty zaznívají často na pohřbech.
  • jde většinou o věci morálně neutrální, nicméně cítíme, že pokud se některé z nich zcela oddáme, je to problém. Zcela se oddat práci může vést k zanedbávání rodiny, zcela se oddat rodině může vést k zanedbávání práce. Hlavním problémem ale samozřejmě je, že my se máme na prvním místě oddat Bohu.
  • každá věc, byť dobrá, je-li předřazena Bohu, stává se modlou.
  • Bůh dal ohledně naší hodnotové pyramidy jasné pokyny v Kázání na hoře: (Mt 6:33): Hledejte však nejprve Boží království a jeho spravedlnost, a to všechno vám bude přidáno.
  • oddat se zcela čemukoliv jinému je tedy hříchem.
  • a nejenom hříchem, ale i logickou chybou, nesmyslem1. Oddáváme-li plně čemukoliv kromě hledání Božího království, Bůh nás v horším případě nechává2, v lepším se nás snaží zastavit, tedy „hází nám do našeho úsilí vidle“
  • naopak, když máme na prvním místě Boha, On může našemu úsilí v jiných oblastech požehnat
  • Ezdráš takto charakterizoval sám sebe. Aby to mohl o sobě napsat, muselo jí o jasnou všeobecně známou pravdu. Všichni museli vědět, že Zákon zná, že ho studuje a hlavně, že ho žije (explicitně uvedl, že jej i plnil)
  • kdyby každou sobotu „chodil na dřevo“ a za manželku měl pohanku, napsat by to o sobě nemohl
  • to ostatně platí obecně: znát Bibli bez toho, abychom ji žili, má nulový význam.
  • jde o vhodné místo, aby se každý z nás zamyslel, jestli by o sobě mohl napsat něco podobného jako Ezdráš, případně na co tedy své srdce zaměřujeme

11 A toto je text dopisu, který dal král Artaxerxes knězi a písaři Ezdrášovi, písaři záležitostí  ohledně  Hospodinových příkazů a jeho ustanovení o Izraeli: 

  • Ezdráš byl písařem, takže dopisy byly jeho doménou
  • možná proto budeme číst opis už třetího dopisu

12 Artaxerxes, král králů, Ezdrášovi, knězi a znalci zákona Boha nebes (a tak dále.) Nuže: 

  • vv. 12-26 jsou opět v aramejštině 
  • [frázi používali pův. asyrští králové (protože říše zahrnovala více království), později též králové babylonští a perští;
  • [Znamená toto akt. ptc. obdobu h. sófér, „zákoník“ (v. 6), anebo v textu perského krále nejde o takto specifický termín, ale zn. prostě „píšící“, tedy ten, kdo sepsal / opsal / redigoval náb. „zákon“ (vlastně pisatel části Bible)? Anebo může jít o úřednický titul „písař“, zde cosi jako sekretář / poradce pro židovské náb. otázky (to bychom ale čekali spíše jiné bližší určení: aram. sáfar malká, „královský …“).] 
  • Aram. gmír – dokonalý, patrně zn. totéž co rabínské h. wgómer, „atd.“; tedy zkracuje buďto pozdrav, nebo Ezdrášův titul jako obdoba střv. titulatury lat. et cetera et cetera, „atd. atd.“, nebo modernějšího „P.T.“ („plným titulem“). „Dokonalý (pokoj)“ by však bylo aram. spíše (šlámá) gmírá než (šlám) gmír, podobně jako by muselo být aram. gmírá pro „dokonalý (zákoník / muž)“ (Vul. a odtud možná BKR). Zkrácený pozdrav by mohl být cosi jako „zcela (v úctě)“
  • pisatel a adresát je jasný. (Mít v rukou dopis od samotného krále je věru k nezaplacení. Kdybychom při našich pobytech v Jižním Súdánu měli doporučující dopis od prezidenta Kiira, jistě by se nám dýchalo mnohem volněji)

13 Vydávám tímto nařízení, že každý, kdo je v mém království z izraelského lidu, jeho kněží a lévítů ochoten jít do Jeruzaléma s tebou, nechť jde, 

  • [V tom, že je výslovně zahrnut celý Izrael (a nejen Juda), lze tušit vliv Ezdráše, který usiloval o sjednocení navrátilců.] 
  • opět ta krásná svoboda rozhodování, jakou bychom od krále králů snad ani nečekali. Otvírám příležitost, ale nikoho nenutím (přitom „klidně“ mohl přikázat a všichni by se navrátit museli)
  • v tomto je celá kniha pěkným obrazem Božího jednání s lidmi: Dávám vám možnost vydat se na cestu za Mnou. Kdo chce vyrazit, může. Nebude snadná, ale stojí za to

14 jelikož jsi poslán samotným králem a jeho sedmi rádci k dozírání na Judsko a Jeruzalém podle zákona svého Boha, který (máš u sebe;)

  • aram.: z (místa) před – je opět královský formální odstup [též Hérodotos; Xenofón, Anab.] 
  • aram.: hledání / prozkoumání; [snad šlo o inspekci, kdo vlastně a jak podléhá židovskému náb. zákonu, na který Ezdráš obdržel státní dotace] 
  • aram.: je ve tvé ruce; možná volněji: který ovládáš / kterým disponuješ

15 také abys donesl stříbro a zlato, které král a jeho rádci dobrovolně věnovali Bohu Izraele, jehož příbytek je v Jeruzalémě,

  • [to je zcela jednoznačné označení na rozdíl od „boha nebes“, jímž mohl pro Peršany být Ahura Mazdá 
  • co krále a jeho rádce k tomu všemu vedlo, je otázkou. Muselo jít o nějaké povědomí, že Hospodin je Bohem, kterého stojí za to si naklonit. Zřejmě toto povědomí získali od Ezdráše, který jim o Hospodinu a historii Izraele vyprávěl

16 i všechno stříbro a zlato, které získáš po celé babylonské provincii spolu s dobrovolnými dary lidu a kněží, věnovanými domu jejich Boha v Jeruzalémě. 

  • aram.: nalezneš;
  • předpokládalo se opět dobrovolnictví ze strany těch, kdo na cestu sami nevyrazili

17 Proto za to stříbro pečlivě nakoupíš býky, berany a jehňata s patřičnými obětními dary a úlitbami a budeš je obětovat na oltáři v domě vašeho Boha v Jeruzalémě. 

  • peníze měly jasné určení: měly být proměněny za obětní zvířata a „lege artis“ obětovány. Tím si měl král u Hospodina vytvořit zásluhy a získat Jeho přízeň
  • to, že se král rozhodl Izraelce propustit, bylo od něho jednoznačně hezké a Bohu se to jistě líbilo (víme, že Hospodin nejednou nazývá i pohanské krále svými služebníky)
  • ale jestli takto „fungují“ i ony oběti, není jednoznačné. Takový přístup je přitom velmi běžný: Já sám do kostela nejdu, ale zapal tam svíčku i za mě. Já do sboru nejdu, ale pomodli se za mě. V Boha nevěřím, ale pro jistotu přispívám na charitu.
  • běžný (a nefunkční) je také přístup: Přivezl jsem vám děti do nedělní školy – sám si zatím zajdu na tenis a pak si je zase vyzvednu.
  • nicméně, je-li v tomto přístupu upřímnost a hloubka, „fungovat“ asi může. Bůh zná naše omezení a možnosti a může je zohledňovat
  • dalším postřehem může být, že „peníze lze smysluplně směnit za zásluhy“. Tedy peníze lze investovat způsobem, který se Bohu líbí. Jak víme, peníze jsou velmi nejistá komodita, kterou žere rez a kradou zloději. Nicméně lze je chytře investovat, tedy „vyměnit“ za nehynoucí poklad v nebi

18 Cokoliv se pak tobě a tvým bratřím bude zdát za dobré učinit se zbytkem stříbra a zlata, to učiňte podle vůle svého Boha.

  • tj. kolegům (míní se druzí kněží)
  • je to velká důvěra. Ezdráš musel mít u dvora až „josefovský“ kredit
  • je-li někdo celistvá osobnost, okolí to pozná

19 Avšak nádoby, jež jsou ti dány pro bohoslužbu v domě tvého Boha, odevzdej před Bohem  v  Jeruzalémě. 

  • n.: náčiní; 
  • sloveso vyjadřuje plnost, zde tedy: kompletně odevzdej
  • bohoslužebné náčiní je bohoslužebné náčiní. To se za nic nevyměňuje

20 Ostatní potřeby domu tvého Boha, které musíš dodat, dodej z královské pokladnice.

  • aram.: ti připadnou
  • aram.: domu pokladů krále;
  • opět bianco šek, tedy obrovská důvěra
  • šlo by to snadno zneužít. Pohybujeme se v řádech miliónů, pro Ezdráše by nebyl problém si nějaký milión „odklonit“ do své kapsy

21 Já, král Artaxerxes, vydávám nařízení všem pokladníkům v Zaeufratí, aby vše, oč vás požádá Ezdráš, kněz a znalec zákona Boha nebes, bylo pečlivě provedeno, 22 a to až do sta talentů stříbra, do sta kórů pšenice, do sta batů vína, do sta batů oleje a soli bez omezení.

  • [tj. cca 3 tuny – značné množství]:  při dnešní ceně (1/2024) asi 17 Kč za gram je to 51 milionů Kč. Šek tedy nebyl úplně bianco, nicméně byl značný
  • [cca 220 hl; dosti omezené množství poživatin – snad mělo sloužit jen k náboženským účelům. Potraviny pro běžnou spotřebu byly možná zahrnuty v nákladech finančních] 
  • v pl. se snad míní pšeničné zrno 
  • [cca 22 hl]
  • mimochodem oběť se musela osolit, takže sůl byla nezbytná

23 (Cokoliv Bůh nebes přikáže,) budiž domu Boha nebes přesně provedeno, aby nedopadlo rozhořčení  na královu říši ani jeho syny.

  • aram.: Všechno, co bude z příkazu …
  • n~: děti; 
  • co se ještě vyskytne, je třeba operativně řešit; je třeba v tom být proaktivní a iniciativní
  • kněží v tom měli volnou ruku, mohli si vymyslet, „cokoliv je napadlo“ a nějak nábožensky to zdůvodnit (toto je typický příklad deformované uvažování člověka zkaženého komunismem. „Normálního“ člověka by takto uvažovat vůbec nenapadlo.)
  • kněží zkrátka byli poctiví a důvěryhodní

24 Dále vám budiž známo, že na žádné kněze, lévíty, zpěváky, vrátné, chrámové nevolníky a  vůbec služebníky tohoto domu Božího uvalovat daně, dávky ani poplatky není dovoleno.

  • také / nebo může jít o „hudebníky“ 
  • (čili nejsou-li „služebníci“ souhrnem předešlého, může jít dle Ezd 2,25 o potomky tzv. služebníků Šalomounových); srv. též příbuzný výraz zde: Ezd 7,19 (a v Da mnohokrát, aj.: bohoslužebně uctívat) 
  • [Poddaní zaměstnaní ve státem uznávaných kultech bývali takto osvobozeni, snad proto, aby nebyli nuceni k jiné výdělečné činnosti nebo nuceným pracím.]
  • takto možná zdůvodňují v současné době ortodoxní Židé to, že nepracují, nechodí do armády apod.? Tedy svou neúčast ve věcech běžného života? Že je legitimní je zcela uvolnit ke službě Bohu? Samozřejmě nevím, z jakých pozic je diskuze v současném Izraeli vedena, jen mě napadlo, že toto místo by mohlo být použito jako argument

25 Ty, Ezdráši, podle moudrosti svého Boha, kterou máš při sobě, pověř správce a soudce, kteří budou soudit všechen lid v Zaeufratí, všechny vědomé si zákonů tvého Boha; neznalé poučte. 

  • n~: kterou disponuješ
  • aram.: soudce; v h. též: vládce / správce / vojevůdce (může být vypůjčeno z h.); LXX ř. grammateis, „písmáky“ (možná jen pokus vyhnout se opakování výrazu); 
  • n.: znalé
  • Ezdráš musel být mimořádný a všeobecně uznávaný

26 Kdokoliv zákon tvého Boha ani zákon královský plnit nebude, nad tím se bude bez okolků konat soud, ať smrtí, ať vyhnanstvím, ať exekucí majetku nebo vězením.

  • n.: přísně; ale výraz se může vztahovat i ke slovesu „plnit“, pak by znamenal: řádně / zcela
  • (etym. původ, „vykořenění“, zřejmě stále vystihuje význam slova) 
  • aram.: okovy; [zde končí text aram. a pokračuje opět h.
  • sankce jsou značné, poměrně variabilní a závislé na Ezdrášově posouzení. K vynucení poslušnosti zcela dostačující
  • vězení již tedy samozřejmě existovalo

27 Požehnán buď Hospodin, (Bůh našich otců,) který položil něco takového králi na srdce, aby ozdobil Hospodinův dům v Jeruzalémě 

  • Ezdráš neměl pochyb o tom, kdo za takovou mimořádnou královou přízní stojí

28 a (získal mi přízeň u krále, ) jeho rádců a všech mocných králových knížat; a já jsem se vzchopil, protože ruka Hospodina, mého Boha, byla nade mnou, a shromáždil jsem izraelské předáky, aby vyšli se mnou. 

  • [první použití 1. os. pro Ezdráše, které naznačuje začátek „Ezdrášových pamětí“ (do konce kp. 9)] 
  • h.: naklonil / roztáhl nade mnou milosrdenství před králem
  • znovu: přízeň u vládců je Boží zásluha, o tom není pochyb
  • když Ezdráš viděl, vnímal, rozpoznával v okolnostech, že Hospodinova ruka je nad ním (tedy, že se mu daří), vzchopil se
  • začal opět jednat, být aktivní. Možná či pravděpodobně do té doby měl pochybnosti, nebyl si jistý, zda má tak velký podnik „rozjet“. Když se věci ale samy skládají a zapadají do sebe, bylo by „hříchem“ toho nevyužít, nejít do toho
  • na Ezdrášovi se mi líbí jeho přirozené vyjadřování: vzchopil jsem se, styděl jsem se (další kapitola). Nemá zábrany na sebe „prásknout“ i svoje slabosti
  • další výskyt slova vzchopit se v ČSP je v  2 Par 32,5: Vzchopil se a postavil všechny pobořené hradby a vyhotovil na nich věže a další hradby. Opravil Miló, Město Davidovo, a připravil množství oštěpů a štítů. Mluví se o Chizkijášovi pod tlakem asyrské invaze Sancheríba.
  • hebr. slovo chazak má mnoho výskytů a mnoho významů. V ČSP se překládá také jako posilnit se, což je také velmi užitečné slovo ke studiu. Posilňujeme se v Hospodinu, posilňujeme se navzájem.   
  • když se tedy sám vzchopil, zavelel i ostatním. Zvedl korouhev, „zadul na trubku“, vyslal jasný signál. Když lidé vidí rozhodné a dobré vůdce, rádi je následují
  1. „čůráním proti větru“ ↩︎
  2. to tehdy, považuje-li nás za „ztracené případy“ ↩︎

hi SEO, s.r.o.

Přihlášení