1 I vzejde proutek z pařezu Jišajova a výhonek z jeho kořenů (ponese ovoce.)
- h. kořen prh; var. dle paral. + LXX: vyraší (h. kořen prh.);
- Poslední verše hovořily o brutálním mýcení lesa. V tomto kontextu Izajáš pokračuje: Les (Izrael) bude sice vymýcen, což ale nebude znamenat jeho úplný a definitivní konec.
- Z jednoho z pařezů vyraší nový život.
- Výhonek a proutek znamenají novou naději – pařez není mrtvý, je v něm stále život, je v něm potenciál pro vznik nového stromu.
- Nový strom začne nenápadně jako větvička. Ta bude postupně sílit, až z ní vznikne nový strom. Ten bude dokonce tak zdatný že ponese ovoce.
- My víme, že výhonkem a proutkem je Kristus. Ze zdevastovaného porobeného izraelského národa vzešel Mesiáš. Ten založil své království, které otevřel lidem. Toto království je plně rozvinuté a plní svou funkci – přináší ovoce.
2 A spočine na něm Duch Hospodinův: Duch moudrosti a rozumnosti, Duch rady a udatnosti, Duch poznání a bázně před Hospodinem.
- n.: zmužilosti / moci;
- Tento nový proutek vzešlý z pařezu Izraele bude mít plnou Boží podporu.
- Bude na něm plnost Boží přítomnosti, plnost Božství (Duch Svatý je Bůh přítomný a činný na zemi).
- Bude mu poskytovat, zaopatřovat jej plností:
- moudrosti a rozumnosti: Kristův úsudek bude ve všem dokonalý
- rady: Bůh mu bude vždy k dispozici a bude mu radit.
- udatnosti: Mesiáš nebude ovlivněn strachem. Nepřátelství, odpor, překážky ani protivenství neovlivní Jeho jednání.
- poznání: Bude vidět do pod povrch, do hloubky situací.
- bázně před Hospodinem: Vše bude dělat v plném souladu s Boží vůlí. Nedovolí si se sebeméně odchýlit od Boží vůle. Bude Boha dokonale respektovat.
3 (Bude mít zálibu v bázni) před Hospodinem a nebude soudit podle toho, co vidí svýma očima, ani rozhodovat podle toho, co slyší svýma ušima,
- n.: Bude mu vonět bázeň;
- Respekt před Bohem bude tomu „proutku“ maximálně vyhovovat. Bude mu vlastní. Bude jej milovat.
- Respekt před Nejvyšším je možno si oblíbit: Je totiž radost sloužit moudrému a dobrému králi. Je radost číst rozkazy z Jeho úst a s chutí a nasazením je pak plnit.
- Při hodnocení věcí je třeba jít pod povrch. Řídit se pouze tím, jak věci vypadají, tím, co lidé říkají, nemusí být vždy dobře.
- A přesně takto to bude Mesiáš (ten je totiž samozřejmě oním výhonkem a proutkem) dělat. Nedá se ošálit lidskými řečmi, nebude přijímat lidi podle obličeje ani podle oblečení. Půjde na hlubinu do srdce, do motivů.
4 ale bude spravedlivě soudit chudé a podle práva rozhodovat pro pokorné v zemi. Bude bít zemi holí svých úst a duchem svých rtů usmrtí ničemu.
- n.: dechem;
- Bude soudit „padni komu padni“. Když je někdo zakřiknutý, nenápadný a neumí se za sebe postavit, nebude váhat jej v případě potřeby pozvednout. Naopak, když je někdo suverénní, sebejistý či obdivovaný, nebude váhat jej v případě potřeby potrestat, srazit či přímo „sejmout“.
5 Spravedlnost bude pásem jeho boků a věrnost pásem jeho beder.
- Spravedlnost a věrnost mu budou tak vlastní, jak jen to lze. Budou integrální součástí Jeho osobnosti. On bude spravedlnost a věrnost sama.
6 Pak vlk bude pobývat s beránkem a leopard uléhat s kůzletem. Tele, mladý lev a krmný dobytek budou spolu a malý chlapec je povede.
- O čem se hovoří? Navazujeme na zvěst o židovském Výhonku (Mesiáši), který bude za Boží podpory nezaujatě a spravedlivě vládnout.
- Ale kdy? Dostáváme se k otázce Milénia, tedy Tisíciletého království.
- Na Milénium existují tři teologické pohledy:
- Premilenialismus: Ježíš se vrátí před miléniem. Ježíš se vrátí na Zemi a poté nastolí tisíciletou vládu míru a spravedlnosti. Po skončení tisíciletí nastane poslední soud a stvoření nového nebe a země.
- Amilenialismus: Tisíciletím není myšleno doslovné období 1 000 let, ale jde o symbolický popis současného věku (mezi Kristovým prvním příchodem a jeho budoucím návratem). Podle amilenialistů Kristus již duchovně vládne v srdcích věřících a tisíciletá Kristova vláda před Jeho návratem se tedy neuskuteční.
- Postmilenialismus: Ježíš se vrátí až po miléniu. Tisíciletí bude obdobím míru a spravedlnosti, které nastane před Kristovým návratem – to období nastane díky šíření evangelia a pozitivnímu vlivu křesťanství na svět. Po tomto období se Ježíš vrátí a následovat bude poslední soud.
- V úvahu připadá ještě čtvrtá relativně relevantní možnost, že vždy, když je zmíněno Milénium, je míněno Kristovo věčné království či život v Novém Jeruzalémě. Řešilo by to některé problémy (V Novém Jeruzaléme jistě bude pevně vládnout Kristus a zvířata tam jistě budou žít v harmonii), ale zůstává otázka, proč by pojem Mliénium byl vůbec zaveden? „Tisícileté“ by potom bylo pouze obrazným vyjádřením významu „věčné“. Navíc v souvislosti s Miléniem se často mluví o zemi a my víme, že Tisícileté království bude jinde.
- Budeme-li aplikovat na tyto tři, resp. čtyři teorie výše řečené informace o Kristově spravedlivé vládě a pokojném soužití zvířat (ale i mnoho dalších tisíciletého království se týkajících), vidíme, že největší smysl dává premilieniasmus. V současném věku se Kristova vláda ve světě (přes poměrně masivní přítomnost křesťanů) rozhodně příliš neprojevuje, natož, aby ovlivňovala chování zvířat. A svět se ani k nějaké všeobecné harmonii nevyvíjí. A že by Bůh zaváděl pojem Tisícileté království jako synonymum pro Boží království, je nepravděpodobné.
- Nezbývá, než informace o Miléniu brát tak, jak jsou řečeny:
- Ježíš po svém druhém příchodu nastolí na tisíc let svou spravedlivou vládu.
- Ve světě bude vládnout harmonie.
- Křesťané v Tisíciletém království budou spoluvládnout.
7 Kráva i medvědice se budou pást, i jejich mláďata budou uléhat spolu. Lev bude požírat píci jako skot.
- Bůh v Miléniu zvrátí pád stvoření – ukončí vzájemné požírání a boj o přežití.
- Predátory změní na býložravce.
- To je jistě zajímavé – u medvědice to asi takový problém nebude, ta se rostlinnou stravou asi schopna uživit je, ale lev je povšechně zjevně uzpůsoben k lovu. Jeho zuby a mnoho jiných vlastností jistě nesvědčí pro to, že by se měl pást.
- Tyto otázky jsou pro kreacionisty jedněmi z nejobtížnějších – význačná část stvoření je totiž dokonale a složitě uzpůsobena k zabíjení. A zjistit, jaký byl Boží prvotní plán pro predátory, karnivory či třeba jedovaté plazy nebo parazity, není snadné.
- Představa, že lev byl prvotně býložravec a pouze se „zvrhl“ po pádu, je divná. Pravděpodobnější se mi zdá, že Bůh po pádu do stvoření aktivně zasáhl. Možná ve chvíli, kdy Nejvyšší zabil první dobytče, aby do jejich kůže oblékl Adama a Evu, vztáhl ruku nad stvoření, pozměnil je a učinil tak nebezpečným, jak je známe dnes.
- V Miléniu Hospodin tento proces vrátí zpět. Lvi už nebudou mít potřebu zabíjet pro maso a hadi nebudou jedovatí a/nebo agresivní.
- Jak to bude se zvířaty v Novém Jeruzalémě, je zajímavá otázka. Zda mají zvířata duši a zda mohou být povolána k novému životu, se občas diskutuje. Někdy se říká, že budou stvořena znovu.
- Co víme jistě z Ř8, je i zvířata s touhou vyhlížejí obnovu „normálních“ vztahů v přírodě: Vždyť celé tvorstvo toužebně vyhlíží a očekává zjevení Božích synů — neboť tvorstvo bylo poddáno marnosti; ne dobrovolně, ale kvůli tomu, který je poddal — a má naději, že i ono samo bude vysvobozeno z otroctví zániku do slavné svobody Božích dětí. Víme přece, že celé tvorstvo až dodnes společně sténá a pracuje k porodu.
- Touze tvorstva tedy bude nakonec vyhověno – buď v Miléniu nebo až v Božím království.
8 Kojenec si bude hrát (nad hadí dírou) a odstavené dítě strčí ruku do doupěte zmije. 9 Nikdo nikomu neublíží ani neuškodí na celé mé svaté hoře, protože země bude naplněna poznáním Hospodina, tak jako vody pokrývají moře.
- h.: nad dírou kobry;
- Země se konečně zase stane bezpečným místem.
- To je úžasná představa – bude možno jít kamkoliv a nikde nebude nic hrozit od lidí ani od přírody. Už si nebudeme muset „zamykat kola ani domovy“, používat moskytiéry, nosit pušky ani pepřové spreje. Jak bezpečná bude turistika!
- Kamkoliv přijdeš, setkáš se s křesťany.
- Již nyní, když člověk cestuje, může si cesty plánovat tak, aby bydlel u křesťanů. Když pošlu své dítě na erasmus do ciziny, také chci, aby bydlelo u věřících. V Miléniu tomu tak bude všude.
- Boží Duch bude vylit všude – všichni lidé budou v srdcích cítit posvátnou přítomnost Božího Ducha.
10 I stane se v onen den, že na kořen Jišajův, který bude stát jako korouhev národů, se budou dotazovat pohané. Jeho místo odpočinku bude sláva.
- Kořen Jíšajův je jistě Kristus. Jíšaj byl Davidův otec. Zřejmě tedy jiné vyjádření pojmu Davidův potomek. Je to trochu divné, protože kořen navozuje spíše představu předchůdce či předka.
- Snad jde o to, že Mesiáš má hluboké historické ukotvení, dokonce ještě hlubší, než ke králi Davidovi.
- Korouhev národů: Korouhev je prapor, který s sebou nesly do bitvy jednotlivé armády. Pomáhaly vojákům se orientovat, neztratit kontakt s vlastní jednotkou. Kristus tedy bude viditelně kralovat. Jeho vláda a přítomnost budou všemi národy viditelné a budou pro národy atraktivní.
- Toto se těžko naplní jindy, než opět v Tisíciletém království. V nebeském království již národy mít možnost volby nebudou. A v současnosti Kristus zjevně nekraluje – Jeho království existuje, ale je skryté.
- Jeho místo odpočinku bude sláva: Snad ve smyslu – Kristus bude moci spočinout, neboť Jeho království již bude manifestováno, spravedlnost nastolena. Jeho veřejné kralování bude slavné – všichni o Něm budou vědět (i když Jej ještě do určité míry nebudou muset poslouchat).
11 I stane se v onen den, že Panovník podruhé přiloží svou ruku, aby získal ostatek svého lidu, který zůstal v Asýrii, v Egyptě, v Patrósu, v Kúši, v Élamu, v Šineáru, v Chamátu a na mořských ostrovech. 12 Pozdvihne korouhev k národům a posbírá zapuzené z Izraele, shromáždí rozptýlené z Judy ode čtyř stran země.
- n.: vykoupil;
- n.: přežil (/-je);
- h.: z Asýrie; tj. jižní Egypt; tj. v Etiopii; tj. v Babyloně; n.: mořském pobřeží;
- Půjde o druhý návrat Židů do jejich Zaslíbené země. Kdy to bude a kdy se udál první? (Izajáš prorokuje v 8. století před Kristem, tedy ještě dvě stě let před babylónským vyhnanstvím).
- Nelze pominout první návrat z exilu po konci babylónského zajetí, který se uskutečnil v 6. století před Kristem.
- Druhý návrat rozehnaného národa se uskutečňuje od počátku sionismu v 19. století, přes založení státu Izrael v roce 1948 a trvá dodnes.
- Biblisté, kteří psali ještě před obnovou moderního státu Izrael považovali za první návrat exodus z Egypta. Což příliš nesedí, protože v tu dobu Izrael rozptýlen po celém světě (Asýrie, Afrika, ostrovy) nebyl, byl soustředěn ve svém „inkubátoru“, tedy v Egyptě.
- Pokud nezvažujeme možnost exodu z Egypta, Izajáš nutně prorokuje daleko dopředu, (což se tak nějak proroctví očekává).
- Možná přeskakuje „první“ návrat z Babylóna a hovoří o závěrečném návratu Izraele, kterého jsme svědky nyní.
- Ve hře může být ještě další shromáždění Izraele, které se zřejmě uděje během Tisíciletého království – o Miléniu totiž Izajáš donedávna hovořil.
- Ještě k uvedeným místům:
- Asýrie a Egypt: dvě vůdčí mocnosti Izajášových časů;
- Patrós: Horní Egypt;
- Kúš: Krajina ještě výše po Nilu, dnešní Súdán
- Élam: Krajina na východ od Tigridu;
- Šineár: planina na jih od soutoku Eufratu a Tigridu;
- Chamát: Sever Libanonu;
- Mořské ostrovy
- Dle komentářů v Izajášových časech žádné židovské diaspory v těchto místech neexistovaly, šlo tedy o „čisté“ proroctví
13 Efrajimova žárlivost odstoupí a (Judovi nevraživci) budou odňati; Efrajim nebude závidět Judovi a Juda nebude nevražit na Efrajima.
- [h. konstrukce je dvojznačná; z kontextu je však zřejmé, že se nejedná o ty, kdo nevraží na Judu, nýbrž o nevraživce uprostřed Judy];
- Vzájemná žárlivost mezi kmeny, mezi severem a jihem skončí.
- Možná zčásti proto, že budou odstraněni ti, kdo ji vyvolávají.
14 A vletí na rameno Pelištejců na západě, společně oloupí syny východu. K Edómu a Moábu dosáhne jejich moc, synové Amónovi jim budou poddáni.
- V onu dobu bude moc Izraele sahat daleko všemi směry.
- Mluví se zřejmě o Miléniu: říše Izraele od doby Davida a Šalomouna již nikdy nebyla tak rozsáhlá a ani v dnešní době se nezdá, že by Izrael měl expandovat do okolí.
- Výraz: Vletět na něčí rameno je zvláštní výraz. Znamená jistě napadnout.
- My používáme podobnou formulaci: „Když na tebe vletím“ (nic z tebe nezbude) ve smyslu když se do tebe pustím, když tě napadnu.
15 Hospodin zasvětí záliv egyptského moře zkáze a v prudkosti svého dechu zamává rukou nad Řekou, rozbije ji na sedm potoků tak, že se tam bude chodit jen v sandálech.
- n. (homonymum): rozdělí; :var.: vysuší / zničí;
- h. Řeka (se členem) obvykle označuje Eufrat;
- n~: suchou nohou;
- .Dle komentářů Egyptské moře může být Suezský záliv – zřejmě tedy ve smyslu: Bůh zmenší či vysuší Suezský záliv, aby se Izraelci mohli snadněji vracet domů. A Eufrat rozdělí do menších toků, aby ani s jeho překračováním neměli navrátilci problémy.
- Jinak lze údajně uvažovat o obrazném výkladu ve smysl: „Zmenším moc Asýrie [nebo Babylonu jako asyrského města] na bezvýznamnost.“
- Údajně se předpokládá, že oba zálivy sahaly v dávných dobách podstatně dále do vnitrozemí než v současnosti, takže do určité míry by se tato slova již mohla naplnit.
16 A bude silnice pro ostatek jeho lidu, který zůstane v Asýrii, tak jako byla pro Izrael v den, kdy vyšel z egyptské země.
- n.: přežil (/-je);
- Tento verš potvrzuje výklad verše předchozího – Hospodin si dá záležet na tom, aby připravil pro navrátilce hladkou cestu domů, zpět do Zaslíbené země.
- Podobně jako před nimi rozdělil moře v dobách Mojžíšova exodu.
- Pokud by mělo jít o současnou aliju (návrat Židů), v dnešní době při případném návratu již jistě nehraje roli hloubka moře nebo řeky – nikdo se nevrací pěšky, ale všichni letecky. Význam by tedy byl: Zařídím, aby politická situace a jiné okolnosti váš návrat do Zaslíbené země neztěžovaly.
- Alija v současné době (2024) probíhá zvláště z Ukrajiny a Ruska, ale i ze západních zemí, kde sílí antisemitismus. Aliju podporuje Mezinárodní křesťanské velvyslanectví, ICEJ: https://www.icej.cz/, kde je možno o aliji zjistit mnoho informací.
- Navrátilců nebude mnoho, pouze ostatek.