1 Hospodine, ty jsi můj Bůh! Budu tě vyvyšovat a vzdávat chválu tvému jménu, neboť jsi učinil podivuhodnou věc, plány odedávna připravené, jisté a pravé.
- n.: důvěryhodné a pravdivé; n.: zcela spolehlivé; h.: věrnost a pravdivost;
- Jde o prorokovo vyznání, zvolání či snad povzdech nad zkázou.
- Náš Bůh je mocný, jde o nesmírnou nepředstavitelnou sílu. A tento Bůh je „náš“. Je na naší straně.
- Má věci neuvěřitelným způsobem promyšlené a je schopen je realizovat.
- Jeho plány jsou:
- podivuhodné: Boží způsob jednání je opravdu zvláštní. Člověk nad ním nepřestává žasnout.
- jeho plány odedávna připravené: Bůh neimprovizuje, ale postupně realizuje svůj odvěký plán.
- jisté: Bůh své plány realizuje neochvějně. Nelze pochybovat, že je prosadí.
- pravé: Boží plány „jsou to pravé“. Boží plány nejsou nikým falšovány ani zkreslovány.
2 Neboť jsi proměnil město v hromadu kamení, opevněné město v ruinu; pevnost cizinců zmizela z města, nebude vybudována navěky.
- Je jedno, jak mocně Boží nepřátelé působí – pro Boha není problém s nimi kdykoliv „udělat pořádek“:
3 Proto tě bude ctít mocný lid, budou se tě bát města násilnických národů.
- Bůh si zjedná respekt i u nejagresivnějších a nejmocnějších národů.
4 Protože jsi byl pevností pro chudého, pevností pro nuzného v jeho tísni; útočištěm před přívalem, stínem před horkem, neboť hněv násilníků je jako příval proti zdi.
- Čím si zjedná respekt? Kupodivu nejen svou mocí a nekompromisním „zatočením“ s mocnými nepřáteli, ale také svým přístupem k hendikepovaným:
- k chudým: Chudí jsou znevýhodněni a je pro ně obtížné najít bezpečné místo pro život. Hospodin se jim jako bezpečná pevnost v těžké době nabízí.
- k nuzným v tísni: Nuzní jsou skoro totéž, co chudí. Mohou se lišit ještě větší povšechnou „ubohostí“, než u chudých. Jde o vrstvu opomíjených a opovrhovaných, navíc bez ekonomických možností. Ti se také v tísni, nemají, kam obrátit – Bůh se jim opět nabízí jako pevnost.
- útočiště před přívalem: Když se na člověka valí příval vody, ohně, války či jakékoliv jiné katastrofy, Bůh nabízí bezpečný úkryt.
- stín před horkem: Kdo zažil pobyt na výhni přímého slunce, ocení stín. Horkem jsou jistě míněny nepříznivé „spalující“ životní okolnosti.
- neboť hněv násilníků je jako příval proti zdi: Být vydán na pospas násilníkům je strašné. Bůh slibuje, že bude stát mezi ohroženým člověkem a násilníky jako zeď
- Jde o příslib pro všechny věřící, pro všechny slabé této země, kdo hledají svou ochranu a pomoc u Hospodina – bude jim vyhověno.
5 (Jako horko ve vyprahlém kraji pokoříš) hukot cizinců, jako horko ve stínu oblaku je potlačen zpěv násilníků.
- LXX: domýšlivců;
- Jako pro Boha není problém ukončit vlnu veder, např. tím, že přijde oblačnost, tak pro Něj není problém ukončit agresi a aroganci cizích násilníků.
6 Hospodin zástupů uspořádá pro všechny národy na této hoře hostinu z tučných jídel, hostinu z (vyzrálých vín;) z jídel tučných, dužnatých, a z přečištěných (vyzrálých vín.)
- n.: vinných sedlin / kalů; h. šemer;
- [Výraz může představovat lidi, kteří se ve své nepravosti dovedli vyhýbat soužení a Božímu jednání;
- n.: morkových (majících morek);
- n.: odfiltrovaných;
- Toto místo mám zažité z Modlitebních konferencí (tzv. Mokon), kterých jsem se pravidelně zúčastňoval v devadesátých a nultých letech (Zpočátku šlo o dvacetičtyřhodinové modlitby s předcházejícím třídenním postem a beze spánku. Spánku bylo postupně během let přidáváno). Šestý až osmý verš byly pojímány prorocky ve smyslu probuzení přicházejícího na Evropu. Horou, tedy centrem měla být naše země. Pokud šlo o skutečná proroctví, zatím se nenaplnila (psáno 11/2024).
- Když od toho odhlédnu, hovoří se o hostině na hoře.
- hostitelem je Hospodin zástupů (Jehovah Tseva’ot)
- On všechno chystá
- pohoštění je nejkvalitnější představitelné co do jídla i co do nápojů (vč. alkoholických).
- Horou je zřejmě Izrael, Sinaj apod.
- Hosty jsou všechny národy.
7 A pohltí na této hoře zahalení, které zahaluje všechny lidi, a přikrývku, která přikrývá všechny národy.
- n.: zničí;
- Bude vybraná hostina pro národy.
- Dále se hovoří o zahalení a o přikrývce. Ty zahalují a přikrývají všechny jednotlivce i všechny národy. O co jde?
- Přikrývkou je buď smrt (podle dalšího verše). Představit si smrt jako přikrývku, která neodvratně přikrývá každého člověka na světě, může být vcelku názorné. Leží na nás všech závoj hrozící smrti. Neodvratnost smrti visí nad našimi těly a naši mysl zahaluje strachem.
- Bůh slibuje, že to ale jednou skončí.
- Co by ještě mohla zahalující přikrývka symbolizovat? Porozumění evangeliu. Lidé nejsou schopni pochopit Boží plány, neboť jejich mysl je proti porozumění zvláštním způsobem blokována. Lidská srdce či mysl potřebují speciální Boží zásah, aby se jim porozumění odblokovalo. To se děje při obrácení každého jednotlivce, při probuzení se to pak děje ve větším měřítku.
- Bůh zde může slibovat něco podobného v měřítku největším , pravděpodobně celosvětovém. Mohlo by tedy jí o jedno z míst ukazující, že před Kristovým návratem dojde k
8 Navždy pohltí smrt a Panovník Hospodin setře slzy z každé tváře; potupu svého lidu odstraní na celé zemi, neboť Hospodin promluvil.
- Vítězství nad smrtí, věčné odstranění smutku, a zviditelnění a vyzdvihnutí církve jsou již jasné atributy Kristova návratu a konce dějin – podobně jako ve Zj 21,4 (kde Jan Izajáše cituje nebo používá pro odstranění smutku stejný obrat).
- Bůh to řekl, takže je to nezvratně dáno.
9 A řeknou v onen den: Hle, toto je náš Bůh, očekávali jsme na něho a zachránil nás. Toto je Hospodin, na něhož jsme očekávali, jásejme a radujme se v jeho záchraně!
- Lidé, kteří Boha znali a očekávali na Něj si při Kristově návratu potvrdí, že jejich víra a naděje byly oprávněné.
- Formulace je pěkná – když křesťané uvidí tváří tvář vracejícího se Krista, řekne jeden druhému: Člověče, to je opravdu On. To, o čem jsme si povídali a o čem snili, je opravdu skutečné! On opravdu přišel a opravdu nás zachránil. Že půjde o mimořádný důvod k radosti, je nepochybné.
10 Neboť Hospodinova ruka spočine na této hoře, ale Moáb bude na svém místě zadupán, jako (se zadupává sláma do hnojiště.)
- n.: je sláma mlácena (Iz 28:28) v Madméně [vesnice blízko Jeruzaléma;
- Pro mnohé bude Kristův návrat triumfem, pro jiné ale definitivní katastrofou (pro ďábla a pro nevěřící).
- Obraz zadupání slámy do hnoje je drsný.
11 A bude uprostřed něj rozhazovat rukama, tak jako jimi rozhazuje plavec při plavání. Poníží jeho hrdost spolu s dovednostmi jeho rukou. 12 Nepřístupné opevnění tvých hradeb sehnul, snížil a srazil k zemi, až do prachu.