1 I řekneš v onen den: (Budu ti vzdávat chválu,) Hospodine! Ačkoliv ses na mne hněval, tvůj hněv se odvrátil a potěšil jsi mě!
- n.: Vzdávám ti díky / chválu;
- Ať už se mluví o kterémkoliv návratu Izraelců domů, jde o potěšení, o událost hodnou chvály a vděčnosti. Jde také o známku toho, že staré viny jsou Bohem odpuštěny a tresty odpykány.
- Isajáš je představou Božího zastání se Izraele tak nadšený, že plynule přechází do krásného chvalozpěvu.
2 Hle, Bůh je má záchrana, budu mu důvěřovat a nebudu se strachovat, vždyť (Hospodin je mou silou i mocí — stal se mou záchranou.)
- h.: [jah,] jhvh; (v citovaném oddíle Ex 15,2 je Boží jméno jen jednou – snad jde o písařskou ditografii či vysvětlení);
- n. (homonymum): písní (tj. předmětem opěvování);
- Velmi podobný text je v 2M 15,1-2: Tehdy Mojžíš a synové Izraele zpívali Hospodinu tuto píseň: Budu zpívat Hospodinu, protože se slavně vyvýšil; koně i s jezdcem uvrhl do moře. 2Má síla a píseň je Hospodin, stal se mojí záchranou. On je můj Bůh, budu ho oslavovat, Bůh mého otce, budu ho vyvyšovat.
- Jde o krásný verš, vhodný k modlitbám a vyznávání zvláště v dobách krizí, případně ve chvílích, kdy je člověk z krize zachráněn.
- Hle, Bůh je má záchrana, budu mu důvěřovat a nebudu se strachovat: Na Boha se lze spolehnout, je možno mu důvěřovat. Toto vědomí mi může v dobách krizí umožnit potlačit strach.
- Záchrana je zmíněna dvakrát.
- (Hospodin je mou silou i mocí — stal se mou záchranou.)
3 S jásotem budete čerpat vodu z pramenů té spásy.
- Krásný obraz radostného čerpání vody. Nikdo tak neocení chladnou pramenitou vodu jako vyprahlý žíznivý člověk.
- Kdo se někdy plahočil ve vedru za nedostatku vody, chápe radost, blaho a euforii, jaké člověk prožívá, když nakonec k vodě dorazí.
- V tomto případě jsou pouští těžké životní okolnost a pramenem Boží záchrana z nich.
4 V onen den řeknete: Vzdávejte chválu Hospodinu, vzývejte jeho jméno, oznamujte mezi národy jeho činy; připomínejte, že jeho jméno je vyvýšené.
- V okamžiku, kdy Hospodin jasně intervenuje v náš prospěch, jsme nadšení a máme potřebu se o tuto radost podělit:
- Vzdávat chválu Hospodinu: Tedy chválit Jej.
- Vzývat jeho jméno: Mluvit o něm nadšeně. Mluvit o Něm, jaký je, o Jeho skvělosti.
- Oznamovat mezi národy jeho činy: Dát to na vědomí širšímu okolí.
- Připomínat, že jeho jméno je vyvýšené: Připomínat, že On není jen tak někdo. Že v náš prospěch intervenoval sám Tvůrce vesmíru.
5 (Hrajte chvalozpěvy Hospodinu,) protože jednal vznešeně — ať je to známo po celé zemi.
- n.: Opěvujte Hospodina;
- Chvála přirozeně přechází do vděčných a oslavných písní.
- To, co udělal je natolik vznešené, že si to zaslouží co nejširší publicitu. A písně jsou pro to vhodným nástrojem.
6 Jásej a výskej, obyvatelko Sijóna, protože velikým je uprostřed tebe Svatý Izraele!
- Židé mají velký důvod k radosti – sám Nejvyšší je uprostřed nich a pomáhá jim.